Historie vojenství, od kyje k pušce

upraveno 12. ledna 2011 v Rozličný pokec
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
11617192122126

Komentáře

  • upraveno 14. května 2011
    Ale na druhou část jsi neodpověděl.
    Žádný národ jsem neodsoudil - maximálně tak režim. Jsem schopný odsoudit i organizaci (NKVD, SS), ale národ ne. :-) A proto odpovídám kladně, rozhodně je to víc úzkoprsé než obviňovat celý národ (ať už si pod tím názvem představíme cokoliv). A k Amarounovi se nepřikláním, pouze píšu jak se věci mají. Nefandím ani Rusku ani Americe, jestli ti jde o tohle.
    ale jdi ty brepto... Rusové měli ve vývoji společnosti určité zpoždění oproti zbytku Evropy, ale rozhodně bych si netroufla tvrdit, že si carové dovolovali víc, než jiní panovníci. Ostatně co víc by si dovolovali?
    A to je nějaká omluva, či co? O osudu ruských nevolníků vis třeba: Milan Švankmajer, Kateřina II. lesk a bída impéria, Praha 2001

    PS: Souhlasím, že sklon tohoto tématu se mi taky moc nelíbí, ale pouze komentuji vaše příspěvky. ;-)
  • upraveno 14. května 2011
    Přiznávám, že jsem Amarounovy komenty nečetl - zarazil jsem se už u jeho představy vedení války v 17. století. Ano, je to úzkoprsé, stačí? :-)

    Abych změnil téma:

    Jak se například proměňoval pohled na válečníka v průběhu dějin?

    Třeba starověké Řecko - V Mykénském a archaickém období byl válečník elitou společenství, jediný měl právo vyjádřit svůj názor v otázkách politiky (vedle krále). V průběhu archaického období, s příchodem falangy, ztrácí bojovník své výsadní postavení, už jím může být i občan, ne jen aristokrat. Právo rozhodovat se rozšiřuje.
  • upraveno 14. května 2011
    Olorin: No četl jsem Nepřemožitelný (Karel X. Gustav) od Englunda, kde docela pěkně popisuje jaký byl rozdíl mezi Švédy a Rusy... Celkově Švédové ze zkušeností s Třicetileté války byli lépe připraveni na dobývání Polska. Co se týče logistiky, tak žádné zásobování moc neexistovalo, ale už tehdy Švédové dokázali nějak udělat pořádek co se týče ležení (i když pořád to vypadalo jako když táhne celý národ - děvky, rodiny, řemeslníci)

    Taky odsuzuji režimy, bohužel si nějak nevybavuji, že by Rusko mělo někdy nějaký přijatelnější :-D

    flanker.27: Okolo Gruzie neznám všechny podrobnosti, ale rozhodně nešlo jen o prostou ochranu civilistů ale i o trans-kaspický koridor... Není to žádné překvapení, ale také není překvapení že Rusko hrálo dvojí hru co se týče jejich občanů na území Osetie a Abcházie... Rozhodně ten konflikt nekritizuji na nějaký úrovni ochrany obyvatelstva či nastolení pořádku, ale spíše mi připadalo pěkně idiotský jak to zahráli na mezinárodní úrovni a svým způsobem mi to připadá pokrytečtější než nějaký Irák. Myslim źe kdyby si nasadili modrý helmy mohlo to dopadnou líp....

    Nenávidím? To asi ne spíše je beru jako jinou Civilizaci ( Pěkně to popsal Huntington)... Vzhledem k tomu, že patříme (ať se nám to líbí nebo ne) do západní civilizace, tak je možná trošku beru i jako potenciálního nepřítele. Jejich způsob rozpínavosti taky nemám rád a rozhodne nepodporuji jakoukoliv závislost na Rusku ( JE,Plyn, Ekonomika atd.)

