Zlovlci
Navrhuju založit nové téma "Léto". V nich bychom mohli provádět psychologické ponory do hlubin zlovlkovy duše, něco na způsob BravoWerewolf, různé ankety, soutěže, plakáty, poradna pro tápající a podobně. :D
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Včera jsem potkal u Zdi Léta, který tam močil. Upozornil jsem ho, že tam nemá močit a pomočil i mne. Jestli má nějaká fanynka zájem o můj pomočený plášť bratra Noční hlídky Létem, tak ať navrhne cenu.
Pyp
Kde je řečeno, že se u Zdi nesmí močit? :evil: :!:
Nevěš hlavu, milý Pype, a zažeň Chmury. Nejsi prvním z Noční hlídky, kdo má podobné problémy. "Gods and dogs alike delight to piss on me." (řekl Bolestínský Edd, ale překladem by to ztratilo svůj symetrický půvab)
Slyšel jsem, že o plášť má zájem fanynka Týna a fanoušek Alek, ale stydí se to sem napsat, takže brzy očekávej záplavu PM. :lol:
Chcete-li si užít vášnivé, ničím nevázané zlovlkovitosti, podhleďte na tyto fotografie:
http://leto.kvalitne.cz/direwolf.jpg
http://leto.kvalitne.cz/summer.jpg
Psal jsem o nich už i jinde, ale tematicky je přesouvám sem, aby nezapadly. Čekám vaše obdivné vzdychy. Mnoho obdivných vzdychů. :wink:
otázka znie: aký je vzťah zlovlkov s vŕŕkmi? há? nech vieme, na koho strane vlastne mistr leto je :-)
Předem zdůrazňuji, že toto pojednání nepochází z mé hlavy, ale z Létovy osobní knihovny.
O vlkovi
"Síla bez viny, láska bez pochyb, není to špatné být vlkem."
Vlk byl v průběhu historie jak uctíván tak zlořečen. Zpravidla je však považován za krvežíznivého a zlomyslného zabijáka.
Existují dva základní názory. Musím podotknout, lidské názory (ostatní zvířata by s námi třeba nesouhlasila). Jeden praví, že vlk je zosobněním zla, že je to nemilosrdný, bezcitný zabiják. Druhý názor praví, že vlk je nesobecký, že se stará o zdravý vývoj jiných druhů tím, že pouze kvůli přežití zabíjí slabé nebo nemocné členy stád. Nezabíjí ze sportu nebo z rozmaru. To je výhradně naší lidskou doménou.
Vlk, stejně jako řada jiných tvorů v přírodě, ale musel zaplatit za jeden z nejhorších lidských povahových rysů. Co lidé nejsou schopni pochopit to zpravidla zničí nebo vyhubí, ve výjimečných případech se tomu začnou klanět.
Vlk není žádné zlo, ani dobro, je to prostě vlk. Následujících řádky sledují jediný cíl – podívat se na vlka bez předsudků. Předem se omlouvám pokud nechtěně uvedu nepřesné údaje.
Vlk v legendách
Pro člověka byl vlk vzhledem k podobnému stylu života a způsobu lovu v podstatě konkurentem. To je nespíš důvodem, proč se v mnoha kulturách stal symbolem zla.
Vlka jako nenasytného dravce užívali šamani primitivních loveckých společenství. Ve vlky se při svých rituálech proměňovali Laponští šamani, tunguzští šamani používají ochrané vlčí symboly. Často prý byli posedlí vlčím duchem. V mýtech ostatních obdobných kultur se často hovoří o kouzelnících, které k sobě povolávaly ženy ve vlčí masce. Na severovýchodě Ameriky je vlk mocným zvířecím duchem, který obdařuje šamana nadpřirozenými schopnostmi a pomáhá léčit jeho pacienty. Šamani ve vlčí masce mohou komunikovat s divokými duchy lovu. Američtí indiání uchovávají legendu o vlčím démonovi, který dokáže kousnutím změnit člověka ve vlka.
Na vlcích jezdily po obloze Valkýry, bojovnice ze severských mýtů, které přiváděly statečné vojáky zabité v boji, do sídla boha Odina. Bůh Loki měl obludného syna, nebeského vlka Fenrira, který sežral Odina u Ragnoraku v bitvě, která zničila svět. Nebeský vlk z keltských mýtů každý večer polyká slunce a tím způsobuje příchod noci.
