Já mám Mrakoplaše ráda. Nejni muj nej, ale je hodně bezva. A nebojí se výšek, nýbrž země z opravdu dobrého duvodu. A taky je snadné jej uspokojit, stačí mu uvařit brambory. Mladší sourozenci sú nej návnada. Ja hrozne zbožňujem jej interakcie s Nac Mac Fíglami. Vlastne Fíglov celkovo. Prižmúrenie očí, ruky vbok/prekrížené a poklopávanie nohou som dokonca aj zúžitkovala pri písaní.
Já mám Mrakoplaše ráda. Nejni muj nej, ale je hodně bezva. A nebojí se výšek, nýbrž země z opravdu dobrého duvodu. A taky je snadné jej uspokojit, stačí mu uvařit brambory. Mladší sourozenci sú nej návnada. Ja hrozne zbožňujem jej interakcie s Nac Mac Fíglami. Vlastne Fíglov celkovo. Prižmúrenie očí, ruky vbok/prekrížené a poklopávanie nohou som dokonca aj zúžitkovala pri písaní.
Mrakoplašovi se popletly chutě s choutkami LOL . Nac Mac Fíglové jsou prostě fantastičtí Pomůžete mi zachránit mého bratra? Všude ticho. Pomůžete mi ukrást mého bratra královně? Aj to teď mluvíš po našem. Ale oni nejsou mrtví, oni jsou živí, to my jsme všichni mrtví. Brilatní filozofie
Po zaklínači si myslím, že se jedná od autora další kvalitně a čtivě napsané dílo. Autor zde hází odkazy na všelijaká literární díla, příběh se odehrává v letech 1425-1434, takže sledujeme husitství v době vrcholu až po jeho pád. První věc je, že se Sapkowskim perfektně shodneme v názoru na Husitství. Úplně se vyhnul té ultra-debilní mánii tady u nás, že za minulého režimu se husité opěvovali dneska zatracují. Je tedy zmíněno i to dopré, ale i to špatné na Husitství (plenění Slezska, Saska atd je věnováno opravdu rozsáhlý čas). Nicméně zároveň je zde zmíněn i myšlenkový přínos a především to, o čem se dneska už skoro vůbec nemluví a to jsou zvěrstva druhé strany především Inkvizice (mučením jeho podrobnostmi, vytrháváním různých částí těla za účelem získání informací, také se věnuje dlouho část) a to se mi líbí, autor jasně ukázal, že obě strany byly pěkné svině,nestranný vybalancovaný pohled, za který má u mne palec nahoru.
K samotnému příběhu, Reinmar von Bileau alias Reynevan se od Geralta velmi liší, přestože zde čtenář najde podobnosti. Hlavní je jedna věc, Reynevan je děvkař a to je alfou a omegou všech jeho problém a tím si roztáčí příběh, který má spád, napětí a baví číst. Navíc je Reynevan medik a čaroděj, což mu ve středověkém světě též způsobuje nemalé potíže Opět jako v Zaklínači hrajou velkou roli intriky, kdo pracuje pro koho, vyzvědači a tím i celý příběh získává obrovskou auru tajemství, což je na pozadí temných husitských válek atmosféra jako prase. Z hlavní trojice tedy přátel Reynevan, Šarlej, Samson Medák se mi nejvíce líbil Samson hlavně kvůli tomu, že to byla badass postava s vynikající kombinací obrovské fyzické síly a inteligence a s velmi originálním původem (správným fantasy) O to více mne zarmoutila jeho smrt v Cheb. Potěšil též občas velmi Pratchettovský humor (Neztraťte líste, nebudu vám pak vaši sesli hledat po celém parkovišti) Birkart Grellenort byl perfektní hlavní záporák i s poměrně velmi zajímavou motivací (přestože jsou tam podobnosti s Vilgerfortzem, holt autor se drží toho, co fungovalo nebo bude fungovat? Musím co vyšlo dřív) každopádně