Souboj knižních a seriálových verzí postav
Hra pro ty, které baví neúnavné debaty o postavách v Písni (a v seriálu). Pokusím se každý den (obden, každý třetí den :)) vyhlásit jednu postavu z Písně, která se už objevila i v seriálu. Každý má právo uvést po jednom (relativním) kladu a (relativním) záporu jak u knižní, tak seriálové verze. Na konci dne se pokusím vyhlásit, která z obou verzí u nás zvítězila.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Dost markantní rozdíl je to právě u Cercei...
Knižní Cercei je ambiciózní, cílevědomá s potřebou cítit moc a hlavně blbá jak tágo. Pro hodnocení postavy tak vražedná kombinace, že by si člověk o ní neopřel hrábě... co se týče zpracování postavy, tak naopak bezvadný základ pro cestu, která jí byla určena - a všechny ty nehezké věci jí snad člověk až škodolibě přeje...
Seriálová Cercei sice z knihy vychází, ale ať si kdo chce, co chce říká, totálně ji uzemnil Joff a to jak po charakterové stránce (nenávidí jej snad všichni, ne?), tak po stránce zpracování (nemilujeme snad všichni, jak geniálně je Joff zahraný?)... Vždyť v seriálu Cercei člověk lituje od začátku, jak ji ničí její mateřská láska k povedenému synáčkovi...
tak tady je to jednoduché.
Kniha:
klad: když už udělal chybu, bylo to proto, že byl zdrcen zprávou o smrti svých bratří a podlehl chvilkově kouzlu mladé šlechtičny, která o něj pečovala jako o zraněného. Tu si pak vzal pro záchranu její cti.
zápor: mládí. není pro mne jako tak mladá postava moc uvěřitelný.
HBO:
klad: postaršení postavy.
Zápor.
Talisa. Tohle je asi nejblbější změna v celém seriálu. Rob, který zahodí spojence kvůli sice původem asi vznešené, ale přece jen markytánce, pro kterou zahoří nevysvětlitelnou vášní po několika rozhovorech, ach jo. Nikomu by to nevadilo, kdyby nevěděl, že motivace knižní postavy je úplně jiná a naprosto to mění její charakter.
klad: kladná postava s ušlechtilými motivacemi
zápor: většinou se na něj díváme mateřskýma očima, které ho často shazují.
seriál:
Zápor: herec mi není moc sympatický
klad: tady budu v opozici s většinou, protože Talisa mi přijde uvěřitelnější než snaha po jednom sexu zachránit čest nějaké šlechtičny, o které nic nevíme. Talisa je tuctová postava, jejich zakoukání předvídatelné, ale je to pochopitelné pro diváky.
klad - velmi sympatická postava + hezký vztah s Catelyn
zápor - nevím...
Seriálový Robb:
klad - mně je naopak herec velmi sympatický :-)
zápor - seriálový Robb má míň vřelý vztah s matkou než knižní...
Knižní verze
Klad: Je milé vidět nějakého zodpovědného dědice rodu. Ačkoliv leckdo proto považuje Robba za nudného, tak Martin věděl, co dělá. Těch rozmazlených hajzlíků, co zdědí trůn/panství/zámek je naopak přehršel a ten typ už v Písni zastupuje Joffrey.
Zápor: Nedokáže si domyslet důsledky svých rozhodnutí, i když leckdy by je mohl odhadnout i ve svojem věku a nepotřeboval by k tomu Bryndena ani Catelyn.
HBO verze
Klad: Nevím. Snad jedině to, že na jeho představitele se mi celkem dobře kouká.
Zápor: Je to šablonovitá postava. Jedno z největších zklamání v seriálu je pro mě po dvou sériích to, jak se scénáristi snaží rozstrkat postavy do různých škatulek. Robb - pohledný mladý král, Catelyn - zredukovaná na matku, Cersei - mrcha, co má ve skutečnosti krvácející srdíčko.
Ben Nevis: Ve středověkým světě mi ta Robbova motivace ohledně Jeyne nepřišla neuvěřitelná, jenom očividně nepragmatická (a sám to věděl).
Starkové jsou prostě takoví, jako prostředí, ve kterém vyrůstali (jak říkala Cersei o Severu - příliš rozlehlý a divoký). Je tam zima a takoví jsou i ti lidi. Nad vším šíleně hloubají a jsou vážní. Chybí mi tam "slunce". Právě jen Lyu a Sansu považuju za "kousek Slunce na Severu".
Robba jsem prostě moc neřešila. Skoro tam nebyl a když jo, tak "jedna paní (zvěd) povídala". U Robba jsem asi neměla čas si vytvořit nějaké pouto (ještě navíc, když neměl POV). U Brana mi vadilo spíš to, že jeho kapitoly na Zimohradě byly děsně nudné a cesta ke Zdi byla (pro mě) zajímavá jen díky Reedovcům.
Aryu raději nezmiňuju, pro mě je to vrah.
Knižní Robb - klad: čest; zápor - čest
Seriálový Robb klad: Richard Madden na něj celkem sedí; zápor: TALISA!
To mě trochu zaráží, že někdo řeší, kdo v knize "je". Robb "je" tam úplně stejně jako Stannis nebo Robert. Spoustu postav, které nemají POV kapitoly a v knížce osobně vystupují jenom málo nebo jsou na začátku Hry už mrtví, mám radši než POV postavy. Je vůbec zvláštní sledovat, jak různí lidi berou, kdo je Martina důležitá postava, když spousta opravdových hybatelů děje svoje kapitoly nemá, a POV postava jenom přihliží a komentuje... Ze způsobu, jakým na Robba myslí Catelyn a jeho sourozenci, jsem o něm představu měla a tudíž i určitý vztah k němu. BTW O tom, proč Robba většinou vidíme očima jeho matky a proč není POV postava bych mohla napsat celou A4.
-Martin dodržuje zásadu, že králové nemají POV. Soustředí se na to, jak jejich rozhodnutí ovlivňují jejich okolí - Stannis má Davose, Joffrey Tyriona a Sansu, Robb má Catelyn. Proč ale královny POV mají, to se už ptej samotného Martina. Psát o mužích s mocí ho asi nebaví.
-I kdyby Robb POV přesto měl, bylo by jeho uvažování nejspíš podobné Jonovi, možná jenom o něco dětinštější. Martin se snaží o rozmanité POV postavy a jednoho teenagera, co mu na hlavu spadla moc velká zodpovědnost, už má
-Robbovo POV by bylo o bojích a taktice. To první Martina moc nezajímá, to druhé už zastupuje Tyrion a zčásti i Catelyn
-Na dějové lince Catelyn/Robb není nejzajímavější politika, ale emoce a myšlenky o lidských selháních. Nedivím se, že to Martin vypráví z ženského úhlu pohledu.
Ohledně toho vztahu k Cat - bylo téměř roztomilé číst, jak se Robb vůči ní musel krotit, když poslala Jaimeho pryč s Brienne, neboť v tu chvíli už měl sám máslo na hlavě. O tohle se v seriálu dobrovolně připravili, takže to chuděra schytala daleko hůř.
Mně se změna děje oproti knize také hrubě nelíbí, přesně z těch důvodů, které uvádíš, a proto mě také ten vývoj kolem Talisy až tolik nezajímá.