Chování postav

upraveno 6. listopadu 2010 v Spekulace

Chmur wrote:
Já také považuji Tyriona za jednu z nejkladnějších postav. Mrzí mě však, že zabil svého otce, protože ten mi byl velmi sympatický. Sice jeho emocionální inteligence nepatřila k nejvyšíím, avšak jinak rozumově drtivou většinu postav převyšoval. Chytřejší je pouze asi Malíček, ikdyž u něj se mi zdá sposta kroku zcela náhodná, ikdyž možná v tom chaosu, který kolem sebe děla, má sám pro sebe jasný řád a je to naprostý génius. Naopak jako velký hlupák mi přišel Ned Stark, jeho neustále ulpívání na jakési rádoby cti ho po právu přivedlo na špalek. Rob to po něm asi z velké části podědil. Co se týká Catelyn, tak tu zcela nemám rád. Vlastně díky se její rodina dostala do problémů. Ona nutila Neda vzít úřad pobočníka, zajala Tyriona, čímž nasrala celej západ a nejvíce Jaimeho, který pak nechal zabít Nedovi muže, propustila králokata na základě zcela iracionálních úvah atd. Sansa je také hloupá, jenže to je dítě a Cat by měla být dospělá zkušená žena.

Nemyslim si,ze bol Ned Stark hlupak.Su proste ludia,ktory vedia,ze robia chybu,ale nemozu si pomoct a musia to tak urobit...proste im to veli ich svedomie,ci zakon podla ktoreho ziju.Su to proste dobraci,ktory na svoju tolerantnost casto doplatia....no neznamena to,ze by si to neuvedomovali.

2456

Komentáře

  • upraveno 10. listopadu 2006

    Geneticke predurceni - ano, ale velkou merou je kazdy ovlivnen vychovou. A kdyz mate za otce nekoho jako byl Tywin, rozhodne vam to neprida. Naopak, on asi nikdy nebyl schopen byt skutecnym otcem, dovedete si ho predstavit jak si hraje s malym Jamiem nebo si s nim povida o vcelickach?:-) On je presne ten typ cloveka, ktery se ke svym detem chova jako ke vsem ostatnim, tedy je prehlizi do te doby nez je muze vyuzit pod zasterkou jejich blaha (snatek Cersei apod.). Jsou to pro nej figurky, ktere chce ridit, a nedej boze aby se vzpouzeli. Kdyz k tomu pridame smrt Joanny (ktera mela mozna velky vliv na Tywina jakeho ho zname my), deti musely mit hrozny zivot a proto z nich jsou takove zrudicky:-) - Cersei je mu asi nejpodobnejsi v onom chtici nekoho ovladat, Jamie byl vzdy ten uvedomelejsi, ale nikdy by proti otci naplno nevystoupil (a to rozhodne nebylo nejakou uctou k Tywinovi, ale cirym strachem), a pak Tyrion (pokud tedy beru to, ze je sktecne jeho syn), hricka osudu, ktera Tywinovi ublizila nejvic, zruda, ktera je mu vlastne nejpodobnejsi a pritom je mu tak vzdalena svym soucitem.

    Ale to uz jsem trochu odbocil...

  • upraveno 13. listopadu 2006

    Myslím, že je nejvyší čas tuhle roztržku ohledně Tywina utnout, jelikož jsou tady stále opakovány ty samé argumenty z obou stran (dejme tomu Eddardovské a Tywinovské linie) a nikam to nespěje... Co se týká vlivu výchovy a genetiky na povahu dětí, troufám si říct, že rozhodující vliv bude mít vždy výchova, i když se může uplatňovat jen na omezeném prostoru, daném genetikou. Jinými slovy, z jakéhokoliv narozeného dítěte lze podle mě vychovat slušnou lidskou bytost, ale jakkoliv úžasné genetické vlohy dítě má, dejte ho od mládí do pasťáku a vyjde z něj přinejlepší nadosmtri zakomplexovaný člověk. Mluvím samozřejmě o chování a morálce, ne o schopnostech či talentu, tam je samozřejmě genetika na prvním místě.

