Kecáliště

upraveno 29. června 2011 v Rozličný pokec
Přenesli jste se v určité diskuzi extrémně daleko od tématu? Nevíte co s tím? Nechce se vám kvůli nějaké malichernosti zakládat nový topic. Sem s tím!!! Multi-tematický topič na cokoliv....
1303304306308309581

Komentáře

  • @flanker.27 Ugla spomenul odluku cirkvi od statu. Len som chcela podotknut, ze treba presnejsiu definici, lebo "odluka" nestaci, pretoze u nas neprebehla ,ale ked niekto nechape a toci ocami a potrebuje mat chut si nieco dokazovat..uzi si.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 21. července 2015
    @Hildegarda Obávám se, že tobě zcela uniká pojem odluka církve od státu, čili sekularismus. Zaměňuješ mocenskou (ne)svázanost státu s ideologií se vším co k tomu patří (tedy sekularizaci institucí, nesvázanost státních představitelů s členstvím v církvi a svobodnost přístupu k úřadům) jen za finanční stránku.
    BTW může být trochu problém v terminologii, ono zažité "odluka církve od státu" není totiž úplně přesné, třeba v angličtině se říká "separation of church and state", což je podle mě přesnější. Lépeto vyjadřuje právě tu nesvázanost státní moci a vůbec veřejných záležitostí s náboženstvím.
  • GepetoGepeto ( ͡° ͜ʖ ͡°)
    Hildegarda napsal(a):

    Ugla napsal(a):

    U imigrantů z muslimského světa se navíc přidává fakt, že státy, ze kterých pocházejí, nikdy neprovedly odluku církve od státu.

    Ta, ač si to dnes již možná neuvědomujeme, byla naprosto zásadním mezníkem pro další vývoj naší kulturní zóny...

    Tak u nas este neprebehla odluka, takze este nepatrime do vasej kulturnej zony :). Ja teda nevidim nejaky zasadny rozdiel medzi nasimi kulturnymi zonami.
    Myslím, že Ugla myslel sekularizmus, ktorý by sme "oficiálne" mali mať.
  • upraveno 21. července 2015
    Jo, dík, šlo mi o to, že mezi občana a státní moc nevstupuje nějaký další subjekt, který by se na té moci podílel. To, že stát církve z části financuje, mu dává určitou páku, jak si výše uvedené pojistit. Navíc konkrétně křesťanství je základem naší kultury, takže ona podpora dává smysl i ve smyslu obrany před zmiňovanými cizími vlivy.

    Vulgárně řečeno jsou "naše" křesťanské církve již částečně "ochočené" a zbavené přímé moci. To v žádném případě neznamená, že by neměly vliv nebo ambice na víc, ale minimálně na papíře podléhají státu, tudíž občanům, a ne naopak. Opakuji, že tohle je výsledek poměrně dlouhého vývoje, nevzniklo to ze dne na den, a už vůbec ne bezkonfliktně. Je tudíž dosti riskantní přijímat sem "uprchlíky", kteří jsou zvyklí na odlišné pořádky, navíc vycházející z jiného kulturního základu.

  • Everett_YoungEverett_Young Praise the sun
    upraveno 22. července 2015
    @flanker.27 ivy je naprosto unikátní typ postavy, který jsem snad nikde nikde jinde neviděl. Ale souhlasím, je naprosto skvělá. A popravdě Vesnice je jeden z mála filmu, který mám raději s dabingem než v originále. Hlas Lindy Rybové tam sedne úplně skvěle.

