Kultovní film
Já jsem na sebe nedávno prozradila, že mým veskrze "kultovním" filmem jsou Spielbergova Blízká setkání třetího druhu, který jsem od doby jeho vzniku viděla už tolikrát, že bych to pomalu nespočítala. Máte i Vy něco podobného? Film natolik oblíbený, že se na něj můžete dívat zas a znovu? A samozřejmě to nemusí být jen SF či F. :)
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Pro mě je kultovní film každý, který obsahuje vysokou závrať. Téma není důležité. Důležitá je ta závrať. Když ji má, tak mu odpustím všechno.
No, tak to je oříšek... vybrat jeden... řekl bych Pulp fiction, kdyby nebylo tak zprofanované, ale je fakt, že na tom jsem v pubertě krutě ujížděl a viděl to tak osmkrát. Můj asi vůbec nejmilejší film je Eternal sunshine of spotless mind rež. Michaela Gondryho, ten mě vždycky dostane. Pokud jde o filmy s naprosto jasným kultovním postem, které mám rád - Dead man, Matrix, Fear and loathing in Las Vegas... Je toho spousta. JO a film, který mě vždycky zvedne náladu - Big fish Tima Burtona. A film který můžu vidět dokola a pořád mě baví? No přece Groundhog day s Billem Murrayem (Na hromnice o den více) :-)
heavy head: Největší závrať má Hitchcockovo Vertigo - super film! :lol:
V některých filmech se nestane za celou dobu nic, ale některé ji mají, a právě tyhle mě zajímají. To je ta chvíle, kdy se vám sevře hrdlo, ta chvíle, pro kterou stojí za to zemřít, kdy hrdinu/y naprosto a dokonale chápete a nebo obdivujete, víte, o co běží a zasáhne vás to plnou silou jako express 8)
No jo, ta "závrať", jako třeba ve filmu Thelma & Louise, ten jsem taky viděla hodněkrát, a vždycky mě dostane a hodně se na tom podílí i Zimmermanova hudba. Jinak Věčný svit... je skvělý, Carreymu se podařilo úžasně zahrát úplně vážnou roli. O Billu Murrayovi nemluvě (ten ani nemusí hrát a mluvit, stačí, když se kouká), filmy s ním jsou super (viděli jste "Ztraceno v překladu" a "Zlomené květiny"?), stejně jako s Kevinem Spaceym, mým dalším oblíbencem, přemýšlela jsem, jakou roli by mohl hrát v hypotetickém zfilmování ASoIaF. :)
Přesně tak! Silná scéna spolu s odpovídající hudbou to je to, co dělá závrať závatí. Na každého působí něco jiného, ale v konečném efektu je to jedno.
Kevin Spacey? Pan Herec. On nemusí nic říkat, jen vejde a ovládne celou místnost. Chtěl bych mít čtvrtinu jeho charizma :wink:
Jo, Murray je geniální, jeětě nikdy mě nezklamal, ta jeho papula a psí oči :-D Květiny i Překlad jsem viděl, špica, ale pro mě je nejzajímavější jeho spolupráce s Wesem Andersonem (Život pod vodou, Rushmore, Royal Tenenbaums). Mimochodem, byl by z něho strašně zajímavý Varys (kdyby nabral nějaké ty kila)
Koho by mohl zahrát Spacey? S jeho talentem? Kohokoliv. Věřím, že i Sansu... :lol:
Mám takových filmů hodně, kritériem je ona zmiňovaná závrať, btw hezkej název. A tak z první mě napadá Sergio Leone, jeho westerny ale hlavne Tenkrát v Americe, to je síla! Pak nesmím zabudnout na Kmotry od Coppoly...a hlavne je to u me Lasse Hallstrom, jeho Gilbert Grape, Pravidla mostarny a Zit po svem - ta jeho atmosfera, ladeni, to je parada. Od Spielberga bych doporucil malo znamy Amistad. No a o LOTRovi se snad nemusim zminovat:-)
