Kecáliště
Přenesli jste se v určité diskuzi extrémně daleko od tématu? Nevíte co s tím? Nechce se vám kvůli nějaké malichernosti zakládat nový topic. Sem s tím!!! Multi-tematický topič na cokoliv....
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Zaslouží si pět let? (dva roky za slušný chování z toho budou jedna dvě)
Ve čtvrtek 6.5. vynesl odvolací Vrchní soud v Praze rozsudek, podle kterého sedmnáctiletý cikán z Krupky nepůjde sedět na 10, ale jenom na 5let do vězení. Nebyl uznán vinným za rasově motivovaný pokus o vraždu, znásilnění,vydírání a loupež. Dopustil se "jenom" vydírání a znásilnění.
Téměř doslovný přepis výroku předneseného předsedkyní trestního senátu v listopadu 2010:
"...dne 29. 4. 2010 v době od 13.00 hod. do 16.30 hod. poblíž nádraží ČD Bohosudov v obci Krupka ... jej odvedli k Unčínskému potoku a odsouzený pod pohrůžkou zbití jej donutil, ač věděl, že je mu 12 let,aby si klekl a sál mu pohlavní úd, také štípl nezjištěnými kleštěmi poškozeného do malíku ruky proto, že nechtěl i jeho nezletilému spolupachateli sát pohlavní úd. Nakonec to ze strachu poškozený učinil a musel spolknout jeho ejakulát, následně mu nařídili, aby se plazil, svlékl do slipů a vlezl do potoka, kde musel dělat kliky, stojky, po první stojce jej kopli do hlavy, aby další udělal o kus dál. Nařídili mu vylézt na můstek vysoký 150 cm, strčili ho a on spadl do potoka...na okraji pole mu odsouzený nařídil, aby běžel, zakopl a upadl na zem, tak i dvakrát učinil, nejméně třikrát chlapce vzali za ruce a nohy,rozhoupali a z výšky ho nechali dopadnout na zem. Poškozený musel nejméně dvakrát zvednout dřevěnou desku 1 x 1 m, tloušťky 2 cm, váhy 1,5 kg a pustit si ji na hlavu, podráželi mu nohy.
Následně v úmyslu jej usmrtit ho společně fyzicky napadli střední až velkou intenzitou tak, že jej bili pěstmi,šlapali na něj,kopali do žeber, hlavy a dalších částí těla, v průběhu napadení se jej mladší útočník zeptal, zda ví, co dělal Hitler za války s cikány v koncentráku,že to budou dělat s ním, protože je bílej; musel se opřít o strom,sundat si slipy a švihali ho páskem s kovovou sponou na holé části těla i do zad,udeřili jej klackem do zad a tímto jednáním poškozenému způsobili zlomeninu 7.žebra vpravo se zavzdušněním pravé pohrudniční dutiny,nalomení 10.žebra vlevo s zakrvácením levé pohrudniční dutiny, trhlinu sleziny s krevním výronem, pohmoždění levé ledviny, pohmoždění břišní slinivky a jater, tržně zhmožděnou ránu pravé čelně-temenní krajiny hlavy, mnohočetné pohmožděniny trupu,hlavy i končetin,při pohmoždění svalů prodělal i mírnější formu tzv.crushsyndromu... Musel být hospitalizován od 29. 4. 2010 do 13. 5. 2010 v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem,z toho 10 dnů na jednotce intenzivní péče... Také prodělal akutní reakci na stres, která přešla v poruchu přizpůsobení a posttraumatickou stresovou poruchu ... i v současnosti musí pravidelně užívat antidepresiva (placené léky)..."
Odůvodnění cikánské dvojice k tomuto útoku? " Prostě sme ho potkali a "byl bílej" ".
Jen shodou štěstěny chlapec přežil. Jenom IQ 111 mu pomohlo, že se zorientoval a došel si pro pomoc. Chlapec byl mlácen, kopán, sexuálně zneužit, okraden. Trestní senát ústeckého krajského soudu správně posoudil tento útok jako rasový a jako pokus o vraždu.
Bohužel, vrchnost v Praze má jasno. Když obětí není Rom nebo cikán, ale je naopak útočníkem, raději případ posuzovat opatrněji, aby se o vrchnosti neřeklo, že je proticikánsky zaměřena a nelétali potom na koštěti kolem vrchního soudu aktivisté za všelijaká práva s bičem v barvách EU.
