A kdy si myslíš, že ti to řeknou? Jednoduchý zákrok, který nebolí? To si asi pleteš s miniinterrupcí, která se provádí do 8tt (tedy do 6 týdnů od oplodnění) A tehdy ti fakt nikdo neřekne, jestli bude dítě postižené nebo ne. Velký genetický ultrazvuk se dělá ve 20tt, zároveň s tripple testem. A i když si zaplatíš pojišťovnou nehrazený screening v 15 tt, což tedy vřele doporučuji, tak počítej se mnou - týden trvá, než ti dají výsledky. Ten test ale počítá PRAVDĚPODOBNOST, že je plod postižený. Takže když je pravděpodobnost vysoká, pošlou tě na amiocentézu. na amiocentézu se musíš objednat. Výsledky jsou k dispozici za DVA TÝDNY a lup jsi v 19 tt, takže když si rozmýšlíš eventuální potrat, cítíš, jak se v tobě dítě hýbe, jak kope, reaguje na zvuky, na to, když si položíš ruku na břicho...
To, co píšeš, enní pravda. Kombinovaný screening na přání matky (nehrazen pojišťovnou, odhalí cca 80- 90 procent vývojových vad) se provádí ve 12 týdnu těhotenství. Tedy relativně brzy. Amniocentéza- dostupné výsledky jsou již v den zákroku.
Prosím, zjistěte si přddem fakta, než něco napíšete.
Flankere - vidím, že jsi tu svedl taky jeden marný osvětový boj. Možná by bylo záhodno dodat, že ve šlechtitelství, kde se imbreeding značně využívá jde více než 99% potomstva do kafiny (kafilérie). To proto, že pro ně není lepší využití.... Byl-li by povolen incest mezi sourozenci, muselo by být automaticky uzákoněno, že veškeré jejich případné potomstvo je určeno výhradně pro kafilerii. Ovšem co citové vazby k dětem...milí sourozenci rodičové by se nám někteří dozajista zbláznili z následného traumatu, že jejich potomek jakkoliv neplánovaný je kafilerně zpracován. Takové páry by hledaly samozřejmě mezery, jak potomka uchránit. Došlo-li by k úniku - je zde ohrožení. Imbreeding je provozován pod přísným neprodyšným dohledem bez skrupulí. Tedy incesty mezi sourozenci by musely být také - jinak nelze dosáhnout dodržení premisy, že všechno potomstvo je určeno do kafiny. A protože žádná antikoncepce není považována za dokonalou. Kolik kastrací se ukázalo nedokonalých.....o tom jsem se přesvědčila na veterině mnohokrát. Není možno povolit ani incest těm, kteří by podstoupili kastraci. A zde už se nám to začíná povážlivě cyklit :-)
Povinná sterilizace u osob s vážnými poruchami by byla fajn, ale opět zde dochází k nejrůznějším individuelním případům, kterých je příliš a proto není takový zákon průchodný, jakkoliv je přínosný. O co efektivnější by bylo třeba člověka s těžkou mozkovou vadou, ale zdravým tělem rozebrat na náhradní orgány. Jenže to je další z bodů, které nejsou eticky průchodné. Rodičům s genetickým zatížením je promlouváno do duše lékařskou komisí, aby se vzdali dalších potomků. Jenže oni tak nikdy neučiní.
Proč je incest nebezpečnější než kombinace dvou lidí s genetickým zatížením ? To je snadné. Pravděpodobnost, že se setkají dva lidé s identickou (nebo značně podobnou) vadou je nesrovnatelně nižší než u blízkých příbuzných, kdy je totožná a stane se dominantní. Proto je incest TAK ŠPATNÝ!
