9. kolo povídkové soutěže - Ice & Fire
9. kolo povídkové soutěže - Ice & Fire
Podzimní kolo fanouškovských povídek ze světa ledu a ohně. Témata jsou následující: 1) Když se Robert vzbouřil - Rebelie Roberta Baratheona provždy změnila život v Západozemí. Mnoho krve a slz se prolilo pro to, aby byli Draci svrženi z … celý článek
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
A co ty? Už máš aspoň dvě, ne? :D
Je to jistě šokující, ale zatím mám jen půlku :-D
Pár rad ke psaní od slavných spisovatelů:
J. K. Rowling
“Buďte nemilosrdní a chraňte si dny, které jste si vyhradili na psaní. Nepodléhejte lákadlům, neodbíhejte k plnění běžných úkolů, ani se nepouštějte do dávno upozaděných záležitostí. Věnujte se v čas vymezený na psaní opravdu pouze psaní, okolní svět v tu chvíli přestane existovat“.
Ray Bradbury
“Prostě každý den svého života pište. Intenzivně čtěte. Pak už jen sledujte, co se bude dít. Mnoho mých přátel, kteří se dali na tuhle dietu, má dneska zatraceně úspěšnou kariéru.“
Kurt Vonnegut
„Tady máte lekci tvůrčího psaní. Pravidlo jedna – nepoužívejte středníky. Jsou to hermafrodití transvestité reprezentující absolutně nic. Jediné, co ukazují, je to, že jste chodili do školy.“
Alice Walker
“Nejsem si jistá, jestli špatný člověk dokáže napsat dobrou knihu. Pokud z nás umění nedělá lepší lidi, tak k čemu na světě je.“
Thomas Mann:
“Spisovatel je někdo, pro koho je psaní daleko obtížnější činností, než pro ostatní lidi.“
Walter Mosley
“Chcete-li být spisovatelem, musíte psát denně. Nestanete se jím jednou a od té doby jím budete. Ne, spisovatelem se stáváte každým dnem.“
Neil Gaiman
“Takhle se to dělá: sedíte na zadku u klávesnice a sázíte slovo za slovem. A najednou je to hotové. Je to přesně takhle jednoduché a přesně takhle těžké.“
Agatha Christie
“Ten nejlepší čas pro plánování a promýšlení knihy je během mytí nádobí.“
Isaac Asimov
“Kdyby mi doktor řekl, že mi zbývá posledních šest minut života, nedumal bych, co s nimi. Prostě bych psal trochu rychleji.“
George Orwell
„Svědomitý autor v každé větě, kterou napíše, se sám sebe ptá alespoň na čtyři otázky: Co se snažím říci? Jaká slova to dokáží vyjádřit? Jaký obraz nebo styl to ukáže jasněji? Bude mít tento obraz nějaký vliv? A pravděpodobně by se měl zeptat sám sebe na další dvě: Mohu to podat v kratší verzi? Napsal jsem něco vyloženě hnusně, aniž by to bylo nevyhnutelné?“
Toni Morrison
„Je nějaká kniha, kterou byste si chtěli přečíst, ale ještě ji nikdo nenapsat? Pak je vaší povinností takovou knihu napsat.“
Joss Whedon
“Pokud vám to prostě nejde, máte příběh, ale nemůžete ho ze sebe dostat na papír, vezměte jeho nejsilnější scénu nebo nejlepší nápad, co v příběhu máte, a rozsekněte ho. Je to brutální, ale nevyhnutelné.“
F.S. Fitzgerald
“Nepíšeme, přestože chceme něco říct. Píšeme, protože nemáme, co říct“
Maya Angelou
„Neexistuje na světě větší agonie, než mít v sobě ložiska příběhů, které jsme nikomu nepředali.“
