Historie vojenství, od kyje k pušce
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Myslím že mnozí z vás jistě četli, ale před lety jsem dostal tetralogii od Jiřího Kovaříka Rytířské bitvy a osudy.. no, byla to láska na první pohled, trávil jsem s ní všechen volný čas a dokonce jsem s ní i spával! :)
Řeší se tady ten Azincourt, tak se omlouvám za ten útok do kopce, mám to nějaký spletený - asi s jinou bitvou. Ohledně typu útoku, v daném terénu by asi jakýkoliv útok byl marný. Prostě je měli utahat jako koťata, angličani na nepřátelském území by dlouho neměli šanci. Francouzi měli dát prostor artilérii, ale ostatní části armády krom rytířských korouhví byly bohužel ještě méněcennou složkou armády.
@M1on ta síla nátahu mě dost zaráží, ne že bych to nevěřil, spíš si nedokážu představit jakou práci to dá a ještě s takovou kadencí. Když si vezmu že je makačka střílet chvíli s 40lbr reflexním lukem...
K otázce dobytí Británie. Těžko se odhaduje co by kdyby. Spíše se přikláním k tomu, že kdyby Němci napnuli opravdu všechny síly k dobytí ostrovů, dokázali by to. Ale byla s tím způsobena opravdu velká kopa problémů.
1) Předně pozemní generálové si přechod kanálu představovali jako přechod větší řeky, naprosto podceňovali především počasí.
2) Dále byl dost velký nedostatek vhodných plavidel. Ono nejde jen o přepravní kapacitu jako takovou, ale o plavidla, která budou schopna přímo na plážích vyloďovat techniku (což je nutné dokud není dobyt vhodný přístav - pokud možno nepoškozený).
3) Slabost Německa na moři. V roce 1940 ještě nebyly hotové Bismarck a Tirpitz, ale ani tyto dvě lodě, jakkoli výkonné, by asi neobstály proti britskému loďstvu, které by bylo pro invazní síly těžkým oříškem. Jediné dvě těžké lodě, Sharnhorst a Gneisenau, by na krytí výsadku (spolu se dvěma kapesními bitevními loděmi a čtyřmi těžkými křižníky) nestačily. Byly tu ještě ponorky, ale těch nebylo v roce 1940 víc než několik desítek (doba jejich stavění v obrovských sériích byla ještě v budoucnu) a z nich by mohla být nasazena tak třetina, řekněme dvacet.
4) Aby bylo možno vyvážit slabost na moři, potřebovali Němci převahu ve vzduchu, a to někdy do konce září, kdy končila doba počasí vhodného pro výsadek). Tu se vybojovat nepodařilo z několika důvodů, zejména ale z toho, že německé letectvo byl výborný taktický prostředek na podporu postupující armády, ale nebylo naprosto vybavené pro strategickou válku, kdy je třeba citelně oslabit nepřítele zejména hospodářsky (snížit výrobní kapacitu, donutit nepřítele stáhnout vlastní letectvo z dosahu a tudíž pak nemožnost poskytovat rychou podporu vlastním silám). To bylo dáno zejména naprostou absencí strategických bombardérů, nízkým doletem stíhačů a samozřejmě i chybami ve strategickém velení, zejména vlastními chybami Hitlera (zaměření se na Londýn v druhé fázi bitvy o Británii).
Němci by jednoznačně zvítězili tehdy, pokud by dokázali do Británie přesunout "nadkritické" množství sil a hlavně jejich zázemí. Britské pozemní síly byly slabé, ne počtem, ale vybavením. Naprostá většina těžké výzbroje zůstala ve Francii (v Británii nebyly skoro žádné tanky, jen asi 500 polních děl, dokonce kulometů bylo řádově jen několik stovek).
Problém pro Němce tak byla právě ta potřeba rychlého přesunu onoho nadkritického množství sil, které by se mohly udržet a zajistit nějaký přístav pro přísun posil. A nakonec došli k závěru, že za stávající situace raději na Británii zapůsobí politicky, tj. vyřadí z boje Sovětský svaz, aby Brity zbavili naděje na spojenectví s Rusy. Byl to chybný odhad.
1) První otázka zní KDY? V roce '40 poté co odložili operaci Seelowe - na jednu stranu výhoda, v tu dobu měli Britové tak málo zásob, že se velitelé pobřežních baterií báli vypálit byť ukázkový výstřel, na druhou stranu Němci na tom taky nebyli dobře, nebo o rok později, kdy už by ty síly vypadaly jinak?
2) Druhá otázka zní jak? Kdyby se o invazi pokusili, tak je otázkou, zda by to bylo něco a la operace Merkur (paradesantní výsadek na Krétu '41) nebo něco jako útok na Oslo,... (ani jedno nebyl moc úspěch, ale výsledku dosáhli)
3) A poslední otázka zní kde? Podle mě nejvýhodnější možnost co nejkratší cesta přes La manche a krýt letectvem. Ve skutečnosti nemuseli zničit RAF před invazí, stačilo uzemnit během invaze, aby nemohlo krýt britské námořnictvo...
... a to je další klíčový bod. Vliv letectva na boj proti lodím se v té době podceňoval (a němci spoléhající na Stuky spíš než na torpédonosná letadla by asi zaplakali) a spolupráce mezi Luftwaffe a Kriegsmarine byla tragédie. Dále se můžeme jen dohadoval, jak moc by pomohla ULTRA, etc,...Takže kdo ví... (ale osobně to vidím tak, že šanci na úspěch měli).
Další věc je, jak by to změnilo válku. Myslím, že případný pád Británie by nutně nepoložil impérium - Král a vláda by nejspíš utekli do Irska (a druhou invazi by Němci v dohledné době nezvládli) a pak už by to bylo jen co by kdyby, jak by kdo zareagoval, atd...
Jak by si vedli ostatní královské síly - Afrika, Gibraltar, Singapur, jak by dopadlo námořnictvo?
SSSR - pokud by tu stranu Němci nehlídali, zaútočil by Stalin?
USA - zrušili by izolacionalismus dříve (tohle byl takový průmyslový gigant, že věřím, že válku na dvou frontách by zvládl...)
Japonsko - kdy by začali, jak by začali - těžko se domnívat, že by se ostatní události děly stejně...
Každopádně isu je řádný trhač :)
Ruský traktor oral pole na Rusko-Čínských hranicích, kde byl v dopoledních hodinách napaden čínskými tanky. Ruský traktor palbu opětoval a po zničení nepřátel mírumilovně odletěl zpět na základnu :-)