Pomurník byl opravdu dost děsivý a ty vraždy speciálně jak strčil měšec někomu do tlamy -znepokojivé. Přízrak polední, podobně tak Černí jezdci. Tím se dostávám k jednomu z nejlepších soubojů v rámci fantasy a to je Železokky vs Pomurnik. Jinde jsem psal, že je skvělé, když má padouch nad hrdinou převahu (ostatně to dodržuje i Husitská trilogie), ale jedno je pravděpodobně ještě lepší. Když je hrdina s padouchem na stejné úrovni a když jsou to úplně stejně badass postavy. Ten souboj byť skončil tak, jak skončil, tak ten built-up pro něj byl naprosto fantstický až měl nadšením skoro eplieptický záchvat Potěšilo mne samozřejmě, že nemalá část (především začátek) se odehrává v Praze a vůbec díky tomu, že Čechy/Husité hrají velmi důležitou roli, tak mi to přirostlo k srdci. Při každém vítězství husitů jsem se přiblble usmíval a byl v depce při Lipanech. Holt ty naše slavné prohry jak by řekl Cimrrman Konečně se dostáváme k tomu, co mne velmi zajímalo, jak to dopadne. Předně Husitská trilogie má lepší konec, než Zaklínač. Protože tu není, žádné King Arthur ex Machina, žadné bullshitové cestování z místa na místo, kdy člověk už ztrací přehled atd. Ex Machin je tu hodně (nejabsurdnější je, když hrdina někam odvažejí v poutech, přepadnou ho a odvažejí jinam, pak znovu přepadnou a osvobodí ) Ale zase uznávám, že bez toho by asi příběh tolik neutíkal. Každopádně Artuše tentokrát autor nevytáhl a za to jsem vděčný. Závěr přesto nesedne každému, protože se nejedná ani o šťastný ani tragický konec. Tak půl na půl, což na jednu stranu si pořádně pohraje s čtenářovým očekáváním, ale na druhou stranu působí dost divně. Každopadně smrt Jutty velice smutné a řekl bych skutečný vrchol celého románu, ten zbytek už působí navíc.div> Zeměplocha, Husitská trilogie též už mi tedyz bývá pouze Malažská kniha padlých a brzo zjistím, zda jsou zvěsti o tom, že jde o nejlepší fantasy pravdivé
Pokud je tu někdo, kdo četl Strážce času - po dvanácti letech vychází 4. díl. V originále už vyšel, překlad by měl být hotový příští rok (potvrzeno PM od autorky). Dám tomu šanci. Ale jestli se tam nestane jistá věc, tak tu knihu demonstrativně spálím.
Na dovolené jsem právě po asi po patnácti letech znova přečetla Misery od Stephena Kinga a potvrdila si, že je to moje nejoblíbenější knížka od něj a opravdu možná to nejlepší, co kdy napsal. Knížka vlastně neobsahuje hororové propriety, zato je to taková psychologická sonda o obscesivním chování a tvůrčím procesu a jak moc jde člověka zlomit, aby zase mohl začít znova. Pokud znáte jenom film, tak upozorňuju, že předloha je (typicky) lepší a jednu věc, kterou Annie Paulovi udělá a ve filmu je zmírněná jsem Kingovi nikdy neodpustila.
Fanynka číslo jedna Annie Wilkesová mi připomněla písničku Paparazzi od Lady Gaga
Komentáře
Mladší sourozenci sú nej návnada. Ja hrozne zbožňujem jej interakcie s Nac Mac Fíglami. Vlastne Fíglov celkovo. Prižmúrenie očí, ruky vbok/prekrížené a poklopávanie nohou som dokonca aj zúžitkovala pri písaní.
Pomůžete mi zachránit mého bratra?
Všude ticho.
Pomůžete mi ukrást mého bratra královně?
Aj to teď mluvíš po našem.
Ale oni nejsou mrtví, oni jsou živí, to my jsme všichni mrtví.