  • upraveno 15. května 2011
    Amaroun: Englund taky píše, že k jistým civilizačním normám se švédské vojsko podařilo vést jen v první fáze války. Po té, co se v Polsku setkali s větším odporem než doufali, šla většina disciplíny k šípku - už jen proto, že ani tak pokrokový stát (v oblasti vojenství) jako bylo Švédsko, neměl dostatečný aparát pro vydržování velké armády déle než pár měsíců (s tím předválečné plány prostě nepočítaly), tudíž došlo na klasický postup z dob třicetileté války - válčení pro válku, kdy se drancující armáda musí uživit sama. Jiné státy tehdejší doby (podobně jako Rusko) postrádaly ten alespoň základní byrokratický aparát, který by se nějak staral o základní zásobování, nebo v té době teprve pomalu a bolestivě ho zaváděly. Švédsko by v tomhle před zbytkem Evropy napřed, ale když došlo na lámání chleba, tak veškeré civilizační zásady šly stranou.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 15. května 2011
    Amaroun: To bych shrnul tak, že potenciálních nepřátel vidím víc a větších než Rusko. Jestli jde o nějaké nepřátelství, pak spíš v tom, že si Rusko a Amerika vzájemně lezou do zelí, tak jako si mocnosti do zelí lezly od počátku věků. Přitom si nmejsem jistej, že by tam bylo nějaký "my" a "oni", protože se nepovažuju co do životních hodnot zrovna za Američana, ona "západní civilizace" je v týhle souvislosti (tak jak je to v Huntingtonovi) takovej hezkej politologickej konstrukt, jak si USA posvětí právo povbažovat něco za svojí sféru vlivu. Přitom si myslim, že s americkou společností toho zas tak společnýho nemáme (vztah k náboženství, úspěchu, smluvním vztahům, kultuře, zbraním, právní systém), a proto nevim, proč bych měl za ně kopat. A i pro ně nejsme nějakej váženej partner, ale spíš takovej hezkej nástroj. BTW když např. vezmeme slavnou kauzu stíhačky, zatímco evropský nabídky byly o novejch letadlech, amíci nám nabídli olétaný vyřazený F-16.
    Ale podle mě je daleko pravděpodobnější, že se jednou budou muset Rusové a Američani chca nechca zase spojit, než aby šli proti sobě, páč z toho by těžil jednině někdo třetí. Pokud bys to bral podle kultur, jak je popisuje Huntington, měl bys tam na vnímání potenciálního nepřítele mnohem víc příkladů. Přitom znova opakuju, Huntington je konstrukce, ušitá na míru americký intervenční politice (k tomu doporučuju třeba Brzezinskiho Velkou šachovnici - s nadsázkou tý knížce říkam americký Mein Kampf).
  • upraveno 15. května 2011
    A hlavně Englund je myslím švéd a pochybuju že píše úplně nestraně
  • upraveno 15. května 2011
    Celkom suhlas, ze zapad a rusko su najprirodzenejsi buduci spojenci.
  • upraveno 15. května 2011
    Thule: Jo... Já už si to tolik nepamatuji četl jsem to před pár lety navíc mi nebylo tolik, abych to dokázal ocenit, ale co si tak pamatuji, zas tak hrozný to nebylo v některých částech, co teď tak koukám, Karla X. Gustava kritizuje...

    Sarven: Bude to asi smutný spojenectví... Asertivní Čína je peklo

    flanker.27: No vidíš to je zajímavá otázka... Já zase nabyl dojmu se setkání s pár lidmi s USA , že toho máme dost společného a tak nějak jsem s toho měl příjemnější pocit než setkání s Rusem :-)

  • upraveno 15. května 2011
    Thule: Englund je ke Švédsku ve svých knihách docela kritický. Rozhodně jsem nenabyl dojmu, že by mu nějak v porovnání k ostatním zemím nadržoval. Samozřejmě se Švédsku věnuje nejvíce, ale z toho ho těžko můžeme vinit.
  • upraveno 15. května 2011
    No původně jsem psát nechtěl a k otázce Ruska zde probírané jsem nepřečetl uplně všechny příspěvky, tak nevím zda to zde už někdo další nenapsal.

    Abych tak nějak začal. Základní problém je, že rusů jde o jinou kulturu a jiný stát. Pokud je chceme soudit tak by jsme se správně měli na ně podívat jejich prizmatem. Ostatně pro Historiky je to vyloženě nutné. Potom se samozřejmě jeví věci trochu jinak. U Rusů je totiž výrazně jinačí mentalita. Historikové a Etnografové se tak nějak shodují, že jde již o "Východní" Asiatské chápání života. Zatímco na západě se (tzn. i střední Evropa) vyvynulo v v průběhu středověku a v raném novověku chápání individualismu = jedince. A od tohoto individualismu, kdy společnost se skládá z jedinců jejichž životy, či svoboda názorů atd. v jistém slova smyslu mají vyšší hodnotu než zbytek společnosti. V Rusku se již od středověku dále udržuje typická "východní" mentalita. Jedinec je součástí společnosti a bude li pro společnost výhodnější aby se jedinec pro její blaho "obětoval" takhold se "obětuje". Tato mentalita se na Rusi vyvíjí již od středověku. Můžou za to různé vlivy. Jednak nejde čistě o evropskou populaci. Za druhé obrovský kulturní i mentální vlvi na Rusi zanechali Mongolové/Tataři. Ono defacto kolem 2 století trvající "Tatarské jho" prostě na mentalitě lidí zanechá. Pravoslavná církev, která díky odluce od Katolické se vyvíjela nakonec pod jinými vlivy apod. Existence "velkorodiny" která ve střední Evropě zaniká někdy behem druhé pol. 16. st. a v průběhu 17.st. (Vznik Atomizované 2 genrační rodiny rodiče = děti, individualismus vs. velkorodina 3 = 4 generace a rozšíření na více větví žijících pospolu). Tlak na Rus ze západu snahou vyrvat jim jejich kořeny a křesťanskou ortodoxní víru (Křižáci) v době problémů s Tatary. Následná expanze, kdy se Rusi stává Rusko mnohoetnické a mnohonárodnostní s východními etniky. které mají jinači filosofii než mi. atd. atd.
    Dále Rusko si začíná uvědomovat od 14.st. samo sebe. Následný vývoj, který je zas dán kulturními a historickými, geografickými předpoklady neodvratně k samoděržaví. A kdy probíhá vývoj k samoděržaví = v době kdy v Evropě vrcholí stavovský systém. Od toho se odlišující vývoj absolutismu. Dále uvědomění si svých strastí, které Rus přežila. Už za Godunova Evropa žádala Rusi o pomoc proti Turkům, ale něco za něco a musely tenkrát pěkně zaplatit. Proč? Tam už si vládnoucí Rusové uvědomili (s pomocí rádců a kronik), že když měli oni problém a žádali o pomoc (Tataři) tak "Evropa" (rozuměj. katolíci) jim nepomohli, ale dobývali zárověň jejich území na Západu. Rusové se s tím sice po dlouhé době, ale přesto vypořádali a teď viděli, že Evropané nemají na to aby se Turkům nějak zrovna ubránili. Následně za dalších Tur. válek, Napoleona = sice je to bude stát mnoho ale na nich si Napoleon vyláme zuby (a na zimě), První světová, Druhá světová atd. Prostě uvědomnění si spolu s pravoslavím že oni jsou ti jediní věrní, správně pravoslavní, největší, nejlepší, historicky nejvycepovanější národ, který přežil a vydržel vše. Toto je niť, která se Ruskem táhne od jejího vzniku a nabalují se na ni další události které ji tvoří (posilují/oslabují) za všech režimů. U nich ani nikdy nebude existovat protože nemají pro to historické předpoklady klasická moderní "západní demokracie", protože oni mají v po staletích mentálně zabudovanou potřebu autoritativního režimu. Takže bych neřekl, že jsou to necivilizovaní Barbaři. Pouze pokud to slovo použiju jako Terminus Technicus jsou to "Barbaři" neboť je to prostě jiný svět v ně hranic. A buďme rádi, že i když sílí, tak pořád nemá dost síly, aby opětovně zahájil tvrdou expanzi do středoevropského prostoru, který zas po staletí chápe jako oblast, kterou když bude mít pod kontrolou nehrozí mu z této strany nebezpečí útoku na vlastní Rusko. (viz útoky Poláků na Rus, Habsburků, Švédů).

    Ps. nejsu Rusofil, mám tu zemi rád a spol. ale jsu rád, když je od nás bezpečně daleko i když se bojím, že někdy v budoucnu zas bude tahat Evropu z jejího průseru.

