Povídka č. 1 (20. kolo)

Pro sera Jasona Lannistera

Můj drahý otče,

doufám, že Tě můj dopis zastihne ještě před odjezdem z Lannisportu. V Černovodém zálivu se teď shromažďují lodě, které mají vyplout ke Kamenným schodům. Na každém rohu v Rudé baště i ve městě potkávám spousty rytířů a jejich ozbrojenců; všichni tu mluví jen o válce. Jsem hrdá na to, že máš vést naše oddíly právě Ty a že s sebou bereš i Tywina a jeho bratry, ale… Slib mi, že budete opatrní.

Chci Ti ještě jednou poděkovat, že jsi pro mne po králově korunovaci našel místo u dvora. Je úžasné žít v paláci! Zdejší muži patří (až na výjimky) k těm nejgalantnějším, co jsem kdy poznala. Její Výsost princezna Rhaella se ke mě chová laskavě; téměř každý den dostávám pozvání k jejímu  stolu. Má skvělého harfeníka a loutnisty. Někdy večeříme i s Jeho Veličenstvem a s korunním princem. Král sice vůbec netančí, ale Jeho Výsost ano. Zdejší večery tak bývají velmi veselé.

Mezi dvorními dámami jsem si našla nové přítelkyně. Hodně času trávím s Bethany, sestrou lorda z Růženína, a Elissou, mladší dcerou sera Manfreda Carona. Ale asi nejvíc si cením náklonnosti princezny z Dorne. Je sice na rozdíl ode mě dávno vdaná (představ si, že její syn je skoro tak velký jako náš Stafford a má se stát brzy panošem), ale mohu s ní mluvit, jako by nebyla starší než já. Často se spolu procházíme a občas si vyjedeme k řece. Díky ní už vím hodně o všech zdejších důležitých lidech. Vypráví mi také o životě na jihu, který se tak liší od našeho.

Prosím, napiš mi, co se děje u nás doma. Jediné, co tu postrádám, je Vaše společnost. Budu netrpělivě čekat i na Tvé dopisy z války. Vyřiď, prosím, moje pozdravy – především matce a Tywinovi.

Modlím se za Váš šťastný návrat.

Tvá milující dcera Joanna

 

Pro Jeho Veličenstvo a malou radu

Veličenstvo,

s nesmírnou radostí oznamuji, že Maelys Černožár, zvaný Obludný, je mrtev. Jeho spojenci se stahují a je zřejmé, že bez něj v dalších útocích na Západozemí pokračovat nebudou. Mohu to říct téměř s jistotou, protože od té doby uplynulo už devět dní. Dříve jsem však zprávu poslat nemohl, protože nepřátelé nás odřízli od zásobování a kromě jiného jsme kvůli jejich střelcům přišli o všechny krkavce.

Černožár na tom byl o něco lépe, ovšem dobře věděl, že v přímém útoku by nás mohl porazit jen za cenu obětování většiny vojska. Spokojil se tedy převážně jen s provokacemi a vychloubáním, došlo ale i k několika ostrým šarvátkám. V nich projevili odvahu především zápaďané pod vedením sera Rogera Reyna, který nad nimi převzal velení poté, co padl ser Jason Lannister. V přímých bojích jsme tak přišli sotva o tři sta mužů, jenže citelné ztráty jsme bohužel měli z jiných důvodů. Kvůli nízkým přídělům a špatnému počasí se začaly šířit nemoci a také se značně zhoršila morálka vojska. Ve větší míře docházelo ke rvačkám a k dezercím, hlavně mezi pěšáky. Chystali jsme se proto k rozhodujícímu útoku, ale vzhledem k našim pozicím bylo těžké připravit jej tak, aby byl úspěšný.

