Povídka č. 6 (13. kolo) - Ice & Fire
Povídka č. 6 (13. kolo) - Ice & Fire
Když starý drak umírá a mladý v plamenech přichází na svět I. „To byl nejspíš bratrův kropáč,“ řekl Baelor huhlavě. „Bratr má hodně síly.“ Ušklíbl se. „Je mi nějak… divně… nemůžu…“ „Už to je.“ Pate zvedl otlučenou přilbu. „Bohové … celý článek
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Povídka mě vtáhla do děje a já hltal každý řádek. Má to spád i napětí, ale je to i výborně napsané. Autor má cit pro psaní i zacházení se slovy a navíc musí být zběhlý v historii Západozemí. Vzpomínky ve snové části to dokazují, ale i celý propracovaný příběh.
Akorát ten Arthur Dayne se mi tam moc časově nehodí :-)
„Kdo je?“
„To jsem já. Monte Hnidopich.“
„Co zase chceš?“
„Úsvit není z valyrijské oceli.“
„No paráda. Ty jsi se v tom zase vrtal, co? Tak já to tady autorovi napíšu a on si na to dá přístě pozor.“
„A ještě ten...“
„Ale dej už pokoj, sakra!“
Ale vzbudil jsi mou zvědavost, tu povídku si musím přečíst.