› ›

Nejtemnější kniha ?

AnonymAnonym
upraveno 25. února 2010 v Literatura
Zajímalo by mě, jaké dílo (kniha, sága, klidně i báseň) považujete za nejtemnější jaké jste kdy četli.



Dílo u něhož nešlo jen o to, že jste se báli usnout, ale takové, u něhož jste byli vrženi na samý pokraj černoty vaší vlastní duše.



Teď jsem položil těžkou otázku sám sobě a musel jsem se jít podívat do knihovny. Chvíli vedlo 1984, ale nakonec se přeci jen musím přiklonit k NAHÉMU OBĚDU Williama Seward Buroughs.
«134

Komentáře

  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 19. prosince 2007
    William F. Nolan - Malý svět Louise Stillmana. Povídka s neuvěřitelně silnou a děsivou pointou. Trochu připomíná Pána much, ale to už bych napovídal příliš.
  • AnonymAnonym
    upraveno 19. prosince 2007
    Nahy Obed jsem videl jako film a musim rici ze to bylo opravu neco!
  • AnonymAnonym
    upraveno 20. prosince 2007
    Otázka je, jestli má být temná průběhem, nebo pointou, nebo obojím.
    Damnation game je úplně beznadějné, ale vyzní nakonec heroicky.
    1984 je beznadějné po všech stránkách.
    Malý svět Lewise Stillmana je jen povídka, ne celá kniha.
    Na pokraj černoty vlastní duše mne vrhla maximálně Teorie státu a práva; jinak mne temné knihy naplňují spíš optimismem, a čtu si je, když je mi těžko ("on je na tom podstatně hůř, než já").
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 20. prosince 2007
    Teorie státu a práva mi nevadí, horší je komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, a úplně jsem umíral u jakékoli věci týkající se managementu.:))
    Ale vážně. Co se týče celá kniha/povídka, u delší knihy se s temnotou člověk zpravidla vyrovná v průběhu čtení. Ale volil bych 1984.
  • AnonymAnonym
    upraveno 20. prosince 2007
    Když vynechám Necronomicon, o kterém se nesmí mluvit (B-)), tak kromě 1984 na mě kdysi dost zapůsobil Elmer Gantry, ale detaily si už nemapamtuju.
  • AnonymAnonym
    upraveno 20. prosince 2007
    Z fantastiky:
    Zamjatin: My
    Fuks: myši Natálie Mooshabrové
    Mieville:Nádraží Perdido
  • TynaTyna
    upraveno 20. prosince 2007
    Dobrá otázka,
    1984 jsem četla, líbilo se mi tak, že jsem si nihu i koupila (ta původní byla z knihovny), ale zase tak depresivně na mne nepůsobila. Nejspíš proto, že jako dítko roku 1989 nějak nevěřím v trvalost totalitních režimů (já optimista:-).
    Hodně temně na mne zapůsobila Ukolébavka od Palahniuka. A taky Nadaný žák od Kinga, takový absolutní rozklad lidské duše bez jediné stopy naděje...
  • alekalek
    upraveno 20. prosince 2007
    Velký souhlas s Nadaným žákem. Ten závěr je úděsnej (teda ne že by to celý nebylo dost temný). Film je ještě o krapátek horší, páč ten nemá ten konec tak definitivní.
  • alekalek
    upraveno 20. prosince 2007
    Snad jen malá citace, páč jsem neodolal a zase si tu závěrečnou depresivní temnotu přečet.
    Čtyři roční doby - Nadaný žák, S. King píše:

    "Jsem pán světa!" vykřikl mohutným hlasem do vysokého nebe a na chvíli zdvihl oběma rukama pušku nad hlavou. Pak si ji přehodil do pravé ruky a vykročil k místu na dálnici, kde se svažoval terén a kde mu padlý strom poskytne úkryt.
    Teprve o pět hodin později, když už se skoro setmělo, ho umlčeli.
  • AnonymAnonym
    upraveno 20. prosince 2007
    Možná ne nejtemnější ale Zákony silnějšího (J. Brossman? vyšlo kdysi jako příloha Pevnosti). Postapo s prvky kyberpunku z vybombardované Prahy - "Nic není ztraceno až na naději..."
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 20. prosince 2007
    Jo, málem bych zapoměl, Christopfer Priest: Nežádoucí efekt (the Prestige). Film podle knihy je výborný, ale síla konce v knize je mnohem vyšší. Posledních asi 20 stránek je tak nádherně děsivých.
    Tyna: To jsi opravdu optimista, vzhledem k tomu, že demokracie se nám pomalu oklešťuje...:(
  • heavy_headheavy_head
    upraveno 23. prosince 2007
    Alek píše:
    "Jsem pán světa!"
    Nevolal něco podobného Di Caprio na přídi Titaniku? :-)
    Nejtemnější věc, jakou jsem kdy četl? Hm... Nejmorbidnější bych věděl. Je to povídka Stephena Kinga Typ pro přežití. Stojí opravdu za to.
    Pokud se bavíme o hororech, jistě by se dalo vybírat u klasika žánru H.P.Lovecrafta. Mně utkvěl v paměti závěr jeho povídky Dagon. Noční můry na denní světlo s oblibou přivádí Clive Barker, temný umí být i Neil Gaiman. O hrůze a jejích odstínech ví hodně i Ray Bradbury. Z jeho povídek si určitě vyberete. Řeknu svou oblíbenou: Čekám. Svíravý pocit v oblasti žaludku a mi kdysi způsobili i Dracula nebo Pes baskervillský. Ale třeba i Muzikanti A. Sapkowského. Nakonec řeknu ještě Vnitřní světlo Arthura Machena.
    No a pak tu máme druhou kategorii, která ve vás zanechává jakýsi vnitřní neklid, až nevolnost. O tom, jak a proč přestává být člověk člověkem a stává se z něj zrůda a monstrum, píše ve svých knihách Thomas Harris, a dělá to tak, že je vám těch vyšinutých psychopatů nakonec líto. S temnotou sváděla neúspěšný souboj i Laura Palmerová ve svém Tajném deníku. J.G.Ballard mi ve svých Mýtech blízké budoucnosti zase přivodil téměř hmatatelné pocity paranoie, schizofrenie a úzkosti. A předtuchu, že katastrofa je blízko. Z poslední doby mě zaujala Natálie Kocábová a její Růže. Slušný trip. Jen asociace a halucinace, neupravené a neučesané, jako sen urvaný z opratí, který nějakým nedopatřením prosákl, pronikl a proklouzl do reality. Podezřívám ji, že u toho kloktala dehet. :-)
  • AnonymAnonym
    upraveno 25. března 2009
    Clive Barker ma temne knizky, ale knizka uplnmeho dna duse je "A uzrela oslice andela" od Nicka Cavea.
  • AnonymAnonym
    upraveno 26. března 2009
    Á, už znám vítěze; nejtemnější kniha je příručka od Bernarda Gui, ze které opisovali autoři Malleus Maleficiarum a řada dalších ctihodných zakladatelů tajné policie.



