Povídka č. 14 (8. kolo) - Ice & Fire

Potkali se u Volantisu Ve starobylém svobodném městě panoval dusný letní den. Vzduch byl hustý a vlhký. Bylo dokonce takové horko, že se ani ptactvu nechtělo létat a místo toho jen tak posedávalo na střechách majestátných budov Volantisu. Kupecký dům, … celý článek
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
No panečku, tak toto byla vážně povedená povídka u které jsem se velice dobře pobavil.
Příběh je vtipný a uvolněný. Navíc musím pisateli uznat jeho úžasný smysl pro poťouchlost, se kterou mě vodil za nos... Už jsem si říkal, kdy mi dá nakouknout pod pokličku a já se dozvím nějaké to tajemství ságy...
Povídka je vážně úžasná a moc jsem se bavil. Zvláště rozhovory, které se s číšemi stávaly komičtější a mě bohužel připomněly i nějaké mé vlastní večery.
Autorovi děkuji, akorát musím přiznat, že po této povídce bych si klidně dal sklenici vína.
PS: Prašivé kočky z Lannisportu, to mě dostalo... :-)
A tím nemyslím nějaké jemné náznaky, kdy vám na tváři probleskne vědoucí úsměv, a už zase se intrikuje a válčí ostošest. Myslím tím čistokrevnou srandovní povídku od začátku až do konce, která nedumá nad smyslem života za pomoci vypjatých emocí a hlubokomyslných dialogů, a její ambicí je jediné - pobavit. Což mimochodem není vůbec snadné, protože čtenář je znuděný, uzívaný, namlsaný a nevděčný parchant bez smyslu pro humor. Navíc když se na konci dozví, že se od Howlanda nic nového o souboji před Věží radosti nedozví. Ani o tom, co vůbec ve Volantisu dělá. (A to, kdo je to Gerion Lannister, si musí zahanbeně vygůglit). O to přece vůbec nejde.
Jde o to, že čím víc chlastáš, tím víc sympatických lidí potkáváš. :-)
Skvele napisane dialogy. Sice nevedu k ziadnemu cielu (odhalenie novych informacii), ale cesta je viac ako zabavna.
Jinými slovy - odlehčené téma, bezva. Humor, bezva. Styl a dialogu by chtěl ještě trochu brusného papíru a cizelace, ale dejme tomu:)
Jsem ráda, že to pár lidí pobavilo, to byl jediný záměr povídky :-)
Člověk sám těžko odhadne, jestli je to ještě vtipné, nebo už je to trapné - někdy je ta hranice tenká :-D Byl to takový pokus o zábavu psaný na poslední chvíli, tudíž jsem ani na nikom neozkoušela předem míru vtipnosti/trapnosti.
A kdyby člověk pohledal, tak podobně jako půllitr je jak jednotka, tak nádoba, tak možná to podobně platilo o mázu či holbě...
... a nebo jim dopřej víno, to se z poháru, kalicha či číše dá... Byť u číše bych byl opatrný, ta je ze skla a sklo bývalo výsadou bohatých, to určitě nebude v hospodě... kdovíjaké...