Úvod
Neposkvrnění jsou vykleštění otroci sloužící jako vojáci, lehká pěchota. Do jejich výzbroje patří krátká kopí a meče, chrání se kulatými štíty a helmami se špičkou. Jsou tvrdě vycvičeni k potlačení individuality a citů a k tomu, aby byli až k smrti oddáni svým pánům. Pravidelně požívají drogy, které otupují a téměř odstraňují jejich vnímání bolesti.
Daenerys Targaryen získala Neposkvrněné při své návštěvě Astaporu, kde jsou tito otroci trénováni. Všechny je zakoupila, načež s jejich pomocí město napadla a porazila jejich bývalé pány. Než odtáhla, všechny Neposkvrněné osvobodila z otroctví; oni se však rozhodli setrvat ve službě a následují ji jako svobodní vojáci.
Tvoří jádro Daenerysiny armády a patrně sehrají klíčovou roli v jejích příštích bitvách a válkách, ať již budou vedeny proti proti Dothrakům, západozemským vojskům nebo proti Jiným.
Výhody
Jaké jsou největší výhody Neposkvrněných v bitvě?
1) Oddanost a morálka
Málokterá bitva končí vyhlazením jedné z armád. Ve většině případů dojde ke zlomení morálky jednoho z vojsk; vojáci se pak vzdávají, jsou rozprášeni, prchají nebo v nejlepším případě ustupují. To je obvykle okamžikem, ve kterém se bitva láme. Ve chvíli, kdy jedna jednotka ztratí morálku a dezertuje, je dost možné, že zakolísají i jednotky další. Hrůza se začne lavinovitě šířit a brzy již prchá celá armáda – a to je porážka.
Neposkvrnění mají tu výhodu, že strach ani pud sebezáchovy neznají. Jsou připraveni bojovat za svého pána až do posledního muže, klidně i proti velké přesile. To je jistě velká morální vzpruha též pro bojovníky, kteří stojí této pěchotě po boku: vědí, že Neposkvrnění z boje neutečou, a ani oni sami se tudíž nedají na útěk tak snadno.
2) Disciplína a využití kopí
Až na výjimečné případy jsou Neposkvrnění při čelním střetu zřejmě prakticky neporazitelní. Jejich formaci můžeme přirovnat ke starověké falanze. Ta fungovala na principu ježka. Přední řada kopiníků stála ve vyrovnané řadě s kopími neproniknutelně nataženými před sebe. V okamžiku, kdy některý z vojáků padl, ihned ho nahradil muž stojící za ním, takže falanga udržela svoji celistvost.
Kopí používaná ve falangách byla poměrně dlouhá, zatímco Neposkrvnění používají nejspíš o něco kratší zbraně. Přesto se domnívám, že dovedou proti přímému útoku vytvořit téměř nerozbitnou hráz a udržet se i proti velké přesile. Tři tisíce Neposkvrněných dokázalo ubránit město proti dvaceti tisícům dothrackých nájezdníků.
3) Cizí bojový styl
Pro Západozemce, kteří jsou uvyklí nanejvýš vzájemným válkám a potyčkám, bude první střetnutí s Neposkvrněnými překvapením a šokem. Jejich styl boje je naprosto odlišný od toho, jež je vyznáván v Sedmi královstvích, což může zmást nejen prosté vojáky, ale i jejich velitele.
Inteligentní vojevůdci jako Randyll Tarly nebo Stannis Baratheon by si však v takovém případě zřejmě rychle uvědomili, jaký nepřítel proti nim stojí a jak je proti němu třeba bojovat. Šanci na vítězství by Neposkvrnění měli v případě, kdyby v první bitvách dosáhli drtivých a rozhodujících vítězství. Zdali se podobný husarský kousek může podařit mladé Daenerys, to je už otázka.
Nevýhody
1) Rytířská jízda
Jak jsem již zmínil výše, při frontálním útoku by pravděpodobně Neposkvrnění dokázali bez větších problémů odvrátit jakkoli těžkou jízdu, včetně výkvětu západozemských rytířů. O podobný manévr by se však generálové Sedmi království ani nepokoušeli, popřípadě by se ze svého neúspěchu rychle poučili.
