Chyby v knihách
V. Talaš z Talpressu ma požiadal (v súvislosti s mojou recenziou), či by nebolo možné vytvoriť zoznam chýb, preklepov a nepresností v románoch ASOIAF. V novom vydaní Hry o tróny toho naozaj veľa neodstránili, avšak my môžeme pomôcť tomu, aby nové vydania nasledujúcich dielov už prehliadnutými chybami netrpeli.
Vytahuji sem příspěvek Borise Hokra, aby nezapadl:
Vytahuji sem příspěvek Borise Hokra, aby nezapadl:
Zdravím všechny přítomné jménem týmu připravujícího nové vydání Písně ledu a ohně. Momentálně se finišují úpravy vázané Hostiny pro vrány. Doufáme, že jsme se zbavili většiny pravopisných chyb, ale v čem je potřeba opravdu pořád upozornění ze strany nezúčastněných, to jsou věci faktické: když se někde objeví bratranec a má být bratr atd. - těch postav je prostě víc, než je možné jen tak zapamatovat. I kdyby nám ale něco uteklo teď, neházejte flintu do žita, bude se dotiskovat a vydávat a změny budeme zanášet. Stejně tak zkuste napsat, jak vám vyhovuje terminologie: seveřani a sever bych třeba osobně klidně dával s velkým es, ale v knihách je zatím malé. máte raději cibulový rytíř nebo podle Květinového rytíře spíše Cibulový? Vyjádřete se i k tomu, jak dávat shodu podmětu s přísudkem třeba u takových zlatých plášťů nebo písečných hadů - půjdeme podle rodu gramatického (zlaté pláště zajaly děvče, píseční hadi odjeli) nebo reálného (zlaté pláště zajali devče, píseční hadi odjely)? Jak jste na tom s názvy hradů apod. Překladatelka odstranila ty nové překlady postav, ale myslím, že u hradů (když máme Zimohrad, Královo přístaviště, Vysokou zahradu atd.) je to hloupost. spíše kdyžtak upozorněte, jestli někde došlo k chybě v překladu. Záměny a kde (jestřáb x jeřáb, roh x trn atd.). Jaké mapy byste chtěly v knihách? teď ještě bude klasicky Sever a Jih, ale do dalších vydání bychom to chtěli jinak. Děkujeme.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Co se map týká, byl bych rád kdyby tam byly všechny. (Západozemí, Královo přístaviště, Essos, Valyrie, Za Zdí) Jen asi né všechny v jedné knize. Ale postupně je všechny vystřídat nebo nechat dvojstránku Západozemí a k tomu vždy přidat ještě jednu mapu. K Hostině se asi nejvíc hodí mapa Západozemí a Králova přístaviště(z těch oficiálních map). Nebo detail mapy Železných ostrovů a Dorne.
Když vezmu přirovnání z reality, tak třeba Pekingu u nás taky neříkáme Beijing.
Dovedeno ad absurdum je otázka, zda překládat i třeba Řekotočí (Zní to zvukomalebně, o tom žádná, ale řeka se tam netočí ani fakticky ani v anglickém názvu). A s tím, jak se čemu říká... Tower bridge (Most Věže?), Big Ben (Velký Ben), Berkshire (Kraj tupců), Suffolk & Norfolk (Jižní a sevení lid/kraj). Jen jako protiváha k předchozímu názoru. ¨
Prostě co člověk to názor a myslím, že navržená střední cesta (něco jo, něco ne) dává smysl, ale je to hodně o citu... a problém držet konzistenci.
Ale i když se vrátíme k Tvému protinázoru Tower bridge (Most Věže?), Big Ben (Velký Ben), atd., tak na druhou stranu - máme Londýn (ne London) nebo Mnichov (a ne München). Souhlasím s tím, že v překladech míst a názvů je nejlepší střední cesta a řekla bych, že až do třetí knihy byla zvolená víceméně velmi dobře. Ano, Řekotočí je už na hraně - význam je pozměněný, ale je to zvukomalebné a krásně to zapadá to atmosféry Říčních krajin. Mně se tento český překlad líbí hodně.
K názvom hradov a rodov: Zimohrad a Královo přístaviště je podľa mňa príliš zažité než aby sa to teraz menilo. Problém ale nastáva u rodov, ktoré sa volajú podľa svojho sídla (či naopak). Vzniká tak lord Hayford zo Senobrodu, ak sa to vyskytuje samostatne, nemusí si čitateľ spojiť miesta s osobami. U menej známych sídiel hlasujem za originál z angličtiny, aby to bolo konzistentné. Opačne by zase boli počeštené mená ako Dobropotocký, čo mi príde nasilu.
Extrémom je, keď Arya je u pani z Malolesa, zatiaľ čo príslušník toho istého rodu na Zdi je už Smallwood.
