Prorocké a vlčí sny Jona Sněha.
Zimohradské krypty
Hra o trůny, str. 224-225 (v češtině: I. – str. 276)
Někdy se mi o něm zdává. Procházím dlouhou prázdnou síní. Můj hlas se všude kolem odráží ozvěnou, ale nikdo mi neodpovídá, a tak jdu rychleji, otevírám dveře a křičím jména. Dokonce ani nevím, koho hledám. Po většinu nocí je to můj otec, někdy je to místo něho Robb, nebo moje sestřička Arya, nebo můj strýc Benjen. Ale nikoho jsem nenašel. Hrad byl vždycky prázdný. Dokonce i havrani zmizeli ze svých hnízdišť a stáje jsou plné kostí. To mě vždycky vyděsí. V takovém okamžiku začnu utíkat, nechávám za sebou otevřené dveře, vybíhám do věže po třech schodech najednou, křičím na někoho, kohokoliv. A pak se ocitnu přede dveřmi do krypt. Tam uvnitř je černá tma a já vidím schody spirálovitě vedoucí dolů. Nějak vím,že tam dolů musím jít, i když nechci. Bojím se co by tam na mne mohlo čekat. Tam dole jsou staří králové zimy, sedí na svých trůnech s kamennými vlky u nohou a s kamennými meči na klínech, ale těch se nebojím. Křičím, že nejsem Stark, že tam nemám co pohledávat, ale k ničemu to není, stejně tam musím jít. A tak se vydávám dolů, při sestupu se držím stěn, bez pochodně, kterou bych si osvětlil cestu. Je stále větší a větší tma, dokud se mi nechce křičet. V tom okamžiku se vždycky probudím.
Jedná se o nadmíru pozoruhodný sen, snad do určité míry i prorocký. Naznačuje, že se v kryptě pod Zimohradem skrývá nějaké tajemství, které má co dočinění s Jonem, bez ohledu na to, jak se tomu on sám brání. Ví, že někoho hledá, ale nikdy nenalézá nikoho, koho by očekával. Místo toho je neúprosně veden do krypty. Mohlo by to být tím, že osoba, kterou hledá, je tam? Jestliže ano, tak je to silná podpora teorie, že Lyanna Stark – pohřbena zde vedle svého otce a nejstaršího bratra – je Jonova matka a že ona je tím tajemstvím, jež ho při jeho hledání přitahuje.Jinou možnost, která připadá v úvahu, je, že sen naznačuje temné budoucnost, k níž je Jon přitahován, a že jeho sestup do temnoty mu do budoucna nevěští nic dobrého. Tyto interpretace se pochopitelně nevylučují, takže oba smysly mohou být pravdivé.
Vlčí sny
Střet králů, str. 559-561 (v češtině: II. – str. 268-270), souhrn
Jon sní o zlovlcích a o zjišťuje, že jedna ze samic je už mrtvá. Potom za sebou slyší hlas, tiché volání nebo šepot. Rozhlédne se kolem, aby spatřil záblesk štíhlého šedého těla. Vidí čarostrom, který vyrůstá rovnou ze skály a který má Branovu tvář se třema očima. Přemýšlí, zda jeho bratr měl vždy tři oči, a čarostrom mu říká, že tomu tak nebylo před vránou. Jon ucítí vlka, strom a chlapce a teplou zemi, tvrdý kámen a smrt. Bran mu říká: „Neboj se, mně se ve tmě líbí. Nikdo tě nevidí, ale ty vidíš je. Nejdřív ale musíš otevřít oči.“ Pak se čarostrom dotkne Jona a otevře mu oči. Náhle vstoupí Jon do Ducha a vidí věci z jeho pohledu.
Branovy síly zjevně narostly do té míry, že je schopen kontaktovat Jona Sněha. „Záblesk štíhlého šedého těla“ může být Léto, což by naznačovalo, že Jon nevědomky rozpoznal, že hlas patřil Branovi. Ještě to by to však také mohl být Šedý vítr, neboť s bratrem Robbem si Jon rozuměl nejlépe. Pach, který cítí, a Branova slova odpovídají tomu, že se Bran právě nachází v kryptě Starků. Jonovo vklouznutí do Duchovy kůže je rovněž pozoruhodná událost.
Zdroj: westeros.org
Překlad: MIl, Léto