Odkazy , obrázky...
Na stránkách http://www.shirepost.com/GeorgeMartin.html jsem našel fotky zajímavě zpracovaných "jelenů" a jiných platitel ze světa Písně. Dokonce je možné si je za rozumnou cenu objednat. Škoda jen, že tam nemají zlaté "draky", ale to by už asi bylo o něco málo dražší. :wink: Takže výzva pro všechny numismatiky! :)
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
A jak má kraťoučké nožičky :D
,Víš, Poure,‘ povídám mu já, ,taková saň je dost vzácné zvíře; já
myslím, že bychom měli dát do novin inzerát, aby se její majitel
přihlásil.‘
,No dobrá,‘ řekl Pour, ,ale čím ji zatím budeme krmit? Zkusím to
s mlíkem a nadrobenou houstičkou; každému mláděti je mlíčko
nejzdravější.‘
Tak jí nadrobil sedm žemlí do sedmi litrů mléka; a to jste měli
vidět, jak se to dráče do toho hladově pustilo; jedna hlava
odstrkovala u misky druhou a všecky ty hlavy na sebe vrčely a
chlemtaly mlíčko, až pobryndaly celou kancelář; potom se jedna
hlava po druhé olízla a uložila se k spánku. Pak kolega Pour zamkl
tu saň ve své kanceláři, kde byly uloženy všechny ztracené a
nalezené věci z celé Prahy, a dal do všech novin tenhle inzerát:
Štěně dračí, čerstvě vylíhlé z vejce, bylo nalezeno ve Vojtěšské
ulici. Totéž je sedmihlavé, žluté a černě žíhané. Jeho majitel ať se
přihlásí na policejním ředitelství, oddělení ztrát a nálezů.
Když ráno kolega Pour přišel do své kanceláře, neřekl nic víc
nežli: ,Safra zatrápeně zatrachtile propánakrále kristovanoho
panenanebi saknaryby rányboží uvšechvšudy učerchmana
ustahromů propětran kakraholte a namouduchu, abych neklel!‘ Ona
vám ta saň přes noc sežrala všechny věci, které kdo v Praze ztratil
nebo našel, tedy prsteny a hodinky, peněženky, taštičky a notesy,
míče a tužky, penály a držátka a školní knihy a kuličky k hraní a
knoflíky a rysovadla a rukavice a ještě k tomu všechna úřední
lejstra, akta, protokoly a listiny, zkrátka všechno, co v Pourově
kanceláři bylo, dokonce i Pourovu fajfku, lopatku na uhlí a pravítko,
kterým Pour linýroval lejstra; ta saň toho snědla tolik, že byla už
jednou tak velká a některým jejím hlavám bylo špatně.
,Teda tohle nepůjde,‘ povídal kolega Pour, ,já si to zvíře tady
nechat nemůžu.‘ A zatelefonoval Spolku pro ochranu zvířat, aby
svrchupsaný vážený Spolek tomu dračímu mláděti poskytl útulek,
jako to dělává pro zaběhlé pejsky a kočičky. ,Pročpak ne,‘ řekl
Spolek a vzal to dráče do svého útulku. ,Ale to bych rád věděl,‘ řekl
potom ten Spolek, ,čím se vlastně taková saň živí. V přírodopise o
tom nic není.‘ Tak to zkusili a krmili toho draka mlíčkem, párky,
salámem, vajíčky, mrkví, kašičkou, čokoládou, husí krví, hrachem,
senem, polívkou, zrním, extravuřtem, rajčaty, rýží, houskami,
cukrem, bramborem a křížalami; to dráče to sluplo všechno a ještě
jim sežralo knihy, noviny, obrazy, kliky na dveřích a vůbec všechno,
co tam měli; a rostlo tak, že už bylo větší než bernardýn.
Ale zatím došel na ten Spolek telegram až z Bukurešti, ve kterém
bylo psáno černokněžnickým písmem:
To dračí štěně je zakletý člověk. Bližší ústně. Přijedu během tří set
let na Wilsonovo nádraží. Kouzelník Bosko
Tu se ten Spolek pro ochranu zvířat podrbal za ušima a řekl:
,Ouha, když ta saň je zakletý člověk, tedy je to lidská osoba, a my ji
nemůžeme chovat v ochraně zvířat. To ji musíme poslat do
nalezince nebo do sirotčince.‘ Ale ty nalezince a sirotčince zase
řekly: ,Ouha, když je ten člověk zaklet do zvířete, tak už to není
člověk, ale zvíře, protože je zaklet do zvířete. Ergo zakletý člověk
nepatří do referátu nám, ale ochraně zvířat.‘ A protože se nemohli
dohodnout o tom, je-li člověk zakletý do zvířete víc člověk, nebo víc
zvíře, nechtěli tu saň chovat ti jedni, ani ti druzí a chudák saň
nevěděla, čí vlastně je; to ji tak mrzelo, že přestala žrát, hlavně její
třetí, pátá a sedmá hlava. On byl v tom Spolku jeden malý a tenký
človíček, nepatrný a skromný jako prázdný lusk, jmenoval se nějak
od N: Nováček nebo Nerad nebo Nohejl – nebo ne, pan Trutina se
jmenoval; a když ten pan Trutina viděl, jak té sani zármutkem
vadne jedna hlava po druhé, řekl tomu Spolku: ,Pánové, ať už je to
člověk, nebo zvíře, já bych si tu saň vzal domů a staral bych se o ni
jaxepatří.‘ Tu všichni řekli: ,No tak sláva,‘ a pan Trutina si tu saň
odvedl k sobě domů.
Pak s tím drakem měl Trutina jen samé trápení, dostal výpověď v práci i z bytu, ale svou dobrotou vysvobodil ze zakletí do saně krásnou princeznu, jak už to tak bývá...
Mno dám si to aspoň na FB zeď :-)
@Krisa Neřekl jsem že má jeden výraz. Řekl jsem že má pořád stejně debilní výraz, ať už se tváří jak chce. Například pohled při rozhovoru s Králokatem na Zimohradu.