Mapy
Mapy Sedmi království, království za Zdí, Králova přístaviště, východních zemí a mapy celé říše ledu a ohně.
Sedm království
Číst celý článek zde
Sedm království

Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Ta mapa Středozemě a Amanu je dost špatná, už jsem se s ní několikrát srazil a pokaždé nad tím vrtím hlavou. Nejlepší je konzultovat s Atlasem Středozemě od Karen Wynn Fonstad, to byla odbornice na slovo vzatá.
Viz: http://reprog.files.wordpress.com/2010/05/first_age_of_arda.gif
Co se týče Ibbenu, je to samozřejmě jen fanouškovský odhad, může ležet někde úplně jinde, popřípadě být úplně jinak velký. Nepamatuji si, že by po něm měli pochodovat mamuti, ale je to možné. Já si ho vždycky představoval spíše jako něco podobného Grónsku.
Alek: Nemůžu pochopit, jak si někdo, kdo kreslí mapu Středozemě, dovolí zmršit tvar ostrova Numenor. :-))
sarven: Jo, to je právě na tom to zajímavý, kolik národů se nachází za hranicemi severozápadní Středozemě, kde se odehrává PP. Sice je to non-canon, ale docela se mi líbí tyhle fanouškovský mapy: Západní pobřeží Středozemě a kompletní mapa Středozemě.
Benátky ležely naprotí ústí nejschůdnějšího východoalpského průsmyku (středoevropské kovy akovové výrobky), vedla tam přímá pozemní cesta z Uher (zlaté a měděné doly), kousek na západ bylo ústí pádu (kontrola Lombardie) a z ústí Jaderského moře to bylo stejně daleko do španělska jako do Konstantinopole.
Bruggy/ Antverpy jsou v ústí Rýna, mají v zádech "průmyslové" Flandry, do Gdaňska (obilí) či Novgorodu (kožešiny, potaš, vosk, severské a asijské zboží) to je zhruba stejně daleko jako do Bourgneuf (sůl) či Lisabonu, kousek odsud je soukenná, cínová a vlněná Anglie, o trochu dál to je do rybné Skandinávie....
Ještě na počátku 70. let 16. století se na trzích ve Frankfurtu nad Mohanem, překladišti západoevropského a středoevropsko-východoevropského zboží (ležel "uprostřed" čili "na půl cesty"), rozhodovalo o tom, jaká bude další existence českých cínových dolů (donedávna nejbohatších v Evropě, vesele válcujících nejen sousední Sasko, ale dokonce i Cornwall a Devon).
Braavos má mít stejnou, ne-li větší úlohu, ale s touhle pozicí je to prostě "prdel světa". Pokud by na sever a východ od něj byly nějaké hospodářsky významné oblasti, tak snad.
Jinak souhlasím s námitkami, které Chrochta velmi pregnantně shrnul. Jako nejlogičtější centrum se mi jeví Volantis (která díky poloze u ústí Rhoyne obslouží celé vnitrozemí Essosu). Braavos jako obchodní centrum je prostě bizarní - i proto, že to bylo původně skryté město, město v mlhách, které Valyrijci se svými draky nemohli najít.
Docela by mě zajímalo, v které oblasti se získává nejvíce vosku. Kvůli úrodnosti a květnatosti se nabízí Rovina, ale kdoví. Při čtení Tance jsem zjistil, že v angličtině jsou různé výrazy pro svíčku voskovou a svíčku lojovou, to je dobré vědět (už jsem jako Laskavý muž, co?).
GRRM prý někde řekl, že Královo přístaviště je největší město a je v něm asi půl milionu obyvatel. Ale nevím, zda to je skutečně od GRRM - viz nějaké ty wiki a http://www.greenronin.com/phpBB2/viewtopic.php?f=29&t=8751
Asi budeme muset počkat na ten atlas, případně prohrábni westeros.org a příspěvky Rana.
Já jsem si myslel, že Královo přístaviště je až druhé. Že Staré město je větší.
Třetí Lannisport, potom Gull Town a nakonec White Harbor.
Bez paneláků by takové půlmilionové město muselo asi zabírat hodně kilometrů...
Můj odhad Dornů je 50 000 obyvatel - jednak si Daeron Lhář to číslo nejspíš nevycucal z prstu a jednak Dornové až takovou armádu nemají (nejméně 11 000 mužů, nanejvýš tak 18 000).
Vosk? To je zajímavá komodita. V Evropě překvapivě vosk vyvážel Novgorod, ale přicházel taky z Bulharska - a trocha vosku se vyvážela i z Čech. V Rovině je sice hodně úlů, ale taky velké spotřební centrum a další (Královo Přístaviště) je v sousedství. Odsud se tedy mimo Sedm království nejspíš nic vyvážet nebude.
to Alek: Politika je sice hezká věc, ale obchod se zásadně odmítá řídit lidskými přáními. Na to dojel Karel IV. (překlad cesty z Itálie do střední Evropy přes Prahu se i přes existenci vcelku splavné řeky a VELMI nadšených hanzovních měst nezdařil) i Zikmund Lucemburský (hádal se s Benátčany a pokusil se dohodnout s Janovany, že Benátky vyšachují). Ze stejného důvodu nikdy nebude významné obchodní centrum z Lannisportu - je to prostě z ruky.
Proto, když je někdo z nich schopen vyslat do pole třeba 50 tisíc mužů, tak musí být opravdu extrémně bohatý. U Tyrellů i Lanniterů bych to takhle viděl, zbytek to bude spíš jen tak šolíchat, a pouštět do světa jen kecy o domnělé velikosti svých armád - přeci neřekne, že mají jen pár tisíc mužů?! :-))
Docela by mne zajímalo, jak Daenerys zareaguje na skutečnost, že se Dornové pokusili využít její neznalosti ve svůj prospěch (JE rozdíl mezi spojencem s padesátitisícovou armádou a spojencem, který tu armádu má o dost menší - ten první je horký kandidát na místo v loži, ten druhý ne :) ). Zvlášť, pokud na základě mylné domněnky provede nějaké nevratné rozhodnutí...
Teď trocha popela na mou hlavu. V Chebu se zachovaly i nějaké soupisy ozbrojenců z doby okolo roku 1400 a pozdějši. Tehdy město stavělo 1200 mužů, 200 bylo žoldnéřů (stálá městská posádka v dobách míru byla jen 50 žoldnéřů) a 1200 venkov. Město samotné přitom mohlo mít asi 9000 obyvatel. Převedením na procenta postihla mobilizace asi 16% obyvatel, což je stejný poměr, jako třeba měl Norimberk. Pokud by to odpovídalopoměrům v Západozemí, bylo by nutné počty vojsk vynásobit šestkrát a nikoli jen třikrát nebo čtyřikrát.