    EDIT: @svoa00 - co třeba Furiosa v novém MAD MAXovi?
  • @Everett_Young Mno, ta zas o moc víc než bojovnice není. Ale chtěla jsem o ní vědět víc.
  • http://www.novinky.cz/krimi/375654-lidska-hloupost-nezna-mezi-rekl-chovanec-na-adresu-ridice-kamionu.html

    A doufám, že za svoji nezodpovědnost (hlavně že zachránil svoji kůži) bude odpovídajícím způsobem potrestaný, ne že se to svede na chybu zabezpečení.

    image

  • KrisaKrisa Co může zmoknout, může zmoknout.
    @svoa00 Jsem zvědavá na výsledek vyšetřování - jestli mu to jako nestartovalo nebo co? Protože přece po spadnutí závor chvilku trvá, než projede vlak, takže proč jinak by utíkal "na poslední chvíli".
    Každopádně tam neměl vůbec vjíždět, když blikala světla. Ale myslím, že to dopadne tak, že "na světla svítilo sluníčko a nebyla vidět".
  • @Krisa To může tvrdit a uhrát to maximálně na polehčující okolnost. Pokud něco špatně vidí, má zastavit, nijak ho to neomlouvá. To, že v dané situaci nejel dál a nesnažil se zabránit srážce, ale zachránil si na jisto vlastní kůži, mu naopak přitíží. To mu asi selhalo zapalování, eh, eh, zrovna v té chvíli a na rovném úseku. Ráda bych věřila, že ten tvor je aspoň natolik normální, že bude částečný trest vědomí, že svojí debilitou zabil dva lidi, strojvůdce kvůli němu přišel o nohy a došlo i k dalším amputacím. Vzhledem k okolnostem by mě ale vůbec nepřekvapilo, kdyby to byl sociopat, co to udělal schválně.
  • KrisaKrisa Co může zmoknout, může zmoknout.
    upraveno 22. července 2015
    @svoa00 To s tím sluníčkem/špatně viditelnou/slyšitelnou signalizací už tu bylo tolikrát, že by mě to fakt nepřekvapilo.
    Podobně bohužel přišla kamarádka o bratra (bylo mu 16), kdy autobus MHD najel na přejezd se zvukovou signalizací a nestihl to :(. Ani nevím, jak nakonec dopadlo vyšetřování, ale 3 lidi byli mrtví a minimálně rodina té kamarádky byla postupně zničená (došlo k totálnímu rozpadu rodiny).

    Už nějaký rok a půl jsem náplava, takže dost často se přemísťuji po D11 na trase HK-Pha a když vidím, jak náklaďáky jezdí, nedivím se ničemu. Už jsem byla i svědkem nehody jednoho kamionu, kdy řidič před námi měl mikrospánek a vjel do příkopu. Naštěstí se nikomu nic nestalo, náklaďák najel na svodidla, na kterých se zašprajcnul a všichni za ním to ubrzdili. Řidič byl chvíli zmatený (nejdřív jsme nevěděli, jestli rozumí česky), ale naštěstí po chvíli začal normálně komunikovat. Tak se volalo na policii, aby ho nechali vyprostit (ten náklaďák). Nejhorší na tom čekání bylo, že na dálnici náklaďák vyoral spoustu šutrů (i větších jak pěst) a i přes blikající auto + náklaďák + trojúhelník další auta ani nepřibrzdila a odpalovala ty šutry jak projektily. Dostat to do hlavy, už nemusíme nic řešit - řidič náklaďáku, jak byl ještě v šoku, furt pobíhal kolem, takže jsme ho museli zahánět, aby ho to netrefilo. Od tý doby, když vidím náklaďák jak carvinguje po pruhu, mám tepovku asi tak 1000.
  • @Krisa Jo, už jsem slyšela dost historek o kamioňácích. Chápu, že jsou to jednodušší lidi, ale mají do pr---e v rukou několik desítek tun, takže by zákony a kontroly měly mít přísnější jak na ně, tak na jejich zaměstnavatele (ti řidičům strhávají zpozdné a tím to ještě zhoršují, ale protože jsme v kapitalismu, tak případné oběti nehod jsou jim u zádi, protože jsou beztak z obliga).
  • KrisaKrisa Co může zmoknout, může zmoknout.
    @svoa00 Já si myslím, že to není tím, že by byli jednodušší, ale pracovními podmínkami. Za minimální peníze, maximální nálož a mizerné vybavení (sjeté gumy, rezaté podvozky apod.).

