› ›

Povídka č. 7 (11. kolo) - Ice & Fire

SystemSystem
upraveno 9. ledna 2016 v Povídky
imagePovídka č. 7 (11. kolo) - Ice & Fire

Tenkrát ve Skalisku…   Robb Rameno ho bolelo k zbláznění. Zbytek šípu v něm stále trčel, jakoby se mu posmíval. Přesto trval na tom, že osobně dohlédne na to, aby bylo všechno, jak má být. Kromě rutinních povelů vojákům ohledně zajištění pevnosti … celý článek

Číst celý článek zde


Komentáře

  • MonteKarstarkMonteKarstark The Sun of Winter
    upraveno 5. ledna 2016
    Bez ohledu na to, jak je několik posledních odstavců brutálních, musel jsem se při jejich čtení neustále šklebit jak mě ten konec překvapil. A já už se bál, že je tu po minulém kole další podobná povídka na toto téma. :D Bravo!
  • DirewolfDirewolf
    Tohle už jsem tu četla několikrát, takže jsem hrozně ráda za ten konec, super překvapení! Příští kolo může autor pokračovat v dalším ději :)
  • MichelleMichelle
    Říct jí, že to bylo jen na jednu noc, by bylo evidentně moc složité :-D

    Povídka byla kvalitně napsaná a závěrečné překvapení bylo třešničkou na dortu :-) Bavila jsem se.

    Tohle kole je fakt brutální :-)
  • BaronBaron
    upraveno 14. ledna 2016
    Tahle povídka byla vážně překvapením. Poslední kapitolu jsem si musel přečíst dvakrát jestli jsem jí napoprvé správně pochopil ;-)
    Pochopil.
    První část nás zavádí do známého prostředí Skaliska a rodící se největší a nejtragičtější romance ságy. Robb je klasicky kladně vylíčen a Jeyne je něžná a sladká, že by se do ní člověk hned sám zamiloval. Nejlepší přesto pro mne byla zákeřná a intrikující lady Sybell.
    Konec, ale velice překvapil a já chválím zcela nečekané, originální a brutální završení hořké lásky.
  • PhoebeaPhoebea I see you
    Oh, kéž by to takhle skončilo i v knize. Stejně ten Robb byl neskutečně naivní (nebo blbej), že se oženil s první holkou, kterou mu strčili do postele...
  • červčerv
    :DD takový konec jsem opravdu nečekala. musela jsem si poslední část přečíst dvakrát, jestli jsem se náhodou nepřehlídla. nepřehlídla. a musím přiznat, že mě to nesmírně potěšilo. dobrá práce, Šedý větre!
    jinak chválím výběr tématu. odjakživa mě mrzelo, že jsme se nikdy nedočkali Robbovy POV. měla jsem vždy pocit, že nám chce Robb ještě něco sdělit a mám dojem, že autor povídky na to na konci kápl.
    jinak to čtení bylo zpočátku neskutečně frustrující. musel být prostě v úplným deliriu, když se spustil s Jeyne, zatímco mu po boku stála ta nejdokonalejší holka na světě v podobě Dacey achjo.
    a autorovi ještě chválím povedené ztvárnění mých oblíbených Seveřanů.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.