Mne to plavecké dýchanie tiež nejde, takže hlava nad vodou a do toho prsia, kraul, psík, ale mojím najobľúbenejším je znak. A pod vodou delfín. Nebo tomu alespoň tak nadávame.
To věřím. Ono je těžké odtáhnout k břehu i spolupracujícího člověka, natožpak opravdového tonoucího. Otec odporúčil ísť zo zadu, omráčiť a potom prejsť k zachraňovaniu.
Dobrá vlákna neumírají, občas se prostě vrátí k životu
Mám tu nějakého kolegu golfistu? Nebo se na tuto aktivitu díváte skrz prsty? (z jakýchkoliv důvodů (je to pro starý/bohatý/nudný/pozéry/....)) Předpokládám že od mého posledního dotazu tu asi členská základna nenabobtnala o hráče PGA
@flanker.27 Samozřejmě pořád existují idioti, kteří si myslí že to hřiště je nějaká svatyně a útočiště před vnějším světem a špinavým plebsem, naštěstí tyhle lidi jsou dost výrazně v menšině. Každopádně... problém je když ti jdou lidi na "tu louku" sbírat kaštany, a pletou se hráčům do hry.. Což mimochodem může skončit i takto
@Krisa Nojo, golf má tu nevýhodu, že se bez trenéra v počátcích prostě nehneš.
Pro mě je to zkrátka něco jako závody chrtů. Zcela mimo můj obzor. Samozřejmě, když to někoho baví a neomezuje tím ostatní, fajn, ale jak tuhle v Klánovicích kvůli golfu chtěli kácet les, to jsem měl chuť si zahrát na D-FENSe
@flanker.27 Při dnešní koncentraci golfových hřišť bych bránil i suchou jabloň před pokácením. Další hřiště nemá smysl stavět. Tečka.
Když vidím jak se podporují sporty jako fotbal a jak pak následně fotbalový svaz hospodaří... Přitom sport jako sport, nevím proč by se měly dělat rozdíly.
Každopádně ohledně výstavby nových hřišť... takhle vypadá kombinace "hodně hřišť+ambice+podvod"
Ještě doplnění k přecházejícímu příspěvku: Ve čtvrtek jsme si vzali se šéfem volno a vyrazili z Hradce Králové na otočku k pramenům Labe. Zvolili jsme cestu přes Miletín a Pecku na Jílemnici, kde je cestou pouze pár menších kopců a zábava začíná (pro někoho naopak končí) až výjezdem z Jílemnice na Mísečky.
Od začátku jsme to nijak nehnali, neb plánovaná délka kolem 180 km přehnanému blbnutí úplně nepřeje. Vyráželi jsme okolo půl deváté ráno za poměrně hezkého počasí, které nám vydrželo až do Jílemnice. Po pár kilometrech však začalo poprchávat a rychlý pohled na radar ukázal, že se naším směrem žene souvislá fronta mraků s výhledem na déšť v řádu hodin.
S minimem oblečení do zimy a ničím proti dešti se pokračování nezdálo nejrozumnější volbou, tak jsme to otočili a zbaběle se pokusili uprchnout. To nevyšlo a nakonec pršelo na většině území kraje. Po sjezdu zpět do Jílemnice jsme zamířili na Hostinné a Nemojov, přejeli po hrázi vodní nádrže Les království a přes Bílou Třemešnou se vrátili do Hradce. Vzhledem k přetrvávajícímu dešti jsme se nezdržovali a drželi vyšší tempo, což po takřka kompletním vynechání výškové části (otáčeli jsme u Vítkovic v pouhých 600m výšky) ani nebolelo. Zpět jsme dorazili těsně před druhou po absolvování 142km.
A to se mi ještě podařilo kousek při dojezdu do Předměřic zablokovat přední kolo a spadnout :-# Ano, ten asfalt byl mokrý, ale to byl skoro celou cestu zpět a popravdě příliš nechápu, jak se mi to povedlo. Kromě prodřeného lokte na craftu a částečně omotávky na řidítkách jsem žádné další škody nezjistil.
Doufám, že nám někdy příště bude počasí víc přát a podaří se nám vyjet až na Labskou (a pořádně se odrovnat :twisted: ).