Dvanáctiletý chlapec měl tu "smůlu", že do něho oba útočníci nebodali. Protože v takovém případě se lépe prokazuje, že bylo jen shodou náhody,že rána nožem nešla kousek vedle - a přišla by smrt.
Když "pouze" do něho velmi dlouho kopou a mlátí ho, raději mávne soudní vrchnost rukou a smete pokus vraždy ze stolu? Jo, kdyby chlapce skutečně ukopali k smrti a zemřel by na vnitřní krvácení...
1) su to zlocinci a zasluzia si chladok na dost dlho
2) ten vtip stale nie je vtipny
Chapes, ze su to dve rozdielne veci?
Sorry, ale pripominas mi vacsinu dikutujucich pod clankami o patorcatach. Rom=zlocinec bez ohladu na to, ci pracuje, jeho deti chodia do skoly,plati najomne, vlastni byt, nebodaj firmu. Ano, aj taky su a napriek tomu sa im vyhrazaju Molotov kokteilmi.
Cikán viz:
To je i Francie, Španělsko, Portugalsko a Rumunsko. Myslím, že francouzská riviéra by mohla vyhovovat:-))
@M1on No vzhledem k tomu co se u nás teď děje, to s tou neokatostí nebude tak horké:-)
Policie je často bezmocná. Ke kriminalitě užívají své děcka pod zákonnou trestnou odpovědností.
Sociálka se k nim nevydá bez ozbrojeného doprovodu. Ozbrojený doprovod se tam nevydá bez jištění ze strany těžce vyzbrojeného ozbrojeného doprovodu. Můžu ti dát tucet případů, kdy bez problémů brutálně napadli policisty, a vyvázli s podmínkou. Jak se můžeš obrátit na úřady, když ty se jich bojí. Jak na policii, která ti řekne, že je máš přímo zavolat, a oni už nějak urovnají když to "vyřešíš po svém"...
Já osobně se za svůj život popral čtyřikrát skutečně vážně v tramvaji, přičemž jednou to byli cikáni a ty ostatní případy byli navenek čistí běloší. Plus pravda tenhle čtvrtek to byl jeden agresivní bezdomovec, původu ovšem bílého.
Budiž řečeno, že nejsem pro pozitivní diskriminaci ani politickou korektnost. K cikánské menšině jsem zdrženlivý až opatrný, vtipy o ní klidně říkám.
Onen "vtip" ale napadá ani ne tak jemnocit jako spíš prostou inteligenci. Nesnáším představu, že se problémy něčeho vyřeší nějakou eliminací něčeho jiného a pak si všichni my ostatní padneme kolem krku a budeme žít v bezstarostném ráji. Ne, v reálu ti co něco takového prosazují, si brzy za jednu skupinu, "která to kazí", najdou velmi rychle náhradu.
Kurňa, máme tu něco jako nejlíp placenou sekretářku v zemi, která si pro svoje osobní zájmy úkoluje zpravodajskou službu, která má sloužit bezpečnosti země a ne rozmarům jedný fůrie. To je pro mě děsivý, že si mocní této země ani nedovadou uvědomit, že stát a jeho nástroje nejsou jejich osobní vlastnictví. Proti tomu je populární "zneužívání dávek" úplná marginálie.
A pokud jde o popsaný čin, tak já jsem zastánce trestu smrti udělovaného s ohledem na konkrétní čin.
Jinak doporučení obrátit se na policii...no...jak bych to řekl...dva příklady.
První z nich bylo napadení v Jeseníku. Možná jste ten záznam viděli sami. Pachatel přichází k sedící oběti jakoby nic. Padne rána. Oběť se nebrání, jen se choulí. Přesto padnou další čtyři rány, pak s ní agresor smýkne na zem. Padne další rána, pak útočník popadne napadeného za vlasy a hodí ho na záda. Následuje další rána a pak kopanec do hlavy. Oběť leží schoulená v klubku a kryje si hlavu, pachatel na ni řve něco vulgárního. Další kopanec do hlavy. Oběť křičí „Já ti nic nedělám! Já jsem nic neudělal!“ Pachatel ale pokračuje v úderech i kopání do hlavy. Pak oběť zvedne, hodí na lavičku a odchází. Zdá se, že je konec. Útočník se ale vrací a pokračuje ranou pěstí do obličeje a napadeného za oděv znovu strhává na zem. „Co děláš, vždyť ti nic nedělám!“ křičí oběť a dostane za to kopanec do obličeje s takovou silou, že ji to z kleku hodí na záda. Pak agresor oběť popadne, odvleče k lavičce a znovu jakoby odchází, vzápětí se však znovu vrací a znovu kopne oběť do hlavy takovou silou, že oběť dostane druhou ránu do hlavy o hranu lavičky. Pak ji agresor popadne a vyvleče někam mimo záběr kamery.
