Zdravotnictví a poplatky

upraveno 12. května 2012 v Rozličný pokec
Abych nezapleveloval veledůležitou diskusi, jestli máte radši Aleka nebo Aleka (nedávno tu padlo slovo mazání :), raději založím nové téma, i když mnoho právníků tu diskutovat nebude.

V diskusi jsem zmínil protistanovisko prof. Musila k nálezu ústavního soudu k návrhu na zrušení částí zákona č. 261/2007 Sb. o stabiliyaci veřejných rozpočtů, (který se mimo jiné týkal přímých plateb ve zdravotnictví, tj. změny zákona 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění). Jo, je to dlouhý a jo, vim, že to nikdo nebude číst. Ale když jsem to nakousl, nechci to nechat nedořečené. Podotýkám, že nález, který posvětil tento dle mého zásadně protiústavní zákon, byl přijat nejtěsnější většinou 8 soudců proti sedmi, přičemž došlo dle mého i k porušení zákona o ústavním soudu, neboť tento nález je v rozporu s nálezy předchozími a pro takovou změnu právního názoru musí hlasovat minimálně devět soudců.

Odlišné stanovisko soudce prof. JUDr. Jana Musila

Nesouhlasím se zamítavým výrokem a s odůvodněním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08. Podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujímám k nálezu odlišné stanovisko:

1. Domnívám se, že měl být zrušen celý zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, protože nebyl přijat ústavně předepsaným způsobem. Z toho logicky vyplývá, že měly být zrušeny i ty části tohoto zákona vyčleněné k samostatnému řízení pod sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (financování zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění).

2. Důvody, jež mě vedou k tomuto závěru, jsem podrobně vyložil v odlišném stanovisku, které jsem podal spolu se soudcem Pavlem Rychetským k nálezu vydanému pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07 (týkajícímu se daňové části zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů), na něž plně odkazuji. Všemi vadami uváděnými v onom odlišném stanovisku trpěly i části zákona posuzované v nynějším řízení.

3. Toliko souhrnně tedy opětovně konstatuji, že způsob projednávání a přijetí celého zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, se proti elementárním a esenciálním požadavkům kladeným na zákon prohřešuje tak hrubě, že došlo k narušení samotného principu právního státu, zakotveného v preambuli a v článku 1 odst. 1 Ústavy. Došlo rovněž k porušení principů dělby státní moci a její demokratičnosti (preambule a článek 1 odst. 1, článek 2 odst. 3 Ústavy) a k porušení principu ochrany menšin při politickém rozhodování (článek 6 Ústavy).

4. Zavedením regulačních poplatků v souvislosti s poskytováním zdravotní péče došlo podle mého názoru též k porušení článku 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), zaručujícího bezplatnost standardní zdravotní péče pro účastníky veřejného zdravotního pojištění.

5. Ústavodárce použitím lingvisticky zcela určitého a přesného adjektiva „bezplatný“ v článku 31 Listiny dal zřetelně najevo svou vůli zajistit občanům všeobecný přístup ke zdravotní péči bez jakékoli platby. Již pouhou jazykovou interpretací lze dospět ke zcela jednoznačnému závěru, že ústavodárce tak učinil vědomě a že chtěl volbou tohoto jazykového vyjádření odlišit úplnou bezplatnost základní zdravotní péče od jiných případů sociálních práv, obsažených v jiných ustanoveních hlavy čtvrté Listiny, v nichž se naplnění sociálního práva garantuje toliko „v přiměřeném rozsahu“ (např. článek 26 odst. 3, článek 30 odst. 1 Listiny). Odporuje elementárním pravidlům jazykového výkladu interpretovat adjektivum „bezplatná“ zdravotní péče jako „placená“ zdravotní péče, a to i za situace, kdy placení se má týkat pouze části zdravotní péče.

6. Podle mého názoru odporuje principu bezplatnosti, je-li pacient již na samém pomyslném „vstupu“ do systému zdravotní péče podrobován poplatkové regulaci. I malé poplatky mohou pro určitou skupinu sociálně hendikepované populace (i když třeba jen pro malou část) vytvářet bariéru, kterou tito občané nebudou s to překonat a nedostane se jim ani základní zdravotní péče – a to přesto, že byli účastníky systému zdravotního pojištění a podíleli se (někdy celoživotně) na jeho průběžném financování.

Argument obsažený v bodě 118 odůvodnění nálezu, že totiž tomuto „vyloučení“ občana ze systému veřejného zdravotního pojištění lze zabránit prostředky sociální péče [obstaráním si potvrzení o hmotné nouzi podle § 16a odst. 2 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění], nepokládám za uspokojivý. Takovéto byrokratické procedury jsou pro nemocné lidi velmi zatěžující, mohou oddálit nezbytné léčení a především toto „doprošování se“ bezplatné zdravotní péče z důvodu hmotné nouze je lidsky ponižující a nedůstojné. Právo na zachování lidské důstojnosti je chráněno článkem 10 Listiny.

7. Nemohu souhlasit s názorem vysloveným v bodech 92 a 93 odůvodnění nálezu, kde se tvrdí, že zavedení regulačních poplatků zákonem je prý pokryto licencí obsaženou v článku 41 odst. 1 Listiny. Ustanovení článku 41 odst. 1 sice stanoví, že tam uvedených sociálních práv „je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí“, to však přece nelze vykládat tak, že zákonodárce může ústavně zakotvené právo popřít a stanovit de facto jeho opak. Zákonodárce podle mého názoru nemá oprávnění „provést“ ústavní právo na bezplatnou zdravotní péči tak, že zavede placenou zdravotní péči. Ani „široký prostor pro zákonodárce při volbě nejrůznějších řešení“, o němž se hovoří v bodu 92 odůvodnění nálezu, nedovoluje zákonodárci stanovit opak toho, co explicite zakotvuje ústavní norma.