V pověsti o založení Říma se praví, že zakladatelé města Romulus a Remus, nemanželští synové boha války Marta a svedené vestálky, byli vhozeni v koši do řeky Tibery. Byla to vlčice, která se jich ujala, odkojila je svým mlékem a tím je zachránila před smrtí. Proto se vlčice stala symbolem Říma, ale i neohroženosti a dravosti celé říše Římské. V průběhu slavností konaných na počest boha plodnosti (Lupercalia) se oslavovala i legendární vlčice.
V oblasti Transylvánie se vlci stali inspirací pro vznik různých legend o vlkodlacích.
Vlka nalezneme i ve znacích nejrůznějších elitních bojových jednotek. Za všechny si dovolím zmínit známou letku US NAVY s kódovým označením VF-1 "Wolf Pack" létající na letounech Grumman F-14 Tomcat a operující v rámci tichomořské flotily, z paluby letadlové lodi CVN 65 USS Enterprise (Alameda, Californie)
Vlk v historii a v současnosti
Díky své vynalézavosti, inteligenci a schopnosti přizpůsobení se, patřili vlci mezi nejrozšířenější savce na zemi. Šedí vlci se dříve vyskytovali po celé severní polokouli – od vyprahlých polopouští, lesů v nížinách až po arktickou tundru. Narazili však na predátora žijícího obdobným stylem života a živícího se stejnou potravou, na člověka. Tento zápas nemohli vyhrát. Lidské zásahy do přírody, způsobené rozvojem zemědělství, začaly vlky vytlačovat do odlehlých oblastí. V celé Evropě existuje již jen jeden skutečně původní divoký prales, a to Bělovežský prales na polsko-běloruských hranicích. Také s rozvojem lovu přicházeli vlci o svoji přirozenou kořist. Aby přežili, uchýlili se k napadání stád chovaných lidmi.
Dalším důvodem nevraživosti lidí k vlkům je i následující fakt. Hladoví vlci nepohrdnou mršinou a byli často viděni, jak ožírají u cest lidské mrtvoly (rozhodně nejsou v tomto ohledu vybíraví). To je okolnost, kterou lidé dokáží dost těžce ustát. Musím však zmínit bitvu Hastings v roce 1066, kde byli mrtví angličtí vojáci necháni na bojišti jako potrava pro vlky záměrně. Nechci tuto událost zlehčovat, ale pro vlky z toho mělo vyplynout ponaučení: "Pokud Vás lidé krmí svými mrtvolami je to v pořádku, ale pokud je budete žrát sami, máte problém”!
Téměř na celém světě je vlk symbolem krutosti a zla. Je přirozeným nepřítelem ústředního symbolu křesťanství, beránka. Lidé jsou již od útlého věku vychováváni ke strachu z vlka. Jako příklad můžeme uvést nám všem známou pohádku o Červené Karkulce.
Výrazu vlk se často používá i jako hanlivé nadávky. Obraz úskočného a krutého vlka vedl k tomu, že falešní proroci byli prohlašováni za "hladové vlky". Američtí prérijní indiáni připisují stepnímu vlkovi (kojotovi) lstivost. Obecný výraz: “vlk v rouše beráčím”, je dodnes ztělesněním klamu.
Vlci začali být nemilosrdně vybíjeni. V Anglii byli vyhubeni již v roce 1281. Poslední irský vlk byl zabit kolem roku 1709. V 16.století trpělo Skotsko vlčí pohromou. Posledního volně žijícího vlka, tam zabili v roce 1743. V polovině 17.století jeden vlk na jihu Francie údajně zabil přes 120 lidí. Král Ludvík XV. svolal k jeho ulovení 43 000 lidí a 2 800 psů. Po dvouměsíční štvanici byl vlk zabit.
V průběhu 2.světové války se ve východní Evropě vlci načas přemnožili, ale po jejím skončení byli opět nemilosrdně vybíjeni.
V současnosti je vlk chráněným druhem, vyskytujícím se na Evropském kontinentu ve Skandinávii, v Pyrenejích, Střední a Východní Evropě (u nás již i na Moravě a v Beskydách). Stále to však nemá lehké. Vlády jednotlivých zemí jsou ze strany chovatelů pod neustálým tlakem. Jako příklad si dovolím použít problém švédsko-finské hranice, kde se na začátku roku 2001, málem konal hon na vlčí smečku, která byla označena za přemnoženou. Zvážíme-li, že na výše zmíněné hranici žije odhadem kolem 100 vlků, je to dost absurdní. Tentokrát naštěstí zvítězil zdravý rozum.