  • upraveno 14. listopadu 2006

    ad Eddard

    Ja se s Alekem necitim byt v nejake roztrzce. Jeho nazory me zajimaji, ikdyz s nima treba nesouhlasim. Jinak ohledne tveho pohledu vychovy na chovani cloveka ....myslim, ze ji hodne precenujes. Nejsilnejsim urcovatelem povahy a potazmo chovani je genom cloveka. Ale to je zase vecny spor biologu a psychologu a asi to na tohle forum nepatri:-))

  • upraveno 14. listopadu 2006

    ad Chmur: no naopak, myslím, že tvoje vyjadrenie je veľmi striktné a málokto by ho podpísal.

    ale naozaj sme asi odbehli zbytočne ďaleko

  • upraveno 14. listopadu 2006

    ad Sarven

    No nechtelo se mi to prilis rozebirat, ale neda mi to a zkusim to nejak narobouvat na icefire. Jde o to, ze evolucni biologove tvrdi, ze temperament (zda jsme cholerici, melancholici,...) je dany geny a prakticky nezmenitelny. Ostani veci souvisejici s chovanim napr. moralni hodnoty jsou pouze do urcite miry ovlivnitelne vychovou v rannem detstvi. Jsou dukazy kdy byli jednovajecna dvojcata rozdelena, vyrustali kazde v uplne jine rodine (co se tyka vychovy) a presto vykazovali podobne znaky chovani. A naopak deti jejichz rodice byli dejme tomu sociopati, byli adoptovani rodinou ktera se pokousela o co nejlepsi vychovu a presto se to nepodarilo v tech detech zlomit. Vzdyt to muzete videt kolem sebe, rodiny s vysokym moralnim kreditem maji deti amoralni a naopak (ikdyz zde to byva mnohem vzacnejsi). Podobne to funguje i v Martinove svete, ikdyz to nebylo psano za timto ucelem :D Vzdyt treba jak jiz jsem psal Myrcela, Joffrey a Tomen prosli stejnou vychovou a kazdy je naprosto jiny. I Starkovic deti, ikdyz ne tolik vykazuji znacne odlisne vlastnosti.

  • upraveno 14. listopadu 2006

    Joffrey, Myrcella a Tommen prave neprosli stejnou vychovou. Na Joffa se Cersei upnula. Sklon ke krutosti neni u malych deti obzvlaste chlapcu vzacny. Schopnost vciteni se do druheho neni vrozena. Ta se musi ziskat casem (stejne jako se znovu da potlacit). Kdyby nebyl byval naslednik trunu a syn sve matky, mozna se by se spokojil s tyranim drobnych zviratek a casem by z nej mohl vyrust normalni mlady muz.

  • upraveno 15. listopadu 2006

    Či naopak? Tuhle otázku je tu docela zbytečné řešit, alespoň v obecné sféře... Je ale fakt, že se trošku sám popíráš - když jsi říkal, že věříš v zásadní vliv genomu na povahu a potom uvádíš, že Joffrey, Myrcella i Tommen (kteří, jak víme, mají genom stejný) se chovají jinak... A jak správně uvedl Samwell, je to tím, že Joffrey byl odmala vychováván v duchu nadřazenosti, královských výsad a stal se z něj necitlivý, arogantní fracek, kdežto z geneticky stejně vybaveného Tommena se stal malý, tvárný kluk, který je stejně mírný jako naivní...

    Alespoň co se týká morálky a etických základů týká, osvojuje si je člověk výchovou, přičemž ta je podmíněna osobnostmi vychovatelů. Samozřejmě uznávám, že třeba temperament je už zase věc biologická (ale i jeho vliv lze výchovou a sebeovládáním zmírnit až potlačit - cholerik se může naučit lépe ovládat své emoce, stejně jako melancholik být více otevřený apod.) Možná Tyna, známá to psycholožka tady na diskuzi, by mohla přidat svůj názor? :-)

  • upraveno 15. listopadu 2006

    :D Děkuji za ocenění, ale to po mně nechtěj :D To by bylo na několikastránkový elaborát proložený spoustou odkazů na tuny nezáživné literatury.

    Upozorňuji předem, že jde o absolutní off topic, ale přeci jen sem něco napíšu. (Komu se to nechce číst, ať rovnou přeskočí na poslední větu, tam se dozví, co si o tom myslím, v předcházejícím textu jen dávám příklady, proč to tak je.)