    A kdybych chtěla být nekorektní, tak u nás v HK je nejhorší osobák rychnovák (ještě horší je rychnovák čepičář/kloboukář a úplně nejhorší rychnovák čepičář/kloboukář s platem vajec v kufru na polici) a kamioňák polák :D
  • http://www.theguardian.com/world/2015/jul/23/portugal-tightens-abortion-laws-women-pay-end-pregnancies

    Mno, Portugalci přitvrdili a budou mít konzultace pro ženy, co chtějí na potrat. Nejzajímavější stejně je, že několik let tam byla interrupce krytá zdravotním pojištěním, jako by tu ženu léčili z nemoci.
  • upraveno 23. července 2015
    Vcera v Nitre otec zabudol dvojrocnu dceru, ktoru viezol do jasli, v aute na rozpalenom slnku. Kym si to uvedomil, mala uz na tele popaleniny a nebolo jej pomoci. Co ma ale najviac zarazilo, je postoj verejnosti. Najprv v Markize uverejnia reportaz, kde redaktorka natrca mikrofon matke k ustam po tom, ako sa psychicky zruti, otca pod sedativami nemohli ani vypocut, ale cely internet je plny komentarov, ako by otcovi dopriali rovnaku ak nie horsiu smrt. Zumpa. Bohuzial, stat sa to moze kazdemu. Jedina prevencia je mat decko, ktoremu sa usta nezatvoria.

    Otec moze dostat 7 az 12 rokov. Sused nedostal za vrazdu revolverom ani pol roka...
  • @Hildegarda Na novinkách psali něco o tom, že měl odvézt dítě do Jeslí (jakási před školka nebo co) a zapomněl ho v autě když se zastavil v práci a zdržel se tam celý den. Nějak nevím, jak můžeš zapomenout, že máš odvést cosi vřeštícího co ti sedí v autě někam jinam než kde teď jsi, a hlavně jak na to můžeš zapomenout na tak dlouho, když na to místo jdeš jenom na pár minut. Ano, chápu že to neudělal úmyslně, ale stejně mi to připadá trochu idiotské.
  • Everett_Young napsal(a):

    @Hildegarda Na novinkách psali něco o tom, že měl odvézt dítě do Jeslí (jakási před školka nebo co) a zapomněl ho v autě když se zastavil v práci a zdržel se tam celý den. Nějak nevím, jak můžeš zapomenout, že máš odvést cosi vřeštícího co ti sedí v autě někam jinam než kde teď jsi, a hlavně jak na to můžeš zapomenout na tak dlouho, když na to místo jdeš jenom na pár minut. Ano, chápu že to neudělal úmyslně, ale stejně mi to připadá trochu idiotské.

    Hlavně mi přijde jako pitomost nechat děcko samotné v autě, i když si jdu odskočit někam pryč jen na pár minut, jediná prevence proti něčemu takovému je to dítě nikdy v autě nenechávat ani na pár minut, i když se vracím domů pro klíče, myšlenkový error může postihnout každého, obvzlášť pokud se ponoří do nějaké činnosti, tak se to vypaří z hlavy raz dva.

  • Dreamer napsal(a):



    Hlavně mi přijde jako pitomost nechat děcko samotné v autě, i když si jdu odskočit někam pryč jen na pár minut, jediná prevence proti něčemu takovému je to dítě nikdy v autě nenechávat ani na pár minut, i když se vracím domů pro klíče, myšlenkový error může postihnout každého, obvzlášť pokud se ponoří do nějaké činnosti, tak se to vypaří z hlavy raz dva.

    Promiň, ale to může napsat jen někdo, kdo buď děti nemá nebo je super rodič. Představa, že třeba kvůli zapomenutým klíčům vyndávám z auta dvě děcka a pak zase strkám zpátky je naprosto scestná. To je rychlejší jim otevřít okýnko.
  • KrisaKrisa Co může zmoknout, může zmoknout.
    @brbr Souhlasím, ale ne když je venku skoro 40 stupňů, to ani sebevětší okýnko nic nevyřeší.

