Útržky z Robertovy rebelie - Eddard III - Ice & Fire
Útržky z Robertovy rebelie - Eddard III - Ice & Fire
EDDARD III (napsala: čejka) Dveře Nedova soláru se staly v posledních dnech tou nejzbytečnější věcí na světě. Neustále se otvíraly, protože se někdo dožadoval vstupu – ať už šlechtic, voják, obyčejný poslíček nebo jen kuchař s košem občerstvení. Stůl … celý článek
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Opět velké díky Ašaře za kontrolu textu s otázkami zkušebního čtenáře, za konzultace teorií a upozornění na nedotaženou část s dopisy ;-) Nevadě děkuji také - za rychlé kontrolní čtení a hlavně za zveřejnění povídky.
(Právě jsme se vrátili z delšího výletu, slibuji, že zítra napíšu delší komentář přímo k povídce, která si to zaslouží.)
Předně se divím, že mezitím nepřibyly komentáře od jiných čtenářů, protože čejka patří mezi místní favority, a i když fanouškovské povídky na svoji někdejší slávu asi jen tak nenavážou (určitě ne bez nových podnětů od autora kánonu), je autorkou, která drží laťku hodně vysoko. Hlavně ale pořád přichází s něčím novým, což je v bezčasí po skončení seriálu a v čekání na Vichry vzácnost. Lidi, jestli chceme, aby nám psala dál, musíme ji taky podpořit! ;-)
Myslím, že je nzřejmé, že pro Neda Starka mám velikou slabost. Oakenfist by nyní mohl ocenit, že na rozdíl od předchozího příběhu, tady si Eddard nejenom sáhnul, což já oceňuji rozhodně :D. Jen ten konec už pro mne coby nejmenovanou dámu z Jihu tak veselý není... I když všichni tenhle příběh tak nějak známe nebo tušíme z Písně, osobně mě dojímá tragika postav, které by srdcem jednaly nějak, ale rozdané karty, čest a čím dál komplikovanější situace jim to prostě neumožní, a tak je čtenář našponovaný a ač ví, jak to skončí, přesto pořád doufá.
Styl téhle autorky povídek nejvíce odpovídá Martinovi, moc se mi líbí a doufám, že se o rebelii dozvím ještě víc a víc. Obdivuji velikou propracovanost a přípravu při psaní. Tady se sice zdánlivě ještě nic neděje, vše se chystá, na válku, hemží a rojí, ale pod vyprávěním již cítím smutné proudy, které povedou až k Trojzubci, Robertově nástupu na trůn a... k tomu, co známe z Písně.
Těším se na pokračování!
Klidně ať pokračuje Ned, Rhaegar není nutný, když nebude chuť nebo inspirace - bylo by fajn vidět Neda u Věže radosti, i když tam ho už GRRM v horečnatém snu v černých celách poslal, v @čejčině podání by to byla určitě paráda.
Děkuju za Vaše komentáře. Vždycky hodně potěší už jen to, když člověk zjistí, že nepíše do černé díry :-)
@Oakenfist
Rhaegar je rozepsaný a doufám, že ho dokončím tak, aby se sám sobě podobal.
Věž jsem chtěla nechat spíš Aviv, když už si ji načala. Mám pak ale krátkou závěrečnou povídku, která se odehrává až po věži a paradoxně jsem ji napsala jako první z téhle minisérie.
Víceméně všechno již bylo řečeno výše a tak nemá smysl se nějak obsáhle rozepisovat, ale líbilo se mi to velice, text už se dá téměř i porovnávat s Martinovou tvorbou a pokud by ságu z nějakého důvodu nestihl dopsat (což se bohužel stává čím dál pravděpodobnější možností), vůbec bych se nezdráhal svěřit její dokončení právě tobě :) A to myslím zcela vážně.
Velice se těším na Rhaegara a vůbec nepochybuji, že si ho ve tvém podání maximálně užiju. Ostatně od tebe bych si užil i příběh toho nejposlednějšího žebráka Sedmi království. Jen tak dál :)
Moc děkuju :-) Myslím ale, že lidí schopných přijít s příběhem z Martinova světa, co by se Ti líbil, tu najdeš mnohem víc ;-)
@svoa00
Třeba nás Martin překvapí a něco se přece jen dozvíme ve Vichrech.
Ašara a Brandon – to je vážně zajímavá varianta. Nemáš náhodou chuť ji zpracovat? Je totiž opravdu možné, že když Brandon Neda a Ašaru seznamoval, mohlo ho napadnout využít situace místo svého ostýchavějšího bratra. Ned by ale o tom v tom případě asi nesměl vědět.
K verzi Ned a Ašara jsem se přiklonila hlavně proto, že přesně takové situaci odpovídá jeho pozdější vztah k manželce. Kromě jiného taky prudká reakce v případě, když se ho Catelyn ptala, jestli byla Ašara Jonovou matkou. Nemuselo to totiž být jen kvůli nebezpečnému rodinnému tajemství. Protože pokud Ned Ašaru opravdu miloval a musel se s ní tímto způsobem rozejít, určitě si to vždycky vyčítal.
A tím vůbec nechci urazit jiné tvůrce, jejichž povídky jsem četl. Líbily se mi více či méně téměř všechny, ale styl čejky má pro mě zřejmě nějaký druh... Hm, osobního kouzla? :)
A jak kluk vysvětluje dřív zmíněné -že odmítl Rysvellku kvuli Ashaře. Že jí psal a nezastihl. Že ji chce napsat znova. Jak plánuje co a jak. A pak bum, zpráva od Hostera a jo, teda, politika na úrovni, i pochvalně kývu hlavou, i mám chuť zahromžit pěstí. Je to dokonale pochopitelný postoj a zároveň to Neda fakt hnusně staví do kouta. A jak je teď ta situace na hraně - ano a mají šanci, ne a jsou v čudu. A Tully je politicky výhodnější než Dayne přesně z duvodu, které jsi zde vyčetla. Líbí se mi i to ohánění tradicí, dobrá přísada. Až mi křivilo ústa, když jsem četla Nedovo váhání, vzdalování, Nedovo vzpomínání - přéslib pláště a ni žádných přísah, protože duvěra... Ach, jak trpký dryák. Závěr perfektní.
Do toho bloudění po hradu, kde vidíme všechyn ty přípravy, vkuse rušný solár, společníci nedočkaví akce, brácha na zkušené a logistika, všechno moc hezké, moc profi.
Je mi trochu líto, že se přeskočilo jednání s lordem Milé sestry, ale buď jak buď, tohle je opravdu moc prima.