5. kolo povídkové soutěže - Ice & Fire
5. kolo povídkové soutěže - Ice & Fire
Rozsah: Neomezen
Jazyk: Předpokládá se čeština nebo slovenština; může být i jiném jazyce (angličtina, polština, ruština apod.), berte však do úvahy, že tím se snižují šance na to, aby Vaši práci ocenilo dostatečné množství čtenářů…
Styl: Libovolný literární útvar (ano, i básně a eseje)
Omezení:
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Jinak samozřejmě nedělám závěry z toho, že delfíni žerou tučňáky, kosatky žerou tuleně, hyeny žerou antilopy a já žeru vepřové :-)
Obdivuji specializace zvířat, zvláště když dokáží skutečně koumat. Jako třeba havrani, když hází ořechy pod kola aut na přechodu pro chodce a když svítí zelená, tak si posbírají nerušeně jadérka:-) Kluci koumáci:-)
Nemusíš mne učit, že se do jisté míry vyplácí být bezcitná svině - to vím, ale nepřinutíš mne, aby se mi to líbilo :-)
???????
Je to jejich strategie a vyplácí se. Teoreticky by se vyplatila i mi - neinvestovat do potomků se slabším samcem a co nejdřív si pořídit potomky s novým. Ale nelíbí se mi to :-)
Co čekáš, že chodím mezi lvy s osvětovými brožurkami? :-)) Nebo, že to chci změnit? :-D Nepleteš si mne s někým? Třeba s někým nenormálním? :-)
Nevyděluji lidi ze zvířat. Jsem úplně stejně zvířetem a nepotřebuji nafoukanou uměle vytvořenou "nadskupinku" lidí :-)
Jen pozoruji a něco se mi líbí, něco obdivuji a něco se mi holt protiví :-)
Ty se na kočičí chování třeba dokážeš dívat bez jediné emoce a nebo třeba cítíš jen svou nadřazenost a shovívavě shlížíš na nižší živočichy a jejich marné pachtění :-)
Nebo navrhuješ nějaký jiný lepší a vhodnější postoj a nahlížení? :-))
Ale tak já tě docela chápu, to naše "koťátko Mňau" je zkurvený masový vrah, taky to nesnáším, protože mimochodem jsem to já, kdo po něm uklízí corpus delicti, jednou takhle zahnal ptáčka do baráku a doslova z toho řval nadšením, hajzl jeden, tak jsem ptáčka pustila na svobodu a jeho vykopala ven. Jenže když mi to přinese tuhý na zápraží verandy, tak to holt vymetu nebo vyhodím, jemu nadám do ptáko a myškovrahů, ale když spí, tak ho pohladím, protože holt je to člen domácnosti. Je to kastrát, ale furt je to kočka, nedá se svítit. Ale další už bych fakt nechtěla.
Tyhle strategie přežití mají holt vepsány v genech a nemají žádný "vyšší princip mravní" který by jim říkal že je to nějaký divný.
Ale k věci. Míchat dohromady lidské hledisko emoční, estetické a morální hledisko získané výchovou a zkušenostmi s evolučním vzorcem chování konkrétního živočišného druhu, který toto hledisko uplatnit nemůže a nemá na výběr, to považuju vskutku téměř za "misionářské" :)
Podle takového hlediska by měla zvířata nést stejnou odpovědnost jako lidé. Možná jsi úplně stejným zvířetem, přesto chceš, aby lidé za své skutky nesli odpovědnost a dopadl na ně případně trest. Ael těžko budeš chtít něco takového pro zvířata. I ten, kdo tvrdí, jak se zvířata neliší od lidí, se bude divně koukat, když by se za řízení autobusu, kterým jezdí do práce, usadil šimpanz (přestože by to možná zvládl lépe než leckterý člověk). Ne, nikdo vpředstavě o tom "nevyčleňování" člověka ze zvířecí říše není v jádru není poctivý, protože nejde do důsledků.
Jakožto biolog se dívám na svět kolem a pozoruji, protože men to baví, protože to ani jinak nedovedu. Nedívám se na zvířata jako na majetek nebo na věc, ať si zákon říká cokoliv.
Ze své přirozenosti nesnáším ubližování jakéhokoliv druhu komukoliv (myslím toho, kdo začal ne toho, kdo se bránil). Jsem typ člověka, kterého dojímá, když pozoruje, že vrabci krmí ztracená mláďata bez rozdílu jestli jsou jejich. Protiví se mi kukačky, které vraždí své nevlastní sourozence, aby mohly plně zneužívat své adoptivní rodiče. Dojímají mne tučnáčí tátové, kteří snášejí dlouhé měsíce mínus 60 stupňové mrazy o hladu a přitom hlídají a chrání svého nevylíhnutého potomka a až se vylíhne, tak pro něj mají schovanou ve voleti poslední nesnězenou rybu, kterou ho nakrmí než dorazí utrmácené mámy, aby nasytily partnera i potomka a pak společně vyrazili zpět (mluvíme o tučňácích císařských). Dojímá mne sebeobětování rodičů pro přežití svých dětí. A zaručeně mne rozpláče pohled na vyhladovělého ledního medvěda, který hladověl příliš dlouho a při posledním pokusu ulovit mrože je těžce raněn, schoulí se do klubíčka a čeká na smrt v bolestech, protože to vzdal.