    Je to hrozná tragédie, otec je pako a pravděpodobně si to bude do konce života vyčítat. Ale zavinil něčí smrt a tudíž je nějaký postih na místě - až vyšetřování a soud stanoví, jaké bude výše (neznamená to, že hned dostane 12 roků bez ptaní), protože víme prd, jak to vlastně bylo.

  • upraveno 23. července 2015
    @brbr čekala jsem podobnou odpověď a chápu, že když jdu pro ty klíče a jsem doma tak se to ještě dá, ale asi bych nešla třeba do obchodu s tím, že nechám dítě samotné v autě, znám se a vím jak rychle se mi rozletí myšlenky, když se soustředím na něco jiného, takže u mě je to na místě, takhle malý dítě nenechávat v autě samotné, ještě ke všemu v takovém počasí, to by nedopadlo dobře :) A pokud si ty klíče nechám třeba v práci, a vracím se třeba na pár minut a cestou potkám spoustu lidí, kteří něco chtějí, tak je to poměrně nebezpečné, ten čas bude mě a tomu dítěti v na minimálně na šedesát stupňů rozpálené peci utíkat poměrně odlišně.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 23. července 2015
    Ono podobných případů je docela dost, dle tohoto článku třeba v USA dítě umře v autě na přehřátí jednou za osm dní, z toho v 53 % případů proto, že ho tam rodič prostě zapomene.
    Nechci to bagatelizovat, ale vypovídá to o člověku, o tom, že prostě člověk není neomylný a stačí trocha nepozornosti a neštěstí je na světě. Na jednu stranu kapitální hloupost, na druhou je takového úletu asi za jistých okolností schopno až příliš mnoho lidí.
  • paulczpaulcz zima se blíží
    upraveno 23. července 2015
    Na to téma je hodně drsná tato anglicky psaná povídka:
    Autopilot