Statistické údaje
Třída: savci
Řád: Carnivora
Rodina: Candidae (psovité šelmy)
Rod: Canis
Základní druhy:
Canis Lupus (vlk šedý) - Kanada, Aljaška, Skandinávie, Východní části Evropy, Rusko, Střední Východ, Střední Asie a Sibiř.
Canis Rufus (vlk červený) - jihovýchod Spojených států, dnes ve volné přírodě stojí na prahu vyhubení
Poddruhy:
Canis Lupus Arctos (polární vlk) - Severní arktické oblasti.
Canis Lupus Lycaon (lesní vlk) - Severní Amerika
Canis Lupus Campestris (stepní vlk) - Asijské pouště
Canis Lupus Lupus (vlk obecný) - Východní část Evropy a Skandinávie.
Šedý vlk - Canis lupus
Délka: 100 - 150 cm
Výška: 65 až 80 cm v kohoutku
Váha: 12 až 80 kg rozdíl mezi samci a samicemi může být až 25%
Barva: nejrozšířenější jsou prakticky veškeré stíny šedi. V průběhu května řada vlků mění barvu, i řada bílých vlků (albínů) začíná tmavnout – od černé barvy, odstíny smetany, opál, písková a zrzavá
Velikost smečky: v průměru od 7 do 20 vlků. Velikost smečky je přímo-úměrná dostupnosti kořisti v příslušném teritoriu.
Páření: kolem ledna nebo února (závisí na zeměpisné šířce, ve které smečka žije)
Březost samic: cca 63 dnů
Velikost vrhu: od 3 do 10 štěňat
Kořist/potrava: vysoká zvěř (jelen, srna, los, karibu …), bizon, bobr, králík, myši a drobní hlodavci. Lze však říci, že v případě potřeby sežerou vše, co před nimi neuteče, neuletí nebo neuplave.
Rychlost běhu: po neurčitou dobu (chcete-li při běhu na delší vzdálenost) 5 km/hod, krátkodobě (pří štvaní zvěře) až 45 km/hod. Některé americké (indiánské) zdroje uvádějí rychlost až 35 mil/hod. což by odpovídalo rychlosti přes 56 km/hod.
Smečka
Šedí vlci jsou neobyčejně družná a vysoce inteligentní zvířata. Zpravidla žijí ve smečkách o 5-10 členech. Mají přesně stanovenou hierarchii a spolupracují jako běžný rodinný útvar.
Hierarchie
Vůdcem každé smečky je Alfa samec (výjimečně samice). Alfa a jeho družka tvoří alfa pár. Alfa je ve všech ohledech absolutním vládcem smečky. Dělá důležitá rozhodnutí týkající se prosperity skupiny.
V podřízeném postavení alfa páru je Beta vlk, pak následuje zbytek smečky. Na samém konci hierarchie je Omega vlk. Tento vlk (může být jakéhokoli pohlaví) je obětní beránek. Může nést hlavní nápor při napadení smečky, vyžadují li si to vyšší zájmy smečky může být i obětován. Při krmení obvykle přichází na řadu jako poslední. V dobách, kdy má smečka nedostatek potravy, zůstává úplně o hladu.
