No tak jo, no, s pravdou ven, 160/95 když jsem oblečená, ale od loňskýho srpna je osm kilo a nějaký ty centimetry dole. Z úbytku mám radost, i když jsem pořád mrňavé tlusté prase. Ale s těma kortikoidama za krkem je to boj. :-(
Soucítím. Beru sice "jenom" hormony kvůli štítné žláze, ale i tak je to pěknej sajrajt. Hlavní je, že ač je to házení dolů těžší a bolavější, tak to jde!
Ad nadváha a podváha a otěhotnění...ano je tomu tak, že obojí snižuje šance. U hubených více - tam hraje roli každé kilo.
Ad nadváha jako taková....při pohledu na hubené lidi se mi derou slzy do očí. Hubené děti a hubení psi mne zaručeně rozbrečí...já se na to nemohu dívat :-) Obezita je druhý extrém, ale emoce u mne nevyvolává. Něco mezi tím je akorát :-) na chlapech se mi líbí takové ty plyšové duc partie, o které se člověk může pohodlně opřít, aniž by se napíchl na nějaké žebro. Hubený chlap ve mně vyvolává dojem, že neuživí sebe natož rodinu. Myslím takový ten typ "stažený králík" :-))
na chlapech se mi líbí takové ty plyšové duc partie, o které se člověk může pohodlně opřít, aniž by se napíchl na nějaké žebro. Hubený chlap ve mně vyvolává dojem, že neuživí sebe natož rodinu. Myslím takový ten typ "stažený králík" :-))
Vlcacka: Kočko, chápu tě, můj muž jel kortikoidy na střídačku s chemoterapeutikama...To se nedá.
Holt radši bejt malá tlustá než mrtvá, ale vtipný je, že jsem si dřív kupovala jen věci větší a teď poprvé v životě menší. Asi mi to přestalo bejt jedno.
Vlcacka: Kočko, chápu tě, můj muž jel kortikoidy na střídačku s chemoterapeutikama...To se nedá.
Holt radši bejt malá tlustá než mrtvá, ale vtipný je, že jsem si dřív kupovala jen věci větší a teď poprvé v životě menší. Asi mi to přestalo bejt jedno.
Taky jsem začala nosit sukně a šaty, protože jsem si uvědomila, že tlustá budu jak v šatech, tak i v pytli. A myslím, že vypadám líp Teda občas
To je nějaký nízký sebevědomí. Já si tě sportující tlustou jaksi nedovedu představit. BTW Eliška s uvedenejma mírama a váhou měla taky občas tendence plácat že tloustne...
flanker.27: Nízký sebevědomí to není. Dobře, tak nejsem tlustá, ale rozhodně nejsem ani hubená. Ještě to upravím - patřím do kategorie, které by zhubnout o 5-10 kilo neuškodilo Vlcacka: Já přišla na to, že nohy v sukni nejsou tlustší než nohy v kalhotech
flanker.27: Nízký sebevědomí to není. Dobře, tak nejsem tlustá, ale rozhodně nejsem ani hubená. Ještě to upravím - patřím do kategorie, které by zhubnout o 5-10 kilo neuškodilo Vlcacka: Já přišla na to, že nohy v sukni nejsou tlustší než nohy v kalhotech
No tak možná se jednou detoxikuju ale až tak o dvacet kilo později. Samozřejmě směrem dolů. :-D
Já dlouho oplácaná nebudu, páč kromě toho, že jsem "tlustá", jsem i chudá, a právě jsem utratila šestinu mého měsíčního přijmu na čtyři knížky... Například už tejden obědvám vločky s jogurtem, bo je to levný.
jo, takto je, když člověk slušně vydělává a pak žuchne do mateřský...
Vlcacka: Hm, až na to, že nekojím. Moje dítě z prsu neumělo pít. přisává se na jedničku, ae nepije. Zlomily nad ním hůl tři laktační poradkyně. Ano, mohla jsem ho potrestat za odpadlictví od současného laktačního kultu smrtí hladem, ale zželelo se mi jí. Kupuju nutrilon, ten dražší, lepší... "kojím" jenom v noci, ale zase jsem to vydržela půl roku, což je podle mě velký úspěch
Vlcacka: Hm, až na to, že nekojím. Moje dítě z prsu neumělo pít. přisává se na jedničku, ae nepije. Zlomily nad ním hůl tři laktační poradkyně. Ano, mohla jsem ho potrestat za odpadlictví od současného laktačního kultu smrtí hladem, ale zželelo se mi jí. Kupuju nutrilon, ten dražší, lepší... "kojím" jenom v noci, ale zase jsem to vydržela půl roku, což je podle mě velký úspěch
Fajn, ale tím si neomlouvej, že můžeš být podvyživená. :-P A jestli ti robě prospívá tak je egál odkud živiny tečou.
Vlcacka: Hm, až na to, že nekojím. Moje dítě z prsu neumělo pít. přisává se na jedničku, ae nepije. Zlomily nad ním hůl tři laktační poradkyně. Ano, mohla jsem ho potrestat za odpadlictví od současného laktačního kultu smrtí hladem, ale zželelo se mi jí. Kupuju nutrilon, ten dražší, lepší... "kojím" jenom v noci, ale zase jsem to vydržela půl roku, což je podle mě velký úspěch
skus nutrilon na predpis, u nas si vacsina matiek dava nutrilon HA predpisat a usetria na tom mesacne celkom dost eur, staci ked povies pediatrovi, ze mas v rodine silneho alergika
Tak já zas nehladovím, abyste na mne neudělali sbírku starého pečiva :-) A za toho půl roku jsem cca měsíc,myšleno dohromady, určitě nakojila.