Po zaklínači si myslím, že se jedná od autora další kvalitně a čtivě napsané dílo. Autor zde hází odkazy na všelijaká literární díla, příběh se odehrává v letech 1425-1434, takže sledujeme husitství v době vrcholu až po jeho pád.
První věc je, že se Sapkowskim perfektně shodneme v názoru na Husitství. Úplně se vyhnul té ultra-debilní mánii tady u nás, že za minulého režimu se husité opěvovali dneska zatracují. Je tedy zmíněno i to dopré, ale i to špatné na Husitství (plenění Slezska, Saska atd je věnováno opravdu rozsáhlý čas). Nicméně zároveň je zde zmíněn i myšlenkový přínos a především to, o čem se dneska už skoro vůbec nemluví a to jsou zvěrstva druhé strany především Inkvizice (mučením jeho podrobnostmi, vytrháváním různých částí těla za účelem získání informací, také se věnuje dlouho část) a to se mi líbí, autor jasně ukázal, že obě strany byly pěkné svině,nestranný vybalancovaný pohled, za který má u mne palec nahoru.
Opět jako v Zaklínači hrajou velkou roli intriky, kdo pracuje pro koho, vyzvědači a tím i celý příběh získává obrovskou auru tajemství, což je na pozadí temných husitských válek atmosféra jako prase.
Z hlavní trojice tedy přátel Reynevan, Šarlej, Samson Medák se mi nejvíce líbil Samson hlavně kvůli tomu, že to byla badass postava s vynikající kombinací obrovské fyzické síly a inteligence a s velmi originálním původem (správným fantasy) O to více mne zarmoutila jeho smrt v Cheb.
Potěšil též občas velmi Pratchettovský humor (Neztraťte líste, nebudu vám pak vaši sesli hledat po celém parkovišti)
Birkart Grellenort byl perfektní hlavní záporák i s poměrně velmi zajímavou motivací (přestože jsou tam podobnosti s Vilgerfortzem, holt autor se drží toho, co fungovalo nebo bude fungovat? Musím co vyšlo dřív) každopádně Pomurník byl opravdu dost děsivý a ty vraždy speciálně jak strčil měšec někomu do tlamy -znepokojivé. Přízrak polední, podobně tak Černí jezdci.
Tím se dostávám k jednomu z nejlepších soubojů v rámci fantasy a to je Železokky vs Pomurnik. Jinde jsem psal, že je skvělé, když má padouch nad hrdinou převahu (ostatně to dodržuje i Husitská trilogie), ale jedno je pravděpodobně ještě lepší. Když je hrdina s padouchem na stejné úrovni a když jsou to úplně stejně badass postavy. Ten souboj byť skončil tak, jak skončil, tak ten built-up pro něj byl naprosto fantstický až měl nadšením skoro eplieptický záchvat
Potěšilo mne samozřejmě, že nemalá část (především začátek) se odehrává v Praze a vůbec díky tomu, že Čechy/Husité hrají velmi důležitou roli, tak mi to přirostlo k srdci. Při každém vítězství husitů jsem se přiblble usmíval a byl v depce při Lipanech. Holt ty naše slavné prohry jak by řekl Cimrrman
Konečně se dostáváme k tomu, co mne velmi zajímalo, jak to dopadne. Předně Husitská trilogie má lepší konec, než Zaklínač. Protože tu není, žádné King Arthur ex Machina, žadné bullshitové cestování z místa na místo, kdy člověk už ztrací přehled atd. Ex Machin je tu hodně (nejabsurdnější je, když hrdina někam odvažejí v poutech, přepadnou ho a odvažejí jinam, pak znovu přepadnou a osvobodí
Zeměplocha, Husitská trilogie též už mi tedyz bývá pouze Malažská kniha padlých a brzo zjistím, zda jsou zvěsti o tom, že jde o nejlepší fantasy pravdivé
doporučuju
Fanynka číslo jedna Annie Wilkesová mi připomněla písničku Paparazzi od Lady Gaga