Monstrum aneb Vědmáka připodobnění. (Zaklínač, knihy, hra, seriál)
Pravdou jest, že nenalezneš ničehož odpudivějšího nad ona monstra, vědmáky zvaná, kterážto stojí proti vší přirozenosti, neb jsou zplozenci ohavného bosoráctví a démonů vzývání. Jsouť lotry beze cti, svědomí a zábran, pravými stvůrami pekel, pouze krveprolévání schopnými.
Monstrum aneb Vědmáka připodobnění, Autor neznámý.
Tak kdo kdy slyšel o téhle fantasy ? Pro mě je jednou z nejlepších fantasy na trhu, dokonce bych (tady možná rouhačsky) tvrdil že je lepší než Píseň, ne ve všech ohledech ale alespoň vypíchnu ten že je mi jako slovanovy a středoevropanovy blízká prostředím. V knihách jsou nesčetné narážky jak na minulost, tak na současnost. Jsou tam skryté zamyšlení o životě, lidech a vztazích. Člověk to ovšem nepochopí z prvního čtení, kde se nechá unášet světem ale po pár přečteních si spojí dvě a dvě dohromady. Ve svém osobním žebříčku ji řadím hodně vysoko, mezi tři nejlepší - LOTR, ASOIAF, Zaklínač. (ne nutně v tomto pořadí)
První díl hry se odehrává tři roky po událostech posledního dílu ságy, Geralt ztratil paměť neví moc o svém předchozím životě a snaží se zjistit co se děje a překonat ztrátu paměti, Příběh je rozdělen do pěti dějství, které se každé odehrává v nové oblasti a s novou sadou úkolů. Prostřednictvím hráčových voleb a akcí Geralt mění vztahy a směřování politických intrik v království Temerii.
Ve druhém díle se poté, co Geralt pomohl zastavit rebelii vyvolanou Řádem Planoucí Růže a zachránil Foltestovi život, se stal jednou z ústředních postav politických nepokojů v království Temerie. Geralt pokračuje s ochranou krále při jeho snaze přivést mír do své země. Jediným zbývajícím úkolem je zpacifikovat povstalecký hrad baronky La Valette, která ohlásila separaci od království. Uplynuly měsíce od pokusu o zavraždění krále, když jeho armáda dorazila k branám pevnosti baronky La Valette, aby se zde připravili na závěrečnou bitvu. Geralt, zaměstnaný událostmi okolo Foltesta, nemohl mezitím pokračovat ve svém osobním úkolu - objevit původ a identitu záhadného zaklínačům podobného vraha, který usiloval o králův život. Rozluštění tohoto tajemství by zodpovědělo mnoho otázek včetně jeho stále nejasné minulosti.
Hra je hodnocena velmi kladně a co se týká mě tak je jedna z her u které mi není líto dát peníze na originál, polští tvůrci si to určitě zaslouží.
Seriál jsem viděl zběžně ale polští filmaři zbrakovali co mohli, míchali to jak Němci eintopf a nevyšlo z toho moc dobrého. Je tam smíchán děj povídek do podivného guláše, který se od knih dost liší. Nedoporučuji.
Monstrum aneb Vědmáka připodobnění, Autor neznámý.
Tak kdo kdy slyšel o téhle fantasy ? Pro mě je jednou z nejlepších fantasy na trhu, dokonce bych (tady možná rouhačsky) tvrdil že je lepší než Píseň, ne ve všech ohledech ale alespoň vypíchnu ten že je mi jako slovanovy a středoevropanovy blízká prostředím. V knihách jsou nesčetné narážky jak na minulost, tak na současnost. Jsou tam skryté zamyšlení o životě, lidech a vztazích. Člověk to ovšem nepochopí z prvního čtení, kde se nechá unášet světem ale po pár přečteních si spojí dvě a dvě dohromady. Ve svém osobním žebříčku ji řadím hodně vysoko, mezi tři nejlepší - LOTR, ASOIAF, Zaklínač. (ne nutně v tomto pořadí)
První díl hry se odehrává tři roky po událostech posledního dílu ságy, Geralt ztratil paměť neví moc o svém předchozím životě a snaží se zjistit co se děje a překonat ztrátu paměti, Příběh je rozdělen do pěti dějství, které se každé odehrává v nové oblasti a s novou sadou úkolů. Prostřednictvím hráčových voleb a akcí Geralt mění vztahy a směřování politických intrik v království Temerii.
