Kritika Písně jako takové (Obsahuje nezakryté spoilery)
Narazil jsem na několik událostí, kdy autor velmi nelogicky překrucuje charakteristické rysy svých postav, které byly předtím neměnné a postavu charakterizovaly (Robbův úlet, Jonova záchrana "Aryi" a určitě sem přispějete i jiné, které mě zatím nenapadly, protože jsem knihy četl už před lety) a tak jsem chtěl založit topic, kde bychom se ve vší slušnosti věnovali objektivní kritice celého díla, pro mě třeba velké nestabilitě charakterů (je pěkné, když se charaktery v jakékoli knize vyvíjí, ale Martinovy charaktery se ve velké většině projevují buď jako monstra nebo blázni a postrádají tím trochu na reálnosti) nelogickým změnám, přemíře neobvyklých sexuálních aktivit (bratři, sestry a taky kdokoli s kýmkoli, nepřekvapilo by mě, kdyby Loras s někým otěhotněl) a podobně. Zaměřme se prosím na toto téma, tedy výhrady k Písni, a ne na hejtování názorů zúčastněných, včetně mého.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
GRRM není schopen nebo mu to nedochází nebo svévolně nechce, i když motivace postrádá jakoukoliv logiku, normální uvěřitelnou společnost vykreslit.
To je jeho hlavní nedostatek, který mu nebaštím.
Jo no, pak je otázkou, co každého takového člověka (všeobecně) k porušení přísahy vede. (a co to je za přísahu). Jestli je to vlastní zisk, pohodlnost a nebo naopak mravní zásady, které považuje za nadřazené.
Mimochodem - to samosebou není případ jaimieho, který neporušuje přísahy v zájmu vyššího dobra, ale z pohodlnosti, neschopnosti, nezájmu,...no jak to sám vypočítával. A pak mne opravdu rozesmálo jeho rozčarování "proč mne černá ryba nemá rád?"
Jaime Lannister zabije krále a poruší tím přísahu=žádný trest.
Tak to je fér ne , tam není udáno jak moc se která trestá :) a sám jsem říkal že bych taky nevydržel to dodržet ale já nepřísahal to oni
Otázka je, co je ta "normální společnost". Ne, to nerelativizuju ten pojem, jen jde o to, že ve světě jako Marinův, řekněme středověkém, je ta šlechta jen dost malým procentem celkové populace.
Ten základní chod je závislej na těch, o kterejch se nemluví, rolnících, sedlácích, obchodnícíchkteří vypěstují, někam dovezou a prodají obilí. Šlechta se i v reálu často i po dlouhý období bila o moc a vliv, taková druhá polovina 12. století u nás budiž příkladem. Jo, nakonec tohle období taky skončilo, protože se země vyčerpala a hlavně nastoupil silnej Přemysl Otakar I., kterej to dal do pucu, ale trvalo to dost dlouho, víc jak 20 let od smrti Vladislava II. A to se taky měnily kabáty a přízeň jak na běžícím pásu.
Ale jak říkám, zatažený do toho byli ti, kdož k tomu měli právo, ten zbytek vždycky musel nějak fungovat.
Jenom k přísahám, nemůžou přece za nějaké porušení přísahy popravit syna Tywina Lannistera nebo naštvat nějakého lorda. Popravovat odsouzence na zdi je něco jiného, protože nemají důležité příbuzné... přijde mi, že všeobecně se v Písni přísahy ctí hodně, jenom šlechta je nedotknutelná, což dává smysl. Tak jim to aspoň zkazí pověst no. Je to reálné, takhle nějak by to normálně fungovalo ne? Co se na tom komu nelíbilo?
Spíš mi jde o různorodost společnosti, ale vždy je určité většinové procento "normální" ať už se jedná o jakýkoliv aspekt. Dejme tomu incest nebo celibát nebo dodržování přísah nebo mučení nebo manželská věrnost nebo cokoliv jiného. A toto procento normálních jde napříč kastami (samosebou se specifickými výkyvy odpovídajícími možnostem a zaměření kasty).
