Co jiného číst?
Mých posledních snad 20 knih bylo všechno možné (Martinovy povíky, Irving, G.G.Marquéz, Vonnegut Jr.) jen ne kniha z fantasy ságy. Chápu, že nic tak dobrého jako icefire na trhu není, ale něco co by stálo alespoň za přečtení. Doporučte něco
PS: Nepište Feista ani Sapkowskiho. Něco nového (rok vydání 2006,07), co třeba zatím nevyšlo celé, ale autor to již ukončil.
PS: Nepište Feista ani Sapkowskiho. Něco nového (rok vydání 2006,07), co třeba zatím nevyšlo celé, ale autor to již ukončil.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Kdybych měla čas a pak mohla dospávat, tak bych to musela dočíst na jeden zátah (kde jsou ty časy, kdy byl spánek pro sraby :D ).
A taky vím o pár lidech, které ta knížka bude bavit :)
Nerad se přidávám k těm, podle kterých je druhý díl velký kvalitativní sešup. Proč tak tvrdě?
No, za prvé. Navzdory tomu, že je teď příběh vyprávěn z pohledu hned čtyř postav, je děj vlastně velmi primitivní a mnohem prostší (ve všech významech slova) než díl první. U něj velice fungovalo hned několik překvapení, součástí zapadajících na své místo a především výborná atmosféra. Teď je v prvním plánu prosté jednorozměrné nebezpečí představované Volarem, přičemž Volaři zde vystupují vesměs jen jako tupá anonymní masa, proti které i skřeti z Mordoru přímo hýří rozličnými motivacemi. Vylepšuje to jen začátek se ženou, která poutá Frentise, ale to v polovině skončí a zbývá už jen naprosto jednorozměrné zlo Volaru.
Za druhé. I v případě prvního dílu, který jsem ohodnotil maximálním počtem bodů a vychválil ho jak to šlo, tak jestli bylo něco jeho slabinou, pak trochu šablonovité charaktery. teď je to horší o to, že i postavy, které byly v prvním díle životné a rozvinuté, teď působí velmi ploše nebo nemají příležitost se jakkoli projevit (zejména případ Nortaha). Pokud už se někdo projeví více, okamžitě se přijde na to, že je obdařený, takže tím, co původně bylo skryté a jen pomalu se odkrývalo, teď autor doslova plýtvá a přichází s tím příliš často coby deus ex machina.
No a za třetí je to Reva. Její kapitoly byly pro mě doslova utrpení. Jestli jsem dosud za nejhorší literární fantasy hrdinku považoval Ciri, tak Reva je Ciri na druhou ještě říznutá Xenou, přičemž zde vás autor nenechá na pochybách, jak je to s její sexuální orientací. jestliže v prvním díle činil výskyt nepřemožitelných bojovnic žádná celá nula nula nic, tady jako kdyby Ryanovi někdo nařídil, že musí dohnat správné gender kvóty i za první díl. Takže se na scéně objeví hrdinka, o které se sice na začátku výslovně dočteme, že byla vytrénovaná pouze s nožem a nic jiného neumí, po pouhých dvou výletech s Vélinem (o kterém z prvního dílu víme, že není nic moc učitelem) najednou nejen že zvládá všechny myslitelné zbraně na mistrovské úrovni, ale dokonale zvládá strategii obrany, plány překvapivých útoků a zásady vedení armád na úrovni mistra Suna. K tomu pokud něco potřebuje, okamžitě to \"náhodou\" na své cestě najde. Nesnesitelnější charakter abych pohledal.
Takže co to jakž takž zachraňuje? Lyrna a Frentis.
No a za tři dny přečteno. Letí to jak utržený pes ze řetězu. Romantika trochu jinak, Torgedrtikund úžasný, vampýři sice OP ale dá se to snést.
Ale hlavně, Petra to celé kočíruje skvostně, ty dialogy jsou.. :applause:
Fakt super oddechovka.
Ke dvojce - taky mě zklamalo to rozbřednutí děje a rezignování na pečlivou výstavbu vyprávění, ze které jsem u jedničky byla na větvi. Hodně mě bavila právě ta překvapení a zvraty. Kvůli tomu je dvojka jen "průměr", má sice širší záběr, ale je to jednodušší/primitivnější způsob vyprávění, jak píšeš. Tak nějak doufám, že je to neduh prostředního dílu, kde bylo třeba (z nějakého důvodu) popsat zevrubně jednu událost a přiblížit určité postavy, a v trojce přijde bombastický tah na branku, či jak se tomu dneska říká :)
Co se týče Revy, už je to rok, co jsem to četla, tak si moc nepamatuju svoje pocity ohledně ní, ale ve svých poznámkách jsem se dočetla, že nakládání s časem je často srandovní a že i Lyrna se zlepšila v sedle během jednoho odstavce :)
Nejvíc mě bavily části s Vélinem, určitě za to může fakt, že jsem si ho zafixovala jako hlavního hrdinu a chtěla jsem vědět, co bude dál.
Čteš to česky?
V porovnání mi prostě přijde, že zatímco první díl evidentně autor piloval a promýšlel řadu let, druhým musel stihnout nějaký termín. Spoustě lidí stačí, že to má tzv. "epický rozsah", gigantické bitvy a podobně, ale upřímně po chvíli už se to opakovalo. Navíc po tom, co ta žena co ovládala Frentise zmizela ze scény, to ztratilo i většinu napětí.
Uvidím, co třetí díl, snad něco napraví. On ne že by druhý byl vyloženě břečka, ale v porovnání s takřka dokonale propracovanou jedničkou je to slabý.
Čtu česky, tolik na to zas nekvaltuju (jako jsem kvaltoval na Tanec s draky, který jsem vlastně po přečtení v originále hned po vydání česky znovu už celý nepřečetl :) ).
https://www.facebook.com/fantastikavargu/videos/537977216394271/
Tak třeba Miluj bližního svého nebo Vítězný oblouk by pro tebe mohli být stravitelnější :-) Mě teda obě knihy naprosto dostaly. Teď čtu Noc v Lisabonu a zatím jsem spokojená.