    Have you ever forgotten your phone?
    When did you realise you’d forgotten it? I’m guessing you didn’t just smack your forehead and exclaim ‘damn’ apropos of nothing. The realisation probably didn’t dawn on you spontaneously. More likely, you reached for your phone, pawing open your pocket or handbag, and were momentarily confused by it not being there. Then you did a mental restep of the morning’s events.
    Shit.
    In my case, my phone’s alarm woke me up as normal but I realised the battery was lower than I expected. It was a new phone and it had this annoying habit of leaving applications running that drain the battery overnight. So, I put it on to charge while I showered instead of into my bag like normal. It was a momentary slip from the routine but that was all it took. Once in the shower, my brain got back into ‘the routine’ it follows every morning and that was it.
    Forgotten.
    This wasn’t just me being clumsy, as I later researched, this is a recognised brain function. Your brain doesn’t just work on one level, it works on many. Like, when you’re walking somewhere, you think about your destination and avoiding hazards, but you don’t need to think about keeping your legs moving properly. If you did, the entire world would turn into one massive hilarious QWOP cosplay. I wasn’t thinking about regulating my breathing, I was thinking whether I should grab a coffee on the drive to work (I did). I wasn’t thinking about moving my breakfast through my intestines, I was wondering whether I’d finish on time to pick up my daughter Emily from nursery after work or get stuck with another late fee. This is the thing; there’s a level of your brain that just deals with routine, so that the rest of the brain can think about other things.
    Think about it. Think about your last commute. What do you actually remember? Little, if anything, probably. Most common journeys blur into one, and recalling any one in particular is scientifically proven to be difficult. Do something often enough and it becomes routine. Keep doing it and it stops being processed by the thinking bit of the brain and gets relegated to a part of the brain dedicated to dealing with routine. Your brain keeps doing it, without you thinking about it. Soon, you think about your route to work as much as you do keeping your legs moving when you walk. As in, not at all.
    Most people call it autopilot. But there’s danger there. If you have a break in your routine, your ability to remember and account for the break is only as good as your ability to stop your brain going into routine mode. My ability to remember my phone being on the counter is only as reliable as my ability to stop my brain entering ‘morning routine mode’ which would dictate that my phone is actually in my bag. But I didn’t stop my brain entering routine mode. I got in the shower as normal. Routine started. Exception forgotten.
    Autopilot engaged.
    My brain was back in the routine. I showered, I shaved, the radio forecast amazing weather, I gave Emily her breakfast and loaded her into the car (she was so adorable that morning, she complained about the ‘bad sun’ in the morning blinding her, saying it stopped her having a little sleep on the way to nursery) and left. That was the routine. It didn’t matter that my phone was on the counter, charging silently. My brain was in the routine and in the routine my phone was in my bag. This is why I forgot my phone. Not clumsiness. Not negligence. Nothing more my brain entering routine mode and over-writing the exception.
    Autopilot engaged.
    I left for work. It’s a swelteringly hot day already. The bad sun had been burning since before my traitorously absent phone woke me. The steering wheel was burning hot to the touch when I sat down. I think I heard Emily shift over behind my driver’s seat to get out of the glare. But I got to work. Submitted the report. Attended the morning meeting. It’s not until I took a quick coffee break and reached for my phone that the illusion shattered. I did a mental restep. I remembered the dying battery. I remembered putting it on to charge. I remembered leaving it there.
    My phone was on the counter.
    Autopilot disengaged.
    Again, therein lies the danger. Until you have that moment, the moment you reach for your phone and shatter the illusion, that part of the brain is still in routine mode. It has no reason to question the facts of the routine; that’s why it’s a routine. Attrition of repetition. It’s not as if anyone could say ‘why didn’t you remember your phone? Didn’t it occur to you? How could you forget? You must be negligent’; this is to miss the point. My brain was telling me the routine was completed as normal, despite the fact that it wasn’t. It wasn’t that I forgot my phone. According to my brain, according to the routine, my phone was in my bag. Why would I think to question it? Why would I check? Why would I suddenly remember, out of nowhere, that my phone was on the counter? My brain was wired into the routine and the routine was that my phone was in my bag.
    The day continued to bake. The morning haze gave way to the relentless fever heat of the afternoon. Tarmac bubbled. The direct beams of heat threatened to crack the pavement. People swapped coffees for iced smoothies. Jackets discarded, sleeves rolled up, ties loosened, brows mopped. The parks slowly filled with sunbathers and BBQ’s. Window frames threatened to warp. The thermometer continued to swell. Thank fuck the offices were air conditioned.
    But, as ever, the furnace of the day gave way to a cooler evening. Another day, another dollar. Still cursing myself for forgetting my phone, I drove home. The days heat had baked the inside of the car, releasing a horrible smell from somewhere. When I arrived on the driveway, the stones crunching comfortingly under my tyres, my wife greeted me at the door.
    “Where’s Emily?”
    Fuck.
    As if the phone wasn’t bad enough. After everything I’d left Emily at the fucking nursery after all. I immediately sped back to the nursery. I got to the door and started practising my excuses, wondering vainly if I could charm my way out of a late fee. I saw a piece of paper stuck to the door.
    “Due to vandalism overnight, please use side door. Today only.”
    Overnight? What? The door was fine this morni-.
    I froze. My knees shook.
    Vandals. A change in the routine.
    My phone was on the counter.
    I hadn’t been here this morning.
    My phone was on the counter.
    I’d driven past because I was drinking my coffee. I’d not dropped off Emily.
    My phone was on the counter.
    She’d moved her seat. I hadn’t seen her in the mirror.
    My phone was on the counter.
    She’d fallen asleep out of the bad sun. She didn’t speak when I drove past her nursery.
    My phone was on the counter.
    She’d changed the routine.
    My phone was on the counter.
    She’d changed the routine and I’d forgotten to drop her off.
    My phone was on the counter.
    9 hours. That car. That baking sun. No air. No water. No power. No help. That heat. A steering wheel too hot to touch.
    That smell.
    I walked to the car door. Numb. Shock.
    I opened the door.
    My phone was on the counter and my daughter was dead.
    Autopilot disengaged.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    @paulcz Jo, přesně takhle si myslím že se to může stát prakticky každému.
  • @Everett_Young Ako hovori flanker a paul, moze sa to stat kazdemu. Stalo sa to kozmonautovi, sestricke...vacsinou sa to stava rodicom, ktori nemaju tu rutinu vozenia deti do skolok. Po dlhom case dostane dieta na odvoz, ale ked je dieta potichu a on medzitym dostane pracovny telefonat alebo ma len hlasno pustene radio a nieco ho v nom zaujme, moze ist do prace a vystupit bez toho, aby si uvedomil, ze ma dieta v aute.