    Spor genetika verzus socializace je v psychologii tím nejoblíbenějším. A to zejména proto, že je takřka nemožné ho rozklíčovat. Ne že by to nešlo, ono by to v zásadě šlo, ale je neetické dělat pokusy na lidech :twisted: (Příklad kdybychom někam zavřeli reprezantativní vzorek dětí, vychovali je podle tabulek pokud možno naprosto stejně, oblékali je do stejného oblečení, nabízeli jim stejné hračky, podporovali u nich stejné chování a pak porovnali zjištěné rozdíly mezi pohlavími. Experiment párkrát zopakujeme a ejhle je tu vyřešen problém psychologického dismorfismu pohlaví a sociální konstrukce rodu. Jinými slovy bychom patrně věděli, které vlastnosti považované za typicky mužské/ženské jsou dané biologicky a které získáme socializací. Sama bych byla zvědavá na výsledek. Jenže to pochopitelně nejde :twisted:)

    Pokusím se spíš vnést trochu jiný úhel pohledu. Biologicky podmíněné vlastnosti jsou skutečně často určující pro utváření našeho charakteru. Všimněte si, jak často v Písni jde o to, že se někdo narodí s řekněme nevyhovujícími vlastnostmi. Teoreticky: Kdyby si mohla své nadání vyměnit Brienne se Samem a naopak, o kolik by se jim žilo snadněji. Takže problém Arya a Sansa bude spíše než v odlišné genetické dispozici k dobru a zlu v tom, že Sansa splňuje očekávání kladená na mladou dámu, zatímco Arya nikoliv. U takového dítětě pak vzniká oprávněný rozpor mezi tím, že jeho nadání (u Aryi řekněme sportovní) není kultivováno a oceňováno tak, jako u jeho sourozence. Ono ví, že je někde chyba a vnímá to jako nespravedlnost. Nemožnost splnit očekávání je vůbec jedním z nejjistějších spouštěčů citové deprivace.

    Koneckonců jednou řekla při pohledu na Margeary a Lorase něco moudrého i Cersei (Pořádná přehršle uhrů by je naučila pokoře). Vidíte jaká jednoduchá věc může mít vliv na lidskou povahu. Jednou v dětství upadnete na obličej, šeredně si zlomíte nos a už nikdy nebudete tak sebvědomý jako byte byli, kdyby se to nestalo. Nezávisle na tom, co máte vepsáno v DNA.

    Drobné varování: Když dítě rozmazlíte, nepomůže vám ani svěcená voda (či sebelepší genetika). Člověk je jako každý biologický tvor od povahy sobecký. Morálka je vynálezem sociálním. (Pokud vás to potěší, vynálezem účelným a praktickým. Společnost založená na kooperaci a solidaritě je ekonomicky nejúspěšnější model.)

    A teď ke genetice obecněji. V současnosti už se ví, že například fakt, že děti z děcáku jsou obtížně zařaditelné do společnosti, není důkazem, že genetika rozhoduje. Ty děti jsou obvykle citově deprivované už od narození. Především pokud jsou umístěny v kojeňáku. (Jak jsem říkala, že se s lidmi nesmí dělat experimenty, tak se dá ledacos prokázat na našich nejbližších příbuzných - lidoopech. Možná si budete ťukat na čelo, ale například význam mazlení je skutečně prokázán. Když sebrali opičí mládě hned po narození od matky a oddělili ho od ostatních opic, tak přestože jinak bylo fyzicky v dobré kondici a opečovávané, nebylo už téměř schopné zařadit se mezi ostatní opice a když samo otěhotnělo, svoje mládě opustilo, s jinými opicemi takřka nebylo schopno kontaktu a dost často si sedalo na zem a zakrývalo si uši a kývalo se ze strany na stranu. Zatímco jiné mláďa, se stejným osudem bylo schopno normálního začlenění do opičí tlupy. A jediný rozdíl byl v tom, že o toto mládě výzkumnice pečovala ve smyslu, že se s ním mazlila.) Takže vinou mizerného chování může být raná deprivace a nikoliv genetika.

    A celým tímhle povídáním jsem chtěla říct, že je to problém příliš složitý a komplikovaný a v tuto chvíli prostě nemáme možnosti, jak ho vědecky rozlousknout.

  • upraveno 15. listopadu 2006

    Předchozí příspěvek je ode mne :oops: Nevšimla jsem si, že jsem odhlášená.

