Oblíbená postava?
Zajímalo by mě jakou máte oblíbenou postavu a jak se oblíbenost v průběhu knih vyvíjela.
Přiznám se že od začátku sjem fandil Starkům a vlastně pořád jim fandím a od krvavé svatby čtu Píseň už jenom s proncipu a abych věděl jak to skončí, také mě děsí klesající kvalita.
Favoritem pro mě byl Eddard, s Robbem a Jonem, ale poslední dobou jasně vede Brienne a Jaime...
Přiznám se že od začátku sjem fandil Starkům a vlastně pořád jim fandím a od krvavé svatby čtu Píseň už jenom s proncipu a abych věděl jak to skončí, také mě děsí klesající kvalita.
Favoritem pro mě byl Eddard, s Robbem a Jonem, ale poslední dobou jasně vede Brienne a Jaime...
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
I když poznámku o pocitu, že někdy za názorem Kolikokoli stojí nová politicky korektní supervize si neodpustim :)
Ale olizování dvou hošanů fakt nechci vidět. Tim neřikám, že když je ve filmu rozumně použitej motiv homosexuality, že by mi to vadilo, viz třeba Philadelphia nebo Lepší už to nebude.
USA je zvyklá na menšiny. My ne. My tu máme jenom cigany (těch pár asiatů nepočítám) a kdyby se začali najednou objevovat v seriálech jako primáři a šéfové policie, tak by to vypadalo přinejmenším divně.
Anthony Browne definuje politickou korektnost jako „ideologii, která klasifikuje určité skupiny lidí jako oběti, jež potřebují ochranu před kritikou, a jejíž příznivci věří, že jiný přístup nelze tolerovat“. Uvádí, že politická korektnost začínala jako reakce na převládající ideologii, ale postupně se v západním světě převládající ideologií sama stala. Politická korektnost měla podle něj ve svých počátcích i pozitivní následky, ale postupem času způsobuje daleko více škod než užitku.
Vojtěch Belling uvádí, že „politická korektnost je založena na přesvědčení, že ideje určitého konkrétního politicko-hodnotového proudu, v podstatě výlučně levicově-liberálního, mají nárok na univerzální platnost. Představitelé těchto idejí obratným manipulačním uměním s maximálním využitím možností státu a jeho nástrojů v kulturní sféře (veřejnoprávní média) dosahují podřízení norem lidského jazyka, lidského chování, politického konání a nakonec i lidského myšlení těmto idejím.“
Že se kvuli politický korektnosti omezuje jazyk. Že se vyškrtnou z jazyka slova mající určitej emocionální náboj. jenže zákazem slova se ten emocionálníé náboj ze světa neztratí, takže slovo černoch je stejně urážilvý, jako bylo dřív negr, tak se zakáže černoch a nahradí se afroameričanem, pak se zruší afroameričan a nahradí se bůhví čím.
Že tím trpí humor. Dneska neni skoro možný udělat si z něčeho srandu, aby se náhodou někdo neurazil. Všechno je pak růžový, vypolstrovaný a vykastrovaný.
Že se mi předestírá realita jak absolutně nevypadá.
Ne myšlenka je naopak velmi špatná. To nejsou nějaký špatně uchopený dobrý myšlenky. naopak, to je rezignace na realitu a na skutečnopu rovnost. Nelze lidem říkat, co si mají myslet, je třeba je přimět udělat si názor nejen o druhých, ale i svým vlastním myšlení.
Rasismus třeba třeba vůči černochům je špatná věc, ale cesta nevede přes to dělat uměle ve filmech z černochů hrdiny a z bělochů (dosaďte si jakýkoli jiný skupiny) blbce.
V kapitalistickým filmu to bude přesně obráceně.
A v politicky korektním...
Škoda, že Británie jde ve šlépějích USA.
Za nejvíc nejlepší považuju postavu již zmíněného Jacka Harknesse - je to omnisexuál a v Torchwoodu to opravdu nehraje žádnou roli. Ostatně... všechny postavy jsou tam tak nějak povolné "ke všem pohlavím". A vypadá to docela přirozeně a zcela normálně.
Jak jsem říkala, je to o aplikování té myšlenky do praxe. Mě ta myšlenka přijde správná.
Další vztahy, které v TW nebyly dlouhodobé z velké části skončily smrtí jednoho z aktérů.
Teď je zjevně v módě propagování jiných menšin. Dříve: "toto je hrozný záporák, co mu ještě dáme za hroznou vlastnost? Jo, bude bukvice." Dneska: "toto je postava, která má být gay. Musí se chovat naprosto sympaticky." Oba přístupy mi vadí. Gayům zase vadí, když ve filmech gayové akorát řeší homosexuální problémy.
svoa: kromě promiskuity mi ještě vadí, když propagují pravou lásku na úkor rodiny. Třeba v Once upon the time má princ manželku, oba se milují, ale opustí ji, protože jak všichni víme, musí se zamilovat do Sněhurky.
U některých filmů to platí taky - proč se herci z HP hodí do svých rolí? Protože Emma je chytrá a pečlivá, Rupert je vtipný a "cool" a David je sice hodný a moudrý, ale taky dělá vylomeniny. Proč asi je Iron Man tak oblíbený? Protože Robert je stejný "parchant" jako Tony Stark. A mohla bych pokračovat. Čím méně se postava podobá herci, tím méně bude přesvědčivá.
Ben Nevis: ano, když se tyhle věci řeší (že je černoch, že je gay...) a není to v rámci uvěřitelnosti, tak mi taky vadí, že se tomu věnují až moc. Musí to být přirozené. Takové, že si klidně místo gay páru jde představit heterosexuální a nic jiného na tom neměnit.
Chell: ne... není :D. Vadí mi, jaký je NPH v HIMYM. Měli ho nechat gayem nebo z něj nedělat tak trapného sukničkáře (fakt nechápu, kdo by se s někým takovým kamarádil).
Prostě, jsou to herci, měli by umět dobře ztvárnit cokoli, pokud to neumí, tak to nejsou dobří herci:-)
Mezi herci je hodně gayů, hlavně muzikálovými.
Chell: Nevím, prostě mi přijde, že to "není ono". Ostatně vadí mi to stejně, jako zmiňovaný příklad o milovnících psů. Vadilo mi i to, že herečka, která hrála Rory Gilmorovou nemá ráda kafe (přestože ho v seriálu její postava zbožňovala).
edit flanker: nemyslím zanedbat vzhled/pohlaví úplně. Ale u mě je pohlaví stejně důležité jako třeba barva vlasů nebo očí (ne nezanedbatelné, ale ani hlavní)