    Ja nie som neomylny clovek, ale ak by som mala vodicak, viem, ze sa mi to moze prihodit. Naucili sme preto nasu stvorrocnu dceru, aby sa, keby sme ju zabudli v aute, dokazala vypnut z autosedacky, presla k volantu a trubila tak dlho, ako bude vladat. A este sa snazime vzadu nechavat kluce. Pretoze, ak ides do prace/domov, tak po kluce sa vzdy vratis, ak ich zabudnes, pretoze inak sa tam nedostanes.

    @Krisa co sa tohto pripadu tyka, vie sa ovela viac, ako pri inych.
    Vina je jasna, vinnik je potrestany na cely zivot, ale naparit mu hoci len najnizsiu hranicu 7 rokov a pripravit tri deti o otca...rozvrat rodiny je stopercentny. Aky ucel tu ma splnat trest? Ak poucenie a napravu u rodica, to je myslim uz mimo misu, ak vystrazny prst pre ostatnych rodicov, tak to je skor smrt dietata ako vazenie.
  • @Krisa @Dreamer Jasně, v hicu je tam nenechávám ani já. :twisted:
    @Hildegarda Naprosto souhlasím, tady vězení k ničemu dobrému není (teda předpokládám, že tam to dítě nenechal schválně).

    Každopádně jsem ráda, že do školky chodíme pěšky.
  • paulczpaulcz zima se blíží
    upraveno 23. července 2015
    @flanker.27 Právě proto jsem to sem dal, protože to tu situaci dobře ilustruje. Jedna z možností, jak snížit to riziko je svůj mozek naprogramovat na nějakou preventivní rutinu. Například "když vycházím z auta, vždy zkontroluju zadní sedačky, i když jsem v autě sám". Rodiče třeba mají naprogramovanou rutinu vždy kontrolovat, jestli jsou dveře od auta zamčené (tím, že vyzkouší otevřít). A zkoušejí to fakt úplně vždy, takže rutina očividně funguje. Horší je, když si lidé ani neuvědomují, že je to problém a že se to může stát i jim.
  • VenaVena Stannis the Mannis!!!
    Tady je na toto tema hodne dobry clanek:
    http://www.washingtonpost.com/lifestyle/magazine/fatal-distraction-forgetting-a-child-in-thebackseat-of-a-car-is-a-horrifying-mistake-is-it-a-crime/2014/06/16/8ae0fe3a-f580-11e3-a3a5-42be35962a52_story.html

    Nedivim se, ze autor je nositelem Pulitzerovy ceny, je to sice tezke cteni, ale je to fakt dobre napsane.
  • @Vena
    Ten clanok vyjde po slovensky nasledujuce dni v .tyzdni
  • @Hildegarda No vidíš, já vodičák mám a v autě jsem v životě nezapomněl ani našeho kocoura, a ten je většinou klidný, proto si nedovedu představit, jak bych tam sakra mohl zapomenout malou vřískající opičku.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    @Everett_Young Možná je to právě tím, že tvé jízdy nejsou každodenní rutina (a tím každodenní myslím těch cca 260 - pro zjednodušení - pracovních dnů v roce).
  • @Everett_Young Ty malé vřískající opice v tom autě dost často usnou :-)

    Jinak já mívám často opačný problém, i když jedu sama, tak volám: "Hele, bagr!" a přibržďuju.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.