Tak jsi mne vlastně náhodou přivedl k zajímavému poznatku, že Robert byl vlastně velice schopný vladař. Porovnáme-li s historickou realitou, tak dokázal v minimálním čase stabilizovat vzbouřenou zemi, uklidnit znesvářenou šlechtu na všech stranách barikád a nastolit svrochovanou vládu jednoho krále, i když si na to našel většinou schopné lidi (ať už křiváky nebo poctivce, ale schopné). Takový Jan Lucemburský - víc válečník než král míru, ale autoritativní a schopný :-)
To že se Barristan zabouchl nic neznamená, protože s dotyčnou nic neměl. On se zavázal k životu bez sexu, ne k životu bez citů.
Co jsem pochopil, tak za Targaryenů se na ten celibát dosti dbalo, za Roberta už se na to ..
a u Jona - on byl ten co porušil přísahu, ne NH
(Umberto Eco)
Inu a od ostatních požaduji jenom totéž :-) Mohu-li já, tak mohou oni taky (slovy Sokratovými).
Do holportu se Stannisem jít musel, protože doslova neměl na výběr - Hlídka by přestala existovat a nesplnila by svůj primární smrtelně důležitý úkol. Divoké včetně obra přijmout musel, protože to bylo dobře zdůvodněné, že lepší je mít je živé na své straně než jako zombáče na druhé. Navíc pro spolupráci s divokými a vlastně i obry tu precedens byl. To byla taky otázka života a smrti Hlídky jako takové a zodpovědnosti za osud všech živých lidí.
Brousit Ygritt nemusel - to bylo selhání (jakkoliv pochopitelné, ale když je celibát nesmysl, tak ho měli už dávno z přísahy vyškrtnout).
Svévolně opustit Hlídku z funkce nejzodpovědnějšího ze zodpovědných a ještě ve vlastních zájmech - to je velezrada. Jestliže není schopen dodržet přísahu řadového člena, neměl přijímat ten nejzodpovědnější post, který musí jít všem příkladem. To není lidské, to je hloupost a ta musí být tvrdě a nekompromisně trestána, jinak se zhroutí celý řád. Dělat velitele není pro každého, ale jen pro ty morálně nejsilnější. On na to neměl a nebo měl, ale autor užil svévole, aby si to zaonačil, jak se mu to hodilo - vyberte si :-)
V mých očích ho neospravedlníte ničím, co je v dosavadních pěti dílech. Objeví-li se v šestém díle nové skutečnosti - třeba, že byl pod vlivem hypnósy či Melisandřina kouzla, tak ho ospravedlním ve všech článcích obžaloby z velezrady. Nyní šetřte kramfleky :-)
Když už by tak chtěl doržet přísahu, tak stačilo předstírat, že není jeho typ, že je impotent, že je asexuální, že je na chlapy, že je na mrtvá mláďátka zvířátek stejného pohlaví či cokoliv jiného včetně libovolné nemoci.
Ale dobré - přitížil jsi mu ještě víc ačkoliv jsem to už nepovažovala za možné :-D
A taky velmi dlouho Ygritte odolával ;-)
Rozhodnout se ve vypjaté situaci opustit hlídku bylo pitomé nezodpovědné rozhodnutí, ale do jisté míry lidsky omluvitelné (strach o sestřičku, bla bla), ale nůž v zádech je pro mě naprosto nepřijatelný neospravedlnitelný odporný čin, který nemá nic společného s nějakým pokřivených chápáním spravedlnosti, navíc vykonaný v afektu a vzhledem k momentální situaci v Hlídce může mít na dění na Zdi mnohem horší dopady než Jonův zkrat, takže se z mého pohledu jedná ještě o větší nezodpovědnou pitomost, než jakou předvedl Jon.