Samozřejmě, nejslavnější scéna Pána prstenů, závan klasiky, ze kterého mě pokaždé zamrazí v zádech: Gandalf se na můstku v Morii postaví Balrogovi, démonovi z pradávného světa. Nikdo jiný to nemůže udělat. Zdá se nepředstavitelné, že by ho mohl zastavit. Družina ho sleduje se zatajeným dechem. Je poslední překážkou mezi nimi a hrůzou. "Nemůžeš projít!" říká pevným hlasem. Páni, mě z toho mrazí i teď, když to píšu... :)
jo ta scena je dobra...ale u me s prehledem vitezi Samovy proslovy; v ruinach Osgiliathu, Frodo zaslepen moci Prstenu napadl Sama, a ten vypravi o hrdinech ze sveho detsvi: "Neutekli, protoze se meli ceho drzet." "A ceho se muzeme drzet my?" opaci Frodo s beznadejnym vyrazem. "Toho za na tomto svete jeste je dobro a stoji za to o nej bojovat," opaci vzlykajic s nadeji v hlase Samved a pak je svenk na obmekceneho Gluma a Froda.
A hned druha je ta uzasna: "Nemuzu Ho nest, ale muzu nest Vas. Pojdte pane Frodo!" uprostred bourici Hory Osudu.
A dost, tech by bylo, bylo by z toho hezky tema - O nejlepsi scenu LOTRa:-)
ad heavy head: Jo, to je MOMENT... ale já osobně měl v knize ještě jeden, na stejné úrovni. Bitva na Pelanorských polích, Eomér šikuje poslední zbytky opěšelých Rohirů, převaha nepřátel je definitivní, konec nevyhnutelný... V téhle situaci si navíc všímá loďstva korzárů s černými plachtami, přijíždějícími po Anduině. Naděje umírá... ale... Eomer si nezoufá, hodlá zemřít hrdinou smrtí v bitvě... a v tom odhalí první loď zástavu se Stromem a sedmi hvězdy... rrrrrrr.
Jinak co se týče filmového LOTRa, bez výhrad se mi líbilo snad jen Společenstvo, Věže i Návrat krále byli super, ale tam už jsem si našel pár věcí, scén,... co mi vadili (především Legolasovi akční eskapády, to mi přišlo jako taková Jacksonova úlitba hollywoodu)
Anebo z úplně jiného soudku: Vetřelec. Ripleyová se v pekle umírající lodi Nostromo za zvuků anihilačního odpočítávání a s krvežíznivě naladěným černým pasažérem v patách vrací pro kocoura Jonese, na kterého málem zapomněla. Nenechá ho tam. Prvotřídní ukázka lidskosti.
To byl hodně slušný skok, jen co je pravda... Ale když už jsme u silných scén, dám taky jednu k dobru. Mlčení jehňátek. Clarice Starlingová (Jodie Foster) jako studentka, aspirující na pozici agentku FBI se při vyšetřování případu masového vraha Buffalo Billa dostává do jeho obydlí... ví, že je někde ve sklepě a tak sice krajně nerada, vydává se tam zachránit jeho zatím poslední oběť, mladou dívku Catherine. V tom někdo vypíná světla a Clarice je slepá, popadá ji děsivá hrůza, kterou se ji daří trochu ovládat jen díky tréninku FBI... S děsem v očích kolem sebe šátrá, její revolver se ji třese v rukou a my ji sledujeme očima Buffalo Billa, který má na očích nightvision. Claricin vyděšený pohled. - Nejvěrohodnější zachycení strachu ve filmu, jaký jsem kdy viděl.
A ted me napadlo jeste jedno jmeno, Frank Darabont a Kingovy povidky, Zelena mile a Vykoupeni z veznice Shawshank, to jsou majstrstyky napechovany silnymi momenty a uchvatnou hudbou.