  • upraveno 15. listopadu 2006

    ad Eddard

    Uz se nechci v te genetice potazmo psychologii hrabat. Tak jen velmi kratce. S Lannistorovic deckama se vubec nepopiram. Mozna jsem to blbe formuloval. Jsou sice sourozenci, ale nemaji v zadnem pripade stejny genom (uplne). Chtel jsem rict, ze prosli stejnou vychovou (vy jste tedy nesouhlasili, s tim ze Cersei byla na Joffryho vazana vice atd. a mozna mate pravdu). Nicmene stejne si stojim za tim, ze na prvnim miste jsou geny a potom vychova. Pricemz se navzajem ovlivnuji, ale geny ovlivnuji uspech ci neuspech vychovy vice nez naopak.

    Ale velice zajimave to shrnula Tyna (mam vazne podezreni, ze je to psycholozka :D Nebo jsou tedy Tyno tve znalosti psychologie jako laika brilantni:-))

    :) Mas muj obdiv. Nekdy mi to pripada, ze tady vsichni co pisou jsou nejaci intousi:-)) Zajimal by me prumerny vek navstevnika tohota fora

  • upraveno 16. listopadu 2006

    Jistě, prozatím nechme psychologii a genetiku u ledu, ostatně Tyna nás v tomhle odborně rozsekla (- dík Tyno, poutavý příspěvek,další referát si připraví... kdo se hlásí? - Alek :-) )

    Mimochodem, intelektuálové nejsou pouhý mýtus - jsou to skuteční, nebezpeční tvorové, žijící mezi námi ;-)

  • upraveno 17. listopadu 2006

    Intelektuál to je ten člověk, který objevil, že existují mnohem zajímavější věci, než je sex? :twisted:

  • upraveno 20. listopadu 2006

    tak tuhle definici intelektuala jsem jeste neslysel....ale kazdopadne je to z meho uhlu pohledu zajimave az vtipne :D :D

  • upraveno 29. listopadu 2006

    Jeste k Tywinovy. Nekteri si asi mysli, ze jsem jeho bezmezny obdivovatel. Tak to neni zcela presne. Ja obdivuju pouze nektere jehö vlastnosti ne celou jeho osobnost. A on ma vlastnosti, ktere jsou obdivuhodne. Samozrejme zalezi jak si danych vlastnosti sami cenite. Treba Malicek ma take nektere zajimave vlastnosti. Ale jeho pokrytectvi, lzivost a pro me jistou zbabelost proste neprekousnu a brani mi na nem videt pozitivnbi veci.

  • upraveno 29. listopadu 2006

    No jistě, o tom se celou dobu bavíme... Martin prostě "hajzlíkům" neodpírá obdivuhodné vlastnosti, na základě premisy "záporák je hrdina druhé strany", čili jestli se na celý děj ságy díváme z většiny optikou Starků - a proto ho mnozí považujeme za parchanta -, neznamená to, že by ho Lannisteři upřímně nemilovali a neuznávali, a že by neměl některé skvělé schopnosti/vlastnosti. Když už se zase otevřelo tohle téma, čtu teď zas jednou celou ságu od začátku a docela opět mi ho znechutilo jeho bezohledné skoncování s Tyrionovou láskou Tyšou. Minimálně za tohle si prostě zemřít zasloužil.

  • upraveno 29. listopadu 2006

    Mě se nelíbí celé jeho chování k Tyrionovi, když mu sice dával vinu za smrt své manželky, tak se aspoň mohl snažit o jakýstakýs vztah otec - syn. A dále to jak, se pohádal s Jaimim (nebo jak se to skloňuje), prostě mi na něm nesedí to, jak se ke svým dětem choval jako k věcem, místo aby je bral jako lidské bytosti.

  • upraveno 29. listopadu 2006

    to Chmur: Sorry, dřív to nešlo. I´m working hardly (pomáhám zachraňovat naše národní hospodářství ) :)

    Takže Tywin. V životě by mě nenapadlo brát ho jako kladnou postavu. Jestli ho takto někdo pochopil, tak to asi Martin musel špatně napsat, protože podle mě koncipoval jako "ty dobré" Starky, ne Lannistery, jinak by jistě použil hlavně v prvním díle jiné POV.