Autor může už jen samotným názvem čtenáři něco zdělit. Proto by nás měl zajímat pohled anglického čtenáře. Pro kterého je to primárně psané.
Jen takový příklad: Co když se v některé z dalších knih dozvíme, že Asshai znamená v jejich jazyce "Město slunce" podle slov As - město a Shai - slunce. A co potom? Bude se překladatel čtenářům snažit nakecat že je Aš - město (tomu by se i dalo věřit), Aj - slunce. A proto se to sousední město jmenuje Aštapor?
A vysvětlit se to dá velmi jednoduše, pokud by to bylo později třeba. Prostě tak, že název Ašaj vznikl zkomolením/uzpůsobením výrazu As Shai, což značilo Město slunce. Místní dialekty, řeč nových obyvatel a přepisy z jednoho jazyka do druhého umí divy. Nejedno město na naší krásné planetě by mohlo vyprávět.
To přirovnání s Astaporem nechápu už vůbec - jiná země, a tuším i jiný jazyk.
Čímž nechci prosazovat překládat všechno za každou cenu! To v žádném případě.
flanker - přesně tak
Na druhou stranu mi nedošlo, že Ašaj může být česká transkripce a originální název může vypadat třeba takto: 太陽の都. Ale to ví asi jen autor a překladatel, když se rozhodl to přeložit.
Hlavně to chce napsat nějakou finální verzi a už to do dalších knížek neměnit. Ty změny mi jinak rvou oči, uši a já nevim co ještě :)
str.556 Carsei ho jako obvykle ignorovala a raději zahrnovala úsměvy svého synovce.
nemělo by tu být bratrance ? Jestli jde o Lancela?
pak možná str.557 Když si myslela,že nad ním má vrch,byla mnohem ....
nemá tu být navrch?
přiznám se, že mi u překladů Ice and Fire do češtiny vadí jistá "odfláknutost" - netuším, zda je důsledkem časového tlaku na překladatelku nebo něčeho jiného.
Co myslím "odfláknutostí"? Často to bývá přílišná věrnost typicky anglickým slovním obratům, které ale přesně převedeny do češtiny působí násilně, alespoň na mě. Někdo tu výše zmiňoval třeba tu "krávu ženy" a podobně.
Další příklad: překladatelka velmi často automaticky převádí výraz "to wonder" jako "divit se", i když je z kontextu jasné, že to má znamenat třeba "zajímalo by ho", "užasl", "zarazil se", "zamyslel se" atd.
Stejně tak zaměňování argumentu za hádku, což tu už někdo taky zmínil. A víc takových věcí, které svědčí o rychlém automatickém překladu z angličtiny a nezamyšlení nad vhodnějšími českými frázemi.
Bohužel už českých překladů obzvlášť fantasy je to vcelku normální jev, ale zrovna u Martina mě to mrzí. Čtu právě Dance with Dragons a i když občas trochu tápu, mnohem víc si užívám tu jazykovou bohatost a hravost, která se - podle mě - z překladu poněkud vytratila.
Ale možná to jsou jen drobnůstky :-)
Ale stejně tak uznávám, že já český překlad číst nebudu.
U měst to platí dvojnásob. V názvu lze vždy vyčíst zásadní charakteristiku, znak, nějaký znatelný a rozlišitelný prvek.
Čo sa týka mien. Pri niektorých by som to troška prežil. Napríklad taký Royce, áno, Královič znie divne, no prežil by som to, keby to tak prekladá už od prvej knihy. Ale taký Hightower... Viete si predstaviť meno Vysokověžný? Alebo Greyjoy. ,,Pomóóóć, útočí na nás Šedoradostníci."... Znie to fakt rešpektuhodne (irónia). A to si predstavte, kedy Stark preložila ako Hvězdák.
Niektoré mená sú lepšie preložené v češtine, ale bolo by ich treba už od prvej knihy, preto sa ja osobne prikláňam skôr k tomu, aby boli mená zachované anglicky.
No je to len môj názor.
Ten překlad jmen by nejspíš tak nevadil, kdyby ho překladatelka nezačala zavádět až ve čtvrtým díle. To bych i překousla, že hodně z těch překladů nezní zrovna libozvučně.
Tiež s tebou súhlasím, ale zas nie všetky mená. Napríklad ten Stark... Ned Strohý... Alebo Greyjoy alebo Hightoweri... Prosto len niektoré...
A když už překládat, tak důsledně a taky trochu víc tvůrčím způsobem. Jistě by se pro jména západozemských lordů daly najít poetičtější výrazy, vycházející třeba ze středověké češtiny, než automatický překlad typu "Dobrobratrský", "Dobropotocký" a podobně (nemám teď u sebe překlad Hostiny pro Vrány a moc si ty příklady nepamatuju).
Neznám kontext, tak možná je to blbost.