Pozoruji živočišný svět, protože mne zajímá a nadšeně žasnu nad mazaností a vychytralostí mnohých z nich. Druhou stranou mince je samosebou to, že jiné chování se mi nelíbí.
Ale přece mi nechcete říct, že si myslíte, že za to ten který druh odsuzuji :-) Že ne? Odsuzovat přirozené chování toho kterého druhu je absurdní.
Líbí se mi fialky a nelíbí se mi muškáty. to je úplně totéž :-) Hodláte mne pranýřovat za to, že s emi nelíbí muškáty? (což mimo chodem není pravda, ale nedovedu si zrovna vybavit kytku, co se mi nelíbí :-D) Co je na tom u všech kosmáků misionářského? :-))
Tak jako nechci po stonožce, aby řídila auto (a když už by nějaký auto jednou stonožky vynalezly, stopro bude vypadat úplně jinak, aby jim sedělo do anatomie), tak nechci, aby na ní bylo nahlíženo skrze morálku, která postavená na tělo člověku a ne stonožce.
Prostě tě přirozené vzorce chování u některých druhů fascinují, u některých odpuzují. Že?
Ale zas chápu, že s tou sovou to není žádná pomsta, to je možná to co Flankerovi nesedlo (jen se domnívám) je to kočka rovná se kořist kterou asi zvládnu a zajistí mi přežití - tedy jsi aplikovala lidský vzorec chování (mstivost) na nebohou sovičku, která má akorát hlad a příležitost na pořádnej fast (doslova) food.
V tom mne nechápeš. Já kočkám nevyčítám, že loví myši a ptáky. Já je neodsuzuji za jejich abnormální a často incestní promiskuitu. (samosebou, když se mi peleši v rybízech po balkonem a řvou tam dvě hodiny v kuse, tak bych je nakopala, ale ani to neudělám - přece je nebudu v noci honit se smetákem po placu :-))) ) Jen říkám, že se mi jejich chování nelíbí. Neobviňuji ani jedince ani druh :-) Když řeknu, že je nemám ráda, tak to doslova znamená to co říkám - nemám ráda = absence lásky. Copak si snad myslíš (či kdokoliv jiný), že když vidím, že kocour zahryzne mláďata protože nejsou jeho, že mu v duchu přeju, aby ho přejelo auto nebo něco takového?
Ano, obdivuji tyhle sovy specialistky, že si troufnou na kořist o tolik větší a těžší a že ji unesou v letu. Abych to dostala do hladiny pochopení - mám ráda medvědy a přesto hluboce obdivuji rosomáka - o tolik menšího, který se na medvěda vrhne a prokousne mu páteř. Obdivuji ty schopnosti. Ale jen protože se mi líbí medvědi, tak ho nebudu odsuzovat za jeho přirozené chování.
Obdivuji přírodu jako takovou a fascinuje mne pozorování chování zvířat, jejich způsob života. Něco se mi líbí a něco se mi nelíbí. To že něco obdivuji taky neznamená, že se mi to líbí a schvaluji to nebo naopak odsuzuji.
Tys začal hájit něco, těžko říct co přesně, protože jde o nedorozumění v náhledu na pozorování chování zvířecích druhů. Připusť stejně jako já, že v důsledku svého zaměření, zájmů a potažmo typu vzdělání, považujeme každý za samozřejmě nějaké (věci, fakta,..nemohu najít ekvivalent) a proto je opomíjíme definovat. Jsou pro nás přirozené a standardizované. Nehledej konflikt tam, kde není :-*
Je úplně mimo si myslet třeba že kočky nesnáším, nenávidím nebo cokoliv takto citově zainteresovaného. Jen se mi jejich sociální chování nelíbí - toť vše:-)
EDIT
Jo s tou sovou to byla taková nadsázka, která jakoby hovořila o ptácích povšechně (jakoby sově záleželo na malých sýkorkách, které kočky uloví :-D). Bylo to takové CVRLIKÝÝÝÝ. a myslela jsme, že to je i tak chápáno. Přijde mi poněkud neuvěřitelné, že by někdo mohl vůbec uvažovat, že věřím tomu, že se sovy spikly se sýkorkami a úmyslně zahájily protikočičí odvetnou partyzánskou bitvu :-D To už přenášíme do prostředí animovaných seriálů, ne? :-))
Na počátku jsem tu sovu sem dala proto, že jsem se nedávno o těchto schopnostech sov dozvěděla a opravdu mne fascinují, nikdy bych dříve ani neuvažovala, že si troufnou na tak velkou kořist. a přišlo mi to příhodné v reakci na flankerovo, že sovy nejsou jaké se zdají být :-)
(a teď nevěřím vlatsním očím, že tu musím něco takového vysvětlovat, protože to bylo pochopeno a vnímáno jinak :-) )
Tak, vše má svá pro a proti, jenže když si to tak člověk vezme, tak to soužití "na dobu určitou" má člověk se zvířetem, člověk s člověkem... lidé prostě nechtějí být sami. Veskrze je to sobecké, ale co je člověk prioritně jiného než sobec?
Své potkany i své psy jsem měla velice ráda a zkrátka se nějak nedokážu oprostit od vzpomínek, kdy mi umírali v náruči. Zvláště pes mi moc chybí a nejen jako popelnice na zbytky masa a salámů :-))