Zdroj: http://svetyliteratury.cz/?p=1424
Jak psát podle F.S. Fitzgeralda
1. Začněte s poznámkami.
2. Vytvořte si detailní kostru svého příběhu
3. Nikomu svou práci nepopisujte
4. Vytvářejte lidi, nikoli typy
5. Používejte známá slova
6. Používejte slovesa, nikoli adjektiva, aby vaše věty fungovaly
7. Buďte nemilosrdní
Více tady: http://svetyliteratury.cz/?p=2246
Jedna lehce brutální rada od Bukowskiho
„Nezkoušej to. Nedělej to pro Cadillac nebo pro svou nesmrtelnost. Čekej. A pokud se nic nestane, čekej dál. Čekej, až to k tobě přijde. Až se to k tobě dostane blízko, zabij to. Nebo když se ti to bude líbit, udělej si z toho domácího mazlíčka“.
Haruki Murakami
„Nejdůležitější je, jestli to, co jste napsali, odpovídá vašemu osobnímu standardu. Před ostatními si to nějakým způsobem zdůvodníte, ale své vědomí však člověk neošidí.“
Albert Camus
„První věc, kterou si spisovatel musí osvojit, je v umění předvádět to, co cítí, ne to, co chce, aby cítili druzí.“
Karel Čapek
„Popisovat, to není nic, duch díla se musí vyhnout všem zbytečným slovům.“
„Nemysli na sebe, když píšeš, mysli na dojem krásy a okouzlení a skutečnosti, který máš vyvolat.“
Hemingway
„Nejdříve je třeba se naučit tomu, o čem píšeš, potom je třeba se naučit psát. Na jedno i druhé padne celý život.“ (tím časovým rozmezím se raději neřiďte :-D )
„Ze všeho je nejdůležitější nenapsat toho příliš najednou. Nesmíte se hned vyždímat, abyste nevyschl. Nechte si toho trošku také na druhý den. Důležité je, vědět, kdy přestat. Nenechte to dospět k úplnému konci. Pokud to stále stejně dobře pokračuje a dojdete k zajímavému místu a přitom víte, jak to bude dál, je čas toho nechat. Odložte psaní a nepřemýšlejte o příběhu, ať za vás pracuje vaše podvědomí. Druhý den ráno, když jste se dobře vyspal a cítíte se svěží, přepište, co jste včera napsal. Když dojdete k zajímavému místu a víte, co bude dál, zastavte se u nejzajímavějšího bodu. Když budete takto pokračovat, vaše dílo bude mít řadu zajímavých míst. Když budete psát román, nikdy v něm neuvíznete a stane se pro vás zajímavé, jak to běží dál.“
Samuel Johnson:
„Co je napsáno bez námahy, je obvykle čteno bez potěšení.“
Miroslav Horníček
„Člověk píše to, co cítí, a ne to, co od něj druzí chtějí.“
Jedna k zamyšlení od Kingsleyho Amise :-)
„Jestliže nejste schopni nikoho naštvat, nemá cenu pouštět se do psaní.“
A závěrečná o píšících ženách od G.B.Shawa :-)
„Muž klame lépe, když mluví, žena, když píše.“
Zajímavé poznatky o psaní má i René Nekuda, který učí na Literární akademii a vede zajímavý blog o psaní (http://www.renenekuda.cz/blog/ ):
http://blog.martinus.cz/2012/04/zakladni-principy-dobreho-psani
http://blog.martinus.cz/2012/05/jak-napsat-dobrou-povidku
http://blog.martinus.cz/2012/06/10-navyku-uspesnych-autoru
P.S.: Neber si to osobně, spíš mě zaráží všeobecná úroveň vzdělání.
V istom momente 13. februára 2001 sa celý vesmír prestane rozpínať a vrhne všetkých a všetko o desať rokov dozadu. Toto časotrasenie donúti ľudí znova prežiť posledné roky svojho života bez toho, aby na nich mohli čokoľvek zmeniť. Zdanlivo bizardný nápad známeho autora má veľmi reálne jadro - nútené prežívanie vlastnej minulosti je v kontraste s chaosom, ktorý nastane, keď vesmír opäť dospeje k pôvodnému bodu a obnoví sa pôsobenie slobodnej vôle. Ľudia ju však akosi nevedia využívať...