Černožár však nakonec padl dřív, než k bitvě stačilo dojít, a to rukou jednoho z našich nejlepších rytířů, sera Barristana Selmyho. Ten využil Maelysovy pýchy, vyzval ho před jeho muži ve chvíli, kdy nemohl odmítnout, a v čestném souboji pak zabil. Žoldáci ze Zlatého společenstva bez svého velitele ztratili odvahu a většina jejich oddílů se obrátila na útěk. Dnes k nám konečně dorazily posily ze Starého města, takže máme dost lodí, abychom je mohli pronásledovat. Zbývá sice ještě vyčistit část východního pobřeží a Estermont, kam zamířili Fossoway a Samarro Saan, ale zdá se, že ostatní Devítigrošoví králové včetně Staré matky uprchli za moře.

Pokud by se vůli Jeho Veličenstva zlíbilo, rád bych navrhl jméno sera Selmyho, až dojde k příštímu jmenování jednoho z Bílých mečů. Svěřil mi, že je to i jeho vroucí přání.

S potěšením také oznamuji, že ve válečné vřavě velmi dobře obstál korunní princ. Je zdráv a bojoval společně s mladým lordem Steffonem Baratheonem a serem Tywinem Lannisterem. Na oslavu vítězství bude mít ser Tywin jako blízký přítel tu čest uvést prince Aeryse do rytířského stavu.

Z mysu Hněvu ser Gerold Hightower, velitel Královské gardy

 

Všem lordům Západozemí

Říše se ponořila do žalu. Dnes brzy ráno, dvacátý pátý den prvního měsíce roku 262 po Dobytí, odešel přes všechnu péči velmistra Pycelleho kvůli náhlé chorobě z tohoto světa náš vznešený král Jaehaerys Targaryen, druhý svého jména, pán Andalů, Rhoynů a Prvních lidí, vládce Sedmi království.

Rozezněte zvony v septech k jeho poctě, aby je slyšeli všichni poddaní. Smutek bude trvat sedm dní a pak se vlády ujme jeho jediný syn a dědic Aerys Targaryen. Korunován bude za příštího úplňku v Baelorově septu jako druhý král tohoto jména.

Lord Edgar Sloan, pobočník krále

 

Velmistr Pycelle arcimistrům Citadely

Bratři z Konkláve,

děkuji Vám za knihy, které jsem včera obdržel. Postrádám však přinejmenším dvě z těch, o které jsem důrazně žádal – Pojednání k historii heraldiky Západních zemí a také Dokonalost architektury: od Prvních lidí k dědictví Valyrie. Ale nesmím být neskromný. Věřím, že dohlédnete na to, aby oba svazky dorazily co nejdříve v další zásilce.

Pokud jde o zprávy z hlavního města – každým dnem se ukazuje, že naše obavy týkající se nového králova pobočníka byly zbytečné. Jeho Veličenstvo volilo mimořádně dobře a lord Sloan může zůstat na svém panství, aby v klidu užil, co mu z jeho dnů ještě zbývá. Říši posloužil dost a jeho nástupce je plně schopen svůj úřad zastávat.

Ser Tywin Lannister každým dnem prokazuje, že je silným, cílevědomým mužem, který se nenechá strhnout zbytečnými city. Na Kamenných schodech se po boku našeho krále osvědčil jako zdatný rytíř, nicméně svou skutečnou sílu dal jasně najevo před rokem, kdy místo svého otce nastolil pořádek v Západních zemích. Musím říct, že způsob, jakým tehdy rozdrtil vzpurné rody Tarbecků a především Reynů, stále vzbuzuje mimořádný respekt (u mnoha lidí, pravda, také odpor).

Nicméně kromě války rozumí tento mladík i politice a obchodu, což jsem u něj, přiznám se, vůbec nečekal. Vždyť je mu teprve dvacet let a je tedy nejmladším mužem, jaký byl kdy jmenován do tak vysokého postavení. Respektuje ho i jeho vlastní otec. Lord Tytos dokonce předběžně souhlasil s tím, že dluhy u bankéřů v Braavosu, které vznikly kvůli poslední válce, vyrovná zatím Casterlyova skála. Jedna půjčka tedy nahradí druhou; je jistě ovšem velký rozdíl v tom, kdyby ji násilím vymáhala Železná banka, anebo když je na splacení dluhu ochoten počkat ten nejvěrnější z králových poddaných.

