Útržky z Robertovy rebelie – Harrenov II - Ice & Fire

System

Útržky z Robertovy rebelie – Harrenov II - Ice & Fire

TURNAJ V HARRENOVĚ (napsala: čejka)   Když louka pod hradem odložila závoj ranní mlhy vzešlé z jezera, zaplnila se v okolí hrazení tak, že připomínala spíš náměstí před Baelorovým septem v době největších svátků. Jen místo Nejvyššího septona se tentokrát … celý článek

Číst celý článek zde

čejka

Děkuji Ašaře za kontrolu textu a kromě jiného za tip na ochutnavače ;-). Revidovat si povídku sám po sobě totiž prostě nestačí, bohužel tam vždycky necháte chyby.
Je to poslední část k Rhaegarovi, kterou jsem si rozepsala už zhruba před rokem. Většina, včetně úvodní přísahy, vznikla ještě před uvedením Rodu draka. Jednotlivé části přísahy proto nevycházejí ze seriálu, ale jsou sesbírané ze zmínek v knihách.
Úpravy proti originálu - lordu Whentovi jsem přidala jednoho syna a trochu jsem doplnila pravidla turnaje. Účastníci jsou sestaveni z potvrzených (např. Royce, mladí Whentové, Reed) a možných (např. Blackwood a Mallister), zbytek dostal z Martinových knih jen rodová jména.

Lady Ašara

Vždycky je trochu něco jiného číst povídku jako beta čtenář a číst ji pak s možností si ji plně vychutnat a ponořit se do ní. Přestože jsem četla v obou rolích, musím dodat, že čejčiny povídky čtu neskutečně ráda a je mi hlubokou ctí podílet se na procesu jejich zrodu, byť hraju jen nevýznamnou roli porodní asistentky, spíše sanitáře, který podává čisté ručníky :). Když jsem svého času četla ságu, události kolem Harrenova a Robertovy rebelie mne neskutečně zajímaly a jakákoli zmínka dráždila moji představivost. I když jsem se tehdy spíše soustředila na Eddarda Starka, po letech mne Rhaegar zdaleka nenechává chladnou a jsem čejce vděčná, že mu mohu aspoň takto nahlédnout do hlavy. Rhaegar tu byl onehdá propírán v diskusi a já musím říct, že to neměl vůbec lehké - nejen v milostném životě, ale i jako princ a následník trůnu. Západozemí žije sice v míru, ale s Aerysem na trůně to je spíše soudek s prachem před výbuchem a nikdo neví, kdy a odkud přiletí jiskra, která to celé rozpoutá. Kromě toho jsme nyní měli možnost podívat se na legendární turnaj, a že se bylo nač dívat! Nu a propojení s Daemonem a Kopřivou - bylo by stylové i nebýt Rodu draka, a mně se ten nápad moc líbí! (Jen ta chudák Elia mi z toho vychází jako ještě větší nedochůdče :-).)

Oakenfist

Musím říct, že @čejka odvedla skvělou práci. Je vidět, že to máš načtené a hluboce tomu světu rozumíš. Boží.

čejka

@Lady Ašara
O Elii vlastně víme dost málo. Mohla být (jak psala Aviv u prvního dílu Harrenova) povahou podobná Quentynovi. Podle toho, jak ji popisovali Selmy a Oberyn, byla zřejmě laskavá, i když ne typ výrazné ženy. Scéna ze závěru turnaje ji určitě urazila, jenže to by se projevilo v jejím chování až potom. No a protože se snažím dodržet daný charakter postav, zrovna u ní jsem raději nic nepřidávala. Mohla tam být sice třeba ještě scéna, kdy si Elia stěžuje manželovi na krále, ale už tak je ta povídka dost dlouhá.

@Oakenfist
Děkuju Ti za Tvůj komentář. Překvapils mě a udělals mi radost, protože v Martinově světě se taky vyznáš velice dobře. Přemýšlela jsem totiž, nakolik se mi podařilo s tímhle pojetím Rhaegara trefit ostatním. V první části Harrenova se Rhaegar spíš jen díval, než jednal - určitý prostor k tomu dostal až tady. A každý si ho samozřejmě představuje po svém. No prostě, dělala jsem, co šlo a jsem ráda, že to bylo k něčemu.

Azrael

Konečně jsem se dostal k přečtení a musím se pouze hluboce klanět. Považuji se za člověka, který Martinův svět docela dobře zná a orientuje se v něm, ale u Sedmi, tvá úroveň znalostí a hlubokého porozumění je úplně někde jinde, jak už ostatně zmínil Oakenfist.