Hlavní slabinou typické falangy jsou boky a záda. Kdyby do těchto míst zaútočila těžká jízda, pravděpodobně by řady eunuchů zcela rozvrátila a vojsko dočista rozdrtila. Slavný Alexandr Veliký se tomuto ohrožení bránil tím, že sám využíval jezdectvo; to ochránilo jeho falangy na bocích a případně zaútočilo na slabé místo nepřítele. V předalexandrovských dobách vyhledávala řecká a makedonská vojska údolí a soutěsky, aby právě v nich svedla bitvy. Boky pak byly chráněny terénem a nepřítel musel útočit na čelo formace; vzpomeňme například na slavné Thermopyly. Je však jasné, že podobný způsob je značně nepraktický. Při delších přesunech neznámou krajinou by vojsko Neposkvrněných mohlo být snadno přepadeno a zničeno. Proto potřebuje Daenerys svá křídla chránit alexandrovskou taktikou. Mohla by k tomuto účelu využít své dothracké jezdce či nedorostlé draky? Snad.
2) Lučištníci
Lučištníci by se mohli také ukázat jako vážné ohrožení Neposkrvněných, avšak v kontextu Písně tento úkaz nepovažuji za pravděpodobný. V Sedmi královstvích ani nikde jinde totiž neexistuje vojsko, které bychom mohli přirovnat k tomu anglickému ze 14. století. Tehdy měla Anglie lučištníků poměrně velké množství a všichni byli ke střelbě trénováni od mládí. Disciplína, společně s přesností a schopností natáhnout dlouhý, silný luk, pak byly smrtící zbraní. Tento systém však ve světě Písně nenajdeme; a i kdyby se jej nějaký stát pokusil zavést, trvalo by desítky let, než by vycvičil dostatečné množství střelců.
Západozemská království samozřejmě lučištníky do jisté míry disponují, avšak je jich málo a nejsou dostatečně trénováni. Při vhodném použití by mohli Neposkvrněným jisté ztráty způsobit, leč nepovažuji je dostatečně mocné na to, aby dokázali výrazně ovlivnit nebo dokonce zvrátit bitvu.
3) Terén
Falanga je nejúčinnější v rovném, přehledném terénu. Pokud se nechá vlákat do jiného typu krajiny, nastanou potíže: řady se dostatečně nesevřou, nepřítel pronikne do mezer a připraví tak kopiníky o jejich nejvýznamnější přednosti.
Tato nevýhoda se v plné nahotě ukázala v bitvě u Kynoskefal, v roce 197 př. n. l. Římanům se podařilo makedonské falangy vlákat do skalnatého, stromy porostlého terénu, kde je útoky na boky a záda jednotek zcela rozprášili. Tento rok symbolizuje konec nadvlády falang na bitevních polích. Hrozí nebezpečí, že v členité západozemské krajině by mohl Daenerysino vojsko potkat podobný osud.
4) Guerillová válka
Neposkvrnění jsou vojskem zrozeným pro velká bitevní pole, o něco méně se osvědčují při obraně proti rychlým, malým přepadům. Synové harpyje dokázali v nočních ulicích Astaporu přepadnout několik vojáků a zabít je.
Podobným způsobem by proti Daenerys mohlo vystoupit Bratrstvo bez praporců nebo jiná podobná partyzánská skupina. Neposkvrnění nemohou být stále připraveni ve formaci; prudké útoky lučištníků by je mohly vyčerpat, postupně snižovat jejich počty (které Daenerys nemůže doplnit) nebo přerušovat zásobovací linie. Jediným způsobem, jak se podobným útokům bránit, je usazení na spřáteleném území nebo ve spojeneckém městě.
Závěr
Závěrem lze říci, že Neposkvrnění jsou sice nesmírně silnou, zároveň však křehkou zbraní. Mohou rozhodovat celé bitvy, avšak pouze v případě, že jsou využiti správně a v kombinaci s jinými vojenskými jednotkami. Alexandrovi Velikému se to s falangami podařilo znamenitě – jak si ale povede „mladá a ve vojenských záležitostech nezkušená“ dívka Daenerys?
Zároveň zůstává hádankou, jak (a jestli vůbec) by Neposkrvnění bojovali proti nemrtvým přízrakům a Jiným, tedy těm nejpodstatnějším nepřátelům, kteří na Daenerys čekají. To všechno se dozvíme až v následujících dílech Písně ledu a ohně.