Mimochodem nemám moc rád pojem "zločin bez oběti". Tento termín si vymyslely bílé límečky, když se začalo příliš šetřit krácení daní, podvody se státními dotaceni a jiné podobně bohulibé činnosti. Pokoušeli se do právní teorie v anglosaském světě prosadit logiku, že v takovém příapdě není co stíhat, protože nebyla způsobena újma. Pojmy jako veřejné finance apod. je nechávaly v klidu :)
Eh, vida, k čemu jeden nakonec využije přednášky z kriminologie :)
Manja: Týna to psala dobře, ten placený ultrazvuk (screening) ve 11-13tt se provádí nově. Do nedávna to bylo až v 15 tt s tím, že se čekalo min. týden na výsledky.
Na jednoho Stephena Hawkinga připadá milión postižených (různý stupeň potižení), kteří pro společnost nejsou žádným přínosem, ale těžkou zátěží. Pravděpodobnost, že potomci Hawkinga budou geniální je nízká, zato, že budou obdobně postižení vysoká. Každý rodič jehož varují před tím, že dítě má relativně vysokou pravděpodobnost postižení - třeba 1:50 - je děsně chytrácký a argumentuje nejraději koninou, že jedna paní támhle měla vyšší pravděpodobnost a dítě se narodilo zdravé. Tenhle argument mne vždy rozpálí doběla. A nejen mne, že. Když totiž skutečně dítě postižení nemá, tak mají rodiče plnou hubu svalnatých keců a vyřvávají to do světa. V opačném případě drží hubu, kňourají na nespravedlnost světa (kupodivu ne na vlastní debilitu) a s nataženou dlaní ke státu očekávají materiální zajištění. Takovým nasrat, nasrat a vyliskat. Nic víc si totiž nezaslouží. Rozhodně ne solidaritu zdravých!
Šmarjápanno, teď jsem se teda rozpálila do běla a z uší mi supí pára (ne, nepošlu fotku :-) Prý "Amniocentéza- dostupné výsledky jsou již v den zákroku." a ještě mi napíše "Prosím, zjistěte si předem fakta, než něco napíšete." Á, grrr.
Prosím, VY si zjistěte fakta, než něco napíšete. Kamarádka jde na odběr teď a výsledky (základní) bude mít do 14 dnů!
Uff, a ani si na uklidněnou nemůžu udělat kafe, neb mi v obýváku spí dítě a já nemůžu zapnout kávovar :-(
A po všeh těch vyšetřeních na konci pátého měsíce na standardním vyšetření ultrazvukem zjistíte, že dítě má nedovininuté ručičky a nožičky, protože jste v druhém měsíci (kdy se tvoří kostra) zhubli 18 kilo a proto dítě velmi pravděpodobně nebude ani chodit ani sedět, ale zato má nadprůměrně vyvinutý mozek - a pak jste strašně rádi, že vám doktorka doslova vyběhá po známostech různá nutná vyšetření po půlce republiky (protože všude jsou pořadníky na kde co) a dva dny před koncem lhůty můžete na potrat, protože o dva dny později by vám řekli, že už dítě donosit musíte! A ten potrat vám vyvolávají dva dny a jestli to nestihnete do večera, tak máte zničený život vy i to dítě!!!!!!!!§§§§
Touha po dítěti je sice hezká, ale vyhodnotit správně situaci je věc druhá. Rodiče postiženého díétěte se mají o takové postižené dítě starat, ale nenasekat si tucty dalších. Dále si mají zjistit, jakého ražení ta vada je. A podle toho se zařídit. Většina z nich může mít zdravé děti s jiným partnerem. Ženě nabídnou umělé oplodnění, pokud chtějí zůstat spolu. Nechat narodit dítě, které bude postižené je hrubá nezodpovědnost. Kdo to dítě bude mít rád, až rodiče zemřou ? Pak již nebude mít nikoho, kdo by se o ně postaral.
Týno - udělala jsem to, co mi velelo svědomí, které by mne jinak sežralo. Pak napřela všechny páky, abych zjistila, že nešlo o vadu dědičnou (kdy jsem se smiřovala s bezdětností) a pak si holt pořídila zdravé děti. Lituji matku Stephena Hawkinga :( Věřím, že ona by mu snížila IQ na polovic, kdyby to mohla vyměnit za jeho zdraví fyzické.
