Nesouhlasit je vždycky zajímavější ;) Jinak mě překvapuje, kolik lidí při čtení přeskakuje - někdy i celé kapitoly. Když už něco čtu, měl bych to vnímat co nejcelistvěji a tak, jak to autor (nebo autoři) předkládají. Následně můžu s něčím nesouhlasit, něco nesnášet a hanit, ale vynechat to je pitomost. To pak ten člověk ani nemůže říkat, že tu danou knihu četl.
Tady někdo píše, že při čtení vynechává kapitoly ? V jiných tématech tu padlo, že někteří čtou některá POV dopředu, ale nevím, že by někdo napsal, že nečetl některé kapitoly vůbec ....zajímavé - asi nedávám pozor :-)
když jsem četla tanec v angličtině, z nějakého důvodu jsem vynechala kapitolu Jona Conningtona. A pak jsem si při čtení překladu říkala ...hele to neznám .-)
když jsem četla tanec v angličtině, z nějakého důvodu jsem vynechala kapitolu Jona Conningtona. A pak jsem si při čtení překladu říkala ...hele to neznám .-)
Beltris: To (přeskakování kapitol) je něco jako když člověk vypne film po dvaceti minutách a jde ho hodnotit na ČSFD jako odpad.
Chtěla jsem porovnat seriál a knížku. V knize se puritánovi nemusí líbit sex nebo násilí, a tak příslušné odstavce přeskočí. Pak zapomene, že to tam bylo a tudíž se mu knížka líbí. V seriálu se moc přeskakovat nedá. Hlavně, když nevíš dopředu, co přijde. :-)
Já občas přeskakuju v knížkách pasáže, kde se nic neděje. Mozek se prostě přestane soustředit. Někteří autoři mají talent generovat souvětí a celé odstavce bez myšlenky.
Bene, je fakt, že někdy člověk přečte stránku a vzápětí neví, co vlastně na těch řádcích bylo. Ale když někdo vidí název kapitoly nebo z první věty pozná, kam se děj přesunul, a rozhodne se přeskočit to, to je stejná pitomost jako ten tvůj příklad s filmy a hodnocením na čsfd.
Inu, já jsem Píseň četla jednou (některé pasáže pravda víckrát) a těším se, až si to za rok dva přečtu znova. A přiznávám, že něco prolítnu rychločtením nebo rovnou vynechám.
Beltris Mlha: Bojím se, že si útěchu nezasloužím. Prostě jsem Griffa vynechala a už se k němu nevrátila. Číst v angličtině mě pochopitelně namáhalo víc, než číst v češtině. Bitva o hrad Hřad :-) mi byla ukradená. A pak jsem se k ní zapomněla vrátit.
Já jsem četla dvakrát jenom Hru a Hostinu a vynechala jsem tam výstup na Orlí hnízko, souboj na Orlím hnízdě, nějaké bitvy u Tyriona... Nakonec toho zase tak moc nebylo. Příště vynechám celou Brienne. U Tance se dá vynechat celá Jonova kapitola, kdy mluví se Samem.
Tolkiena beru jako jedinečnou moderní variaci na epos, což bývají záležitosti dost obsáhlé a ne zrovna ideální k rychlému čtení, takže po něm sáhnu jen tehdy, když mám chuť pomalu pochodovat tu nekonečnou cestu. Zatím to vždycky stálo za to :)
Aha, som si nebol celkom istý... Síce zase ak by tam dal *A potom spolu mali tú konverzáciu, ktorú sme preberali v predchádzajúcej knihe*, tiež by to bolo divné :)
Zrovna ta část mne bavila - respektive Samův POV je mi velmi příjemný na čtení.
Nevím, je mi velmi nepříjemné, když čtu POV nějaké necharakterní postavy, která uvažuje, jak někoho ošulit, podvést, ublížit, (Theon, Cersei)....nebo jak se vyhnout povinnosti, jak z toho vyjít s co nejmenší námahou, zkrátka jak to ochcat (Jaimie)....a nebo, že udělá něco hloupého a trapného (Sansa, Catelyn, Daenerys). Už samotná představa, že by v tom POV mohlo takové uvažování být mne odpuzuje předem (i když jsem to ještě nečetla, ale dá se to očekávat).
Takže vlastně čtu ráda jen Eddarda, Davose, Sama, Brienne, Brana a s výhradami Areo Hotaha, Aryu a Jona.
Však Jaime měl v Tanci jenom jednu kapitolu :) Jinak bývají ty jeho POV nejvtipnější (velká část). V Tanci se mi líbily ty západozemské kapitoly, Meeren a spol. byl trochu nuda.
Mám rád putování, tudíž mne nejvíc bavily kapitoly Brienne, což je pro mne mimochodem jedna z nejsympatičtějších a nejcharakternějších postav vůbec. Cersei naopak nesnáším, je to hrozná mrcha, ale její kapitoly se čtou výborně a jedním dechem. Což platí pro Lannistery obecně. Mimo jiné i kapitoly všech Greyjoyů čtu s velkým potěšením - v čemž asi patřím mezi čtenáři k menšině.
Komentáře
Jinak mě překvapuje, kolik lidí při čtení přeskakuje - někdy i celé kapitoly. Když už něco čtu, měl bych to vnímat co nejcelistvěji a tak, jak to autor (nebo autoři) předkládají. Následně můžu s něčím nesouhlasit, něco nesnášet a hanit, ale vynechat to je pitomost. To pak ten člověk ani nemůže říkat, že tu danou knihu četl.
Chtěla jsem porovnat seriál a knížku. V knize se puritánovi nemusí líbit sex nebo násilí, a tak příslušné odstavce přeskočí. Pak zapomene, že to tam bylo a tudíž se mu knížka líbí.
V seriálu se moc přeskakovat nedá. Hlavně, když nevíš dopředu, co přijde. :-)
Já občas přeskakuju v knížkách pasáže, kde se nic neděje. Mozek se prostě přestane soustředit. Někteří autoři mají talent generovat souvětí a celé odstavce bez myšlenky.
Příště vynechám celou Brienne.
U Tance se dá vynechat celá Jonova kapitola, kdy mluví se Samem.
Nevím, je mi velmi nepříjemné, když čtu POV nějaké necharakterní postavy, která uvažuje, jak někoho ošulit, podvést, ublížit, (Theon, Cersei)....nebo jak se vyhnout povinnosti, jak z toho vyjít s co nejmenší námahou, zkrátka jak to ochcat (Jaimie)....a nebo, že udělá něco hloupého a trapného (Sansa, Catelyn, Daenerys). Už samotná představa, že by v tom POV mohlo takové uvažování být mne odpuzuje předem (i když jsem to ještě nečetla, ale dá se to očekávat).
Takže vlastně čtu ráda jen Eddarda, Davose, Sama, Brienne, Brana a s výhradami Areo Hotaha, Aryu a Jona.