Nyní společně se serem Tywinem pracuji na návrhu nových daní pro obchodníky v nejdůležitějších přístavech – samozřejmě včetně Lannisportu a Starého města. Půjde o značnou úlevu, které přiláká obchodníky, kam je třeba. Sdělte to prosím lordu Hightowerovi. Výhodu, kterou jsem doporučil, jistě ocení, a měla by z ní mít tedy kromě Starého města prospěch i Citadela.

Ať je Vaše mysl stejně břitká jako v den Vašich slibů.

 

Velmistr Pycelle pro Citadelu

Milí bratři,

píši tentokrát proto, abych Vám sdělil podrobnosti ze svatby sera Tywina Lannistera. Obřad proběhl v Baelorově septu a na královo přání byl mimořádně honosný, stejně jako následující oslavy sňatku. Zúčastnili se jich mnozí přední šlechtici Západozemí…

… Ovšem ostudné pomluvy, že by se snad Jeho Veličenstvo přitom nějakým způsobem dotklo cti svého pobočníka, musím uvést na pravou míru. Při obřadu uvádění na lože se často, zvlášť pod vlivem vína, dějí věci, které by jindy stačily na smrtelnou urážku. Někteří vidí potvrzení těch hloupých zkazek v tom, že královna Rhaella hned poté propustila lady Joannu ze svých služeb a vzdálila ji tím od krále. Jenže Její Veličenstvo tak podle mého názoru učinilo jen z ohledu na svou bývalou dvorní dámu. Založení rodiny si žádá klid, což královna, která právě očekává narození dalšího dědice, velmi dobře chápe. Bohužel, právě jí samotné teď pocit bezpečí schází. Pomlouvači u dvora ji stále znepokojují různými nesmyslnými historkami včetně té, že se lady už před svatbou měla stát královou milenkou.

To mohu vyvrátit jako naprostý výmysl už proto, že Tywin Lannister je mimořádně hrdý muž, který není zvyklý paběrkovat po ostatních, a v takovém případě by se se svou sestřenicí jistě neoženil. Co si však o náklonnosti krále k jeho ženě myslí on sám, je těžké zjistit. Snad jen lady Joanna opravdu zná muže, který se skrývá pod maskou. Všechny jeho úsměvy patří jen a jen jí. Přísahám, že jsem viděl, jak jej rozesmála, a to ne jednou, ale dokonce při třech různých příležitostech!*

Doufám, že tento svazek bude všem jen ku prospěchu a že lord Tywin se brzy dočká svého vlastního dědice.

Ať Sedm stále bdí nad říší a Jeho Veličenstvem.

 

* podtržené věty jsou citátem ze Světa ledu a ohně – jde o úryvky z Pycelleho dopisů (s drobnou úpravou, aby zapadly do textu)

 

Lordu Tywinu Lannisterovi

Ctěný bratře,

velice nerad Ti oznamuji smutnou zprávu, že náš otec včera zemřel. Stalo se to náhle. Podle mistra jej zradilo srdce při námaze, když stoupal do schodů.

Jestli Ti to Tvé povinnosti dovolí, měl by ses co nejdříve vrátit domů. Mnoho věcí si tu žádá Tvoji pozornost. I Tvá manželka Tě velmi postrádá. Ráda by Ti ukázala děti, které jsi za celý rok od jejich narození neviděl. Omlouvám se jen, že s otcovým pohřbem na Tebe čekat nebudeme. V zimě snad, ale toto roční období nám odklad v žádném případě neumožní.

