Co zrovna čtete?
Ahoj, všichni! Už jsem Vám na sebe prozradila, že jsem hrozný knihomol (či knihofil :D ), který když si nepřečte aspoň pár stránek, nepovažuje den za ukončený. Ráda bych věděla, co zrovna čtete vy, jaké máte svoje oblíbené knížky (kromě GRRM samozřejmě), co byste doporučili ostatním. Nebo třeba zkuste odpovědět na otázku, jakou knížku byste si s sebou vzali na opuštěný ostrov, čili jestli existuje taková, kterou jste četli už několikrát dokola a budete ji určitě číst znovu. Díky. :)
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Doplňující informace
Zaslání na dobírku
Možnost zaslání do : jen Česká republika
A nemam nikoho takeho :(
Občas mi od nich přijde zásilka z Bratislavy, ale slovenský web v provozu nemají.
Dokonce i nějaké ty slzy se vydraly. :-)
"Nikdy nepřemýšlím nad tím, s kým mluvím. Když řekne blbost, tak mu řeknu, že to je blbost. Když je to dobré, tak řeknu, že to je dobré. Jsem holt takový. Když si tohle stanovíte a dokážete podle toho žít, je to pěkné a příjemné."
(Niels Bohr mu za takový přístup děkoval, že nejúnavnější je hodiny mluvit o něčem, o čem ostatní vědí, že to je blbost a jen zdvořile přikyvují, místo, aby mu to řekli.)
Mám ráda oba :-) S takovými lidmi se dá komunikovat :-p
btw: prakticky celá lidská interakce je o odhadování míry... Dárek je klasika, následovaná otázkou, co dát kamarádovi nebo příbuznému, když nám něco věnuje (třeba oblečení po dítěti).
Proto v komunikaci mezi sebou tyto zbytečnosti a formality odbourají a říkají si na plnou hubu, co si myslí o jednání, nápadu a podobně toho druhého. a ten druhý to logicky přijímá stejně, protože to nepovažuje za hulvátství, ale za prostou upřímnost, která je nejkratší cestou k cíli. Bezobalová kritika je pro ně přínosem, protože jim dává možnost okamžité sebereflexe na poli poznání.
Pro běžná stvoření jako jsou sekretářky jsou to nevychovaní dívní pavouci, protože když vejdou do kanceláře, tak mezi řečí prohlásí oznamovací větu "Ta barva na vlasy vám nesluší, vypadátetak starší." A sekretářka nedokáže pochopit, že to je konstatování faktu bez jakékoliv emotivní zástěrky.
Já si takové jedince zase nemohu vynachválit :-))
teď hovořím o těch reálných a ne o těch filmových.
Pokud je Sheldon a nový Sherlock asperger, tak to není nic na obdivování, ale na politování, páč jsou nemocní. Poslední dobou se množí psychicky nemocní cool hrdinové, kteří terorizují okolí za blaženého uslintávání diváků. :-)
Interakce s ostatními homo sapiens je nezbytná, a tak i sociální inteligence se cení.
Co se týče dárků, nikdy jsem nepochopila dávání peněz vydělávajícím lidem. Staré paní je třeba zatěžko chodit nakupovat, a tak dá pár stovek. Zároveň ale "nic nepotřebuje", a tak koupit dárek pro ni je nemožné. Má dostat těch pár stovek nazpět?
Pak jsme měli profesory, kteří byli špičky ve svých oborech a přitom to byli takoví normální lidé se soucitem k prostým hloupočkým studentům:-)
Tito lidé z konce Gaussovy křivky jsou ti, co posouvají vývoj dopředu a jsou zapotřebí. Proto žehrání většiny, která je nechápe mi přijde nemístné. Těm největším řvounům bych odepřela výdobytky získané těmito asociály - od eletřiny po léky.
Asociální chování takových lidí se projevuje skutečně různě a také závisí na možnostech interakce s ostatním obyvatelstvem. Mezi učiteli je jich samozřejmě míň, protože se setkávají s "většinou" denně a společenské konvence okoukají (považují je za zbytečné, ale používají je, protože jim to usnadňuje život - zjistili jak to funguje).
Ovšem na takové akademii se kumulují na jednom místě i stovky takových asociálů a v interakci se sebě rovnými žádné problémy nemají a s ostatními přicházejí do styku minimálně - třeba když platí u pokladny v obchodě.
Mezi těmito lidmi jsem nalezla abnormální množství velmi charakterních lidí, kteří jsou čestní, velkorysí, přátelští, soucitní, mravní, štědří, spolehliví, zodpovědní,....Neženou se za penězi, za společenským postavením, majetky a hýřením. Většinou nechápou význam těchto věcí. A už vůbec, proč by to měli chtít.
Nejvíc mne na nich vždy překvapovala ta nesobeckost a absence závisti a mstivosti, se kterou jsem se setkávala všude jinde.
Skutečnost, že je člověk chytřejší než ostatní, ho neopravňuje k hrubosti. To je jako kdybychom se my průměrní chovali hrubě k mentálně retardovaným...
Nemyslím si, že by v reálném světě existovali ti kamarádi-obdivovatelé, kteří o hrubého génia obětavě pečují.
Kdo z nás by se nechal šikanovat Sheldonem?
Takže náš malý odborník například vyprávěl pohádku o Červení karkulce, která se vzápětí přeložila v reklamu na hnojivo:-)