Co jiného číst?
Mých posledních snad 20 knih bylo všechno možné (Martinovy povíky, Irving, G.G.Marquéz, Vonnegut Jr.) jen ne kniha z fantasy ságy. Chápu, že nic tak dobrého jako icefire na trhu není, ale něco co by stálo alespoň za přečtení. Doporučte něco
PS: Nepište Feista ani Sapkowskiho. Něco nového (rok vydání 2006,07), co třeba zatím nevyšlo celé, ale autor to již ukončil.
PS: Nepište Feista ani Sapkowskiho. Něco nového (rok vydání 2006,07), co třeba zatím nevyšlo celé, ale autor to již ukončil.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Mimochodem já se konečně dokopal do Jména větru (teda trochu Krisiným vlivem), jsem v půlce prvního dílu (toho 600+ stránkového vydání). No jako není to špatný, autor umí nakládat s jazykem, tudíž je to takové vytříbené a uhlazené, ovšem, teď přijde to ale. Takový bez života, bez emocí, rsp. míněno v interakci postav mezi sebou. Vždycky je to jenom Kvothe vs. někdo, ostatní postavy jako kdyby nejednaly mezi sebou (s výjimkou vzpomínek na jeho rodiče). Taky je to poměrně zdlouhavé (to co se stalo za cca prvních 100 stran by se dalo smrsknout do 10) a moc se mi nelíbí to prokládání těmi příběhy z mytologie - resp. ne to samotné prokládání ale ty příběhy jako takové jsou celkem o ničem (ale strašně vzletně psané).
Mno, toť můj názor. Neříkám, že špatné a nemusím se do čtení nutit, ale když si to porovnám s těsně předtím dočtenými (a již zde zmíněnými) Kronikami Sialy, tak ty přes to, že jazykově byly možná na nižší úrovni, tak jsem čtení podstatně víc prožíval a hlavně to byla neskutečná jízda od první stránky přes tři díly až do konce, že to člověk nemohl odložit.
Kvothe
Devi jsem si představovala zhruba jako Jennu Malone
A božská Denna nakonec
Tuším sa má robiť seriál. Kdesi som o to zakopol dávno dozadu.Pozdě drzodě....
Velice doporučuji, naprosto fantastická série (Hra o trůny ve skutečnosti :-D ). Ti, co čtou Píseń v tom spoustu věcí poznají, navíc je tu vynikající způsob, jak se učit o dějinách Francie velice zábavnou a poutavou formou. Kniha je navíc doplněna spoustou očíslovaných poznámek, takže se člověk dozví spoustu zajímavostí. Začíná na sklonko vlády Filipa Sličného v době vyvrcholení procesu s templáři. Pro milovníky plnokrevných postav, intrik a historie naprostá povinnost.
Taky je tam nějaká romantika, bitvy, záhady, intriky a já nevím co všechno.
Takže za sebe rozhodně doporučuji. A těším se na dvojku.
Třetí díl na mě pořád čeká v kindlu. Časem si ho přečtu. Mě to právě po prologu hrozně chytlo. Když přijde na univerzitu, je to bomba. Hlavně se mi líbilo, že Kvothe je v ději aktivní a jenom nepozoruje.
Jo a asi máš pravdu. Když přemýšlím nad vedlejšími postavami, tak jsou většinou nezajímavé (až na Elodina). Teď čtu Farseera a tam jsou vedlejší postavy více výrazné, takže doporučuju.
Chromý bůh byl snad někdy popisován jako čistý zloun? Už ve Vzpomínkách je jasně psáno, jak chudák malá trpí, co všechno mu udělali, jen proto že je poněkud cizinec a měl značně velký dopad(doslova) na Malaz. Jeho popis jasně odpovídá, že na zlo odpovídá zlem a pouze se snaží bránit a dostat se zpátky domů. Jasně nečernobilá postava. O tom že Chromý bůh není jasně zlý, se čtenář mohl dozvědět už ve Vichru Smrti, takže ukázka jeho kladné stránky v záverečném díle nebyla překvapivá, ale byl to pouze jasný !důsledek! toho, co pro něho Tavore udělala.
Další nesmyslná kritika je filozofování. Kritika že filozofuje sedlák stejně jako král je blbost, totálně vycucaná lež z palce od nohy. Vyčítat Eriksonovi že od osmičky začal více filozofovat je další naprostá sračka. Od osmičky dostáváme do POV značné množtsví archaických postav s životem přesahující 300 000 let. U Tiste Andii musí nastat změna. Naprosto jiné chování postav je žádoucí a ten existencialismus tam pasuje jako hrnec na prdel. Bakkera mám rád, mám načtené i to co u nás nevyšlo, ale dobře víš(snad), že v Princi ničeho ta filozofie nakonec nikam nevede, z toho příkladu se dá krásně posoudit, že vůbec nevíš o čem píšeš.
Celkově velice hloupá kritika věcí, které ani nejdou moc kritizovat! Kromě jednoho. Že má Erikson bordel v datech se ví(stejně omílané jak to, že Rothfuss píše lepšího Harryho Pottera nebo že Martin nikam děj neposouvá), občas mu před kapitolama nějaký to datum nesedí, ale v tak epochálně velké sáze se vždy chybka najde, navíc tohle nekazí zážitek ze čtení. U ostatních věci bych tě mohl dál cupovat na kousky, ale nechce se mně...
BTW Nejsi ty fanda Sandersona? Přesně pro tebe je tenhle spisovatel. Vše naivní až hloupé a čtenář se vše dozví a ani Sanderson nemusí nic vysvětlovat a nakonec ještě čtenář odhadne jak to celé skončí...