Lov
I přes svou sílu chybí vlkovi ostré drápy a čelisti (jako mají například kočkovité šelmy), kterými by dokázal kořisti zlomit vaz. Přesto je však schopen zabít i mnohem větší zvíře než je on sám. Vděčí za to životu ve smečce a geniální strategii lovu, kterou si vlci vypracovali k absolutní dokonalosti. Vybraný vlk nebo skupinka vlků sleduje stádo a poutá na sebe jeho pozornost, zbytek smečky zatím stádo obklíčí. Jakmile je stádo obklíčeno vyvolají v něm paniku, aby ho donutili k běhu. Silnější zvířata ztratí odvahu a opustí ta slabá. Právě na tento okamžik vlci čekají. Selektivně vyberou nejslabší nebo zraněný kus, který je snadnou kořistí. Oddělí jej od stáda a začnou ho nekompromisně štvát. Často se při běhu střídají. Vždy několik vlků zůstává v záloze a šetří své síly. Donutí kořist vydat maximum energie. Pak nastoupí odpočinutější skupinka. Jeden vlk kořist chytí za ocas nebo za zadní nohy, další se zakousne do čumáku, strhnou ji na zem a zadáví ji. Díky této taktice smečka zvládne ulovit i 500 kilogramového losa (přibližně 10-ti násobek váhy průměrného vlka). První žere Alfa samec, zbytek smečky mezitím kolem přešlapuje a čeká co na něj zbyde. Jsou-li nějaké zbytky, vlci je nechají ležet na místě nebo je zahrabou. Na posezení dokáží sežrat až 10 kilogramů masa (je-li kořist menší i včetně kůže a srsti). Musí kořist maximálně zužitkovat, protože i přes velmi účinnou taktiku bývá až 90 procent loveckých pokusů neúspěšných. Vlci jsou velmi vytrvalá zvířata. Při hledání potravy dokáží v případě nutnosti uběhnout i neuvěřitelných 150 až 200 km.
Páření
Alfa pár obvykle zůstává pohromadě po celý život. Samice je březí ke konci každé zimy. Pouze alfa pár má ve smečce privilegium páření a plození potomstva. Svou přízeň si projevují vzájemným zálibným rýpáním čumákem. Tyto námluvy mohou pokračovat po několik týdnů. Podřízený Beta vlk v tomto období často soutěží o přízeň Alfa samice, aby se dostal na vyšší pozici v hierarchii smečky. Toto chování bývá příčinou zvýšeného napětí uvnitř smečky. I přes tyto konflikty však k přímému útoku dochází výjimečně a souboje jsou spíš symbolické. Důvod je velmi prostý. Zraněný nebo dokonce zabitý vlk snižuje bojeschopnost celé smečky. Pokud však Alfa samec přijde o svoji pozici, zpravidla opustí smečku. Pářící se dvojice často odbíhá od smečky a hledá soukromí.
Doupě
Po námluvách a páření, začíná Alfa samice hledat místo pro doupě. Není vyjímkou, že úmyslně použije doupě z předešlého roku. Alfa samice nejčastěji vybírá doupě na vyšším místě, blízko zdroje vody. Doupě je obvykle hotové tři týdny před vrhem štěňat. Mláďata se rodí třiašedesát dní po oplodnění samice.
Mláďata
Štěňata se rodí na jaře. Samice obyčejně vrhne 3-10 štěňat, která se rodí hluchá a slepá. Váží kolem 45-ti gramů. Až po cca 3 týdnech získávají schopnost regulovat svou tělesnou teplotu. Samice je zahřívá svým tělem a jen zřídka opouští doupě. Členové smečky se o matku v tomto období starají, přinášejí jí potravu. Jakmile jsou štěňatům 3-4 týdny začínají slyšet i vidět a občas si troufnou opustit doupě. V tomto raném věku je to od štěňat skoro hrdinský kousek. Není proto divu, že tyto nesmělé pokusy bývají radostně a s uznáním oceňovány zbytkem smečky.
Za bezpečnost mláďat zodpovídá celá smečka. V tomto období se dočasně dostává do čela smečky Alfa samice. Takto získanou pozici si udrží až do doby, kdy jsou mláďata dostatečně silná a zkušená, aby se mohla v průběhu lovu se smečkou přemisťovat. Potom Alfa samec znovu získává zpět svoje dominantní postavení. V průběhu lovu mláďata hlídá člen smečky, zpravidla 1-2 roky starý, nebo Alfa samice. Při návratu z lovu, štěňata olizují dospělým vlkům čenichy a ostře je pošťuchují tlamou. Povzbuzují je tím k vyvrhnutí části potravy, kterou se živí. (pozn. Toto chování je velmi časté i u domestikovaných vlků – psů. Lidé si toto chování často vykládají jako výraz náklonosti. Možná právě podobné omyly způsobené neznalostí vlčího chování, které si psy uchovali po svých předcích vysvětlují, proč si člověk v průběhu času vytvořil tak těsné pouto ke zvířeti, které od pradávna nenáviděl a kterého se bál). Starší vlci často mezi mláďaty uměle vyvolávají souboj o kořist. Postupně získávají potřebné zkušenosti a až po dosažení 1 roku se i oni začínají aktivně účastnit lovu.
Komunikace
Vlci se dorozumívají hlasem a "řečí" těla.