Nám ho nespomínali, nám spomínajú to, čo budeme mať na maturite. Viac ako na autorov sa knižná séria učebníc, ktoré používame, zameriava na formu období. A tak má byť aj maturita.
Od prvého dielu a prvého ročníka prechádzame z obdobia do obdobia. Pri každom si spomenieme znaky daného obdobia, kontext (prečo sa vyvinulo, aké boli podmienky, odôvodnenie jednotlivých znakov), všeobecnú tému, následne rôzne diela (maľby, články, časopisy daného obdobia) a napokon je tam zopár autorov (ku každému história a jedno-dve dôležité diela s ukážkami a úlohami).
Prvá kniha pre prvý ročník mapovala Starovek, Stredovek, Humanizmus a Renesanciu, Barok(o), Klasicizmus. Druhá kniha pre druhý ročník predromantizmus, romantizmus (trištvrť knihy, s bonusom ohľadom slovenských romantistov), postromantizmus, realizmus. Tretia kniha pre tretí ročník si nepamätám (to ešte budeme vrámci seminárov opakovať, myslím, že väčšina knihy boli avantgardné smery). Štvrtá kniha na záver začína existencionalistickou teóriou po druhej svetovej a potom veľká pasáž socialistického realizmu.
Podľa rokov na wiki ho teda neviem do tohto zaradiť. Evidentne to "literárne", čo sme sa mali učiť, písal ešte pred tým existencionalizmom, čiže tretia kniha. Tá sa končí Návrat ku spoločenskej funkcii literatúry a pred tým sú avantgardy.
Moment. Časotrasenie? To dielo sa nazýva Časotrasenie? Yops, toho sme si spomínali vrámci UKL (umenie a kultúra). Na normálnej rýchlej litike nič, na seminároch zatiaľ nič (je možné, že keď budeme opakovať tretiu knihu, tak to spomenieme), ale na UKL nám ho mierne spomenulo profesorka (akurát meno som si nezapamätal, len názov diela, takisto spomínala Solaris a pod., ale obsahovo rozobrala len Bílou nemoc, Válku s mloky a RUR sme prebrali na litike). Ak je to teda teoreticky sci-fi, potom to sedí na tretiu knihu, tam bol aj futurizmus vrámci avatgrady tuším.
Vy to beriete riadne z rychlika...
Tak já... já mám hodně hrubý návrh :-D A to je asi tak všechno :-) Ale myslím, že povídku do termínu stihnu :-D Škoda, že nemám tvůrčí náladu zrovna teď, ta by se jinak takových témat chytila rychle :-)
A když to dlouho bude otálet, tak vyzkoušej recept A. Christie :-D
1) složenou z asi pěti částí
2) první rozepsaná část se mi v myšlenkách rozeběhla do několika kapitol, takže sama o sobě vydá za povídku (takové to postavě A se stane to a to... a mezitím si začínám klást otázky Jak se mu to stane? Proč se mu to stane? Jak se k tomu připletl? Kdo je vlastně A?... Bejt Martin, tak přidám otázky Co měl na sobě? a Co včera jedl?... a přitom chci jen popsat, že postavě A se stalo to to...)
3) Nevím, jak kapitoly z 2) poskládat dohromady, protože mi postupně "cesta překrývá cíl" (což nemusí být obecně špatně, ale tady je)
4) zbylé 4 části jsou v porovnání s rozepsanou v brutálním nepoměru...
Trochu mě to v psaní znejistilo...
@Dreamer To nejde obalovat donekonečna. Když obaluješ řízky, taky na ně nemůžeš pořád přidávat strouhanku, protože nakonec tam stejně nebude držet a s každým lehkým otřesem spadne. Musíš je prostě nechat tak a dát je pěkně osmahnout. A nebo se dalším nabalování vyhnout rozdělením do částí a v těch nenapsaných "mezičástech" nechat udát věci, u kterých nevíš, jak je nabalit. :-D
Jsem z toho trochu zoufalý.