House of the Dragon - nový seriál od HBO ze světa Písně ledu a ohně - Ice & Fire
House of the Dragon - nový seriál od HBO ze světa Písně ledu a ohně - Ice & Fire
HBO včera schválilo natáčení seriálu o rodu Targaryenů a jejich vládě v Západozemí. Dnes se k tomu vyjádřil i G.R.R.M. na svém blogu. Poněkud překvapivě stanice přeskočila obvyklý postup s natáčením pilotní epizody, podle které by se rozhodli zda natáčení … celý článek
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Ta až zoufalá nástojčivost, když mu říká, že pro nikoho z nich není jiná možnost. A jak je to facka poté, co jí řekl o moc hezkém plánu do budoucna a úplně první k tomu. A celý jeho pocit naprosté nepatřičnosti a moment doufání, že třeba, tŕeba Aemond bude mít smilování.
Detail s Cristonem coby víc otcem než byl Viserys taky povedený.
Jinak přijde mi divné, že by tohle měl být vyplňovač role Joffa. Přirovnání je to dost povrchní, protože v jádru osobnosti a pointou příběhu mi přijdou rozdílní. Spíš mi v jistém směru připomíná Roberta. Mínus radost z válečnictví.
Položili ji před něj a s mírnou úklonou rychle zmizeli. Tak zůstal v té místnosti sám a před ním Dobyvatelova koruna.
Neubránil se ironickému pousmání. Kolik nocí o tomhle kusu chladného železa snil. O tom jak mu ji nejvyšší septon položí na hlavu a jak Vhagar svým řevem ohlásí: "Hle Aemond, z rodu Targaryenů, první svého jména."
Hodil by se na to tisíckrát víc než jeho poživačný a nezodpovědný bratr. To on, Aemond byl ve skutečnosti krev Draka. Všichni to o něm říkali.
Trůn, Healeana, Sedm království. Všechno mohlo a mělo být jeho. Ale bohové dali právo prvorozeného Aegonovi a s ním skoro vše. S výjimkou Vhagar, ale i za tu si nechali zaplatit.
A teď ležela před ním na purpurové podušce. Dobyvatelova koruna. Stačilo jen natáhnout ruce a prohlásit: "Já jsem král."
Kdo by mu v tom mohl zabránit? Aegon jistě ne, vždyť nikdo nevěděl jak dlouho bude jeho bratříček žít. Možná by bylo milosrdenství přitisknout mu na obličej polštář a skončit to.
Jizva po vyraženém oku nepříjemně zasvědila. Promnul si ji. A najednou se mu vybavila matčina slova: "Aegon, Dareon a Healena. To je vše co máš, tvá rodina, tvá krev. Stůj při ní, cti ji. Dokud žije ta čubka Rhaenyra a Daemon, tak máš jedinou povinnost. Stát při svém bratrovi."
Ano, povinnost a rodina. Na tom stál svět a Aemond Targaryen to věděl. Jaký by mohl být král, kdyby opustil Aegona a Healenu v jejím žalu?
Navzdory tomu co si přál, tak byl bratříček. Jistě, Daemon by neváhal, ale on nebyl strýc, aby se řídil jen svými tužbami.
A navíc tu byla válka, kterou bylo třeba vyhrát. O to více, že tu válku zahájil on.
Jste boží.
Zlomená královna
Lady Mysaria opustila solár a nechala královnu o samotě. Ta to nevěděla, ale ještě předtím než zavřela dveře, zlomyslně se ušklíbla.
Zlomená. Ponížená. Připravená o všechno, na čem jí kdy záleželo. A nyní okradená i o tu poslední útěchu, kterou ve svém krátkém životě měla.
Její syn, její sladký maličký princ. Její nejmladší dítě, na které se od oné strašné noci nedokázala ani podívat, aniž by jí srdce rozerval vír výčitek a zármutku.
Musí to skončit. Helaena to věděla. V hlavě jí výřil chaos. Bzučel jako vosí úl a jediný hlásek, který tím chaosem pronikl jí milosrdně šeptal, aby se připojila ke svým dětem... Je čas.
Ani vlastně nepřemýšlela, co dělá. Dokázala by to vůbec? Nevěděla.
