Povídka č. 1 (12. kolo) - Ice & Fire

upraveno 24. srpna 2016 v Povídky

Komentáře

  • Zajímavý nápad a velmi čtivý a kultivovaný sloh. Rušily mne jen drobnosti (např. namísto "po prvé" či "po třetí" má být správně "poprvé" a "potřetí", namísto "podlomily kolena" má být "podlomila" apod.). a trošku haprovala typografie (psaní uvozovek před čárkou namísto za, jednou čárka zcela chyběla; tam kde končila jedna přímá řeč a ihned začínala druhá bych mezi věty dala pomlčku), jinak však ke gramatice a stylistice nemám žádných připomínek. Líbilo se mi uchopení měničského tématu "naruby", tzn. že zvíře opanuje člověka. Pouze nevím, jak to u měničů funguje s pohlavím, jestli by fenka a muž byli kompatibilní a neměli by spíše oba být stejného rodu... ;-) Nicméně degenerovaný sadistický seveřan, nemanželský syn a příslib věcí budoucích byly příjemným bonusem.
  • @Lady Ašara Pohlaví zvířete a měniče stejné být nemusí, Varamyr se převtěloval do vlčice a zkoušel i do Divoké ženy.

    Co se týče povídky, hezky se četla. Ocenila bych o trochu míň otevřený konec, ale nápad rozhodně stál za to.
  • Exkurze do vztahu člověk - zvíře si vždycky získá mé srdce :-)
    Povídka velmi příjemně a nerušeně plynula, líbilo se mi i zapracování tématu měničství a konec byl krásně epický :-)
  • Poslední povídka tohoto kola a musím říci, že velice povedená.
    Povídka je poměrně krátká, ale autor zde dokázal vytvořit zdařilý a propracovaný příběh. Úvod mi připomínal začátek Hry o trůny a Vločku jsem si hned oblíbil. Bohužel ani zde štěstí zlovlkům nepřeje.
    Každopádně dobrá a napínavá povídka kterou jsem přečetl jedním dechem.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.