Povídka č. 4 (9. kolo) - Ice & Fire

Den, na který nikdy nezapomene Slábnoucí slunce Dunka hřálo do tváře. Kráčel po prašné cestě, režnou halenu rozhalenou a nohy bosé. Za uzdu vedl starého válečného hřebce Hroma. Pod tlustou vlněnou dekou se na Hromovi krčil Egg a vzadu za nimi … celý článek
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Jinak povídka byla super, povídky s Dunkem se mi líbily a tohle volné pokračování taktéž. Všechno se četlo lehce a svižně, ani chybějící čárky nijak nevadily. Super. :-)
Mimochodem, jakoby Dunk viděl do budoucnosti -> Lepší putovat močály než být hoštěn rodem Freyů :twisted:
Povídka přináší setkání, v které jistě po první dunkovské povídce doufali mnozí čtenáři (i já). Egg se moc neprojevuje, ale Dunk je takový, jaký má být, patřičně zmatený a váhavý, je tu i nějaké napětí a všechno to korunuje, řekněme, pěkně podrazácký konec :D
Přitom stejně všichni víme co se stalo.
Co mě ale vůbec nepotěšilo, je ten zákeřný "konec"! :-D
Ale protoze to bylo napsano moc peknym jazykem, libilo se mi to i tak.
K vánocům jsem dostal Rytíře Sedmi království a byl jsem nadšený, takže toto malé pokračování mě ještě víc nadchlo. Úvod byl super, říkal jsem si, že zrovna tak by to napsal sám Martin. Jazyk, popis, ale i poznámky k povídkám se mi velice líbily. Konec měl trochu rychlý spád, ale to nevadí. Doufám jen, že autor se k povídce vrátí, protože už nyní jsem zvědavý jak to všechno dopadne.
A k tomu konci... měl jsem ho vymyšlený, ale prostě jsem neměl to srdce to Dunkovi udělat :-) když jsem psal povídku kde skoná Ramsay, tak to šlo snáz...