Povídka č. 1 (19. kolo) - Ice & Fire
Povídka č. 1 (19. kolo) - Ice & Fire
Bezhlavý jazdec Má rada hrdinov, to vravela. A keď pozrie na šedý habit majstra, nič také nevidí. Nedíva sa z vrchu, nie. To ona nikdy. Je láskavá, je pozorná, váži si moje služby, neodbíja pripomienky ako niektorí. Ale tá iskra v oku, … celý článek
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Sleepy hollow je úplně boží film, ale předloha od Washingtona Irvinga se krapet liší. Tam se prostě o Katrinu van Tassel ucházeli místní silák Brom Bones a učitel Ichabod Crane a pak Crane potkal bezhlavého jezdce, o kterém slyšel vyprávění a zmizel. Interpretace jsou tři - prostě tam fakt strašidlovalo, nebo Brom Bones se převlékl za strašidlo, aby vystrašením vystrnadil soka, nebo Brom Bones soka zabil. No a já se to rozhodla přehodit a smíchat. Strašák je pravý, je vyvolán za účelem vystrašení, dojde k zabití a stojí za tím ne ten štramák, ale ten studovaný chlapík.
Montoya ne, ikdyž to je nejslavnější Inigo. Místo puvodních jmen Katrina, Ichabod a Brom som chcela dať iné, ale tak trocha podobné, napríklad tým začiatočným písmenom a nejak som sa dostala k menu Inigo, ktoré sa aj mne dosť páčilo a potom som k nemu našla aj zaujímavú etymológiu. Dá sa preložiť ako "my little love", ale bolo v stredoveku zlučované s Ignatius z latinského ignotus - neznalý, alebo ignis - oheň.
Do gotické skazky se ty bouře hodí, no... :)
Hrdina je nový a zvlášť mě zaujala propracovanost magického obřadu. Taky popis vztahu hlavních hrdinů, dokonce souboj... A výborné shrnutí: „Na čo je meč krátky, občas treba reťaz.“
Prostě originální, velice dobře a pečlivě napsaná povídka a zajímavými nápady. Musela jsem si ji přečíst ještě jednou, protože poprvé jsem se nemohla dočkat, jak to dopadne, takže jsem leccos ocenila až napodruhé :-)
V tomhle se shodnu i s Cersei - Qyburn je nesmírně užitečný.
Když tu padly ty archivy Citadely, jsem si řekla, že je to to pravé pro příběh tohoto protagonistu. Vymýšlení těch magických věcí bylo záživné. Četla jsem si o tradicích nekromancie (ve starověku se tak fakt chápala rozmluva a ne probouzení zombií), folklóru ochrany před temnými silami, chemii a do toho cpala krvavou magii a vymýšlela jak zduvodnit takový a makový zvrat, vymyslet směrnice pro celou věc.
Se souboji se ještě pořád seznamuji. Nemohu se porovnávat s těmi, co se do toho fakt rozumí, ale zároveň je dobrý pocit se o tu akci pokoušet.
Hej, no, týpek zahláškoval.
A že se povídce dostalo hned dvou čtění, mi nesmírně lichotí. Jsem ráda, že udělala až takový dojem.
Takový rešerš muže i pomoct utkat zápletku. Že poučování a technické detaily pusobili organicky, z toho se teď jen tak tetelím.
Za pomoc musím poděkovať flankerovi a svoe, bez nich by to nemělo tuhle úroveň.
Takhle, já je zamýšlela spíš jako spolužáky, Qyburn by byl o něco starší, ale ne o moc. Qyburn se teprve rozbíhal. Začínal se šprtat v obskurních tématech, ale pokusy, za které jej vykopli, to ještě nebyly. Několik lidí mohlo být kolem, snad i Marwyn, místní odborník na magii, pak prostě časem odpadlo, ať už tím, že se soustředili na jiné věci, zatímco Qyburn šel do pořád specializovanějších a temnějších vod, nebo odešli, nebo něco. Kobaltový kroužek je jak nějaká po domácku udělaná placka členství v studentském spolku nebo co.
Co bys tomu nemrtvému řekl ty? :D
Jsem ráda, že udělalo dobrý dojem.
Přečteno jedním dechem a i přesto, že jiné řešení vlastně nebylo možné, tak jsem až do konce nevěřila, že najde sílu a udělá jedinou správnou věc....Sobecká láska až posedlost a zahrávání si s věcmi, kterým ne zcela rozumí....to nemohlo dopadnout dobře.....
A Inigo sa škľabí, že teda fakt super, že tu ľudia neveria, že by pre Korinu urobil čokoľvek. :D
V jednu chvíli jsem čekala, že Inigo půjde pátrat o důvodech jezdcovy pomsty, jak mu bylo jezdcem velmi okatě podsouváno... ale on to tak očividně odignoroval, až to musím ocenit jako neotřelý autorský záměr, způsob definice hlupáka, co neskočí na udičku a radši si pošlape štěstí.
Nevím jestli by to pátrání něčemu pomohlo - on je tak trocha chaotic evil. A já vlastně nikdy nevymyslela, co přesně se tomu rytíři stalo za života. Ale zajímavá linka by to mohla být také. Ale ty špatné volby tam rozhodně byly, jedna za druhou. Spolu s kapkou smuly.
Hlavní hrdina byl pro mě úžasnou směsicí pocitů, od toho kdy jsem mu fandil a doufal, ze se z té kaše co si sám navařil dostane, po chvíle kdy jsem si říkal: to je, ale hroznej v...l :wall:
V první chvíli jsem čekal, že příběh bude víc zaměřený na postavu jezdce, ale ten tu spíše symbolizuje temnou stranu špatných rozhodnutí k nimž se mistr vydává.
PS: za Qyburna velký palec nahoru.