Ok, na dobrou noc dám něco míň vypjatého 8) : Vysíláme zprávy. Mezi novým moderátorem a ostřílenou, leč poněkud osamělou redaktorkou to jiskří. On ji pozve na firemní večírek. Ona na něho čeká ve večerní róbě na balkóně a vidí ho shora, jak se motá mezi lidmi. "Jestli mě miluje, tak mě hned uvidí," zašeptá si sama pro sebe rozechvělým hlasem. A on v tom okažiku, jako by ji slyšel, vzhlédne a usměje se na ni.
No dobře, tohle už je trochu červená knihovna, ale na mně to fungovalo :oops:
Tak to největším zachycením strachu pro mě je Blairwitch I, ti dva kluci a holka v lese, ztracení, naprosto bezmocní, tak strašně vyděšení, navíc všechno natáčené "autentickou" kamerou, i (a právě) bez hektolitrů krve, a slizu je to pro mě "špica", jak říkáte vy - my- Moraváci (taky odtamtud pocházím :) ). Přiznám se, že ještě dlouho poté jsem měla strach jít v podvečer do lesa, jsou tady všude kolem. Jinak mám horory moc ráda, a mistrem je pro mě Stephen King, jeho knížky jsem přečetla všechny, třebaže filmové adaptace jeho děl jsou vesměs nešťastné, výjimkou je "Osvícení" s Jackem Nicholsonem a asi taky "Zelená míle" a "Vykoupení z věznice Shawshank", ale ty hodně stojí na hereckých výkonech hlavních představitelů.
Což mi připomíná, že je zítra Halloween, a to si určitě pustím někdy k půlnoci další film, co jsem viděla už nesčetněkrát, a sice Carpenterův Halloween I neboli "Předvečer svátku všech svatých", jak se to jmenuje v češtině. Ten film je starý bezmála třicet let (1978), ale pořád má svoje kouzlo. Michael Myers s hokejovou maskou je prostě klasa.
Tak veselý Halloween - my tomu doma říkáme HELOUN - Vám všem. :twisted:
Jinak ochranu proti všem příšerám zaručí vlastnoručně vyřezaný Dýňák, nám už stojí na okně a svítí do noci. 8)
Hu hu hu, no to se mi včera stala taková malá příhoda, o kterou se chci podělit... máme na katedře anglistiky každoročně takovou veselou halloweenskou party, tak jsme se s kamarádama převlékli za upíra, zombie a černého mága, strávili asi půl hodiny malováním si obličeje (všechna čest ženskému pohlaví, až včera jsem poznal, jak nudné může být takové používání stínů, či nevinně vyhlížející černé tužky)... no a pak jsme se vypravili v tramvaji přes celé Brno (přál bych vám vidět ty pohledy :-) ), do klubu, kde se ona party měla odehrávat... Už asi vidíte tu blbou pointu, co? Jo, spletli jsme si den, Halloween je dneska. Ponaučení - kalendář má něco do sebe a přísloví dvakrát měř (tj. zkontroluj datum...) a jednou řež (...a pak někam jeď) má něco do sebe. Každopádně si to dneska vynahradím. Takže veselý Haloun vám všem...