Řeč těla
Vlci se dokáží dorozumívat pomocí velmi působivých jemných gest tlamy, uší a očí. Také postavení ocasu nebo chování celého těla může sdělit řadu informací.
Snadno poznáme Alfa vlka protože nese ocas v uvolněné křivce, drží vzpřímeně hlavu a jeho celkový postoj je viditelně troufalý. Často odhaluje zuby a má vztyčené ušní boltce. Podřízení vlci ukazují svou pokoru spouštěním hlavy a ocasu, klopí uši.
Hlas
Vlci užívají širokou škálu zvuků, od kňučení až po vzteklé vrčení. Vytí rozeznávají citové, melodické nebo zoufalé. Každý vlk má jiný hlas. Při společném vytí se často zvuk zkresluje. Smečka může mít podstatně vyšší počet, než se na první poslech zdá. Vytí se účastní i štěňata, která napodobují dospělé vlky drobným vyštěkáváním. Do nebe volající vytí může sdělit množství různých informací. To je běžný způsob dorozumívání s osamělými členy smečky nebo částmi smečky, při seskupení v nepřehledném terénu a hlavně při varování ostatních smeček - jasně sdělující “pozor jsme tady”. Takové setkání je vždy velmi nebezpečné a dává tak jiné smečce poslední možnost zmizet z teritoria. Smečka nezřídka odpovídá vytím i na lidský výkřik.
Smysly
Nejostřejšími vlčími smysly jsou čich a sluch. Zrak je až na třetím místě. Pouze potvrzuje informace, které již vlk získal čichem a sluchem.
Čich
Pachy hrají v životě vlka velmi důležitou roli. Má k tomuto účelu několik specializovaných žláz. Jednu poblíž řitního otvoru, další na hřbetu asi 7.5 cm před začátkem ocasu. Pach z těchto žláz je jak individuální jako daktyloskopický otisk lidského prstu. Podle momentálních podmínek dokáže vlk zavětřit možnou kořist na vzdálenost do 3 kilometrů. Vlci používají pachových značek k vymezení svého teritoria.
Sluch
Tento smysl je zcela mimo meze lidského vnímání.
Zrak
Třebaže se řadí mezi smysly až na třetí místo za sluch a čich, je velmi ostrý. Může zachytit i nepatrný pohyb. Stejně jako většina dravců má oči vsazené v průčelí hlavy. Jeho zorné pole je těsně pod hranicí 180°. Tím je proti kořisti často znevýhodněn. Řada živočichů, kterými se vlci živí, má zorné pole až 300°.
Domestikace
První známé případy domestikace vlků nacházíme v Jihovýchodní Asii. Selektivní chov ještě zdokonalil některé jejich vlastnosti a smysly. Psi stále vykazují své dávné tendence spolupracovat a lovit ve smečce, podřizovat se vůdci smečky, jehož úlohu často plní právě člověk. Zdůrazňováním přirozených vlastností lidé vytvořili širokou škálu specializovaných plemen. Retrívři,se stejně jako vlci dělí o potravu s ostatními členy smečky, dalmatinové dokáží stopovat kořist na velké vzdálenosti, pointeři při nalezení kořisti ztuhnou a postojem svého těla tak sdělují smečce polohu kořisti.
Závěr
Když se na vlky podíváme opravdu bez předsudků zákonitě nás musí napadnout otázka. Je důvodem našeho pradávného strachu a nenávisti jejich odlišnost nebo spíš fakt, že nám jsou tak podobní?
--------------------------------------------------------------------------------
Vrrrrrrrrci jsou pro nás něco jako chudí příbuzní z Rumunska (původně jsem chtěl napsal ze Slovenska, ale to by mohlo být považováno za netaktní) :twisted:
Moc hezké.
Já věděl, že nemám žrát tu Karkulku. :roll:
Hm, teď si nejsem úplně jistý, ale myslím, že mezi Tolkienovými vrky a Martinovými zlovlky by neměla být žádná spojitost... Tuším, že vrk je přeložením originálu worf, kdežto zlovlk je přeložený direwolf...
Vrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrk se řekne anglicky warg, pokud si dobře vzpomínám. Což je zajímavé ve srovnání se schopností měničství (warging), ale spíše to je jenom náhodná shoda jmen, nějakou hlubší linku mezi JRRT a GRRM bych tady nehledal. :wink:
Tak warg... hm, tak z kama mám toho worfa kruci? :-) Že by Baldurs gate? Jo, asi jo...