Naposledy zahlédla svůj odraz v zrcadle. Nepoznávala se.
Špinavé šaty na jejím vyzáblém těle visely jako na umrlci. Zplihlé mastné vlasy se jí v nevzhledných uzlech kroutily kolem tváří a její nezdravě bledá pleť připomínala mrtvolu.
Její tělo už objímal Cizinec a nyní k němu musí připojit i svou duši.
Od okna vanul příjemný noční chlad. Naposledy se podívala na černou oblohu a uviděla je. Jaehaerys na ni hleděl a v jeho očích nebyla ani stopa po výčitkách. Jeho malý bratr Maelor k ní natahoval ručku a se smíchem na rtech jí vyzíval, aby si s ním šla hrát.
Z jejích očí kanuly slzy a rty jí zbrázdil úsměv. Byla doma.
S touto myšlenkou vykročila do okna a její mysl se laskavě propadla do náruče temnoty.
Slyšel tiché kroky a cítil, jak se mu rozbušilo srdce, protože nepatřily nikomu, koho znal. Poslouchal, ani se nepohnul a oči držel pevně zavřené. Slyšel už jeho dech a vyžadovala to všechno jeho sebeovládání ležet v klidu, protože v rukou i tváři cítil ostré cukání. Teď!
Dýka se snesla dolů a Daeron cítil, jak mu lehce zavadila o paži, když do toho muže vrazil a pohotově srazil na zem. Výdech, nádech – než si to ten muž stačil opravdu uvědomit, Daeron chytil dýku, o kterou se ve tmě pořezal. Instinktivně mu tu čepel vrazil tam, kde předpokládal, že má krk. Muž jedinkrát vykřikl.
Když se zvednul na kolena, uvědomil si, že na rukou, hrudníku i tváři cítí mokré teplo. Většina té krve nebyla jeho.
Když se přihnal strážný s pochodní, překvapením rozšířil oči. Princova noční košile byla napůl rudá a ten chlapec si utíral dlaně do jejích čistých zbytků a dýchal v šoku.
„Nebudeme… nebude o tom mluvit,“ řekl Daeron nakonec a hlas se mu třásl jenom trochu.
Havran s varováním od matky dorazil až ráno.
No vy jste se do toho oba pustili hodně důkladně. Výborná práce a skvělé čtení na víkend
Zajímavě zpracované téma, kterého jste si jistě u Martina taky všimli. Dodám teda, že ve středověkém světě by bylo spíš zvláštní slyšet kritiku toho, že se někdo ožení s třináctiletou holkou.
Dodám teda, že video vzniklo ještě před Rodem draka, takže autorka nevěděla o hrátkách s věkem, které se týkaly i Aemmy Arryn, která je v seriálu starší. Naopak to platí o Alicent, které bylo na začátku seriálu patnáct. Aemond zmiňuje, že ho Aegon vzal do bordelu o třináctých narozeninách, což zase dost vypovídá o tom, kdy tam poprvé šel Aegon (a je to na jeho chování vidět).
Jinak to se sobášem pro znásilněné a Daenerys má taky historický ekvivalent. Byzantský zákon pohlížel na věci tak, že jestli nějaká neprovdaná žena byla takhle napadena a poškozena a zhoršilo to její šance na vstoupení do manželství, útočník ji dluží převzít za ni odpovědnost a zároveň tím očistí svou duši, protože co byl hřích cizoložství ním přestane být po sobáši. Křesťanství celkově vidělo znásilnění spíš jako otázku poškození něčeho, co ti nepatří, než vnucovaní z principu, protože pod slibem manželským se rozumělo, že oba partneři budou za všech okolností povolní tomu druhému. Zajímavé je, že když tyhle zákony přebírali slovanské krajiny, tak si to trochu upravovali, nechtěli oběti dávat útočníkum za ženy, spíš pokutovali. A ponímaní znásilnění bylo asi blíž našemu, jako vnucování, ale z trochu jiného duvodu. Jestli je cnostné a bohulibé zachovávat pohlavní zdrženlivost, tak vnucení hříšnosti smilnění nátlakem je špatné. Třeba by se dalo polemizovat i o tom, nakolik přenášet standardy kultur z reálu do fikce s ohledem na ideologii a praktické podmínky.
