Povídka č. 14 /2.kolo/
Tajný deník Sansy Stark
Robb Stark zařval smíchy a otočil na další stránku.
„A když jsem včera šla po nádvoří a pozdravila ho, tak se na mě usmál a mírně se uklonil. Cítila jsem, že v té chvíli se moje srdce na okamžik zastavilo. Je tak galantní a hezký a vtipný. Otec říká, že železní jsou násilníci a rebelové, ale to není pravda. Otec o tom vůbec nic neví. Jak to vůbec může říkat, když ho vidí, jak slušný a milý k nám všem je?...
Číst celý článek zde
Robb Stark zařval smíchy a otočil na další stránku.
„A když jsem včera šla po nádvoří a pozdravila ho, tak se na mě usmál a mírně se uklonil. Cítila jsem, že v té chvíli se moje srdce na okamžik zastavilo. Je tak galantní a hezký a vtipný. Otec říká, že železní jsou násilníci a rebelové, ale to není pravda. Otec o tom vůbec nic neví. Jak to vůbec může říkat, když ho vidí, jak slušný a milý k nám všem je?...
Číst celý článek zde
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Tahle povídka měla zjevně za cíl předvést Starkovy děti v co nejhorším světle. A opravdu se jí to podařilo - aspoň co se Robba a Aryi týče.
Autor/ka velice chytře koncipoval povídku tak, aby si jednodušší čtenáři mysleli, že je o Sanse, a aby dostali to, co si přejí slyšet (Sansa je hloupá), zatímco ve skutečnosti je o jejích sourozencích, ukazuje, jak moc zlomyslní a odporní jsou. Tedy, v této povídce, oni ve skutečnosti tak zlí a primitivní nejsou.
Tento skrytý záměr - totiž všechny pošpinit a udělat z nich nesympatické trotly - vyšel autorovi na jedničku.
Opravdu se chovají politováníhodně.
Je mi líto nejen Sansy, ale hlavně Robba a Aryi, za to, co jim autor provedl, co z nich udělal.
Robb je zde vylíčen jako idiot, který se posmívá vlastní sestře na jakémsi "summitu dětské šikany" před ostatními "diváky, kteří mu nadšeně přikyvují a tleskají".
Jak bychom si takového bratra mohli vážit? Tohle má být Robb?
Robb ponižuje a posmívá se vlastní sestře, místo toho, aby ji jako správný starší bratr před podobnými nechutnostmi chránil a bránil.
To je teda sráč, pomyslí si nejspíš udivený a zklamaný čtenář.
Takhle by se syn Neda Starka ke své mladší sestře nikdy nezachoval.
Arya je zde popsána jako zlomyslný spratek, který má sadistickou radost z toho, když se její sestra rozpláče. Neprojevuje žádnou lítost, jen dětsky krutou radost z toho, že může ublížit. Její chování je vskutku odporné. Neprojevuje nic z toho, co Bran nebo Jon, nic z toho, co by projevoval na jejím místě normální člověk. Nepociťuje ani náznak toho, že by se měla stydět.
Takhle špatná ve skutečnosti ale Arya není. Kdyby byla, nemohli bychom se divit tomu, kdyby z ní vyrostla duševně narušená a citově deprivovaná troska, s nedostatkem citu a absence lítosti, která zabíjí bez mrknutí oka a ze zálohy každého, kdo se jí znelíbí.
Taková Arya není, i když tahle povídka se mi ji snažila hodně zošklivit.
Skoro to vypadá, že autor musí tu malou holku nenávidět...
Sansino rozhořčení je oprávněné a chápu ho. Bylo narušeno její soukromí, a navíc se o svých sourozencích dozvěděla opravdu nepěkné věci. Zklamali a zradili ji ti, kterým důvěřovala, její nejbližší.
Také u Jona a Brana jsem přesvědčen o tom, že by jen tak nečinně nepřihlíželi a deník by Sanse podali. Sice se zastyděli, ale to je málo. Proti hlouposti a stádovosti se musí bojovat. Takhle se jen zařadili do rozdováděného stáda, které si libuje ve vlastní hlouposti a krutosti, když najdou nějakou "černou ovci", která se neumí bránit.
Povídka vypovídá o Starkových dětech velice nelichotivé věci, v jakémsi křivém zrcadle autorovy představivosti.
Neměli bychom se smát Sansině deníku, ale všem těm, kteří se Sansině deníku smáli, i těm, kteří by se rádi smáli spolu s Robbem a Theonem a Aryou a Branem a Jonem a Rickonem (a dokonce i s Jorym, který jako jediný dospělý měl mít rozum). Ano, a politovat je.
Co říci závěrem - inu, Joffreyovi by se tahle povídka líbila.
Nezamindrákovaným lidem asi moc ne.
Ale jak jsem již psal výše, byl to autorský záměr, abychom po přečtení cítili mírnou nechuť.
Tohle jsou postavy z Písně, které bychom nemohli mít opravdu rádi.
