Nejsmutnější kniha

Anonym

Když jsem jako malý chlapec četl Knihu džunglí, v níž Mauglí opouští své přátele, málem jsem brečel. Když jsem četl Růži pro Algernon bylo mi hodně smutno. Smutno mi je také u Martinových povídek, Zlomeného šípu atd. U čeho je smutno vám?

flanker.27

Čas žít, čas umírat. Tu knížku mi dal děda k maturitě a krátce nato zemřel. Dost symbolické.

MIl

Mě bylo hodně smutno když v PP zemřel Boromir. U knížky to ještě jakš takš šlo, ale v kině jsem úplně brečel.

Anonym

To ja sem se malem rozbrecel kdyz umrel Beowulf

Rasberne

Martinovy (hlavně ty ranné) povídky jsou vůbec těžce melancholické a smutné... U knih jsem brečel zamlada - vzpomínám si, že jsem obrečel smrt Patricie Holmanové na konci Remarqových Tří kamarádů a taky smrt psa Rychlých šípů Bubliny ve Stínadla se bouří. Dnes už jsem bohužel trochu moc cynicky založený a tak se vždycky udržím, třebaže je to mnohdy těžké.

heavy_head

Hodně smutná mi přišla báseň Však víš od J. Jelínka. Taky povídka Křik havranů na konci podzimu od téhož. Myslím, že je to nadějný depresista.

alek

alek

Anonym

No to bylo pjenky, vim presne o cem ta holka pise. Jedna divka, co sem kdysi miloval, taky neco podobnyho (tedy jiny tema) depresivniho(to slovo nerad pouzivam) napsala.

Tyna

Léto

heavy_head

Léto

heavy_head

Povídka Rogera Zelaznyho Síla síly (Comes Now the Power) z jeho povídkové sbírky Poslední obránce Camelotu.

Anonym

Když jsem poprvé dočetl ságu o zaklínačí od sapkowského,měl jsem hrozný pocit nespravedlnosti.Jak říká jedna postava na začátku Paní jezera:...mám ráda příběhy které končí šťastně,kde vše dobře dopadne,a hlavně žádný z hrdinů nesmí zemřít...
No tak podobné konce mě opravdu neteší.Nemám rád když autor celou dobu z hrdinů dělá neporazitelné bohy a aby vše nevyznělo jako happyend tak někoho z nich jen tak pro jistotu a formu sejme,neumožní nebo zničí něčí vztah nebo jen tak najednou vabalí zničující události...

Anonym

Když jsem poprvé (a naposled) dočetl ságu od Sapkovského, byl to okamžik čirého a nezkaleného štěstí, že je ta strašná kravina za mnou.
Zato hodně smutno mi bylo asi tak v polovině, při vědomí, co mne ještě čeká, když je to povinná četba.

Anonym

Tyna

Argonantus: :-) Kolik ti je, že věříš na povinnou četbu? Mně když se něco nelíbí, tak to nečtu...
(Sapek se mi zrovna líbí moc :-)

Tyna

Alnag: Ve čtvrtém a pátém díle autor podle mne příliš experimentoval s formou, což bylo na úkor obsahu, ale i tak se mi ta sága líbila.

Anonym

Anonym

flanker.27

Já nevim jestli můj vztah k Sapkowskimu je danej změnou formy nebo odstupem mezi přečtenim 3. a 4. dílu, zkráttka do třetího se mi to docela líbilo a pak už jsem to čet jen z povinnosti a ve zpětném pohledu už se mi moc nelíbí ani ty první třidíly. Dospěl jsem k názoru, že se mi nakonec líbí vlastně jen ta úplně první kniha povídek (Stříbrný meč, nově Poslední přání).

heavy_head

Mé první setkání s A. Sapkowskim se odehrálo prostřednictvím jeho povídky Menší zlo (vyšla v nějakém fanzinu, a byl to tehdá ještě Vědmák a ne Zaklínač) a musím říct, že mi propojení pohádky o sedmi trpaslících s terorismem připadalo skvělé a byl jsem naprosto uchvácen. Pak vyšel v Ikariii jeho hitový debut Zaklínač a to už jsem po něm tvrdě šel, jeho tři povídkové sbírky v malém formátu a krásnými obálkami od Roya jsou dodnes hrdou pýchou mé knihovny, nabité, svižné, vypointované. Sapkowski je výborný povídkář a obejde se i bez Geralta, Zlaté odpoledne nebo V kráteru po bombě jsou další skvosty. Ságu o Ciri mám samozřejmě taky zkompletovanou (když je máte vedle sebe,je krásně vidět, jak v průběhu postupně nezadržitelně "tloustla"), ale no..., už to není jaksi ono. Jsou tam výborné pasáže a námětů na pár dalších jistě skvělých povídek, zajímavé charaktery a zábavné zemité dialogy, ale... už to zkrátka není ono. Ono smíšení artušovského mýtu myslím vyjadřuje Sapkowského názor na celou fantasy literaturu, jak odhalil ve svém článku o historii žánru.

Anonym

Anonym

Anonym

MIl

Dalcor

Anonym

rufo

Dalcor: Narrentum povazuju za dobre. Bozi bojovnici se trosku tahli. A Fiat lux - uvidime

Dalcor

Rufo - ne nevím co by mě mělo lákat na knize ve které hrdina dostane přes držku, je zajatým dostane přes držku, je deus ex machina zachráněm, dostane na držku, je zajatý...