Ser Google říká, že jakýsi Worf je v seriálu Stark Trek, takže pokud sleduješ/sledoval jsi, možná se ti to uchytilo v podvědomí. 8)
čítali ste niekto Čas Vlkov? Mylsím, že to mala byť sága, ale skončilo to preložením iba prvej knihy... je to už pár rokov (desať?) dozadu...
Toto mi zřejmě uniklo, ale pro případné zájemce: William Horwood, Čas vlků, Mustang 1997.
"Pro vlky v Evropě přišel čas, aby opět převzali vládu nad svým dávným Srdcem krajiny, které celá staletí ničili a pustošili Manové a zákeřná maďarská smečka. Teprve pak se mohou znovu zrodit praví bohové a může být obnoven přirozený řád. Vlci ze všech koutů Evropy se vydávají na cestu, aby odpověděli na tajuplné volání. Z vymírající karpatské smečky přichází její poslední naděje, mladý Tervič, ač o takovou zodpovědnost nestál. Z jižní Itálie přichází Elhana toužící naplnit svůj osud a najít opravdovou lásku, protože spatřila hvězdnou stezku. Ze Skandinávie přichází Klimt, soužený léty bolestí a ztrát. Ze Španělska přichází hrdý Aragon, hezký vyhnanec z cabrerské smečky, hledající svůj osud s hlavou plnou hrdinských bájí. Z Ruska přichází Korbin, prošedivělý válečný vůdce, který v životě nepoznal nic než boj a bolest. A ze středu francouzských Auvergne přichází tajemný Lounel, vlk, který ví, jaký je čeká osud a temnota nezměrné zkoušky a poznání. Společně se stanou Věčnými vlky. Společně budou ohlašovat nový věk." :!:
Mně se kdysi líbila knižní předloha Tance s vlky. Lepší než film!
Mimochodem, případným zájemcům o tituly, jejichž "POV" vypravěči jsou zvířata, vřele doporučuji např. Sapkowského povídku Zlaté odpoledne (http://www.oook.cz/library/sapkowski/zlate_odpoledne.html) nebo Zelaznyho román Noc v osamělém říjnu. Na rozdíl od takové Lassie se vrací zde vidíme hrdinům do hlavy, což je ohromně zajímavé. 8)
Čas vlků mám doma, ale už si skoro vůbec nepamatuju, o čem to vlastně bylo. Myšlenka a tematika je zajímavá, ale asi mě to tehdá moc nezaujalo. :wink:
Psát z POV zvířete je originální, ale pro lidské autory poměrně dost obtížné. V některých ohledech dokonce ještě obtížnější než psát z POV ženy, a to je co říci. :twisted: Ještěže jsem zlovlk. 8)
Léto!
Chtěl jsem se Tě zeptat, zda-li ještě platí provařené pořekadlo zlovlk zlovlku člověkem. Není to kec?
Děkuji za odpověd, přeme se o tom se spolužáky.
Zlovlk Ušák, ZŠZ u Černé jámy
Milý žáku Ušáku!
Lidé jsou, jak jistě víš, prapodivná stvoření, sloužící primárně jako potrava. Je nesmysl jim přisuzovat jakékoliv zlovlčí city, morálku nebo schopnost myslet, natožpak duši.
V tomto ohledu je tedy dané přirovnání spíše obrazné. Lidské chování je zcela náhodné, chaotické, odpovídající jejich málo vyvinutým smyslům. Nezabíjejí systematicky, jako my, nýbrž z naprosto zvláštních, nevysvětlitelných popudů. "Býti někomu člověkem" tedy můžeme nejlépe charakterizovat jako "chovat se zmateně, bláznivě". Rozlišování mezi dobrem a zlem u lidí nenajdeme, proto je tradiční význam rčení poněkud nesprávný.
Přeji hodně zdaru při tvé další výuce.
DrWlf. Léto, WfSc.
Moudrý a šarmantní Léto!
Jedině Ty mě můžeš zachránit. Jsi má poslední instance. Vkládám do Tebe svou poslední naději.
Jsem samostatná zlovlčice, typická alfa samice. Jsem poměrně atraktivní, mám bílou náprsenku, špičky uší a tlapky. Mám 70 cm v kohoutku. Nedávno jsem změnila přeliv z opálové na krémově žlutou. Kámošky říkají, že mi to děsně sekne. Já si to taky myslím.