8. Plně uznávám, že realistický pohled na věc, beroucí do úvahy mimořádnou nákladnost zdravotní péče, jakož i to, že v široké škále zdravotních výkonů lze rozlišit ty, které jsou pro ochranu zdraví zcela nezbytné, a ty, které naopak jsou zbytné nebo nahraditelné jinými prostředky, opravňuje k tomu, aby některé segmenty zdravotní péče byly i za dnešního ústavněprávního stavu podrobovány placení samotnými pacienty. To se však může týkat pouze „nadstandardních“ služeb (např. kosmetických výkonů), stravování a ubytování v nemocnicích nebo příplatků na vybrané léky. Naproti tomu zcela bezplatně má být poskytována základní (standardní) zdravotní péče a léky.

9. Nesouhlasím s tezí vyslovenou v bodě 102 odůvodnění nálezu, podle níž prý „k zamítnutí nálezu mohlo dojít již z důvodu zachování zdrženlivosti“, a že tudíž další ústavněprávní testování (zejména test proporcionality) bylo provedeno jaksi „navíc“ a snad by ani nemuselo následovat (analogická argumentace se uvádí v bodě 134 odůvodnění nálezu). Toto odůvodnění je patrně vedeno úvahou, že zvolená úprava zpoplatnění zdravotní péče je „politickou otázkou“, jejíž řešení je ve výhradní dispozici zákonodárce, a nepodléhá tudíž přezkumu ze strany Ústavního soudu.

Takový úsudek je podle mého názoru z principu nesprávný. Zajisté je třeba uznat, že sociální práva, na rozdíl od „klasických“ práv občanských a politických, se vyznačují četnými specifiky a že také způsob jejich ochrany je komplikovanější. Soudobá právní nauka, jakož i judikatura u nás i v zahraničí však dnes většinově uznávají, že sociální práva požívají ústavněprávní a mezinárodněprávní ochrany a jsou tzv. judikovatelná (justiciability); za nesporné je to pokládáno u tzv. „jádra“ (core) závazků ze sociálních práv (k tomu srov. např. Kratochvíl, Jan: Judikovatelnost sociálních práv: nějaké mezery? Právník, č. 11/2007, s. 1161–1188). Bylo by nejen degradací sociálních práv, ale i popřením jejich ústavněprávní povahy, pokud by Ústavní soud byť jen uvažoval o odepření své ochrany těmto sociálním právům.

Pokud odůvodnění nálezu odkazuje na nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/07 a Pl. ÚS 2/08, není taková analogie namístě, protože nyní posuzovaná právní materie je odlišná (tam vyslovené názory se týkají problematiky daní a nemocenského pojištění).

10. Za zcela nepřípadnou a zcela ahistorickou pokládám argumentaci obsaženou v bodech 96 a 97 odůvodnění nálezu. Jaký smysl má srovnávat novodobá a na diametrálně odlišných společenských podmínkách založená sociální práva dnešních občanů s otrokářským Chammurapiho zákoníkem, pocházejícím z 18. století před naším letopočtem? K čemu je zapotřebí, aby se současná česká právní úprava vymezovala vůči stalinské Ústavě SSSR z třicátých let nebo k dřívějším československým ústavám z doby komunistického režimu?

Jestliže Ústavní soud pokládal za žádoucí provést jistou historickou komparaci, bylo by bývalo případnější uvést, že celý koncept sociálních práv včetně práva na důstojnou zdravotní péči je plodem evropské křesťanské a humanistické tradice. Jeho počátky lze klást již na konec 19. století; největšího rozkvětu dosáhl v druhé polovině dvacátého století, např. ve skandinávských zemích, v Německu, ve Francii a v dalších západoevropských zemích, kde přispěl k dlouhodobé stabilitě a prosperitě celé společnosti. Rozsah těchto sociálních práv je v jednotlivých zemích velice různý; je také zřejmé, že v poslední době prochází koncept sociálního státu určitou krizí, vyvolávající potřebu legislativních a ekonomických reforem.

11. Pokud se český ústavodárce rozhodl zakotvit v Listině základních práv a svobod širokou plejádu hospodářských, sociálních a kulturních práv příznačných pro koncept sociálního státu, učinil tak nepochybně v přesvědčení, že tato práva jsou nezbytná pro skutečně plnohodnotné občanství, totiž pro možnost každého občana „žít životem civilizované bytosti podle standardů obvyklých v dané společnosti“ (britský sociolog T. H. Marshall v eseji Citizenship and Social Class, 1950). Garance určitého minimálního rozsahu spotřeby a záruka jisté míry sociální jistoty jsou pokládány za nezbytný předpoklad důstojného života. Sociální stát, založený na novodobých mechanismech občanské solidarity (přesahujících tradiční formy rodinné, kmenové či skupinové solidarity), např. na zdravotním pojištění financovaném zčásti z veřejných zdrojů, vybalancovává zájmové rozpory a tlumí ostré sociální konflikty, čímž de facto přispívá též k bezporuchovému chodu tržního hospodářství. Na kulturní úrovni je sociální stát založen na takových humanitních ideálech, jako je ochrana slabších a podpora strádajících. Výrazný přínos sociálního státu je spatřován v posílení vnitřní soudržnosti společnosti, nezbytné pro schopnost čelit civilizačním hrozbám.

12. Český ústavodárce zakotvil v Listině velmi vysoký standard sociálních práv, v některých směrech přesahující zahraniční úpravy. Příkladem takové vysoké úrovně je právě zde posuzované právo na bezplatnou zdravotní péči. Takový mezinárodně „nadstandardní“ stav úpravy ovšem je možný, a není žádným relevantním argumentem pro to, aby dnešní zákonodárce, s odkazem na odlišné zahraniční vzory, nerespektoval kvalitativně vyšší úroveň české ústavní úpravy posilující práva občanů.

Pokud část české politické reprezentace zastává názor, že současná úroveň ústavně zakotvených sociálních práv v České republice je příliš vysoká, ekonomicky neudržitelná a vyžadující reformy, má samozřejmě možnost v politické soutěži usilovat o jejich ústavní změnu. Ve svobodné politické diskusi mohou být zajisté předkládány odborně fundované argumenty o tom, že bezplatná zdravotní péče je snad neudržitelná – a to přesto, že roste hrubý národní produkt a celkové bohatství společnosti, a přesto, že v systému zdravotního pojištění vznikají mnohamiliardové přebytky.

Lze jistě připustit, že taková argumentace může získat silnou podporu voličů, jež bude potřebná k prosazení ústavních změn. Nelze však podle mého názoru připustit „přepsání“ ústavních předpisů pomocí obyčejných zákonů, navíc za situace, kdy společenská a parlamentní diskuse o těchto otázkách v České republice probíhá nedůvěryhodným způsobem, není podložena fundovanými argumenty a není dosahováno ani elementárního společenského konsensu.

13. Poněkud nejasně formulovaná úvaha v bodě 98 odůvodnění nálezu, že snad při formulování článku 31 Listiny nastal rozpor „mezi vůlí zákonodárce a dobovou politickou realitou“ není rozhodně žádným ústavněprávním argumentem ve prospěch zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví.

14. Nemohu souhlasit s tím, jak se v odůvodnění nálezu hodnotí některé skutkové okolnosti zavádění regulačních poplatků a výsledky dokazování provedeného před Ústavním soudem výpověďmi premiéra Mirka Topolánka a ministra zdravotnictví Tomáše Julínka.

Já osobně jsem nenabyl přesvědčení, že „z provedeného dokazování“ vyplynulo, že regulační poplatky zamezují nadužívání zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, jak se tvrdí v bodech 107 a 124 odůvodnění nálezu. Teze o „nadužívání“ sociálních práv patří k oblíbeným, ideologicky zabarveným floskulím kritiků sociálních práv, avšak nezaznamenal jsem, že by o oprávněnosti tohoto tvrzení byl Ústavnímu soudu předložen jakýkoliv přesvědčivý důkaz (např. statistická data opřená o signifikantní vzorek populace a o dostatečně dlouhé sledované období). Předkládaná tvrzení o zmenšeném počtu návštěv u lékaře či počtu vyzvednutých léků po zavedení regulačních poplatků vycházejí z velmi krátkého sledovaného období, nezohledňují faktor „předzásobení“ léčivy na konci roku 2007 a nevylučují takovou interpretaci, že pokles četnosti návštěv a odběru léků může mít též příčiny nežádoucí („přecházení“ skutečné choroby, neléčení skutečně potřebných osob).

Také tvrzení obsažené v bodě 130 odůvodnění nálezu, že „lze zaznamenat efekt hospodárnějšího nakládání s léčivy“ nebo že „účinky této formy solidarity již v praxi od účinnosti napadené právní úpravy v konkrétních případech závažně nemocných občanů nastaly“, pokládám za důkazně nedoložené. Tato tvrzení dokládají nanejvýše to, že léků bylo odebráno méně a že někteří občané již splnili podmínky pro vrácení plateb nad rámec 5 000 korun, nikoliv však to, že je to projevem zvýšené hospodárnosti nebo toho, že vyšší platby byly nebo budou pacientům skutečně vráceny.

15. Nejsem přesvědčen o tom, že provedené dokazování opravňuje k tvrzení, že zavedení regulačních poplatků zajišťuje „kvalitnější faktickou realizaci článku 31 Listiny“ (bod 110 odůvodnění nálezu), což je mj. vyvozováno ze zavedení limitu na regulační poplatky ve výši 5 000 Kč ročně.

Teze o „prohloubení solidarity mezi pacienty“, vyslovená v bodě 124 odůvodnění nálezu, vnáší do celého konceptu sociálních práv pro mě poněkud překvapivý aspekt. Domníval jsem se doposud (patrně naivně), že sociální práva jsou spíše výrazem solidarity zdravých s nemocnými, mladých se starými, silných se slabými, nikoliv projevem solidarity nemocných s ještě nemocnějšími.

16. Výklad pojmu „bezplatná lékařské péče“ uskutečnil Ústavní soud již ve dvou svých plenárních nálezech (sp. zn. Pl. ÚS 35/95 a Pl. ÚS 14/02). Interpretace tohoto pojmu obsažená v nyní projednávané věci je odchylná od těchto předchozích nálezů.

Změna předchozího právního názoru je sice možná, avšak musí být dodržena podmínka vyjádřená v ustanovení § 13 zákona o Ústavním soudu, tj. vysloví-li se pro změnu alespoň devět přítomných soudců Ústavního soudu. To se v této věci nestalo, protože pro přijetí nálezu hlasovalo toliko osm soudců.

17. Z legislativně-technického hlediska pokládám za nonsens označovat zavedené regulační platby jako poplatek. Zavedená platba je příjmem zdravotnického zařízení, vzniklý právní vztah mezi pacientem a zdravotnickým zařízením je nikoliv veřejnoprávním, nýbrž soukromoprávním vztahem. Jde tedy spíše o cenu, postrádající však jakýkoliv ekvivalent k zaplacené zdravotní službě nebo léku.

Veřejnoprávní charakter nezískává tato platba ani tvrzenými transfery peněz mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními nebo lékárnami. Tvrzená regulace toku peněz mezi těmito subjekty, která by údajně měla příjmy z regulačních poplatků zohledňovat, je natolik složitá a netransparentní, že přijatá právní úprava porušuje maximu určitosti, srozumitelnosti a jasnosti právní normy, patřící do rámce právního státu podle článku 1 odst. 1 Ústavy. Též tato ústavní norma byla dle mého názoru v dané věci porušena.

18. Za protiústavní pokládám rovněž novelizovaná ustanovení § 16a odst. 6 až 8 zákona č. 48/1997 Sb. V těchto ustanoveních je zakotvena povinnost zdravotnických zařízení a lékáren regulační poplatek vybírat a sdělovat zdravotním pojišťovnám příslušné evidenční a účetní údaje; v případě, že tyto povinnosti nebudou plnit, může jim zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.

Tato ustanovení jsou podle mého názoru v rozporu s článkem 1 Listiny, zakotvujícím rovnost v právech, a s článkem 11 odst. 1 Listiny, chránícím právo vlastnit majetek, přičemž vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.

Zdravotní pojišťovny na straně jedné a zdravotnická zařízení a lékárny na straně druhé jsou soukromoprávními subjekty, jejichž právní vztahy jsou upraveny smluvně. Z uzavřených smluv nevyplývá závazek vybírat regulační poplatek, určený navíc pro samotného příjemce poplatku, ani právo zdravotní pojišťovny ukládat pokuty za nevybírání těchto částek.

Nemohu souhlasit s názorem vysloveným v bodě 131 odůvodnění nálezu, že „je na vůli zákonodárce, který subjekt vybaví pravomocí veřejnoprávní sankce“. Odporuje logice věci a principům právního státu, aby pravomoc ukládat veřejnoprávní sankci ve formě poměrně citelné peněžité pokuty byla zákonem svěřována jednomu z účastníků občanskoprávního vztahu, který je samozřejmě zainteresován na obsahu tohoto vztahu.

19. Nemohu sdílet „respekt k práci expertů připravujících záměr reformy“, vyjádřený v bodě 111 odůvodnění nálezu. Tito experti (možná ?) předložili zákonodárci a veřejnosti posléze realizovaný nápad, že jednou z cest vedoucích k řešení problémů financování českého zdravotnictví je také zpoplatnění péče o nedonošené kojence v inkubátorech, zdravotní péče o malé děti či seniory; dosáhlo se tím příjmů, které z hlediska celkového rozsahu financování zdravotní péče jsou vcelku zanedbatelné. Občané by patrně dali přednost tomu, kdyby tito experti poskytli uspokojivé vysvětlení zásadních makrostrukturálních problémů českého zdravotnictví, např. otázky, proč podíl výdajů na léky v řádu desítek miliard korun činí v České republice téměř třetinu celkových výdajů na zdravotnictví z veřejných zdrojů a proč je tento podíl zhruba dvojnásobný oproti situaci v jiných vyspělých západních státech.

To vše jsou ovšem otázky, jejichž posuzování nepatří do kompetence Ústavního soudu, stejně jako do textu nálezu Ústavního soudu nepatří slova o respektu k práci expertů.


Celé rozhodnutí včetně protinázorů sedmi soudců naleznete zde:
http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=58756&pos=22&cnt=67&typ=result
«13456

Komentáře

  • upraveno 12. května 2012
    flanker.27 napsal(a):

    Amaroun napsal(a):

    flanker.27 napsal(a):

    Myslim, že jsem to už celkem napsal, ale dobrá ještě jednou. Podle mě jde o systém, kterej tahá peníze z lidí, kteří skutečně nemoc potřebujou, a to opakovaně, nikoli aby zabraňoval zneužívání zdravotního systému.