Co se týká zbytku nevím jestli to myslíš vážně nebo jestli se jedná o další z tvých složitých vtipů který se tváří jako seriózní text (uznávám už se ti povedlo mě takto napálit). Arya se chová, no jako Arya protože ví co je Sansa zač a že se chová k ní úplně stejně. Takže tak trochu odveta. Rickon z toho ještě nemá rozum myslím že mu nedošlo co se děje. Theon je normální idiot (tak jako v sáze) a jeho chování bych se nedivil. Jo Rob je nereálný a choval by se asi jinak ale co dělat.
A Jon? Necítí k Sanse žádnou zášť a je čestný jako Rob. Asi by jí to taky vrátil ale to už je na autorovi. Každopádně zápisky z Sansina deníku k smíchu opravdu jsou protože takové blbosti jen tak někdo nenapíše. Sansa není jak ty říkáš "citlivá duše" ale je "přecitlivělá duše".
Jen tak, často se tu mluví o chybách, které udělaly Starkovy dcery. Ano obě udělaly chyby na, které rod doplatil. Sansa tím, že nechtěla odjet z Králova Přístaviště a pověděla o plánech svého otce odjet z něj (na druhou stranu opravdu si myslíte, že by je Malíček a Varys nechali odjet, jim vyhovovalo Nedovo zajetí a smrt). Arya také mohla pošeptat na Harenově jiná jména( lord Tywin, ser Kevan), a válka mohla být blíže vítěznému konci Starků. Obě chybovaly a kvůli obou pak v důsledcích umírali jejich blízcí, ale takový už je život (tedy vlastně píseň) za chyby se vždycky platí.
Děti si takovéhle věci bohužel normálně provádějí, bývají kruté a neuvědomují si, že je jejich jednání špatné. A dělají to i ty děti, z kterých později vyrostou charakterní lidé. A sourozenci si taky úplně běžně říkají, že se nesnášejí, i když to ve skutečnosti zas tak úplně vážně nemyslí...
Třeba já se klidně popral do krve i se silnějšíma klukama, ale za a) to bnemůžu chtít po malý holce, za b) když se mi někdo nebrání, tak mě to neopravňuje mu jakkoli ubližovat.
P. S. Tentokrát heavymu tleskám, řekl to daleko lépe než se to povedlo mě.
Vím, že sourozenci se strašně často pošťuchují, ale taková šikana mi připadá přehnaná. Já když se chci pobavit, jdu si do sestřina stolu a tam si vytáhnu nějakou její povídku (něco jako Bran+Freyovka nebo roztání Zdi), ale rozhodně bych se jí neposmívala, je jí jedenáct. S bráchou se pak společně svíjíme smíchy, ale zase kdoví co jsem já dělala v jedenácti. A Sanse je v téhle povídce taky deset nebo jedenáct.
Ne, tebe jsem rozhodně na mysli neměl. Ostatně potrefená husa se už přihlásila sama. ;-)
Co se stalo v knize, stalo se. Nemíním přepisovat dějiny. :-)
Vidíš, teď jsi na to kápla.
Děti nechápou, když jsou kruté a bezohledné. Třeba takový Everett to nechápe ani ve čtrnácti letech. :-)
Ale dospělí by to chápat měli. Jestli ne, je to tak trochu průser.
A to, že se něco takového běžně děje, neznamená, že to schvaluju nebo přehlížím.
Takže znovu. Kdo z vás, milé děti a dospělí, si myslí, že to, co se stalo v povídce, je správné a legrační anebo špatné a hloupé?
A odhlédněme od toho, že "takové věci se přece mezi dětmi běžně dějí".
Jen jestli je to chvályhodné nebo zavrženíhodné.
Jen jestli to:
a) schvalujete
b) odsuzujete
nebo ještě možná za c) je vám to jedno?
I když je mi skoro jasné, jak na tom kdo bude. :-)
Něco takového. Vadí jim, že není taková, jakou by ji chtěli mít oni.
BTW Ta Sansa má ale "štěstí" na to, do koho se zakouká... :-(
V povídce zaujal pozici vůdce party Theon a rozhoduje, kdo je outsider a kdo může být v partě. Robb se pouze přizpůsobil. Sám za sebe může být čestný a spravedlivý, ale pod vlivem alfadebila se chová jako debil.
V soukromí se Sanse omluví, ale ne před Theonem, který ho označuje za slabocha.
Nemyslím si, že by GRRM určil jako vůdce Theona, ale autor povídky, to tak cítí, takže proč ne. Spíš bych vytkla, že autor nedal do povídky víc svého materiálu a děti se chovají jako martinovy karikatury sebe sama. Tj. žádná postava v ničem nepřekvapí (kromě šikanujícího Robba). Je to opravdu nejhorší den starkovic potěru. :-)
A cože, EY má čtrnáct? Já ho vždycky měla za nějakýho třicetiletýho borečka, kterej všechno ví. Možná za to může ten avatar...(Omlouvám se za slovo boreček, sama ho nenávidím, ale teď se mi dokonale hodí) :-)