Povídka č. 7 (10. kolo) - Ice & Fire
Povídka č. 7 (10. kolo) - Ice & Fire
Mdlé slunce ozařovalo přístav. Chvějivé paprsky se odrážely od měděných desek, kterými dělníci pokrývali obranné věže Lannisportu. Nyní, po letech od dobytí přístavu, byly strženy dočasné dřevěné stavby a král je nechává nahradit novými z kamene. Mistr Creylen si povzdechl … celý článek
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Příběh má u mě velké plus za nápad a originální pojetí. Velmi se mi líbil začátek, konec a "královy" poznámky. Ty poznámky především, protože byly vtipné a trefné :-) Prostředek mi stylem vyprávění sice tak úplně nesedl, ale zase obdivuji, že se někdo pustil do tématu Ašaj, jelikož mi přišlo ze všech témat nejtěžší. A za tuto odvahu má autor další plus :-)
P.S.: Nejprve jsem si myslel, že ´h´ ve slově teorie (čti theorie), je jen chyba, ale když jsem to viděl víckrát, došlo mi, že Votar má jen sklon nazývat věci vznešeněji, než jsou. Palec nahoru. :-D
Celé vyprávění bylo plynulé a jazyk suprový, jak v dějové části, tak v Nefritovém sborníku. Styl se mi moc líbil, parádní cestopis :) Zkrátka... hodně bodů :D
Těžko čitelné líčení Ašaje, ale přesto musím říci, že se mi tento styl líbil. Navíc musím pochválit i autora, který si s tvorbou textu musel dát velkou práci. Ašaj je zde zajímavým až temně děsivým způsobem líčena. Podání cestopisu sice ubírá dějových zvratů, ale přesto v čtenáři nechá pocit pravdivého líčení. Toto ztvárnění se mi velice líbilo.
Úvod a závěr povídky jsou rafinovaně nápadité a mě samotného tento pohled do budoucnosti překvapil, ale i potěšil.
Jediná výtka, dopisované postřehy Tyriona mě úplně neseděly. Dokázal bych se bez nich obejít, ale myslím, že autor z nich mohl i vytěžit více... Toto je pouze můj názor a celkově povídku hodnotím velice dobře.