Jinak teda opravdu moc hezké nahlédnutí do psyché postav a jak je právě tyhle události ovlivnili.
Tyrionovo ustrnutí ve stavu třinácti dobře popsáno. Byť bych řekla, že jeho frustraci ze Sansina chladu dobarvuje komplex z odmítnutí otcem pro jeho fyzickou podobu a zapříčinění matčiny smrti. To je pak na tohle přecitlivělý a zastíní to i jiné aspekty. A na několika místech zmiňuje, že s tím, jak ji zde vězní, se nediví, že Sansa je nedutklivá. Možná bych si to měla přečíst znova, ale přišlo mi, že je mu nepříjemné být v roli dalšího okovu a proto chtĚl její přízeň. Ne milostnou, ale aby jej neviděla jako dalšího zlého a aby se u ní nemusel cítit vinně, což je nepříjemnější o to, jak blízké má být soužití. A pak se vracíme zpĚt k citlivosti na přijetí a ponížení (pamatujeme i co otec učil, nedopustit, aby se kdokoli smál), takže frustrace u sobášního ceremoniálu a tak. A dalším chodem je zrazování nejbližšími lidmi kolem něj.
U Dany myslím, že nejde jen o to, že s ní bylo zacházeno jako s dospělou pohlavně, ale že efektivně byla ponechána na holičkách a ťe kolem sebe vidí, že věci se kolem dosahují takhle. Jakože to znásilnění nebude kořen, spíš než jeden aspekt celkového hození do vody a plav, nebo se utop. A dobrý argument s Aemminým věkem v knize.
Analýza Petyra, tam není co dodat, to se hodně povedlo.
Jo, Aegon, bordely a jeho představa neškodného špásování (Nevím, pomohlo by, kdyby mu matka řekla, že ta holka se zadoušela pláčem a byla k smrti vyděšená?)... Spojitost se nabízí. Nabízelo by se i říct, že první zkušenosti by neměli být získany v bordelu. A ještě by mě zajímalo, zda tam šel sám, nebo ho tam někdo vzal.
Já bych asi řekla, že není tak divné, že se mladý člověk zakouká do staršího, ale spíš je duležité, že to, co už je přirozená činnost pro staršího, není pro toho hodně mladého, takže by do toho neměl být zatažen, byť projevuje platonický zájem a napodobuje.
Aegon je každopádně privilegovaný spratek, takže ne, nepomohlo, je to přece jenom služka.
Lots of puns and wisecrack ensues - https://www.reddit.com/r/HouseOfTheDragon/comments/yxnwdp/the_vogue_prince/
Co to Daemon říkal o ovcích z Údolí? Ehm... :D
Například jedna z prvních věcí - ta dýka, a její tvar a zasazení do konkrétního století a přesnost použití v seriálu mě překvapilo.
Moc pěkné i to o dýce, chybějící ochraně u klání, "loose"/"fire", tréninkové vybavení a triangulace, kdy nohy krčit a co se dá dosáhnout vztyčením.
Zaujalo mě že vlastně nejlíp hodnotí souboj Eowyn s WitchKingem
Za mě, pokud je to čistě kvůli tomu, aby nemuseli tvůrci v moc velké míře vyplňovat vatou, tak v pořádku. Ale děsí mě to v kontextu posledních dvou sérií GoT :D
Navíc... tady na fóru to není znát, ale vzhledem k povaze příběhu je fandom hodně toxický. Jedni řvou, že seriál je zelená propaganda (protože postavy nejsou karikatury), druzí řvou, že Rhaenyra je najednou nějaká feministická ikona (Rhaenyra a to, jak ji tvůrci preferují, je jedna z těch červených vlajek). Vzhledem k tomu, že se Martin rozhodl s jednou ze stran nekompromisně vytřít podlahu, zatímco se kroutí do preclíku, aby přežily všechny děti jeho oblíbence... a nemyslím, že tým má dost talentu na to, aby celou poslední sérii jenom předem neadoroval vítězný tým... tak nespokojený řev fanoušků na sebe a na tvůrce je zaručený.
A ta odložena bitva musí být námořní bitva a Pyrhovo vítězství jedné strany...
Nejsem připravená.