Standardně především nikomu neřeknou jaké jsou možnosti. V případě prvorodičeky, kdy nebyly dříve detekovány problémy s těhotenstvím se dělá jen pár povinných vyšetření.
Jarla: Každopádně můj původní post směřoval k tomu, že potrat postiženého plodu není souměřitelný s tím, když mladá děva zjistí, že to nedostala a jde na miniinterrupci.
edit: A že je to v 90% správné rozhodnut, ale nelze ho odbýt větou "no tak si to nechá vzít, a co?"
S tím souhlasím. Antikoncepce by měla být cenově dostupnější a mnohem rozšířenější. A samozřejmě vybrat tu vhodnější a ne tu, co má věští reklamu. Miniinterupce je řešení pro ty případy, kdy antikoncepce selže - což je naneštěstí poměrně běžné. Pořídit si dítě je velká zodpovědnost a člověk by si to měl dobře rozmyslet, jestli dítě uživí, jestli pro ně má vlastně prostor a tím nemyslím jen volný pokoj v bytě - i když i ten je nutný (myslím životní prostor, protože někde musí spát, mít oblečení, hračky, věci do školy,....) ale taky prostor v životě. Například jak to má se zaměstnáním, partnerskými vztahy a podobně. Dítěti je třeba se věnovat a ne místo mateřské jít do práce ve dvou letech dítěte, kdy objevuje svět a nejvíce mámu potřebuje, ale ta holt musí jít vydělávat, aby měli co do huby. Rozhodně je lepší potrat než se zabýčit, že dítě mít bude a pak bydlí v dětském pokoji u rodičů a vybírá již z omezeného počtu partnerů, kteří ji budou mít rádi i s tím dítětem a ne jako Catelyn, že....
Chmure - pohlédni do statistik, kolik manželství s postiženým dítětem přežije víc jak 5 let. Evoluce nás naprogramovala tak, že po čase partnera opouštříme a zkoušíme štěstí jinde :( Respektive - toto udělají chlapi. Netřeba se ohánět těmi pár procenty, co spolu zůstanou. Statistiky hovoří jasně a tam je víc než 90% rozvodovost. Jakkoliv se to zdá v prvním okamžiku bezcitné, tak se to časem vyvrbí takto. Proto lékaři radí - počkejte pár let než to zkusíte znova (a nedodávají taktně - jestli vám to manželství vydrží, páč statistika je proti).
A ne, solidaritu si nezaslouží. Kamenolom si zaslouží!
Jarla: konečně někdo, kdo tu také dokáže myslet pragmaticky. Místo jednoho (pro mě asi jen mentálně) postiženého dítěte, můžu mít později třeba tři zdravé. A ty zdravé by se nenarodily, kdyby byl na světě ten ležák. Nevím, asi bych si nechala u sebe i případného otce, udělat nějaké testy na dědičné choroby (nebo zjistit, co předkové atd.) Hawkinga nepovažuju za úplně super příklad. Byl zcela zdravý a nemoc se mu začala rozvíjet až ve 20 letech. A přesně, jak říkáš - rodič se o to dítě možná bude starat, ale co až už nebude moci? A zmařených je hned několik životů - život matky, otce (pokud zůstane - což se zas tak často nestává), případných sourozenců a i toho ležáka, co ani nechápe bolest (tj. - brečí, když ho štípnete špendlíkem, ale když mu ukážete špendlík, tak nechápe, že to je ta věc, kterou bolest způsobila a klidně se nechá štípnout znovu). Je prostě třeba zůstat při smyslech, když se něco takového děje a vyhodnotit s chladnou hlavou celou situaci i budoucnost. Když se někdo nechá unést momentální situací a nechá se ovládnout hormony, tak holt často později lituje a ještě je na sebe nasranej, že toho lituje, jako by byl nejhorší rodič na světě. Tyna: když mladá děva čeká to dítě s bráchou, tak je miniinterupce na místě. Pokud s ním chce opravdu děti mít, tak je tu adopce, umělé oplodnění nebo kamarádi.