    Charakter se pozná hlavně podle toho, čeho je člověk schopen. Tedy, když má tu moc a tu možnost dělat věci, ve kterých mu nikdo nemůže zabránit. Obávám se, že Tywin by byl ve vleku svých ambicí schopen všeho.

    Soucit. Pár trefných postřehů uvedl Círdan. Pokud bych měl Tywina charakterizovat jedním slovem, bylo by to asi: nelítostnost.

    Ano, na každém lze najít nějakou dobrou vlastnost. Adolf Hitler, například, rád maloval krajinky :D

    Ale to není nic proti tobě osobně. Naopak, jsem rád, žes do diskuze vnesl svěží vítr, nový pohled, a že jsi zviklal pár zastánců "tradičního černo-bílého pohledu". To je jenom dobře. O to víc je to zajímavější.

    Relativizace je ošidná věc. Na všechno se aplikovat zkrátka nedá. A už vůbec ne na morálku a chování lidí v jistých situacích...

  • upraveno 30. listopadu 2006

    súhlas s Heavy head-om. Schopnosť a dokonca ani emócie postavy nemenia pohľad na jej charakter.

    Tywin je veľmi zaujímavá postava, ale je to zlý človek.

    ak by sme hľadali paralelu v mojom milovanom Tolkienovi (spolu so Sapkowskym a Martynom tvoria v tejto chvíli nedostižní triumvirát fantasy), ktorý mal postavy omnoho "jednoduchšie" jasnejšie tak je jasné, že Tywin mätie. Ale to mätenie je súčasťou života. Ak by sme sa opýtali Sapkowského, či by zalkínač Geralt (zoberme si ho ako meradlo čestnosti, kotrá nie je úplne naivná, ale nerobí výnimky v základných princípoch), verím tomu, že by Tywinovi neslúžil...

  • upraveno 30. listopadu 2006

    Ahojte odpurci Lorda Tywina. Ja musim rict, ze Tyrion me nejvice zklamal tim, ze zabil sveho otce. Nebudu hodnotit jestli si to zaslouzil nebo ne. Ale po jeho smrti mi pripada sedm kralostvi nejak chudsi. Tywin byl silny hrac a vnasel do hry pro me fascinujici prvky. Nemyslim si, ze by to byl vylozene zly clovek. Uz proto, ze vylozene zly nebo dobri lide nejsou. Neci srovnani s Adolfem Hitlerem, ktery rad maloval, coz je pozitivni, mi prijde out. Malovani neni vlastnost, ale dovednost. Lord Tywin byl silna osobnost, byt byl v mnoha ohledech velmi tvrdy a kruty. Jeho chovani ke svym detem nebylo sice ukazkove, ale porad si myslim, ze mel na mysli na prvnim miste dobro pro svuj rod nez vylozene pro sebe. Musim zminit, ze ac mam Tyriona docela rad, jeho sentimentalni vztahy k devkam nebo doskarovym dceram (ktere s nim ale nejspis taky nespi z lasky) mi prijdou prinejmensim zvlastni. Nerikam, ze bych to nedokazal pochopit, aspoň od nich dostaval naznak toho, co mel dostavat od sve rodiny.

    Ja jsem tedy Lannistery povazoval za ty spatne jen v prvnim dile. A nemyslim si, ze by to Martin koncipoval na dobre Starky a zle Lannistery.

    Uz proto, ze lidi se nedaji takto polarizovat. Lannisterove jsou pro me zajimavy a stejne dobri ci zli, jako ostatni rody vcetne Starku.

    Relativizovat se podle me da takrka vsechno. Takrka uvadim proto, ze vse je relativni. Takze i nazor na to, ze ne vse se relativizovat muze byt z urciteho uhlu pohledu pravdivy:-) Chmur

  • upraveno 30. listopadu 2006

    Jasně, že Martin necharakterizuje Starky jako kladné a Lannistery záporné, to by bylo proti celé jeho filozofii. Prostě jenom se na celý příběh díváme většinu času z pohledu Starků, čímž nás Martin postavil jakoby na jejich stranu. Až poté, co do hry jako POV postavy vstoupili Jaime a Cersei, začíná se tahle polarita trošku vyvažovat (ale už nikdy nebudeme nezaujatí). Představte si jak by vypadala SoIaF, kdyby jsme se na děj hned od začátku dívali optikou Lannisterů, nebo řekněme Tyrellů. Všechno bychom nejspíš vnímali úplně jinak.