K samotné povídce - velice mě potěšila její délka a hlavně pojetí samotného Rhaegara, ale i jiných postav - takto jsem si je vždy představoval. Při čtení je pro mě velmi důležité abych se v látce dokázal ztratit a přestal vnímat okolní svět, což se mi teď přesně stalo a za to ti děkuji.

Když čtu jakoukoliv tvou tvorbu, přestávám se uvědomovat, že to píše někdo jiný než Martin a krásným způsobem se do toho světa ponořím a dokázal bych v něm zůstat dlouhé hodiny, tak jako kdysi, kdy jsem poprvé četl Píseň. Opravdu děkuji, že mi dáváš příležitost si to znovu takto vychutnat, když už to nedělá samotný autor.

čejka

@Azrael
Děkuju :-) V Západozemí žiju asi osm let, ale stoprocentní odborník na něj určitě nejsem. Některé věci si musím taky hledat, většinou v knihách nebo ve Wiki. Navíc u Rhaegara, který nemá vlastní POV od Martina, mi nějakou dobu trvalo, než jsem si ho dokázala přeložit. Proto jsem ráda, že se v téhle podobě líbil i tobě.

svoa00

Pěkné, ostatní to řekli i líp než já. Musím teda říct, že víc než Rhaegar a Lyanna (jen tak na okraj - nakonec to asi mezi nimi dost zhořklo) mě fascinuje Rhaegar a Elia. Doufám, že se od tebe ještě dočkáme interakce Elii s Rhaegarem a reflexe o jeho dvou ženských, jinak to snad budu muset napsat sama :D

čejka

@svoa00
Jo, to by bylo moc zajímavé téma. Třeba takový pokus o usmiřovací noc po Harenově, hm...
Mám teď ale bohužel právě rozepsané dva jiné kousky a zvlášť s jedním bude ještě dost práce, než ho doladím. Takže jestli se chceš pustit do Elii a Rhaegara, máš zatím úplně volné pole. Určitě to napíšeš výborně.
Takhle, předpokládám, že Elia po turnaji jasně pochopila, co hrozí, takže se sice urazila, ale zároveň zkusila získat manžela zpátky. I když měla z dalšího těhotenství strach, přemohla se a výsledek jejího pokusu byl Aegon.
Jenže Rhaegar odjel dřív, než to mohl zjistit. Lyannu asi předtím zaujal, protože podle všeho zůstala v Harrenově i potom, co její bratři a snoubenec odjeli. Útěk nebo únos - přikláním se taky spíš k útěku, ale tohle jsem nechala otevřené. I sebevětší Lyanninu lásku ovšem muselo zchladit, když potom král zavraždil jejího otce a bratra. Elia měla k odpuštění určitě taky svoje podmínky. (Obojí mám vlastně v povídce Princ.) Rhaegar Lyanně při odjezdu nechal tři gardisty, protože už asi věděl, že je těhotná. A ať byl ještě zamilovaný nebo ne, nejspíš došlo i na sňatek. Když už ne pro nic jiného, tak kvůli třetímu dítěti, které tolik chtěl. Jenže ten sňatek nemohl být klasický, legální. K tomu by totiž Rhaegar potřeboval souhlas svého otce. Proto to vypadá spíš na valyrijský obřad, jakým si svého času vypomohl Maegor. Rhaegar si pak možná dokázal vynutit od otce tajný souhlas dodatečně. K Elii se ale musel vrátit bez Lyanny, protože její přítomnost u dvora (a legalizace druhého sňatku nebo alespoň Lyannina dítěte) by byla silné kafe nejen pro Eliu, ale taky pro Dorana - a tím by i přes Aerysovy výhrůžky koruna určitě přišla o podporu Dorne.

Aviv

Nahoru všechny palce na rukou i na nohou i ty odťaty Theonovi za začátek s Jaimeho přísahou. My, co víme, co se stane, máme krásné mrazení a navíc i znění přísahy se četlo velice dobře. A Aerys to zaklincuje se svým přesvědčením, že vše se točí kolem něj.