Komentáře
A kdy si myslíš, že ti to řeknou? Jednoduchý zákrok, který nebolí? To si asi pleteš s miniinterrupcí, která se provádí do 8tt (tedy do 6 týdnů od oplodnění) A tehdy ti fakt nikdo neřekne, jestli bude dítě postižené nebo ne. Velký genetický ultrazvuk se dělá ve 20tt, zároveň s tripple testem. A i když si zaplatíš pojišťovnou nehrazený screening v 15 tt, což tedy vřele doporučuji, tak počítej se mnou - týden trvá, než ti dají výsledky. Ten test ale počítá PRAVDĚPODOBNOST, že je plod postižený. Takže když je pravděpodobnost vysoká, pošlou tě na amiocentézu. na amiocentézu se musíš objednat. Výsledky jsou k dispozici za DVA TÝDNY a lup jsi v 19 tt, takže když si rozmýšlíš eventuální potrat, cítíš, jak se v tobě dítě hýbe, jak kope, reaguje na zvuky, na to, když si položíš ruku na břicho...
To, co píšeš, enní pravda. Kombinovaný screening na přání matky (nehrazen pojišťovnou, odhalí cca 80- 90 procent vývojových vad) se provádí ve 12 týdnu těhotenství. Tedy relativně brzy.
Amniocentéza- dostupné výsledky jsou již v den zákroku.
Prosím, zjistěte si přddem fakta, než něco napíšete.
Možná by bylo záhodno dodat, že ve šlechtitelství, kde se imbreeding značně využívá jde více než 99% potomstva do kafiny (kafilérie). To proto, že pro ně není lepší využití....
Byl-li by povolen incest mezi sourozenci, muselo by být automaticky uzákoněno, že veškeré jejich případné potomstvo je určeno výhradně pro kafilerii. Ovšem co citové vazby k dětem...milí sourozenci rodičové by se nám někteří dozajista zbláznili z následného traumatu, že jejich potomek jakkoliv neplánovaný je kafilerně zpracován. Takové páry by hledaly samozřejmě mezery, jak potomka uchránit. Došlo-li by k úniku - je zde ohrožení. Imbreeding je provozován pod přísným neprodyšným dohledem bez skrupulí. Tedy incesty mezi sourozenci by musely být také - jinak nelze dosáhnout dodržení premisy, že všechno potomstvo je určeno do kafiny. A protože žádná antikoncepce není považována za dokonalou. Kolik kastrací se ukázalo nedokonalých.....o tom jsem se přesvědčila na veterině mnohokrát. Není možno povolit ani incest těm, kteří by podstoupili kastraci. A zde už se nám to začíná povážlivě cyklit :-)
Povinná sterilizace u osob s vážnými poruchami by byla fajn, ale opět zde dochází k nejrůznějším individuelním případům, kterých je příliš a proto není takový zákon průchodný, jakkoliv je přínosný. O co efektivnější by bylo třeba člověka s těžkou mozkovou vadou, ale zdravým tělem rozebrat na náhradní orgány. Jenže to je další z bodů, které nejsou eticky průchodné. Rodičům s genetickým zatížením je promlouváno do duše lékařskou komisí, aby se vzdali dalších potomků. Jenže oni tak nikdy neučiní.
Proč je incest nebezpečnější než kombinace dvou lidí s genetickým zatížením ?
To je snadné. Pravděpodobnost, že se setkají dva lidé s identickou (nebo značně podobnou) vadou je nesrovnatelně nižší než u blízkých příbuzných, kdy je totožná a stane se dominantní.
Proto je incest TAK ŠPATNÝ!