    Co se Tywina týč, jak jsem ho neměl rád (a míra mé nelibosti byla vždy přímo úměrná jeho schopnostem a proto míry nebezpečnosti pro "mé" Starky - tj. nelibost se po Krvavé svatbě změnila na nenávist), uznávám, že bez něj je svět Západozemí chudší, dokonce připouštím, že tím z příběhu odešel vůbec největší hráč a chybí mi tedy ne on, ale to napětí, které panovalo u Tyriona, Jaimiho, Cersei, Tyrellů, Martelů a spol. , dokud žil. Velký lev je pryč a Lannisteři jsou o poznání méně hroziví. Na jejich místo jako nejnebezpečnější rod pravděpodobně nastoupí Greyjoyové, respektive sám veliký Euron, což by mohl být solidní nástupce lorda Tywina...

  • upraveno 30. listopadu 2006

    presne tohle je podle me na dile martina to nejlepsi- postavy nejsou cernobile. je to jako v zivote, postavy se vyvijeji, i ty veskrze dobre dokazou udelat svinstvo v afektu atd. ale hlavne jejich chovani je hrozne realny a uveritelny,. zaklada se na jejich zkusenostech, vychove, lidech co je obklopuji. v martinove svete neexistuje dobro a zlo v klasickem fantasy podani jako treba v Pan prstenu (kdyz nepocitam Jine a Gregora :D ). takze z toho plyne skvela vec- kazdy ctenar ma svuj oblibeny charakter a o tom ktera postava je nejlepsi nebo ktera dobra a ktera spatna snad ani nema cenu diskutovat, to se odviji od pohledu kazdeho jednotliveho ctenare na skutecny svet...

  • upraveno 30. listopadu 2006

    Ahoj! Mně přijde přinejmenším zvláštní sentimentální vztah lorda Tywina k Tyrionově Šae. :lol:

  • upraveno 1. prosince 2006

    ad heavy head: Jo, nad tím jsem taky přemýšlel... co si zrovna tímhle chtěl proti Tyrionovi dokázat. Jako vysvětlení se nabízí buď klasický mužský chtíč - ale zase, Šae byla sice krásná, ale ne tak, aby si muž Tywinova postavení nenašel hezčí a lepší - nebo se chtěl Tyrionovi zas jednou krutě pomstít - k čemuž zase nesedí to, že si to s ní rozdával v soukromí... Možná měl nějakou zvláštní úchylku, kdo ví... Máte někdo nějakou teorii?

  • upraveno 1. prosince 2006

    Ja souhlasim s tim, ze odpovidajicim nastupcem Tywina by mohl byt Euron. Nicmene je mezi nimi velky rozdil. Tywina spise vidim jako extremne tvrdeho vladce a Eurona spise jako drancire. Tywin dvacet let vladl jako pobocnik a mnozi na nej vzpominaji z te doby v dobrem. Euron je pirat a jako vladce si ho nedokazu moc predstavit. Nicmene je to urcite silny hrac a vnese do hry o truny nove prvky. Ja jsem snad od pocatku nefandil nejakemu rodu, ale pouze konkretnim postavam. Trebas u Arii je mi jedno jestli umre...to postava me nijak neoslovila.

    Pomer Tywina k Sae mi prisel od Martina trochu mimo, vubec to podle mne neodpovida jeho charakteru, jak byl v celem cyklu predtim prezentovan. Kdybch mel vybrat postavy kterym fandim, byli by to Sansa, Jon, Bran, Samwel, Daenerys, Tyrion(ikdyz ten me v poslednim svem vystupu hooodne nastval, asi vite proc:-), Jaime, Sandor,....neutralni vztah mam k Arye, Davosovi, Martelům, Robovi,.....

    a nesnasim Malicka, Stanise, Melisandru a vsechny ze Zeleznych ostrovu krome Theona a Asi.

    :)

    A nakonec ne ze bych je nesnasel, ale nemam je moc rad - Ned a Catelyn.

  • upraveno 1. prosince 2006

    Moje preferece (nespcifikovatelný mix zábavnosti a sympatií):

    5 - Bran, Arya, Tyrion, Eddard, Syrio F.