Ve druhém díle se poté, co Geralt pomohl zastavit rebelii vyvolanou Řádem Planoucí Růže a zachránil Foltestovi život, se stal jednou z ústředních postav politických nepokojů v království Temerie. Geralt pokračuje s ochranou krále při jeho snaze přivést mír do své země. Jediným zbývajícím úkolem je zpacifikovat povstalecký hrad baronky La Valette, která ohlásila separaci od království. Uplynuly měsíce od pokusu o zavraždění krále, když jeho armáda dorazila k branám pevnosti baronky La Valette, aby se zde připravili na závěrečnou bitvu. Geralt, zaměstnaný událostmi okolo Foltesta, nemohl mezitím pokračovat ve svém osobním úkolu - objevit původ a identitu záhadného zaklínačům podobného vraha, který usiloval o králův život. Rozluštění tohoto tajemství by zodpovědělo mnoho otázek včetně jeho stále nejasné minulosti.
Hra je hodnocena velmi kladně a co se týká mě tak je jedna z her u které mi není líto dát peníze na originál, polští tvůrci si to určitě zaslouží.
Seriál jsem viděl zběžně ale polští filmaři zbrakovali co mohli, míchali to jak Němci eintopf a nevyšlo z toho moc dobrého. Je tam smíchán děj povídek do podivného guláše, který se od knih dost liší. Nedoporučuji.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Jedna byla Trochu se obětovat, ta druhá Něco víc
Nádherně a epicky dojemné....
Co se týče herních Zaklínačů, Sapkowski se snaží jasně vyjádřit, že je nepovažuje za alternativní verze ani pokračování své vlastní práce. Jde dle něj o volnou adaptaci jiných autorů, kteří využívají společné prvky. „Adaptace, ačkoliv se mohou vztahovat k příběhům v knihách, nemohou nikdy aspirovat na to, aby převzaly roli pokračování. Nikdy nemohou přidat prolog, prequel nebo epilogy a sequely“. Jednoduše, Sapkowski považuje původního Zaklínače za jediného, kterého vytvořil on a k němuž jen on sám může napsat pokračování. Což neznamená, že zavrhuje hru. Ale zároveň...
„Vizuální efekty byly ohromující. Hráči byli nadšení – někteří hru možná dokonce považovali za lepší a stravitelnější, než knihu, protože v knize jsou ta písmenka tak malá... Někteří ani nikdy nesáhnou po původní knize a pro ně bude hra prostě stačit. Ale kniha je originál, výsledek unikátního autorského talentu. Přenést knihu do virtuálního světa? Vtipné. Je to nemožné“.
Jednoduše, Sapkowski miluje knihy a rozhodně nemiluje mixování žánrů. A tuplem by se mu nelíbilo, když by někdo příběhy z jeho knih a z her považoval za díla na sebe navazující. Což je u autorů častý a opodstatněný přístup. Sapkowski má, na rozdíl od jiných autorů, hodně zdravý přístup k celému tématu a byl tedy ochoten své postavy svěřit do herních dat. Ale zároveň si nehraje na klasického západního autora, který vesele dělá „všichni jsme šťastní“ a „konečně jsem našel plnohodnotné pokračovatele“ v rámci PR.
„Uvědomuji si, že v současné době jsme si navykli na podivné sdružování médií a jejich mixovaní – což považuji za hrozné. Pro mě, jako spisovatele, je myšlenka psaní dodatečného obsahu a vytváření přívěšků ke hře naprostým vrcholem idiocie“. Prostě a jednoduše, nezkoušejte říct Sapkowskimu, že by mohl napsat další román navazující na hru. Asi byste dostali palcátem po lebce.
Čo sa týka hier, veľmi sa mi páčili (teda okrem šialenych HW narokov :P). Na každom rohu ste natrafili na niekoho, koho poznáte z kníh, zároveň však autori prejavili veľkú dávku inovatívnosti a fantázie pri vytváraní herného sveta a príbehu. Čo sa týka spojenia medzi hrami a knihami, mám približne taký názor ako autor :)
Geralt pro multikulti: