Ani jeden snímek jsem neviděla, ale Vesmírnou odysseu jsem se kdysi snažila přečit a bohužel jsem to nezvládla (bylo mi asi 13 a všechny holky četly dívčí romány, takže jsem se chtěla co nejvíce odlišovat:) ). Ale teď mě to navnadilo, že si to snad asi znovu otevřu :)
Já zas nepotřebuji 2hodinový záběr na šutr, kterej se ani nehne. Prostě jen nemám ráda škub - světlo - škub - tma - škub - krev. Z toho nic nemám, jen mě bolí oči, hlava a je mi blbě...stejně nestíhám vnímat, co se děje, když se každou milisekundu škubne kamera na něco jinýho
Vesmírná Oddysea byl jediný film, u které jsem usnula i napodruhé. :-) To jsem zvládla i Solaris od Tarkowského, což měla být východní odpověď na Oddyseu.
Nelíbil se mi Social Network, kde sice zběsile nestříhali, ale mluvili tak rychle, že jsem nestíhala sledovat anglické titulky, natož rozumět. Pak jsem se dočetla, že to bylo proto, ať se jím to vleze do stopáže. Pěkně blbý způsob, jak zkrátit film. :-)
A teď jsem viděla Thora. Čekala jsem fantasy s mytologií a dostala scifi na způsob Supermana a Transformers. Jako popcorn slušné.
Nedávno jsem viděl v televizi (čistě náhodou a ne od začátku) film s názvem Bright Star. Nemusíte znát básníka Johna Keatse, mít rádi režisérku Jane C(h)ampion ani být obdivovatelem herečky Abbie Cornish, nemusíte být ani beznadějní romantici bez jediné vindry, a přesto vás může ten příběh (tak zoufale známý a obehraný) zaujmout. Občas je dobré zvolnit a nechat se unášet.
Já jsem viděl v kině mnoho nudných filmů, ale usnul jsem jen jednou a to u filmu Nebe nad Berlínem. Prostě to není můj šálek čaje, i když má mnoho obdivovatelů. Vůbec některé filmy považované za klasiku mě nutí zamyslet se nad tím, zda jejich obdivovatelé nemají metabolismus želvy a neutíká jím čas jinak než mně. Příkladem výstavní asijské nudy je pro mě např. Sedm samurajů...
Já si musel Sedm samurajů dát jako seriál. Jinak z asijské produkce mám rád filmy od Miyazakiho (jeho fantazie je naprosto neuvěřitelná) a některé filmy s bojovým uměním, nejvíc asi Tygra a draka. Poslední asijský film který jsem viděl, byl Goemon a to se mi taky až na vizuální stránku líbilo hodně moc. Hlavně to ve mně dokázalo vzbudit opravdu silné emoce. Jo a jsem velký fanoušek Jackieho Chana.
Kurosawu mám rád ale mnohem víc než sedum samurajů se mi líbila Tělesná stráž, mimochodem remejkovaná jako Pro hrst dolarů :-), jo a taky Krvavý trůn (samurajská verze Mackbeta) je dost dobrý :-)
Když už jste u toho Japonska tak co jsem začal ze srdce nesnášet jsou Manga nebo jak se to jmenuje... Jeden člověk si s tím vždy sedne na přednášce přede mne a to je hrůza... Já bych to ani nevytahoval ale najedou jsem začal zjišťovat že to sleduje dost lidí.. A přitom to je hnusná grafika , hrozný příběhy a je to dost často perverzní až běda... Ufff jo Sedm Samurajů? Bezva film ale některý části byli a mne až moc hysterické ale oni Japonci asi jsou takový národ...
cr8g: Bleach?? To ještě někdo sleduje?! Jinak já se na anime koukám, ale často se dá kroutit hlavou nad stupiditou příběhu... Mangu taky "čtu", někdy je to o dost lepší než anime...
Komentáře
Nelíbil se mi Social Network, kde sice zběsile nestříhali, ale mluvili tak rychle, že jsem nestíhala sledovat anglické titulky, natož rozumět. Pak jsem se dočetla, že to bylo proto, ať se jím to vleze do stopáže. Pěkně blbý způsob, jak zkrátit film. :-)
A teď jsem viděla Thora. Čekala jsem fantasy s mytologií a dostala scifi na způsob Supermana a Transformers. Jako popcorn slušné.
Ale tak stejně by to mohlo dopadnout dobře... nechme se překvapit.
Jinak já se na anime koukám, ale často se dá kroutit hlavou nad stupiditou příběhu... Mangu taky "čtu", někdy je to o dost lepší než anime...