    Aha já myslel, že za tím stojí i nějaký postoj co se týče financování zdravotnictví...
    A ono se ho to netýká? S financováním se to má tak, že poplatkem platíš něco, co jsi už jednou zaplatil na pojištění. Jestli máš pocit, že by se měla někde získat peníze navíc, tak přeorganizuj správní rady pojišťoven tak, aby dokázaly bránit dalším stavbám paláců a pak řvaly, že maj málo na péči. Příp. aby se neutápěly finance v projektech typi IZIP.
    IZIP a obsazení správních rad je hrůza... To nepopírám - jenom nevím jestli by ty ušetřené finance
    stačili....
  • upraveno 12. května 2012
    Stačily...je vidět jak malou představu máš o tom kolik se vybere a kolik jde zpět do zdravotnictví na to, za co si lidi vlastně oficielně platí....a to se ani nebudeme bavit o tom, že farmacie a náboženství jsou dva nejlepší kšefty na tomto světě....jen si sečti, kolik toho státu ročně odvedeš a kolik vlastně vyčerpáš....nejdřív zaplatíš daně, pak zdravotní pojištění a pak poplatky - platíš 3x:-D
    Při Dunaji stojí paláce z krve mé a mého potu....akorát že spíš při Vltavě :-p
  • upraveno 12. května 2012
    :-)
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 12. května 2012
    K tomu doporučuju tyto články, již staršího data, ale myslím, že stále dosti k věci:
    nemocné zdravotnictví I
    Nemocné zdravotnictví II
    Jak posRath VZP
  • upraveno 12. května 2012
    Například ti mohu sečíst, že odečtu-li mateřské a porody (chce stát nové občany, kteří budou zdraví, normální a budou pracovat?!) - no tak jsem měla nemocenskou naposled před devíti lety - nadýchala jsem se formalínu a acetonu v laborce :-) Za celou tu dobu devíti let jsem byla jen 2x ročně u zubařky, přičemž mé návštěvy jsou víceméně formální - jukne mi do huby, řekne dobré a naschle za půl roku....při chřipkách si vystačím s kapesníkem a když je nejhůř tak jeden víkend s paralenem......nemyslím, že bych si vyčerpala, co jsem zaplatila....tak kde ty peníze jsou ?!
  • upraveno 12. května 2012
    Tak na tu farmacii bych dal pozor... Ono to není úplně jednoduchá záležitost. Z hlediska jaký finance se do toho sypou a jaký maj požadavky investoři... Je třeba si uvědomit, že tam je fůra projektů, který končej slepou uličkou. Spousta léků se vůbec nedostane na trh. Připočti si investice do technologií, poplatky za patenty atd atd... Samozřejmě že spousta věcí okolo farmacie je kontroverzních jako spousta "úžasných" leků proti chřipce - ale to už je blbost lidí co si to kupují (stejně jako že chodí k přírodním léčitelům). Na druhou stranu je pravda že pokud vypukne prasečí chřipka tak farmaceutický firmy nestojí stranou a neostýchají se - proč taky, že....

    Stejně se dá nadávat na developery s pozemky, který si maj třeba 20% zisku z prodeje budov...

    Jinak třeba Francouzské zdravotnictví je považováno za nejpokročilejší a nejfunkčnější na světě a poplatky tam jsou, proto aby tam lidi nechodili zbytečně...

    Co se týče náboženství tak Česko-bratrská církev evangelická je na tom neziskově... Ostatní nemohu soudit :-)
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 12. května 2012
    Jarla: Od toho se tomu systému říká solidární (totiž tak by v přestavě mne naivího měl fungovat). Třeba jedna Eliščina infuze stála cca 40 000 Kč, a dostávala jí jednou za 4 tejdny. Předchozí ijjekce takys tály cca 1000 Kč jedna a píchala si je denně.

    Pak je tu samozřejmě druhá stránka, jaké náklady se účtují. Jak je uvedeno v 2. linkovaném článku, v Německu se platí za 1 koronární stent (to je takový ten bazmeg, co Vám zavedou do koronární tepny při infarktu) asi 1000 Euro. U nás je průměr ceny asi 3000 Euro. Aneb Česko a nejdražší dálnice...
  • upraveno 12. května 2012
    Kopíruji z jiné diskuze na jiném serveru, týkalo se to ého názoru na reformy (vč. zdravotnické):

    Jinak, vezměme si reformu pro běžného člověka s + - deset tisíc čistého (ano, i takový lidé žijí a hle, je jich většina) a ne tebe či mne, kdož máme platy jinde a umíme chodit v systému a nakrásno srát na nějaké pořadníky či objednávání.

    Zdravotnictví. Něco ti je, musíš dojíždět do pár desítek až stovek vzdáleného zařízení. Bere to čas, peníze a likviduje kvalitní střediska specializované péče (a v případě chomutovské onkologie střediska světové úrovně), která mají tu smůlu že prostě nejsou "v tom správném městě" a do kterých jsme už nasypaly tolik peněz že bychom z nich mohli postavit dvě Blanky, zaplatit OpenCard a ještě ušetřit na VŠ školné na pět let provozu.

    Snižuje to produktivitu práce (místo dvou hodin zabiješ celý den, a tedy nepracuješ).

    Vysává to peníze z lidí co na to nemají. Zvyšuje to úmrtnost jinak životaschopných a vysoce specializačně zdatných a produktivních lidí.

    Taková je surová realita.

    ***

    K tomu že školné je i jinde a vyšší než to připravované zápisné v ČR

    Školné -

    Průměrné školné v EU za semestr je 6 000 Euro / rok v soukromých, 3 800 Euro / rok ve státních školách
    Průměrný čistý plat v EU - 50 000 EURO / rok (medián)
    Procento nákladů na rozpočet jednotlivce: 7,6%

    Navrhované školné v česku - 560 EURO / rok
    Průměrný čistý plat v česku - 7740 EURO / rok (medián)
    Procento nákladů na rozpočet jednotlivce: 7,235%

    Tak mi tu netvrď něco o tom že je řádově vyšší...

    ***

    Odpověď na moji reakci

    No dobře, bohužel na to není ...
    Opencard, bohužel, s tím teď tato vláda už taky nic neudělá ...
    Ale tak snaží se nabrat peníze kde se dá, ušetřit, snížit deficit atd.
    Bohužel předchozí vlády nás dostaly do špatné situace, řešit se to musí a nemyslím si, že by ty kroky byly až tak drastické
    Já vím, že někteří vydělávají pekelně málo, ale i s tím málem co mají furt mají na to, aby šli na pivo, koupili si jointa a podobný srajdy (i takové znám :)) )
    Takže to na tom tak špatně vlastně nebudou ne ? :)))


    Moje odpověď
    Není? Narveš 18,6 miliardy do onkologického centra, které pak za půl roku zrušíš; doktory kterým jsi zaplatit " příchodné", vyházíš (tedy + odchodné), jejich bytový komplex za 1,6 miliardy zbouráš; a narveš dalších nejmíň dvacet do centra v "krajském městě", vzdáleném sto kilometrů daleko?