U soudu se pak agresor hájil tím, že do něj nekopal v pracovních botách, ale v zimních, a obvinění z pokusu o těžké ublížení na zdraví odmítal s tím, že kdyby napadenému chtěl vážně ublížit, tak by to udělal. Soud to vše zhodnotil, uznal obviněného vinným a odsoudil jej k trestu… tři roky podmíněně.
COŽE?!?
Ano, to vše, co vidíte na onom videu, si podle jesenického soudce Dušana Jedličky zaslouží tříletou podmínku. Přitom minimálně poslední dva kopance, vedené proti neodporující oběti, byly jednoznačně ohrožením zdraví a života. Není bez zajímavosti, že ani státní zástupkyně se proti rozsudku neodvolala, takže i jí zřejmě připadal přiměřený.
Druhý případ se odehrál letos v únoru. Devatenáctiletý Polák šel navštívit známou na ubytovnu. Otevřel mu však muž, s kterým se nepohodl, a ze strany onoho muže padla výhrůžka zbitím. Proto mladý Polák odešel a vrátil se do svého pokoje. Obával se však, že to neskončilo a že dotyčný může chtít svou pohrůžku splnit, proto si připravil k obraně zbraň, konkrétně nůž. Měl pravdu – u jeho dveří se dotyčný zakrátko objevil a ne sám, přivedl si tři kamarády. První ránu dostal napadený hned ve dveřích, a když je chtěl zavřít, vtrhli dva útočníci dovnitř a pokračovali v napadání. Obránce pak použil nůž a bodl – jednoho z útočníků do břicha, druhého do hrudníku.
U soudu byl původně obviněn z těžkého ublížení na zdraví a pokusu o vraždu. Když se situace rozebrala, změnil názor i státní zástupce. Uznal, že obviněný neměl v úmyslu poškozené usmrtit, že poškození ho sami vyhledali a úmyslně potyčku vyprovokovali, a navrhl obviněnému „pouze“ trest za těžké ublížení na zdraví. Soud si to přebral, uznal, že se obviněný bránil přesile útočníků… a odsoudil jej za těžké ublížení na zdraví k 2,5letému podmínečnému trestu, k zaplacení 112 000 Kč zdravotní pojišťovně a k pětiletému vyhoštění.
COŽE?!?
Ano, obrana nožem proti čtyřem útočníkům, před kterými nemáte kam utéct, protože vás přišli zmlátit až do vašeho obydlí, je podle královéhradeckého soudce Jiřího Vacka zločin.
Když jsem si to srovnal – pachatel brutálního útoku, který ohrožoval život nebránící se oběti, dostal jen o půl roku více, než obránce proti přesile – cosi se ve mně kouslo. V devatenáctém století to trefně vyjádřil spisovatel a státník Frederic Bastiat v knize nazvané prostě ‚Zákon‘: „Kde je zákon v rozporu s morálkou, tam stojí občan před krutou volbou: jestli má ztratit smysl pro morálku, nebo úctu k zákonu.“
Zapomeňme teď na chvíli na zákon i na morálku a podívejme se na situaci napadení z taktického hlediska. Útočník má téměř vždy převahu. Je to celkem logické – kdyby ji neměl, tak by vůbec neútočil, protože by na svůj útok sám doplatil. Tato převaha mu dává možnost dosáhnout svého způsobem, který soudy ve své neskutečné aroganci nazývají „pouhé zbití“: údery, kopy a další neozbrojené násilí, které oběti způsobuje bolest a zhmožděniny a které pokračuje, dokud se oběť nepodvolí, nebo dokud se násilník nevyzuří. (Nebo dokud některá z ran nedopadne na místo, kde způsobí vážnější zranění a oběť podlehne). To se stalo i v prvním případě – vše, co jste viděli na prvním videu, není pro naši justici nic víc než „pouhé zbití“, protože napadený měl jen zhmožděniny. Psychické následky, jako přetrvávající trauma (většina slušných lidí na takové násilí prostě není zvyklá) jsou jí už úplně lhostejné. Zrovna tak v druhém případě, kdyby napadený neměl po ruce nůž a byl přesilou útočníků zmlácen, těžko by se tím soud nějak vážněji zabýval – vždyť byl přece „pouze zbit“.