Pokud bys zatím nemohl hlavní město opustit, pošli mi své pokyny a já zařídím všechno podle nich. Objevily se například spory o příslušnost pozemků mezi Trnodolem a Hlubokomorou, dále je třeba vybrat vhodné místo pro nová skladiště v přístavu a určit, zda přistavět nová mola nebo jen prodloužit stará. Rád bych také věděl, co učinit s jistou ženou, které otec v poslední době věnoval svou přízeň. Zatím jsem vše nechal, jak bylo, ale předpokládám, že zřejmě rozhodneš jinak.

Šestnáctého dne devátého měsíce roku 267 p. D., z Casterlyovy skály

Ser Kevan Lannister

 

Z dopisu velmistra Pycelleho arcimistrům:

… Dále Vám sděluji, že se konečně vracíme zpět do hlavního města. Musím říct, že se mi ulevilo. V Casterlyově skále se sice snažili vyhovět všem našim potřebám, ale pro říši je nejlepší, když král sedí na trůnu. I když státní pokladna tím zajisté hodně ušetřila, protože, jak víte, lord Lannister hostil půl roku na vlastní náklady dobrou polovinu dvora. Těch turnajů, hostin a honů, které uspořádal – vlastně jeho manželka, protože lord pobočník většinou pracoval a na podobné kratochvíle mu nezůstal čas. Králi se proto kromě sera Kevana Lannistera věnovala především lady Joanna. Jeho Veličenstvo často obdivovalo její krásu… nicméně svému pobočníkovi zároveň vyčítalo, že ho zanedbává. Lord Tywin proto v poslední době občas poukázal na své zaneprázdnění, nicméně král mu v takovém případě obvykle ulehčil práci tím, že rychle rozhodl o důležitých věcech způsobem, který byl v přímém rozporu s původními plány.

Jeho Veličenstvo pak velice rozmrzela špatná zpráva o mrtvě narozené dceři, princezně Shaeně, kterou jsme dostali minulý týden. To vůbec nepřispělo k dobrému ovzduší, a proto, jak jsem řekl, jsem rád, že odjíždíme. Další dopisy mi už posílejte do Králova přístaviště.

 

Pro sera Kevana Lannistera

Bratře,

jak víš, slíbil jsem nedávno Tygettovi místo zbrojmistra Rudé bašty. Nicméně král můj návrh zamítl a dal přednost seru Willemovi Darrymu, což je dobrý voják a do morku kostí oddaný Targaryenům. Vyřiď to Tygettovi.

Král se také rozhodl ztrojnásobit přístavní poplatky. Kupci budou protestovat, ovšem jinde pochodí stejně. O něco levněji teď bude jen v Králově přístavišti a ve Starém městě.

Účty, které jste mi poslali, jsem shledal v pořádku. Pokud můžeš, pomoz Joanně se záležitostmi, kdy by měl za ni jednat muž. Až navštívíš Gennu, vezmi jí vhodný dar k narození dalšího dítěte – od Freyů se zřejmě opět ničeho nedočká.

Doufám, že se Joanně i dětem daří dobře. Přijedu za nimi, až se mi podaří uvolnit. Zatím alespoň posílám Jaimemu nový cvičný meč. Nechal jsem mu vyrobit také přilbu a štít, ale předpokládám, že do nich bude muset nejdřív trochu dorůst. Rád bych, abys dohlédl na jeho výcvik.

Lord Tywin Lannister, pobočník krále

 

Z dopisu velmistra Pycelleho arcimistrům:

… Letošní rok jsem původně považoval za velmi šťastný. Říše se konečně dočkala dalšího, dlouho očekávaného dědice, a král tak zval hosty na oslavy desetiletého výročí své vlády ve velmi dobrém rozpoložení. Na velký turnaj pořádaný při té příležitosti přijel do hlavního města i lord Steffon Baratheon a bylo příjemné sledovat, s jakou radostí ho Jeho Veličenstvo přijalo. Díky obnovení jejich dávného přátelství se na čas zlepšily i pošramocené vztahy krále s jeho pobočníkem.