Eh, vida, k čemu jeden nakonec využije přednášky z kriminologie :)
Každý rodič jehož varují před tím, že dítě má relativně vysokou pravděpodobnost postižení - třeba 1:50 - je děsně chytrácký a argumentuje nejraději koninou, že jedna paní támhle měla vyšší pravděpodobnost a dítě se narodilo zdravé. Tenhle argument mne vždy rozpálí doběla. A nejen mne, že. Když totiž skutečně dítě postižení nemá, tak mají rodiče plnou hubu svalnatých keců a vyřvávají to do světa. V opačném případě drží hubu, kňourají na nespravedlnost světa (kupodivu ne na vlastní debilitu) a s nataženou dlaní ke státu očekávají materiální zajištění. Takovým nasrat, nasrat a vyliskat. Nic víc si totiž nezaslouží. Rozhodně ne solidaritu zdravých!
Prosím, VY si zjistěte fakta, než něco napíšete. Kamarádka jde na odběr teď a výsledky (základní) bude mít do 14 dnů!
Uff, a ani si na uklidněnou nemůžu udělat kafe, neb mi v obýváku spí dítě a já nemůžu zapnout kávovar :-(
Dále si mají zjistit, jakého ražení ta vada je. A podle toho se zařídit. Většina z nich může mít zdravé děti s jiným partnerem. Ženě nabídnou umělé oplodnění, pokud chtějí zůstat spolu.
Nechat narodit dítě, které bude postižené je hrubá nezodpovědnost. Kdo to dítě bude mít rád, až rodiče zemřou ? Pak již nebude mít nikoho, kdo by se o ně postaral.
Lituji matku Stephena Hawkinga :( Věřím, že ona by mu snížila IQ na polovic, kdyby to mohla vyměnit za jeho zdraví fyzické.
edit: A že je to v 90% správné rozhodnut, ale nelze ho odbýt větou "no tak si to nechá vzít, a co?"
Pořídit si dítě je velká zodpovědnost a člověk by si to měl dobře rozmyslet, jestli dítě uživí, jestli pro ně má vlastně prostor a tím nemyslím jen volný pokoj v bytě - i když i ten je nutný (myslím životní prostor, protože někde musí spát, mít oblečení, hračky, věci do školy,....) ale taky prostor v životě. Například jak to má se zaměstnáním, partnerskými vztahy a podobně. Dítěti je třeba se věnovat a ne místo mateřské jít do práce ve dvou letech dítěte, kdy objevuje svět a nejvíce mámu potřebuje, ale ta holt musí jít vydělávat, aby měli co do huby.
Rozhodně je lepší potrat než se zabýčit, že dítě mít bude a pak bydlí v dětském pokoji u rodičů a vybírá již z omezeného počtu partnerů, kteří ji budou mít rádi i s tím dítětem a ne jako Catelyn, že....
Jakkoliv se to zdá v prvním okamžiku bezcitné, tak se to časem vyvrbí takto. Proto lékaři radí - počkejte pár let než to zkusíte znova (a nedodávají taktně - jestli vám to manželství vydrží, páč statistika je proti).
A ne, solidaritu si nezaslouží. Kamenolom si zaslouží!
Hawkinga nepovažuju za úplně super příklad. Byl zcela zdravý a nemoc se mu začala rozvíjet až ve 20 letech.
A přesně, jak říkáš - rodič se o to dítě možná bude starat, ale co až už nebude moci? A zmařených je hned několik životů - život matky, otce (pokud zůstane - což se zas tak často nestává), případných sourozenců a i toho ležáka, co ani nechápe bolest (tj. - brečí, když ho štípnete špendlíkem, ale když mu ukážete špendlík, tak nechápe, že to je ta věc, kterou bolest způsobila a klidně se nechá štípnout znovu).
Je prostě třeba zůstat při smyslech, když se něco takového děje a vyhodnotit s chladnou hlavou celou situaci i budoucnost. Když se někdo nechá unést momentální situací a nechá se ovládnout hormony, tak holt často později lituje a ještě je na sebe nasranej, že toho lituje, jako by byl nejhorší rodič na světě.
Tyna: když mladá děva čeká to dítě s bráchou, tak je miniinterupce na místě. Pokud s ním chce opravdu děti mít, tak je tu adopce, umělé oplodnění nebo kamarádi.