Zkrátka - přednedávnem jsem poznala alfa samce. Oťukla jsem si ho, vypadal slušně a empaticky, netlačil na pilu, což jsem oceňovala. Nesnáším hrubiány, co jim v jednom kuse z mordy odkapává krev. Dala jsem mu signál, že mi imponuje. V té době již o mě projevoval zájem také jistý beta samec, ale zdál se mi trochu těžkopádný a vlezlý.
Takže všechno bylo na nejlepší cestě, když v tom se ve smečce objevil další alfa samec! Byla jsem zmatená. Ten druhý alfa měl taky něco do sebe. Měl ohromný přehled a když měl náladu, válela jsem se ve sněhu smíchy. Jenže alfa samec prý může být jen jeden. Váhala jsem. V té době již o mne projevoval nepatřičný zájem i omega samec. Byl to chudák, ostatní ho nesnášeli, ale já k němu cítila zvláštní slabost, jakési mateřské city. Jeho potíž byla, že trpěl občasnými nevysvětlitelnými záchvaty zuřivosti. A byl děsně najivní. V té době si alfa samci prohodili své pozice, pochopitelně jsem se více věnovala tomu novému. V té době mou pozornost zaujali také samci gama a delta. Nic moc, ale říkala jsem si, že kdyby mi to nevyšlo s tou alfou, tak to by byla taková pojistka.
Jenže pak zase začal vyšilovat ten beta samec a tvrdě útočil na místo alfy. Neustále mě chválil a vyzdvihoval, že mi to velmi lichotilo. Znovu jsem váhala. Mezitím jsem si uvědomila, že mi trochu chybí ten úplně původní alfa samec, který už teď byl teda spíše beta.
Poraď mi, co s tím?
PS: Jsi alfa nebo beta? Můžeš mi napsat na níže uvedenou adresu, i když bys byl náhodou beta. To nevadí.
zlovlčice Krásnoočko, Růžové údolí
Ty si ale bajkař, sere... Nebo se pletu a není v tom žádný symbolismus? :-)
Každopádně, kdes vzal to alfa - omega kastování? Že by Huxley? :?:
Milá, atraktivní, krásnooká zlovlčice!
Mohu ti poradit toto: řiď se hlasem svého srdce! Přebývej v takové části smečky, kde se cítíš nejlépe, kde se ti morda křiví do usměvavého úšklebku a kde se ti kudrnatí chlupy na ohonu. Tam je místo každého zlovlka. Nic nelze rozhodnout takto předem, a už vůbec ne na dálku. Ale jsem si jistý, že tvá vnitřní, zlovlčí intuice tě povede tou nejsprávnější cestou, a že tam, kde se ti nebude líbit, stejně dlouho nevydržíš.
Kdybys náhodou potřebovala poradit, jaké hodnoty bys měla u jiných zlovlků hledat, jsou to tyto:
1) Inteligence a smysl pro humor - je tvůj favorit schopen vždy přijít s dobře mířenou poznámkou, příběhem nebo podobenstvím? Pak je to trefa přímo do černého!
2) Vypracovaná muskulatura hrudníku - takový zlovlk má výdrž, a to nejen při lovu a při vytí na měsíček, ale také při jiných činnostech. Astmatičtí vlkové mohou být sice sympatičtí, většinou se však rychle zadýchají a odmítají účastnit se mnoha zajímavých dobrodružství.
3) Oči - na ty se dívej obzvláště pozorně; drž se zlovlků, jejichž kukadla jsou hluboká a moudrá, barvy pokud možno tmavší, zlaté, zelené či rudé. Velmi důležité je, aby se v nich zračila vznešenost vlčího plemena a aby barevně ladily k srsti.
4) Srst - vypelichaní zlovlkové se v dnešní době, kdy si každý může dovolit osobního kadeřníka nebo frizérku, prostě nenosí. Hledej srst dobře živenou (to je známka schopnosti lovit), kudrnatou a vlnící si. Chundelatost není na škodu.
5) Ohon - měl by být vztyčený, jemně zakroucený (úhel 30-45 stupňů), nakadeřený. Neměl by se nervózně pohupovat, při vítání jsou preferovány mírné pohyby ze strany na stranu.