Bohužel, zdraví malého prince Aegona není zdaleka tak pevné, jak bychom si přáli. Královna se strachuje, aby neodešel za svým bratrem Dareonem, který žil sotva půl roku. Snad budou bohové tentokrát laskavější.

Pokud jde o lorda Lannistera… Dosud jsem přesvědčen, že by se v Západozemí jen těžko našel muž schopnější ve jménu krále vládnout. Už mnohokrát jsem obdivoval, jak dokáže být prozíravý. Jeho ruka je tvrdá, nicméně vždy ví, kam udeřit a kdy je možné povolit koni uzdu.

Ke konci turnaje však došlo k další nepříjemné roztržce. Jeho Veličenstvo totiž na jedné z hostin znovu věnovalo pozornost lady Joanně; bohužel způsobem, který se dal jen těžko označit za lichotivý. Vyjádřilo se o ní totiž ve smyslu, že kvůli dětem už není zdaleka tak krásná, jak bývala. Jedním z těch, kdo se smáli nejhlasitěji, byl princ Lewyn Martell; jistě proto, že si musel od krále často vyslechnout poznámky zpochybňující půvab dornských žen – a nejspíš také proto, že se mu jako jižanovi zdá pobočník až příliš uzavřený.

I když lord Tywin nemá téměř žádný smysl pro humor, je na různé žerty zvyklý (zvlášť co se týče jeho schopnosti plnit státní pokladnu). Obvykle je přehlíží, jako by mu nestály za pozornost; ovšem tato poznámka ho zasáhla na jednom z mála citlivých míst. Svou manželku totiž velice miluje. Je možné, že pak stalo ještě něco mnohem vážnějšího, protože lord Lannister nás včera všechny překvapil, když se rozhodl odstoupit.

Jeho Veličenstvo mu však nedovolilo úřad složit a celá záležitost se nakonec jaksi urovnala. Lady Joanna i s dětmi dnes odjela, ale všichni vidí, že napětí mezi králem a jeho pobočníkem je tu stále.

 

Pro Její Jasnost princeznu Dorne

Má vzácná přítelkyně,

děkuji Ti za povzbuzení a vlídná slova v minulém dopise. Manžel teď za mnou přijel na krátkou návštěvu a slíbil mi, že se zase vrátí, až bude třeba. Přes všechno, co nás potkalo, se ke mně chová laskavě, jenže je podrážděný a stále zasmušilejší, což bohužel pociťují i mnozí v našem okolí.

Některé z mých obav s ním navíc jen těžko mohu sdílet. Chtěla jsem vyřešit alespoň to, co ho trápí nejvíce, dokonce jsem kvůli tomu navštívila zdejší vědmu. Bohužel, její rady mi nepomohly a zřejmě jsem tím všechno jen zhoršila.

Co bych dala za to, kdybychom se mohly spolu projít a svěřovat si důvěrnosti jako kdysi! Bojím se především kvůli dítěti, které mám za šest měsíců přivést na svět. Určité starosti mi v poslední době dělají také naše dvojčata. Rostou rychleji, než bych si přála… Myslím, že alespoň Jaime by už měl poznat ze světa víc než jen bezpečí domova.

Jenže která matka může říct, že žádné obavy o své děti nemá? Vždyť i Vy jste se nedávno tolik strachovali o Eliu. Jsme šťastní, že se Vaše dívenka již uzdravila. Až bude silnější, velice bych si přála ji poznat. Rádi Vás obě uvítáme – i Tvé syny, pokud budou ochotni přijet. Chápu ovšem, že Doran teď, krátce po svém zasnoubení, myslí na jiné věci, než aby chtěl znovu cestovat. Napadlo mě jen, že když si vybral manželku až v Norvosu – neuvažovali jste nad tím, že byste pro své mladší děti vybrali někoho vhodného v Západozemí? Jak říkal můj otec, na zásnuby není nikdy příliš brzy.

S přáním požehnání Sedmi

Lady Joanna z rodu Lannisterů