    4 - Jon, Daenerys, Sandor, Jaime, Oberyn, Jaquen, Meera +

    Jojen

    3 - Malíček, Robb, Melissandra, Sansa, Jorah

    2 - Davos, Stannis, Catelyn, Brienne, Tywin

    1 - Joffrey, Cersei, Gregor, Balon G., Frey, Bolton

  • upraveno 1. prosince 2006

    ad Eddard

    Takze na prvnim miste mas - Joffrey, Cersei, Gregor, Balon G., Frey, Bolton....zajimavy:-)))

  • upraveno 1. prosince 2006

    Kdybych aplikova tvuj seznam postav na sebe...tak by to dopadl asi takhle (1 nejoblibenejsi a 5 nejmene oblibeny:-)

    1 - Jaime, Sandor, Jon, Tyrion, Jaquen, Syrio

    2 - Daenerys, Oberyn, Bran, Samwel, Sansa, Jaquen, Meera, Barristan, Belwas, Tormund,....

    3 - Jojen, Ned, Catelyn, Arya, Tywin, Brienne, Davos, Rob, Theon, Asa,..

    4 - Stannis, Melissandra,Viktarrion, Euron,.....

    5 - Joffrey, Cersei, Gregor, Frey, Bolton, Lysa, Malicek, Slynt,....

  • upraveno 1. prosince 2006

    co sa tyka Tywina, Lannisterovci zaziju nieco podobne ako Starkovci po smrti Lorda Eddarda. Tiez sa mi hnusi par jeho cinov (krvava svadba, rozkutie Ledu,...) ale bola to skvela postava. K Tyrionovi sa spraval zle preto, lebo zabil jeho milovanu zenu a preto ze videl ako je mu inteligenciou podobny. Ani Jaime ani Cersei nesiahaju inteligenciou ani nadanim na Hru o trony a vladnutie Tywinovi a Tyrionovi ani po clenky. Na jednej strane ho nenavidel za to ako vyzera, na druhej bol na neho tvrdy, lebo to bol jeho sposob ako zocelit svoje deti.

    Co sa tyka Sae, podla mna bolo Tywinovym tajomstvom ze devky po smrti svojej zeny vyhladaval, uzkostlivo strazil toto tajomstvo, lebo sa za tuto slabost nenavidel a preto aj tak reagoval na Tyrionove sklony...

  • upraveno 1. prosince 2006

    Na Lannisterech jsou velice zajimave jejich skrupule. Mozna, ze kazdy nejake mame, ale oni je maji velice fascinujici. Tywin ac mozna devky mel, velice me na toto tema zaujal nazor dunyho, tak se nikdy po smrti manzelky neozenil. A to by jiste o vyber nemel nouzi. Vzdyt to byl nejmocnejsi lord v zemi. Napada me jedine vysvetleni... mel svou zenu natolik rad, ze by nesnesl jinou na jejim miste. Coz mu propujcuje jistou lidskost. Mel aspon pro nekoho v zivote slabost. Prazvlastni je take Jaimeho vztah k Cersei. Nikdy ji s nikym nepodvedl. Spat se svou sestrou neni asi moc koser, ale nespat s zadnou jinou? No to uz je vernost a to se ceni. Tyrionovi skrupule pripravit Sansu o venecek, jsou rekl bych bolestne sladke a cini ho tak velice lidskym.

    Lannisterove jsou pro mne proste fascinujici rod:-))

  • upraveno 1. prosince 2006

    Take nechapu proc tolik lidi vycita Tywinovy krvavou svatbu. Rob byl nepritel, ohrozoval jeho samotneho, jeho deti, jeho rod....Toto bylo velice elegantni reseni. A ze nebylo cestne? Ve valce se prilis na cest nehledi. Cestni jsou vetsinou mrtvi. Ned by mohl vypravet:-) Robova krev je na rukou jeho vlastnich lidi. A na jeho spatnem odhadu. Znepratelit se Freye a dat velkou moc Boltonovi byli katastrofalni chyby. Kazdy chybuje, ale jemu se tyto chyby staly osudne.

    Navic kdyby nebyla Catelyn tak blba a nepustila Jaimeho, mozna by zadna krvava svatba nebyla. Ted ji mozna krivdim, nejsem si jisty, jestli Tywin vedel v dobe krvave svatby, ze Jaime uz neni v zajeti Starku, ale i tak to byla hloupost. Neskutecna hloupost. :wink:

Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.