6) Jméno - mělo by odpovídat charakteru zlovlka a mělo by být prostě parádní. Rozhodně nechceš mít na zvonku jméno jako Tutichvostová, že ne? Kupříkladu madame de Duch nebo lady Summer of Winterfell zní mnohem lépe.
PS: Můžeme si někdy zajít ulovit večeři. :P
Tvůj oddaný alfa samec Léto Zlatoočko
Léto,
nemoh bys mi pučit pět set? Dragonů myslim. Nevim jestli si na mě eště spomínáš, ale já jsem Mordhuba. Šak víš, chodili sme spolu do jedný třídy. Dycky si mi musel dávat svačinu. A chodit pro cíga. Byl sem přece jenom největší zlovlk ze třídy, to je fakt.
No nic. Časy se změnily.
Ty jsi slavný a bohatý a já zůstal trčet v té smradlavé díře, kde sem se narodil. Nic moc, protloukám se jak se dá.
Tak mě napadlo, jestli si na mě nezapoměl.
Ty si asi teď žiješ na vysoký noze. Moh bych ti třeba dělat ochranku.
Ale nejdřív pošli ty prachy, nutně je potřebuju.
Čus, Mordhuba
bejvalej kámoš ze základky
Ahoj Mordhubo!
Jsem rád, že ses ozval. Poslal jsem ti pár drobných na účet. Zároveň tě úpěnlivě žádám: přijeď okamžitě!
Po zveřejnění losu druhého čtvrtfinále budu ochranku potřebovat víc než kdy jindy. Doufám, že je tvé svalstvo mocné a tvůj ocas hrdě vztyčený. Bude to bitva o každý zub, každou tlapu - rozběsněný dav návštěvníků Icefire nezná slitování.
Vezmi sebou ještě Brutáldržku a Sermecha a nejméně další dva tucty velkých, zkušených, větry a mamutími ohony ošlehaných zlovlků.
A pak... nechť nás provází Chlupatý bůh. :roll:
Něco pro Léta :wink:
Našla jsem krásné obrázky, o které jsem se nemohla nepodělit
http://sweb.cz/tobbi/foto_nahled_13065.jpg
http://sweb.cz/tobbi/foto_nahled_13066.jpg
http://sweb.cz/tobbi/foto_nahled_13067.jpg
http://sweb.cz/tobbi/foto_nahled_13069.jpg
Požehnaná Týno! :)
Ten poslední jsem už kdysi viděl, ale pak jsem ho postupem let ztratil, čehož jsem litoval. Nyní je znovu nalezen! Elohím! Adonai! Chvalme Týnu velikou chválou! :P A i ty další tři jsou nádherné... ach... mé srdce je přeplněno libými pocity jako pohár přetékající vínem. V poledním lese, kdo miluje, srdce své neunese... :wink: Nádherná vlčátka.
Taky bych chtěl jednou mít taková. :)
http://sweb.cz/tobbi/Bez%20n%C3%A1zvu.jpg
Ještě jsem něco udělala. Je to k tématu :wink:
Ach, Týno, přiznej se, že ty máš poslední dobou nějakou zlovlčí náladu. Není náhodou úplněk? :)
Duch vypadá docela strašidelně, myslím, že jsem byl v mládí hezčí. :wink: Dám si ten obrázek na stránku, můžu? Ať na ní alespoň něco mám, když se mi už ji nechce dodělávat v jiných ohledech.
Teprve teď jsem se sem dostal a tak nějak nesouhlasím s vypuštěním Nymerie, přecijen je na rozdíl od Lady (která už je v křemíkovém, pardon v chlupatém nebi) v příběhu aspoň trochu vidět je a ovlivnila ho (obrana Aryi proti Jofovi).
Inu, můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat:)))
Cože? O čem to mluvíte? Já vás vůbec nechápu. :lol:
Nymeriin čas, myslím si, ještě přijde.
Lady je padlá hrdinka, zavražděná bez soudu a nespravedlivě, zlovlčice s velkýma, smutnýma očima.
Její zabití byl nejhorší Cersein čin.
Podpořte Ligu proti vivisekci! :!:
pes ktorý brechá nepíše :lol:
Moje verze Ducha:
http://leto.kvalitne.cz/ghost.jpg
:P
Pro všechny fanoušky Létova jazyku:
>> http://leto.kvalitne.cz/jazyk.jpg <<</p>