Povídka č. 13 /2.kolo/
Vzácnější než valyrijská ocel
„Vzdej to, draku,“ zakřičel jsem mu do obličeje. Podíval se na mě a pohrdavě se usmál.
„Drak se rybě nevzdává.“ Zaklonil hlavu, nabíral dech do plic, nechápal jsem co chce udělat, když náhle mu z hrdla vyrazil nepřirozený vysoký skřek, který trhal bubínky, a snad se v něm dalo rozpoznat slovo Akulatraxas.
*****
„Drahá, omlouvám svůj nechutně opožděný příchod....
Číst celý článek zde
„Vzdej to, draku,“ zakřičel jsem mu do obličeje. Podíval se na mě a pohrdavě se usmál.
„Drak se rybě nevzdává.“ Zaklonil hlavu, nabíral dech do plic, nechápal jsem co chce udělat, když náhle mu z hrdla vyrazil nepřirozený vysoký skřek, který trhal bubínky, a snad se v něm dalo rozpoznat slovo Akulatraxas.
*****
„Drahá, omlouvám svůj nechutně opožděný příchod....
Číst celý článek zde
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Ale nejprve bych si to měla přečíst :-))
edit: Určitě Sigurd :-))
Popis Alisiiny nemoci působí mrazivě realisticky (budu se tvářit optimisticky a předstírat, že věřím, že autor/ka s ničím podobným nemá nepříjemně reálnou zkušenost).
Trochu rušivě na mě působil jen mistr Meluzín- vždycky mi u jeho jména naskočila představa světle modré víly. :D
Po přečtení všech povídek je tato povídka jedním z mých tří favoritů:-)
Tahle povídka je důkaz, že úplně dobře funguje začátek v čase A a konec v čase A+x. Je to čtivé a čtenář se v tom neztrácí. Draka mi bylo trošku líto, zase jeden dole kvůli blbému majiteli.
Tak nevím, jak velký mám být pedant... :o)
Stejně už mám odhlasováno, tak teď už je to jedno.
Časově - odehrává se ve zlatém věku staré Valyrie - plně splňuje zadání
Geograficky - Kámen/Dračí kámen byl právě v této povídce zjevně anektován Valyrií, tudíž se příběh opět odehrává ve staré Valyrii
Pozitivní je, že se nevěnuje jen zkáze, ale spíše společenským poměrům tehdejší doby. Starý Řím nebyl postaven za den, netrval den a nepadl za den. Starý Řím je triviální označení pro Říši Římskou, která se rozkládala nejen na území města Říma, ale i na anektovaném území.
Autor/ka zjevně užívá paralely, což ostatně dělá i Martin.
Edit: Ještě jednou vyjadřuji potěšení, že se povídka líbila, a chtěl bych ještě veřejně poděkovat jarle, nejen za jazykovou kontrolu s stylistickou korekci, ale též za to, že mě přesvědčila, abych povídku zveřejnil. Začal jsem nad tím váhat, když se to stávalo moc osobní.