"„Co by.“ Brandon Stark pokrčil rameny. „Nic, jak ho znám. Dal by nás oba zavřít na týden do stáje. Jen si to představ – každý den dostaneš oves, k tomu vědro vody, možná i jedno dvě jablka…“
„Ty přece sníš jablko, jen když je máčené v medovině.“
„Proto je nechám tobě. Tak co, zkusíš to?“"

A to je moment, kdy si Brandon získal Avivinu přízeň. Teda neschvaluji averzi k jablekum, ale zodpovídá středovĚkým šlechtickým zvyklostem a prostě kluk jednozančně pobavil. Škoda ho.
A Robert má taky plus, že si vzal jen polovinu sázky, když oba koně vlastně prohráli proti jistému zrzkovi. A celé to má ještě body za to, jak hezkypřátelsky se zde baví, zatímco ve válce zastanou proti sobě.

A smekám i před popisem ruznych kratochvíl - místní rváči, psy rvoucí se o maso, starosvětské bránění Panny z duvodu velkého množství účastníku, přetěk s koroptvemi pro mládež, ruzné druhy lukostřelby, sekery, akrobaté a pĚvci, učené dohadování o kvalitách koní. A taky odhadování sil a volená taktika u bojujících (zjizvená ruka zná své limity a pracuje s nimi, strejda učí bílopláštne šermířství, škobrtnutí...). Tady si někdo dal záležet.

"„Příště si štít trochu zvedni, sere,“ poradil mu pak přátelsky. „Tolik zdvořilosti, abys kvůli ní prohrál, mému bratru za pozvání nedlužíš.“" Šprýmař Oswell, jak jinak. :D

A šprýmař je i ten, co zformuloval "popravu jednohu napul dopitého sudu". Krásný obrat.

Detektivka kolem neznámého rytíře, kde Connigton je za náfuku, jež ovšem trefně osvětluje pravidla hry a uvádí nastávající pátraní, hlavní podezřivý šantící na slámě, Lannister, co by nikdy neoblékl takhle nuznou zbroj - všechno nádhera.

Jo a taky ta část o zvycích východu, vládě magistru a prozíravém Vanceovi, co rychle přitakává. Ach, Rhae, jenže ten zabitý princ tě stejně dožene... Ale teda umní využití motívu "moudrý král/kralevič chodící mezi lidmi v prevleku". Škoda, že mu to Aerys tak ošklivě zatrhl.

Musím říct, že mě zaujalo, co ke konci rozvíjíš. Že jeho volba jít po Lyanně (která zde měla moc milou scénu) přichází poté, co se mu zbylé dveře zavírají. V bezvýchodiskové situaci se upíná jak ke snum a písním (Mohl snad Dae přežít a odejít za něčím novým?) tak ke proroctví a vzdálené budoucnosti kvuli níž vlastně dělá vše. Buď jak buď říše, jen ať to jde s králem do kopru, já zajistím tohoprince a třeba po té kopřovce budu mít vyklizené pole.Jedno se mísí s druhým, poetické podstoupení božího ortele s dalekosáhlymi úvahami a ztrátou trpělivosti s otcem a výsledná chuť v temnotě noci za zvonění zlomené čepele (a řeka ještě léta vynášela rubíny) se k němu hodí a dělá slušivý příslib vĚcí příštích.

Aviv

Jinak doufám, že svoa tu reflexy nad dvĚma ženami napíše, protože tohle jsou přesně její vody - cit vedle bídactví a obojí vyvedeno a propleteno jak filigrán, nastavění zrkadla s ostrým obrazem, kde se nic neschová.

čejka

@Aviv
Děkuju ti za krásný dlouhý komentář, dala sis s ním opravdu práci.
Snažila jsem se zapracovat a sladit známé informace o průběhu turnaje a občas to byl trochu problém, zvlášť u Reeda. No a ještě omluva - jak si tak ještě procházím zveřejněné texty - až to časově vyjde, budu v nich muset dát do pořádku pár nedoladěných věcí. Tady třeba výraz "týden" - jak mi potvrdila Nevada, Martin ho nepoužívá ;-)

Aviv

čejka napsal(a):

@Aviv
Děkuju ti za krásný dlouhý komentář, dala sis s ním opravdu práci.
Snažila jsem se zapracovat a sladit známé informace o průběhu turnaje a občas to byl trochu problém, zvlášť u Reeda. No a ještě omluva - jak si tak ještě procházím zveřejněné texty - až to časově vyjde, budu v nich muset dát do pořádku pár nedoladěných věcí. Tady třeba výraz "týden" - jak mi potvrdila Nevada, Martin ho nepoužívá ;-)

Rozhodně ne větší, než ty s povídkou. :D
Jeho chyba! :D
Ale jo, jo, tyhle věci se slovní zásobou, když se to zladí, tak je to přidaná hodnota, dodáva na atmosféře.