Povídka č. 8 (12. kolo) - Ice & Fire
Povídka č. 8 (12. kolo) - Ice & Fire
Zkáza ledu a ohně, smrt posledního ze Starkovi krve Planoucí čepel zasvištěla vzduchem, opsala elegantní křivku a její záře proťala stále trvající šero. Odsouzencova hlava dopadla k nohám královniným. Ten, jež vykoná rozsudek, musí tít mečem! Mrtvé … celý článek
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Ale stejně doufám, že Píseň neskončí ani jedním ze zde představených konců :-D
- "ze Starkovi krve" - má být StarkoVY
- "Existuje ještě mnoho odstínů zla, které my však nikdy nevymítíme (...)" a "Zlo a temnotu z lidských srdcí nevymítíš." - vymÝtit
- "Přestože lidé mohou vlastní chtíčí a nerozumem zničit a také zničili celé říše" - vlastním chtíčem
- "načež se jejich rty spojili" - spojilY
- "Postavy došli svého cíle." - došlY
- "zývl a tiše zavyl" - zívl
Jinak ale výborný nápad, autor, který se zaprodal kvůli slávě a Valar Morghulis v mnoha obměnách. K tomu pro mne zajímavý závěr Jon + Sansa (přiznám se, že seriál nesleduji, takže v knihách jsem skončila tam, kde možná seriál zašel dál), spolu s potvrzením mé teorie o Jonově původu (dtto). Škoda jen zbytečných gramatických chyb (za sebe doporučuji dát někomu přečíst před publikováním, víc očí víc vidí a líp se tak vychytají mouchy, které jsou pak na škodu čtenářskému zážitku), jinak za mne jedna z velmi dobrých povídek tohoto kola!
Nicméně mě zaujal mnohé odkazy a autorovi představy o pokračování Písně. Nemyslím si sice, že by Sansa zavraždila neoblíbenou sestru, nebo, že by se Jon skutečně obrátil proti své sestřenici.
Ovšem nikdy by mne nenapadlo, že by zrovna za Petyrem mohla Arya dojet, na čemž se mi líbí i to, že Petyrův rod skutečně pochází z Essosu. Dále potěšil odkaz na Sansinu kapitolu z Vichrů a následně i moje oblíbená teorie, že Staré bohy představuje Bran...
V první části jsem se obával, že půjde o "sluníčkové" ukončení ságy. Kterému rozhodně nevěřím.
Druhá část se samotným "Otcem" Písně ledu a ohně mě trochu zmátla a tápal jsem kam autor míří. Nakonec, ale musím uznat, že pro mne byla tím nejlepším z povídky. Tajemné vyústění i pohnutky Martina. Drobný kopanec za jeho dlouhodobé odkládání další knihy, mě pobavil ale i zamrazil.
Závěr příběhu se už nese v tragédii názvu této povídky.
Rád bych ještě osvětlil jednu věc. Mnoho z vás, či se mi to alespoň tak zdálo, povídala o inspiraci seriálem. To uznávám, nicméně v každém případě navazuje povídka na knihy, jak lze z jednotlivých pasáží dá vyčíst.
A jelikož vítězové dostali svoji slávu, doufám, že mě a ostatním méně úspěšným zůstane alespoň ta čest :D