Ono se to i vyplatilo (udržet si mlíko). minulý víkend v Pruhonickém parku, pohodička, jdeme ten okruh 10 km, ten nejdelší... Dítě jede na břiše, kouká, pak spí, čas plyne, pak že ji nakrmím vyndám termosku, vyndám lahvičku... a nemám nutrilon. panika, co teď. Tak jsem statečně řekla manželovi: "co se dá dělat, já ji nakojím." Ten koukal, jako kdybych řekla, že tu vodu proměním v nutrilon, jako kristus na svatbě v káni. Takže mě hnal na to nejvzdálenější místo, protože se bál "že bude někdo koukat". Já se bála,že se dítě nepřisaje. Našli jsme lavičku zašitou úplně nedál v křoví. Dcera se pochopitelně nechtěla přisát a koukala, kde co lítá. Já měla hrůzu, že bude dehydratovaná, že bude řvát v autě, že jí bude blbě. Tak jsem jí prostě začala do pusinky odstříkávat jako když dojíš krávu. Takže mažel byl ještě víc mimo, protože to nevypadalo jako normální kojení. Představte si, jak tam mačkám a žmoulám svý obří prso vyndané ze šatů. naštěstí nikdo nešel a ona se milostivě po pár minutách odstříkávání přisála, takže něco vypila. jo a vtipný bylo taky to, že když jsme šli už k autu, tak jsme potkali nějakou ruskou skupinku a tam šla paní v šatech vyloženě "dobrý den, kozy ven", manžel se po ní ohlídnul, tak jsem mu říkala "a tohle ti nevadí?" a on, že ne, když se ukazujou cizí, tak je to v pohodě... .-)
skus nutrilon na predpis, u nas si vacsina matiek dava nutrilon HA predpisat a usetria na tom mesacne celkom dost eur, staci ked povies pediatrovi, ze mas v rodine silneho alergika
To nevím, jestli u nás vůbec jde. Ale na to už je stejně pozdě, když do ní leju už půl roku nutrilon extra a comfort:-) Ale jinak mám doktorku a hlavně sestřičku úplně v pohodě. Sestřička na vlastní oči viděla, že to kojení prostě nejde a mohutně mě podporovala i v tom částečném, což většina laktačních fanatiček odmítá.
Komentáře
Ad nadváha jako taková....při pohledu na hubené lidi se mi derou slzy do očí. Hubené děti a hubení psi mne zaručeně rozbrečí...já se na to nemohu dívat :-) Obezita je druhý extrém, ale emoce u mne nevyvolává. Něco mezi tím je akorát :-) na chlapech se mi líbí takové ty plyšové duc partie, o které se člověk může pohodlně opřít, aniž by se napíchl na nějaké žebro. Hubený chlap ve mně vyvolává dojem, že neuživí sebe natož rodinu. Myslím takový ten typ "stažený králík" :-))
BTW Eliška s uvedenejma mírama a váhou měla taky občas tendence plácat že tloustne...
Vlcacka: Já přišla na to, že nohy v sukni nejsou tlustší než nohy v kalhotech
jo, takto je, když člověk slušně vydělává a pak žuchne do mateřský...
A za toho půl roku jsem cca měsíc,myšleno dohromady, určitě nakojila.
Ono se to i vyplatilo (udržet si mlíko). minulý víkend v Pruhonickém parku, pohodička, jdeme ten okruh 10 km, ten nejdelší... Dítě jede na břiše, kouká, pak spí, čas plyne, pak že ji nakrmím
vyndám termosku, vyndám lahvičku... a nemám nutrilon. panika, co teď. Tak jsem statečně řekla manželovi: "co se dá dělat, já ji nakojím." Ten koukal, jako kdybych řekla, že tu vodu proměním v nutrilon, jako kristus na svatbě v káni. Takže mě hnal na to nejvzdálenější místo, protože se bál "že bude někdo koukat". Já se bála,že se dítě nepřisaje. Našli jsme lavičku zašitou úplně nedál v křoví. Dcera se pochopitelně nechtěla přisát a koukala, kde co lítá. Já měla hrůzu, že bude dehydratovaná, že bude řvát v autě, že jí bude blbě. Tak jsem jí prostě začala do pusinky odstříkávat jako když dojíš krávu. Takže mažel byl ještě víc mimo, protože to nevypadalo jako normální kojení. Představte si, jak tam mačkám a žmoulám svý obří prso vyndané ze šatů. naštěstí nikdo nešel a ona se milostivě po pár minutách odstříkávání přisála, takže něco vypila. jo a vtipný bylo taky to, že když jsme šli už k autu, tak jsme potkali nějakou ruskou skupinku a tam šla paní v šatech vyloženě "dobrý den, kozy ven", manžel se po ní ohlídnul, tak jsem mu říkala "a tohle ti nevadí?" a on, že ne, když se ukazujou cizí, tak je to v pohodě... .-)