Co posloucháš???
Co posloucháš???
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Vypadá to, že zde ještě nevlastníš účet. Pokud se chceš zapojit do diskuze, klikni na jedno ze dvou tlačítek níže.
Komentáře
Hlavne To outlive Gods and Tired of tears si ma získali.
To album má tři hodiny naporcované do 60 tracků. Jeden lepší než druhý. Vybrat z nich jen pár, abych to tu nezaspamoval, je téměř nemožné. Takže tady dávám odkaz na celý OST a pokud bych měl vytáhnout ty nejlepší kusy tak následovně:
Ukolébavka z hlavního menu:
jeden z nejlepších tracků v rámci lokace:
finální bossfight, pekelné chorály a osud celého Niwenu na bedrech malé duše. Až mě sklátí coronavirus a budu v horečkách hledět vstříc světlu na konci tunelu, chci aby tenhle soundtrack hrál na pozadí:
a další:
souboj s vládkyní hlubin, obrovskou pavoučí královnou Morou
útěk z pískem zasypaných dolů s obřím písečným červem za zadkem
Po bouři ztracen v deštěm promočeném potemnělém lese
Moje nejoblíbenější lokace, sněhem zaváté, větrem ošlehané vrcholky severních hor.
Závěrečná titulková
me likey
Kanga
a na závěr něco z hlubin internetů. Hentai a ještě k tomu německy
1) uklidňuje mě to, 2) jeho pomalé tempo přednesu svědčí větší pozornosti a několikrát jsem se u poslechu přistihl, že vnímám víc informací, než když to běžně čtu. Jasně, někdo může říct, že jeho výslovnost některých jmen je legrační (špatně jsem se smiřoval s Jornvůdem (Ironwood), někoho může tahat za uši Chaime a hlavně Kérsy (to je skutečně Cersei ...)), ale jinak se přednesu z pohledu umělecké hodnoty dá máloco vytknout. Třeba se o audioknihách ASOIAF už někde diskutovalo, ale nemůžu to najít, tak se kdyžtak omlouvám za spam. (Dočkal namluvil i Dunka a Egga, taky geniálně)
No, a pokud fakt chce někdo i nějakou hudbu, tak poslouchám třeba Rafaela Antona Irisarriho, který taky udělal "Deště Kastameru" - podle sebe ... Kdo bude mít chuť, tak si to najde ...
Irisarri je příjemný (zkusila jsem Black Pitch), takové nenápadně pohlcující zvuky, vďaka za tip.
jsem si vzpomněl, že když jsem poprvé četl Ságu, poslouchal jsem u toho často tohle - i když DCD udělali potom daleko tradičnější "středověká" alba ("Within the Realm of Dying Sun" nebo "Aion"), tak tohle je klasika, podle mě jedno z nejlepších alb vůbec, je to neskutečně kvalitní, navíc i dost přístupná, výrazná hudba
ještě jeden náladový návrat