    To je systémové!!!!!

    Btw. těch 160 km na převoz soukromý ambulanci bude kdo? v taxe 50 Kč na km to máš 8 000 Kč za jednoho pacienta. Chomutovská onkologie jich má 1 700 "nesamostatných" - to znamená 384 000 ročně náklad navíc za JEDNOHO PACIENTA - v přepočtu 652 800 000 milionů korun ročně vyhozených z okna ročně jen u daného zařízení

    Odpověď oponentury

    Wow, ok, informace, kterou jsem nevěděl, a na kterou nejspíš normální člověk ani nepřijde co?
    Ok, tak to velké mínus, otázka zní, je to tak pořád nebo až teď ? :)


    má odpověď

    No, tak každý rok tamní onkologii přibude průměrně 1000 pacientů... (potažmo přibívalo v sledovaném období 1999-2010)

    V tamnější toxicky kontaminované krajině to už lepší nebude

    jeho odpověď

    Takže tahle vláda za to odpovědná prostě není ne ? :)))

    má odpověď

    Za to že lidi maj rakovinu? Asi ne.
    I když kmotři ODS (= sponzoři s očividně nadstandardními výhodami nad rámec běžného občana ze strany lokálních ODS samospráv) asi ano, když rekultivaci vytěžených a toxicky zamořených oblastí řešili toxickou půdou z "rekultivací" z jiných toxických oblastí (Ostravsko, Karviná, Jáchymov, střelnice Prášily), odsíření elektráren za pomoci vyřazených a "repasovaných" filtrů z Německa, odprodejem městských bytů ne starousedlíkům (rozuměj, lidem co v nich bydlí), ale pod cenou kterou nabízeli tito obyvatelé s.r.o.čkům, které z nich udělali ze dne na den ubytovny a vyhodili ze dne na den původní obyvatele, nastěhovali nepřízpůsobivé a díky tomu skrze dávku na bydlení vysávají nás všechny...


    Za to že nařízením téhle vlády se zlikvidovalo zařízení za 20 miliard plus "rekrutační" náklady ve prostěch zařízení 40 let starého, a nevyhovujícího, už když se cinkalo klíčema...za to OPRAVDU může tahle vláda.

    zde diskuze skončila
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 12. května 2012
    Běžná praxe u nás. Narvat státní peníze, zmodernizovat, vyvést pohledávky na jiné zařízení, které zůstane ve veřejném sektoru a pak za pár šupů prodat. Případně zadlužit a pak prodat věřiteli pod cenou a podobně. A samozřejmě outsourcovat služby...
  • upraveno 12. května 2012
    Amaroun - o farmacii máš naprosto zkreslené představy. Když se znáš důvěrně s mikrobioložkou, co se provdala za majitele farmaceutické firmy tak víš věci, ze kterých bys zvracel od rána do večera. Nerodila v ČR jen aby jí dítě neočkovali a podobně, protože zatraceně dobře ví proč ne :-p Ale nebudu a nemůžu tu říkat cokoliv, moji spolužáci dělají ve farmacii a je to hnus a mlýnek na prachy - nemohu jmenovat nemohu říct nic konkrétního - toto je veřejné fórum.

    A Česko-bratrská církev evangelická je placena z daní nás všech - zjisti si, kolik církví si vlastně vydržujeme z daní - kolik lidí stačí na založení církve a kolik abychom je financovali proti své vůli...a pak stačí zjistit kolik lidí se hlásí k Česko-bratrské....co je snazšího...


    flanker - o takovéto solidaritě nehovořím, hovořím o nadstandardní péči třeba pro vyžírky z vlády....když má tvoje máma rakovinu a švagrová pana poslance rakovinu - dostává se jim oběma stejné péče a stejného ošetření ? Kdo dostane lázně a orgány a kostní dřeň? Kolem koho se budou točit nejlepší odborníci, pro koho platí pořadníky?

    No myslím, že Arianus vidí do těchto svinstev poměrně dobře - o tom nepochybuji ani trochu...
  • upraveno 12. května 2012
    No...ono se to v CV neprodalo. Prostě se to zavřelo a leží to ladem. Není smlouva od pojišťovny, není péče. A vše chátrá.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 12. května 2012
    No...ono se to v CV neprodalo. Prostě se to zavřelo a leží to ladem. Není smlouva od pojišťovny, není péče. A vše chátrá.
    Možná se tím snižuje cena, za kterou se to pak prodá. Anebo je to prostě výsledek proaktivního přístupu toho zařízení co přežilo...
    Jarla: No, ono je to posaný i v těch článcích vejš. Třeba doplácení za léky. Rádoby hezká je výše úhrad za léky, která proplácí hodně a doplatky jsou malý, jenže výsledkem je:
    Lékovou politiku a úhrady léků řídí lékové komise pracující pod hlavičkou ministerstva, kde sedí zmrdi jak z ministerstva tak z pojišťoven. Ti berou úplatky za to, že schválí plnou úhradu téměř jakéhokoli léku. Kdyby se léky nehradily v takové míře, pak by farmaceutické firmy zdaleka nenadělaly takové kšefty. Proto jejich motivační programy předčí všechna očekávání – dokonce i pan generální ČEZu by čuměl na drát. Mám známého na vedoucím postu jedné renomované farmaceutické firmy a ten tvrdil nezaručené zprávy o tom, že úplatky věnované jednotlivými firmami jednotlivým úředníkům i politickým špičkám, kteří pro ně lobbují jdou do miliónů korun – samozřejmě neřekl přesně kdo, ale jeho rozhled je takový, že mu nemám důvod nevěřit. Ti, kdo nedají nic, pochopitelně plně hrazené léky nemají a tak řvou, protože jejich konkurenceschopnost na trhu klesá. Chci-li si tedy udržet dobrou pozici na trhu, musím dávat taky.