hehe, tak to musel bejt hezkej trapas, ale hlavne ze jste si to uzili vy:-) a jinak myslim, ze lidi budou divne koukat i dnes, pac Halloween tu moc lidi nebere, a ja jsem vlastne mezi nima, tohle prejimani americkejch tradic me osobne taky zrovna nebere...ale na katedre anglistiky to je jina, to je soucast vyuky:-)
No, k tomu "HELOUNU" - já to neberu ani jako americkou tradici, ale spíš jako veskrze evropskou, datující se už od starých Druidů, čili našich takřka sousedů. "Hallow" znamená světit nebo posvěcovat, a druidové při něm prý děkovali za úrodu. Dnes se to bere spíš tak, že v tuto noc přilétali čarodějnice a duchové, a duše zemřelých na sebe braly (berou :lol: ) podobu čarodějnic, ropuch nebo bludiček. Proto se lidé shromažďovali kolem ohňů, které je měly před duchy chránit, a dělali velký hluk a rámus, aby strašidla zahnali. A proto taky katolická církev ustanovila 1. listopad Svátkem všech svatých, jako takový protipól ryze pohanského Halloweenu. Jenže Svátek všech svatých je ve skutečnosti Samhain, neboli počátek zimního čtvrtletí, a to už jsme zase u našich starých známých Keltů, kteří žili i na našem území, takže to klidně můžeme brát jako svátek domácí neboli všechno souvisí se vším, a tak dále. Mějte se krásně a bojte se. :twisted: :twisted: :twisted:
Když už jsme u toho strachu, já měl kdysi velmi silný, až traumatizující :shock: zážitek z filmu Klid noci. Znáte? Ten sen... Pamatuju se, že jsem tehdy měl strach jít v noci na záchod, aby po mně nechňapla něčí příšerná ruka... :shock:
No mě teď zase nedávno sundalo Kladivo na čarodejnice, to fakt jak pecka do hlavy... Ještě, že v Martinovém světě nejsou takoví vymaštěnci a že tam církev nemá žádnou světskou moc...
Mimochodem, v Kladivu hraje Hujer jednu ze svých stěžejních rolí :)
Martinovi jde ke cti, že se bez křesťanství dokázal obejít, třeba ve Vanceho Lyonesse nebo Cornwellově Kronice válečníkově hraje poměrně velkou roli.
Nevím, jestli se to dá označit přímo za Lohninského stěžejní roli, na druhou stranu je tam famózní (resp. famózně zanícený), ono jak se říká, dobrý herec hraje třeba i jen očima...
ad náboženství: On se mu Martin tak úplně nevyhýbá, existuje tam přece víra v Sedm (která nese několik paralel s křesťanstvím) a víra v bohy severu (staré bohy), jenž se zase podobá keltským pohanským kultům. Osobně jsem rád, že se touhle tématikou nezabývá podrobněji (asi ani nechce) a nenechává církvi žádnou světskou moc...
to Alek: nakousli jste to v tématu TV, ale já budu raději pokračovat tady ve filmech. 4 filmy za život nám něco dají? No, nevim, který přesně to budou, ale jeden už bych možná měl: Hotel Rwanda. Kdo neviděl, doporučuju, ale je to skutečně jen pro silné povahy, se mnou to pěkně zacvičilo. Viděl jsem to v Minikině (už zavřený, dříve krásný klub o velikosti dětského pokoje se čtyřiceti místy a úžasnou atmosférou) a nikdy v životě jsem tam odsud neodcházel, aby byli všichni zticha. Je to fakt hodně zláštní film, i přes jeho těžkou stravitelnost nemůžu nedoporučit.
Tos nás dobře navnadil. O čem to je? Co ti tedy tento film dal? :wink:
Je to o občanské válve ve Rwandě, tušim, že v roce 1994. Co mi dal se trochu těžko vysvtěluje, lepší by byla až diskuze po tom, co ho třeba taky schlédnete...
Rwandu jsem videl, to je drsnej film no. Tezko o nem mluvit, to se musi videt.
Ja jsme ted o vikendu videl Zivot Davida Galea a ten me zasahl velmi silne. Ale do "ctyrky" bych ho rovnou nedaval. Tam bych zatim radil jeden film, ceskej, Vyssi princip. To je genialni dilko. Znate?
Spřízněná duše:)) Jo, sere Těžkohlavý, to se fakt musí spíš vidět... Na něco z toho se Aleka zeptam, tak kdyžtak nečti dál.
to Alek: Která scéna ti přišla úplně nejsilnější? Já mam dvě, ale zatim si je necham pro sebe.