Povídka č. 10 /2.kolo/
Rukopis nalezený v láhvi
Nevím, jestli na těchto řádcích ještě někdy spočinou oči inteligentního tvora, ale potřebuji ulevit svému svědomí. Co se neodvážím říct živé duši, svěřím papíru a třeba jednou někdo pochopí...
Valyrie se stala minulostí pohřbenou v ruinách a je to všechno moje vina.
Matka měla pravdu, když mi říkala: „Igorku, vědec není žádné pořádné povolání. Co třeba technomág? Anebo nechceš být krvavý mág? Poslední roky...
Číst celý článek zde
Nevím, jestli na těchto řádcích ještě někdy spočinou oči inteligentního tvora, ale potřebuji ulevit svému svědomí. Co se neodvážím říct živé duši, svěřím papíru a třeba jednou někdo pochopí...
Valyrie se stala minulostí pohřbenou v ruinách a je to všechno moje vina.
Matka měla pravdu, když mi říkala: „Igorku, vědec není žádné pořádné povolání. Co třeba technomág? Anebo nechceš být krvavý mág? Poslední roky...
Číst celý článek zde
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Skvelo napisane, pacilo sa
Vtipné detaily (magicky obarvované oči na "normál", rrrrr-hlorrrr...).
Napoprvé považuji povídku za dobrou- Punťa mě přiměla znovu skouknout Jak vycvičit draka. :)
A jestli ještě někdy budu mít křečka, pojmenuju ho Aegon (a budu doufat, že si jednou pokecáme).