Povídka č. 5 (11. kolo) - Ice & Fire
Povídka č. 5 (11. kolo) - Ice & Fire
Toho dne opět pršelo. Pršelo již tak dlouho a vydatně, že z potůčků tekoucích z úbočí Západních kopců se staly mohutné proudy pádící k pobřeží. Mnoho vesnic a osad bylo vytopeno přívaly vody a vesničanů žebrajících u bran do hradu přibývalo. Takové počasí … celý článek
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Líbil se mi optimistický nádech první půlky, označování prostituce jako "děvkaření" a konec byl správně dramatický, až jsem ho viděla před očima jako scénu z filmu :-)
Třeba takový Borat v tom má naprosto jasno. odkaz
btw: Spodní uvozovka je: Alt+0132
Musím se přiznat, že povídka mi bavila a zhltl jsem jí jedním dechem. První půle se příjemně četla a měla romantický nádech, který se rozplynul v napínavém závěru. Bohužel, mě mrzí že konec pro mne končí příliš otevřeně a brzy. Možná to byl záměr autora, ale já bych rozhodně uvítal více. Např: ten najatý posel? Zelené oči a zlatě vlasy... Klube se z toho Lannister, ale kdo? Třeba se to někdy dovím...
PS: Jedna pasáž mi vcelku pobavila Srnu Jeyne opekla nad ohněm s kořením z hradu a snědli ji hladoví skoro celou. Srna váží cca mezi 20-30 kg, což musí být určitě přes deset kilo masa a to si ve dvou lidech nedokážu představit spořádat ;-)
jo a pěkný detail, jak byl příběh ukončen stejnou větou, jakou byl započat (y)