Jaké možnosti má v té situaci obránce? Bránit se stejným způsobem, tj. vykrývat rány a zasazovat údery - to je čirá bláhovost, pokud tedy dotyčný zrovna není dlouholetý student bojových umění. Ve rvačce ve stylu „otloukaná“ prostě vyhrává ten, kdo dokáže dát větší ránu a víc jich vydrží – a to je téměř vždy útočník. Často je jeho převaha tak drtivá, že si oběť ani netroufne se bránit, aby ho ještě více nerozzuřila – i to jste na videu viděli.
Co tedy oběť může dělat, aby se uchránila a svou situaci ještě nezhoršila? Nezbývá jí než násilí strpět a doufat, že zůstane bez trvalých následků, nebo se bránit způsobem, který útočníka rychle a jednoznačně zneškodní: prošlápnout koleno, vypíchnout oko, bodnout nožem, vystřelit z pistole. Prostě způsobit zranění, které vyřídí i toho největšího tvrďáka. To je pro slušného člověka samo o sobě problém – většina z těch, pro které morálka není jen prázdným pojmem, má značné zábrany páchat násilí, natož takovým způsobem, aby způsobili značnou újmu na zdraví.
Ale i když oběť tyto zábrany překoná a ubrání se, opravdové problémy teprve začínají. Justice, pro kterou to doteď bylo „pouhé bití“, si náhle energicky vyhrnuje rukávy a jme se konat spravedlnost – lump, který svému bližnímu udělal takové ošklivé bebí, přece nesmí zůstat nepotrestán. Marně se oběť hájí, že byla napadena – ano, byla, ale „pouhým bitím“.
Jak potom taková situace vypadá z pohledu agresora? Je si vědom své převahy. Je si vědom také toho, že ať bude oběť mlátit sebevíce surově, tak dokud jí něco nezlomí, nehrozí mu víc než podmínka. Je si také vědom toho, že pokud by mu oběť vážněji ublížila, bude stíhána ona – a ví, že oběť si toho je také vědoma, takže si na skutečnou obranu pravděpodobně vůbec netroufne. To samé platí pro „samaritány“, kteří by oběti chtěli pomoci. Buď budou na agresora hodní, aby mu moc neublížili, čímž si také koledují o „pouhé zbití“, nebo nepřistoupí na pravidla ustanovená našimi soudci a budou za to potrestáni. Nebo se do toho raději nebudou plést a budou dělat, že nic nevidí, tak jako v prvním ukázkovém případu. A kdo by jim to mohl mít za zlé? Nechovají se tak z lhostejnosti, ale ze strachu, a ten má původ v agresorovi jen částečně.
Když jsem si to takhle přebral, tak jsem se rozhodl. Kdybych byl někdy svědkem něčeho takového, co jste viděli na záznamu, nebudu se lhostejně dívat stranou. Nebudu ani volat policii, protože ta stejně nepřijede včas (nic ve zlém, hoši, za minutu a půl se to prostě nedá stihnout). Nebudu ani blázen, abych šel do fyzického konfliktu se silnějším agresorem. Prostě vytáhnu zbraň a udělám mu dvě-tři díry do hrudníku. Pak posbírám nábojnice, slušně požádám svědky, aby nevypovídali, a zmizím. Jistě, soudci a státní zástupci budou křičet „vražda!“. Ale já se raději dopustím vraždy na grázlovi, než bych riskoval, že se stanu svědkem vraždy oběti. Kdyby nesoudili podle pravidla „s útočníkem lze mít shovívavost, ale obránce nesmí zůstat nepotrestán“, střílel bych raději na nohy a pak zavolal záchranku. Takhle se ale raději spolehnu na to, že se aspoň u policie najdou slušní lidé, kteří mne nebudou moc hledat.