    A vůbec, že jsem tohle téma začínal, teď mám deprese... :)
  • upraveno 12. května 2012
    Hm mám spolužáka/vzdáleného bratrance, co dělá zástupce nejmenované farmaceutické firmy u nás....fond na miliónové úplatky...jo tohle přesně on dojednává.....respektive po několika letech už to na něj bylo příliš, tak pláchnul za hranice a dělá něco dočista jiného na jiném kontinentu, jen aby byl od toho svinstva co nejdál - to je vlak, ze kterého se těžko vyskakuje....
  • upraveno 12. května 2012
    Já podepsal zrovna v pátek před víkendem souhlas s nákupem diagnostik "na sklad mimořádných záloh" v řádu jednotek milionů a když si vezmu jednotlivé položky, není to "levná" sranda.
  • upraveno 12. května 2012
    Jarla: O Farmacii mám docela solidní informace a to přímo z rodiny... Z hlediska toho, že příslušný jedinec pracoval v Glaxo Smith kline na docela dobré pozici tak rozhovory na toto téma jsou u ná doma běžné... Sranda business to rozhodně není - Ale už jsme zase u toho někdo říkal a tamten říkal
    A Česko-bratrská církev evangelická je placena z daní nás všech
    A podruhé ti říkám, že Česko-bratrská církev evangelická je nezisková organizace.. ufff Nevím jestli plat Faráře 5000-7000 kč je až zas takový kšeft nebo udržování diakonie, kulturních akcí atd atd - ne ehm není

    Neboj já taky platím (někdy - brigáda při studiu) nebo budu platit na věci co se mi nelíběj... Jako přes pojištění kuřákovy na léčbu rakoviny, nebo České filharmonii - život je svině - zvykej si ;-)

  • upraveno 12. května 2012
    pobírají plat v zákonem stanovené výši, která se pohybuje od 9300 korun měsíčně do 22 900 korun s možnými prémiemi; maximální možný plat pro aktivního biskupa se pohybuje kolem 40 tisíc.
  • upraveno 12. května 2012
    Kolik bere Biskup mně fakt moc netrápí... Možná u nás bere o trošku víc členové synodní rady a zástupci Evangelické teologické fakulty, ale že by to byl nějaký vejvar... Já mam vždycky jenom akorát zkušenost, že lidi co kritizují mimochodem i naší církev, tak o tom moc nevědí... Pěkný systém btw maj ale v Německu tam si u daní můžeš zatrhnout ikonku kam dáš určitou část daní - viz třeba na plat Farářů. Dokonalá to země! :-)
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 12. května 2012
    Můj skromnej názor je, že církev by se konečně měla od státu skutečně oddělit (bez slavných restitucí) a žít z toho, co jim věřící dají. Když dají dost, aby plat biskupa byl 40000, dobře pro ně.
  • upraveno 12. května 2012
    flanker.27 napsal(a):

    Můj skromnej názor je, že církev by se konečně měla od státu skutečně oddělit (bez slavných restitucí) a žít z toho, co jim věřící dají. Když dají dost, aby plat biskupa byl 40000, dobře pro ně.

    Můj skromný názor je docela podobný, akorát na restituce nemám názor z hlediska neznalosti - ale pokud se jedná o majetek, který byl konfiskován Komančema - tak pak i s restitucemi...

    Stejně si ale myslím, že Hateři na internetových diskuzích jen tak si svoje emoce na církvích nepřestanou vylívat... I když oni si vylívaj zlost na .... v podstatě na všem...
  • upraveno 12. května 2012
    Já bych zas moc nezačínala o majetku, který někdo vyloudil na nevědomých prosťáčích výměnou za slib, že budou sedět na obzvlášť měkkém hřadu kolem nebeského trůnu....
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 12. května 2012
    Nemyslím, že by můj názor vyplýval až tak z neznalosti. I když mám za to, že církev neměla vlastnit nemovitej majetek ani před rokem 1948, tak mě kvuli zabavování jejich majetku fakt slzy nekapou.

    Takovej malej příkládek k restitucím. Zatímco obvyklá cena 1m2 zemědělský půdy je 16,50 kč, církve za stejnou půdu dostanou podle návrhu náhradou 30 Kč...
    A ti samí lidi, kteří to vypočítali, stáli u rozhodování, kterej majetek se bude vracet/nahrazovat a kdykoli se na to někdo pokusí třeba v poslanecký sněmovně při interpelacích zeptat, je mu řečeno, že tomu nerozumí, že je vůl a nejspíš komanč.
  • upraveno 12. května 2012
    Dobře a podle kterého leporela církev majetek nabyla? Kam se podělo hlásání chudoby a pokory ?
  • upraveno 12. května 2012
    Jarla napsal(a):

    Já bych zas moc nezačínala o majetku, který někdo vyloudil na nevědomých prosťáčích výměnou za slib, že budou sedět na obzvlášť měkkém hřadu kolem nebeského trůnu....

