Nejlepší fantasy krajina
Zajímalo by mě, jestli jste někde - jedno zda u nás či jinde - prošli zemí, o níž si řeknete: tak takhle vypadá Středozem, Zeměplocha, Západozemí, ad... Já osobně jsem vždycky za the best of považoval Nový Zéland, ale teď jsem se vrátil z norských Lofot a musím říct, že tam nejdete absolutně všechno, co si dokážete i nedokážete představit..
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Ja bych spis potreboval nejaky zmrzly plane a hory a tak :)
Často to bývá proto, že považujete věci co jsou doma za obyčejné, jako jísté.
Co jsem byl v Jeseníkách, úplně nahóře, kde jsou zmrzlé bažiny, semtam borovice, ošlehané skály. Chce se to jen umět dívat.
I já jsem byl v Jeseníkách, stejně tak na Šumavě, v Krkonoších i v Tatrách. Ale byl jsem i za polárním kruhem, takže můžu posuzovat. Navíc je to naprosto subjektivní. někdo miluje písečný pláže a západ slunce nad palmama a mě se z toho chce zvracet.
Ale vážně, je to už víc než 15 let..ale byly to úúúúžasný prázdniny. jinak bych samozřejmě postnul fotečky. I když, možná bych mohl něco oskenovat
Colombo: Ano, Petřínská rozhledna je docela zajímavá. Proti eifelovce je ale dost nudná.
Když si dáte tu práci a najdete si ta místečka, co jsou u nás, jsou stejně kouzelná, jako bažiny ve skotsku, jeskyně v turecku. Chce to jen hledat. Ano, nemáme toho tolik jako oni, nemáme stovky kilometrů jednotvárné bažiny jako ve skotsku. Ale ta místa máme a nejsou o nic horší než místa jinde. Chce to opravdu jen hledat.
Byls na některém z nich (které jsem navrhl), nebo jsi jen chytil virus siriensis?
Genius loci je často jen placebo.
Ne, v životě jsem nevytáhl paty z ČR. Bohužel, nemám na to. Jen jsem byl v Tatrách, v Řecku a v Chorvatsku. Ale zase jsem byl na dosti místech v ČR a kdyby jsi je vyfotil a položil vedle obrázků slavných turistických atrakcí, tak by jsi častokrát jen marně hledal rozdíl.
"Genius loci je často jen placebo."-prosím, nic bezobsažnějšího bys už neměl?
Genius loci je často vsugerované.
Jednou si to vyzkoušel jeden týpek na přednášce fyziky. Poslal studentům propisku s tím, že je to propiska od Alberta Einsteina. Mohl jsi prý přímo cítit to napětí a vidět tu téměř náboženskou úctu, s jakou si studenti propisku předávali.
Stejnak i s Geniem loci. Vsugeruješ si to.
Možná jsem všude nebyl a všecko neviděl, ale můj model světa, jak ho mám v hlavě utvořený, funguje s překvapivou četností. Často se tomu sám divím. A to nemusím všude být a všecko vidět. Nemusím ani mít vystudované umění, abych dokázal říct něco, co mi studovaný a zkušený člověk v oblasti potvrdí. Snažím se dívat kolem sebe. Zkus to taky, třeba by jsi uviděl mnohem víc a nemusel by jsi jezdit tak daleko.
Ale jestli jsi to malé dítě v sobě už zabil, pak ti nepomůže už nic.
Každopádně klasika Noire. Neútočíš na argumenty, útočíš na řečníka. Jako vždycky. Kolik musím mít titulů kolem jména, aby jsi mne bral vážně?
A taky Norsko, Alpy, moravské vinohrady, Les Baux, Camargue, Prokopské údolí, Sahara a korálové útesy. Tam všude jsem se cítil jako v pohádce
Kdysi jsem v létě strávil týden u známých v rakouských alpách. Každé ráno jsme snídali v pokoji s výhledem přímo do srázu do údolí, na jehož protější straně se stovky metrů nahoru zvedaly skalní štíty. Ten pohled byl tak nádherný, že si ho živě pamatuju doteď...
České hory mi, bez urážky, prostě vždycky připadaly jako trochu přerostlé kopečky. S Alpami, letními nebo zimními, se ty scenérie naprosto nedají srovnávat.
Vzpomínám si také na jednu letní procházku v Alpách skrz údolí, nejdříve stezka lesem, pak jsme vyšli takovou podmáčenou částí na louky a nahoru k potoku s vodopády. Připadalo mi to jako boční cesta do Roklinky.
ČR mám procestovanou fakt hodně, viděl sem tu spoustu zajímavých míst (některé bohy a úřady zapomenuté kamenolomy, pár z nich zatopených, stálo za to, Boubín je velice hezké místo...), nicméně s tím co se dá najít v zahraničí to připomíná spíš demoverzi nebo trailer - nemusí to být špatné, může to působit krásně, nicméně není to moc v porovnání s plnou versí.
Což mi připomíná před lety podkarpatskou rus na ukrajině - nádherné, přenádherné nedotčené lesy. Skutečně zážitek, pozdě ráno, skoro dopoledne, v chladném počasí, okolo se zvedala mlha, která vyplňovala údolíčka. Nádherné místo, někdy musím sehnat pár lidí a udělat si tam s nimi výlet.
Mimochodem věty:Ne, v životě jsem nevytáhl paty z ČR. Bohužel, nemám na to. Jen jsem byl v Tatrách, v Řecku a v Chorvatskuse kapičku popírají
Btw. Ani nepopírají. V Řecku jsem byl na zájezdu, když mi bylo 12 nebo dokonce méně (dál jak k moři jsem se nedostal). Chorvatsko, to samé, s rodičy a v turistických střediscích (ok, jedna malá projížďka kolem pirátských pevnůstek), Tatry, ty mám dost prochozené. Ale to je ztěží něco mimo.
Ale hlavně, já se s váma hádám s tím, že spoustu věcí, za kterými jezdíme do světa, máme doma taky a ani o tom nevíme. Možná ne v takovém měřítku, ale jsou tu. A pro nás studenty a nejenom pro ně, je to mnohem lépe dostupné. Je sice milé, že je to pěkné za polárním kruhem a srovnatelný zážitek v ČR mít nebudu. Ale v ČR na podobné místo, možná ne tak skvělé, ale přesto pohádkové, můžu zajet přes víkend a nemusím za to dávat 40 tisíc a výpověď z práce, bo to bude zážitek na dva měsíce.
(nehledě na to, že často platí racionalizace ztraceného času a peněz tím, že to bylo prostě úžasné)
Možná ne v takovém měřítku
Jsou věci, u kterých na měřítku nemusí záležet. Boubín je nádherný prales a to, že je jeho jádro docela malé nemění nic na tom že vypadá krásně - jeden z posledních kusů skutečně divokého lesa.
Na druhou stranu, v něčem na měřítku záleží. Žádný zamrzlý plácek u nás nenahradí pohled na zamrzlou náhorní plošinu v Norsku, kdy se zamrzlá bílá krajina táhne od obzoru k obzoru (tehdy mi došlo, jak snadné bylo pro Vikingy věřit v Hel) a když člověk stojí proti masivu velehor v podobě skalního štítu, tak už prostě ke Krkonošům ten respekt nemá.