Laser Game tu má nejakých fanúšikov? Já se k tomu včera poprvé dostala a bylo to prima. Sústavné krčenie za prekážkami bolo trocha únavné a docela mě bolel palec od držení žlutého tlačítka, jež umožňovalo střílet, ale to pobehovanie v tme a hmle a hľadanie blikajúcich viest, ktoré by šlo trafiť, ešte než oni trafia vás, zbehlo neskutočne rýchlo. Do toho filmový soundtrack. Šla bych zas.
Já o tom zatím jen slyšel. A Jednou jsem dělal pozvánku pro klienta. Jak to vůbec funguje? Když někoho trefíš, tak se mu zablokuje možnost střílet? A hráli jste Capture the Flag nebo Team Deathmatch?
Tam, kde som bola ja, dostaneš vestu spojenú so zbraňou a tá vesta má svietiace senzory na ramenách a na hrudi (vzadu aj vpredu), do ktorých keď ťa niekto laserom zasiahne, tak si na päť sekúnd vyradený z hry - nikoho nemôžeš zastreliť, ale oni teba tiež nie. Takú sekundu dve po ožití máš štít, takže ťa ešte stále netrafia, kým ty ich môžeš a pak zase hraješ normálně. Team Deathmatch. Boli sme deviati rozdelení do dvoch tímov (modrá a rudá světýlka) a friendly fire bol vypnutý. Zato po trafení xifosu (to ti byl takový blikající kruh nahoře), když zrudnul, si získal body navíc a taky se stal špiónem - změna barvy tvého světla na pul minuty a tak mužeš jít po protihráčích bez toho, aby tě hned identifikovali jak nepřítele. Hrálo se hodinku a pak jsme dostali výsledky, kdo měl vyšší skóre. Do úvahy se bralo kolik krát zasáhli vás, kolik krát vy jiné, s jakou přesností jste stříleli.
Asi třikrát jsem to už hrál taky, je to docela švanda a člověk by neřekl, že je to i docela vyčerpávající. Jednou ještě v minulém zaměstnání jsme si to s pár lidmi dali třikrát po sobě, jak se komu chtělo, já byl v těch prvních dvou skupinách, ale pak v té třetí už byl někdo unavený, tak mě ukecali, aby jich bylo stejně červených a modrých, a to už jsem docela mlel z posledního, spíš jsem jen kempil. K zásahům - míří se na horní polovinu těla, zásah do těla je odměněn více body než zásah do ruky a ramene.
Já to hrála zatím jen jednou (resp. tři kola v jednom dni) a strašně mě to bavilo. I když jsem teda skoro furt byla poslední. Nejvíc si pamatuju bolavé nohy druhý den, z toho neustálého podřepu za překážkama. Tři dny jsem se vyhýbala schodům Zkoušeli jsme i jakousi variantu se zhasnutýma vestama, takže jsme se hůř viděli a identifikovali. To bylo fakt náročné, nedalo se střílet jen tak bezmyšlenkovitě po barvičkách.
Taky. První kolo -300 bodov... Podruhé už jsem se vyšplhala nad 1000 a predposledné miesto. Pokiaľ boli zhasnuté, podľa čoho ste sa identifikovali? Po pamäti kto šiel do akého tímu?
Ok. Tak volněji - jak spokojný jsi s tím, jak sis vedl?
Proč mi ta otázka asociuje Červeného trpaslíka...=D "Rimmere, copak je s tebou?" "Nevzpomínám si, ale myslím si, že jsem si vedl dobře."
Co si pamatuju, byl jsem vždycky nejméně krát zabit, hrál jsem to hodně navážno vzdáleně pamětliv pouček z akademie typu "mrtvý hrdina nikomu nepomůže"
Komentáře
Mám tu nějakého kolegu golfistu?
:twisted:
S normálním golfem mám zkušenost jen z odpaliště a trefit se do tý mrňavý kulatý věci není zas taková sranda.
@Krisa Nojo, golf má tu nevýhodu, že se bez trenéra v počátcích prostě nehneš.
Další hřiště nemá smysl stavět. Tečka.
Když vidím jak se podporují sporty jako fotbal a jak pak následně fotbalový svaz hospodaří... Přitom sport jako sport, nevím proč by se měly dělat rozdíly.