    Tvoji interpretaci ti brát nebudu :-) Je pěkná taková správně pohádková jako s Leporela...

    Flanker:
    Za Josefa II se ta suverenita nad majetkem omezila, ale někdy 1885 (nevím přesně kdy) se to zase vrátilo zpátky - platil pak stav před Josefem - ale jak to bylo přesně fakt nevím...


  • upraveno 12. května 2012
    nikam se nepodělo. Ti dole dřou chléb a vodu, ti nahoře kaviár a sekt!
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 12. května 2012
    Amaroun: Nezabejval jsem se tim nikdy blíž, ale ano, tak nějak to bylo. Ještě že jsme od té doby v něčem pokročili :)
  • upraveno 12. května 2012
    Wow, teda, Tyno, tos zase odpálila granát. Příště nevtipkuj o vážných věcech... :-)
    nemyslím, že bych si vyčerpala, co jsem zaplatila....tak kde ty peníze jsou ?!
    jarlo, proboha,jak se může tak chytrej člověk, tak hloupě zeptat? Chceš vědět, kde jsou tvoje peníze? Třeba u nás ve skříni... prášky mýho muže, imunosupresiva, kortikoidy. Coby odborník určitě víš, co s tělem dělají. Dáš si?

    Na solidárním systému je krásné právě to, že ČÍM MÍŇ VYČERPÁŠ, TÍM JSI ŠŤASTNĚJŠÍ. Vážně, já bych ráda zemřela v 80 ve spánku, aniž bych ze systému vyčerpala jedinou korunu, kterou jsem tam vložila. Ať si má někdo za moje prachy chemoterapii, ať si užije týdny na ARO, ať si zkusí transpantaci, ať si chodí třikrát týdně na dialýzu... Nechci ani korunu, vážně. Ale nikde není jistota, že mě nic takového nepotká :-( A od toho je solidární zdravotnický systém.

    A ještě bych se chtěla zastat transpatačních center. Psala jsem o mnoha lidech, kteří podstoupili transplantaci. Všechno to byl normální plebs jako my všichni - prodavačky, studenti, elektrikáři, učitelé...
    Všude na světě mají VIP jisté výhody,všude jsou kuliši, ale náš systém je jeden z nejrovnostářštějších na světě. Kde jinde by "obyčejného" pacienta operoval někdo jako profesor Pafko?
  • upraveno 12. května 2012
    Jarla napsal(a):

    Dobře a podle kterého leporela církev majetek nabyla? Kam se podělo hlásání chudoby a pokory ?

    O tom, že má být církev chudá, se v Bibli nepíše :P - spíš by neměla být samoúčelně bohatá, majetek má sloužit druhým :-)
    Osobně v tomhle asi je trošku rozdílná ideová představa nás Protestantů a Katolíků.. ono je to složitější, faktem je, že hodně majetku Katolická církev získala po pobělohorských rekatolizacích, ale hodně ho získala svým hospodařením, ekonomickou aktivitou, často je zvali šlechtici na svoje území, dávali jim půdu, protože rozvíjeli jejich panství...
    Pěkným příkladem hospodařeni jsou Templáři...
  • upraveno 12. května 2012
    Jarla napsal(a):

    Stačily...je vidět jak malou představu máš o tom kolik se vybere a kolik jde zpět do zdravotnictví na to, za co si lidi vlastně oficielně platí....a to se ani nebudeme bavit o tom, že farmacie a náboženství jsou dva nejlepší kšefty na tomto světě....jen si sečti, kolik toho státu ročně odvedeš a kolik vlastně vyčerpáš....nejdřív zaplatíš daně, pak zdravotní pojištění a pak poplatky - platíš 3x:-D
    Při Dunaji stojí paláce z krve mé a mého potu....akorát že spíš při Vltavě :-p

    to je logika... a ted si predstav, ze ja mam treba kamarada, ktery v 35 leci rakovinu a za pul roku lecby uz to stalo nekolik mega. Proto je ten system solidarni, zdravi lide prispivaji tem nemocnim. Kdyby kazdy vycerpal stejne kolik do systemu prispel, tak by se ten system asi do tydne zhroutil. anebo by se nejlepsim kseftem stala vyroba plastikovych pytlu na mrtvoly. :-))

    Ano, ve zdravotnictvi se hrozne plytva, to je pravda a je treba s tim neco delat. Na druhou stranu je v tom prostredi stejny odpor ke zmenam jako ke vsemu. Vsichni chteji reformy a zmeny, ale ne tyhle. jen nejake jine, samozrejme lepsi.
  • upraveno 12. května 2012
    Btw. to ze nekdo zdravotni a socialni odvody nazval pojistenim je hrozna hovadina, jsou to proste dalsi dane nic vic. Akorat slovo pojisteni vyvolava pocit, ze se clovek proti necemu pojistuje... ale tak to neni.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 12. května 2012
    simon84: Je to nazváno jinak, protože ten odvod podléhá jinému režimu a je jinak spravován i kontrolován. např. zdravotní pojištění není příjmem státu, ale pojišťoven, které ovšem mají zvlášní postavení, protože jsou něco mezi soukromým a veřejným subjektem. Sociální pojištění pak nespravuje finančák, ale správa sociálního zabezpečení.

    Ale ano, někdy se o nich mluví jako o daních "svého druhu." A především je to celkem jedno.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.