    Kvůli téhle knize hodně lidí umřelo ošklivou smrtí.
  • SethiSethi
    upraveno 26. března 2009
    Peter Atkins - Physical Chemistry.



    budí ve mně ty nejtemnější nálady...
  • VesmanVesman
    upraveno 2. dubna 2009
    Skutečně temných a hrůzných knih jsem příliš nečetl, ale třeba taková novela Hellbound Hearth, u nás známá spíše jako Hellraiser, nebyla žádné čtení pro děcka...
  • AnonymAnonym
    upraveno 3. dubna 2009
    Vesman:



    Někde doleji jsme už Barkera řešili. IMHO je nejtemnější jeho dílko Damnation game.
  • heavy_headheavy_head
    upraveno 5. dubna 2009
    Peklo je místem těch, kteří zapírali. Tam najdou to, co sázeli a okopávali, Jezero prostor a les Nicoty, a tam bloudí a nikdy neuniknou a skučí touhou po hmotě.ů



    Nedávno jsem ovšem četl Mikulášovy patálie pod peřinou, bez baterky, a taky mi to připadalo docela temné.
  • sarvensarven
    upraveno 5. dubna 2009
    neviem kde to bolo, ale opýtam sa tu. Kalendár je na tom ako?
  • alekalek
    upraveno 10. dubna 2009
    sarven: nechával jsem to na Maxovi, ale asi mu to tu uniklo. Já to vidím jako mrtvou záležitost, bohužel. Tohle se nepovedlo. :-( Tak snad ten příští vyjde líp, GRRM říkal něco v om smyslu, že každý rok to bude mít na starost jiný grafik.
  • AnonymAnonym
    upraveno 12. dubna 2009
    mezi temné tituly určitě murakami.
  • JAIMEJAIME
    upraveno 30. dubna 2009
    murakami absolutně.. po jeho četbě už člověk neuvažuje, zda spáchá sebevraždu, ale kdy spáchá sebevraždu..
  • AnonymAnonym
    upraveno 13. května 2009
    Tedy dámy a pánové,

    právě jsem dočetl Terror (D.Simmons) a musím říct, že závěr knihy byl pořádně temný a zůstane mi ještě pěkně dlouho v hlavě...
  • ErtaiErtai
    upraveno 23. února 2010
    Souhlasím s GRF. Terror od Simmonse mi připadá dost temný. Z knihy vyzařuje temnota, chlad a utrpení posádek obou lodí. Tuto knihu doporučuji. Ona svým způsobem je temná i série SOIF - nečekal jsem , že tolik hlavních postav se odebere pod kytičky. Snad i díky tomu a dalším zvratům se tato série tak dobře čte :-))
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 24. února 2010
    Terror se mi hodně trefil do vkusu. Zvláště v letošní dlouhé zimě to má správnou atmosféru. Vůbec bych nebyl proti, kdyby se toho ujal nějaký schopný filmař (třeba Fincher).
  • AnonymAnonym
    upraveno 24. února 2010
    Za mě určitě 1984 a Ostrov od Merla. Ale ty nejděsivější pocity, při kterých mám chuť ječet, prchat a odhazovat věci ležící mi v cestě, ve mě způsobuje seriál Zoufalé manželky. To považuju za totální a naprosté peklo.
  • AnonymAnonym
    upraveno 24. února 2010
    Co si pamatuji, tak mě nejvíce vystrašila povídka od Stephena Kinga, Misery.
  • AnonymAnonym
    upraveno 25. února 2010
    Výpis z mýho účtu
  • AvivAviv ♀
    Raz mi naša dejepisárka na základnej požičala Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického. Je to podľa reálnych udalostí z Česka koncom 17. storočia, konkrétne o inkvizícii. Ľudia, ja som chcela vraždiť. A plakala som. To bolo pre mňa naozaj temné čítanie.
  • DreamerDreamer
    upraveno 29. února 2016
    Wow, super topic :) naposledy jsem četla povídku I Have No Mouth, and I Must Scream, už jsem tu někam dávala, ale hodím to znovu ještě sem. Povídka se odehrává v útrobách ďábelského superpočítače, a popisuje osud posledních pěti přeživších lidí, které tenhle stroj udržuje při životě jen aby je mohl nekonečně dlouho mučit.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.