Každopádně ohledně výstavby nových hřišť... takhle vypadá kombinace "hodně hřišť+ambice+podvod"
https://pratelegolfu.cz/golfovem-pohrbu-nova-amerika-2017/
A ještě se nestyděli na přelomu let 2016 a 2017 vybírat členské poplatky, když už to tam vypadalo víceméně jak vidíte na fotkách..
https://zpravy.idnes.cz/donald-trump-prezident-usa-velka-britanie-protesty-edinburgh-p6n-/zahranicni.aspx?c=A180714_153450_zahranicni_dtt
Ve čtvrtek jsme si vzali se šéfem volno a vyrazili z Hradce Králové na otočku k pramenům Labe. Zvolili jsme cestu přes Miletín a Pecku na Jílemnici, kde je cestou pouze pár menších kopců a zábava začíná (pro někoho naopak končí) až výjezdem z Jílemnice na Mísečky.
Od začátku jsme to nijak nehnali, neb plánovaná délka kolem 180 km přehnanému blbnutí úplně nepřeje. Vyráželi jsme okolo půl deváté ráno za poměrně hezkého počasí, které nám vydrželo až do Jílemnice. Po pár kilometrech však začalo poprchávat a rychlý pohled na radar ukázal, že se naším směrem žene souvislá fronta mraků s výhledem na déšť v řádu hodin.
S minimem oblečení do zimy a ničím proti dešti se pokračování nezdálo nejrozumnější volbou, tak jsme to otočili a zbaběle se pokusili uprchnout. To nevyšlo a nakonec pršelo na většině území kraje. Po sjezdu zpět do Jílemnice jsme zamířili na Hostinné a Nemojov, přejeli po hrázi vodní nádrže Les království a přes Bílou Třemešnou se vrátili do Hradce. Vzhledem k přetrvávajícímu dešti jsme se nezdržovali a drželi vyšší tempo, což po takřka kompletním vynechání výškové části (otáčeli jsme u Vítkovic v pouhých 600m výšky) ani nebolelo. Zpět jsme dorazili těsně před druhou po absolvování 142km.
A to se mi ještě podařilo kousek při dojezdu do Předměřic zablokovat přední kolo a spadnout :-# Ano, ten asfalt byl mokrý, ale to byl skoro celou cestu zpět a popravdě příliš nechápu, jak se mi to povedlo. Kromě prodřeného lokte na craftu a částečně omotávky na řidítkách jsem žádné další škody nezjistil.
Doufám, že nám někdy příště bude počasí víc přát a podaří se nám vyjet až na Labskou (a pořádně se odrovnat :twisted: ).
Já se k tomu včera poprvé dostala a bylo to prima. Sústavné krčenie za prekážkami bolo trocha únavné a docela mě bolel palec od držení žlutého tlačítka, jež umožňovalo střílet, ale to pobehovanie v tme a hmle a hľadanie blikajúcich viest, ktoré by šlo trafiť, ešte než oni trafia vás, zbehlo neskutočne rýchlo. Do toho filmový soundtrack. Šla bych zas.
Jak to vůbec funguje? Když někoho trefíš, tak se mu zablokuje možnost střílet?
A hráli jste Capture the Flag nebo Team Deathmatch?
Team Deathmatch. Boli sme deviati rozdelení do dvoch tímov (modrá a rudá světýlka) a friendly fire bol vypnutý. Zato po trafení xifosu (to ti byl takový blikající kruh nahoře), když zrudnul, si získal body navíc a taky se stal špiónem - změna barvy tvého světla na pul minuty a tak mužeš jít po protihráčích bez toho, aby tě hned identifikovali jak nepřítele. Hrálo se hodinku a pak jsme dostali výsledky, kdo měl vyšší skóre. Do úvahy se bralo kolik krát zasáhli vás, kolik krát vy jiné, s jakou přesností jste stříleli.
K zásahům - míří se na horní polovinu těla, zásah do těla je odměněn více body než zásah do ruky a ramene.
Zkoušeli jsme i jakousi variantu se zhasnutýma vestama, takže jsme se hůř viděli a identifikovali. To bylo fakt náročné, nedalo se střílet jen tak bezmyšlenkovitě po barvičkách.
Pokiaľ boli zhasnuté, podľa čoho ste sa identifikovali? Po pamäti kto šiel do akého tímu?
"Rimmere, copak je s tebou?"
"Nevzpomínám si, ale myslím si, že jsem si vedl dobře."
Co si pamatuju, byl jsem vždycky nejméně krát zabit, hrál jsem to hodně navážno vzdáleně pamětliv pouček z akademie typu "mrtvý hrdina nikomu nepomůže"