    PPS. Dál asi nebudu zasahovat do této debaty, i když. Ale prosím zkuste hcápat příspěvek v kontextu všech věcí co jsem zde velmi zkratkovitě tak jak to zvládnu vypsal. Nevysekávejte z jendotlivých vět její části ci věty bez kontextu, jak se to mnohdy na net diskusích stává.
    PPPS. SORA ZA PRAVOPIS :)
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 15. května 2011
    Jarwiks: Já myslím, že je to velmi dobrý zhodnocení. K tomu pocitu zachránce (mesiášskej komplex, kterej je v trochu podobný formě i u Američanů) přispívá i to, že během 19. století Rusové v podstatě vyčistili Balkán od Turků a že třeba Bulharsko pak vzniklo jenom díky Rusům. Z čehož zase plyne pocit ukřivdění, protože potom Bulhaři stáli v obou válkách na straně nepřátel Ruska (i když v tý druhý pro jistotu Rusům válku nevyhlásili, jen západním spojencům). Podobně Rusové v roce 1848 pomohli Rakušanům s povstáním v Uhrách a pak při Krymský válce čekali, že se Rakousko postaví na jejich stranu, což Rakousko neudělalo (a přišlo tak pak pro změnu o podporu Ruska v Prusko-Rakouský válce).
    Jen bych možná polemizoval s tím, že středoevropskej prostor považuje po staletí za svůj, protože vzdor tomu, co padne v úvodním semináři k Blaníku, ve skutečnosti se Rusko a Střední Evropa až tak někdy do koce století střetávaly minimálně (teda aspoň v tom, jak ten prostor chápeme teď).
  • upraveno 15. května 2011
    Flanker.27 = Ano na ty příkaldy jsem jaksi zapoměl, děkuji za doplnění a upřesnění. S tím středoevropským prostorem. Špatné vyjádření geografie v mém podání. K těm staletým snahám ovládat střední Evropu. Spíše poukázání myšlenky na snahu ovládat prostor Pobaltí, a Polska. Takže spíše severní část Střední Evropy. Ty války s Polskem resp. Rzeczpospolitou o hegemonii v oblasti jdou už do 14.st. i dřív. Akorát, zpočátku moc nevýrazné (vliv nad Litvu = Beloruské uzemí), kde to byla Polská expanze co tlačila na Rus a až od druhé poloviny 16. resp. 17.st. zase snaha Ruska tento prostor ovládnout (což se jim několikrát povedlo) v 19.st. už ale snaha ovládatči kontrolovat Střední Evropu jako šířeji vymezenou oblast než jen Balt a Polsko se už ale objevuje. Což je právě spojenectví s Rakouskem a pomoc mu aby tato oblast byla klidná a klidný Ruský zábor Rzeczpospolity. Takže jde o nepřímou kontrolu pomocí spojenectví. Ve 20 st. víme své.
  • upraveno 15. května 2011
    Pár postřehů: Ona Svatá Aliance reálně fungovala jen do roku 1848, kdy taky jedinkrát opravdu zafungovala - ale už prakticky od chvíle, kdy se od ní odloučila Velká Británie, to mělo jen asi stejnou váhu jako meziválečná Společnost národů. :-) Takže je sice pravda, že se Rakousko na Rusko v Krymské válce vykašlalo, ale to jen pouze proto, že smlouvy ze začátku století už fakticky postrádaly platnost (asi jako kdybychom se odvolávali na Malou dohodu). A taky bych nijak neumenšoval zásluhy Habsburků na obraně Střední Evropy před Osmany - hlavní nápor totiž zasáhl je a od konce 17. století se Vojenská hranice neustále posouvala na jihovýchod. To, že se Rusové od vlády cara Petra I. dále ustanovili samozvanými ochránci Balkánu a z Černého moře si udělali Mare Nostrum je věc druhá. A přechod k hlavě pravoslaví je dán zejména tím, že jeho dosavadní centrum Konstantinopol v 15. století byla dobyta Osmany. Samozřejmě, Rusko dlouho se středoevroským prostorem nemělo co do činění (i když Poláci [Polsko-Litevská šlechtická republika], kteří tenkrát s Ruskem přímo sousedili, by řekli něco jiného), ale od ruského mocenského vzestupu začátkem 18. století se sféra jeho vlivu začala šířit směrem na západ, vis velká severní válka a trojí dělení Polska.
  • upraveno 15. května 2011
    Jen k Habsburkům, taky jim nikterak nechcu upírat zásluhy na obraně před Turky, Habsburská monarchie byla štítem Evropy před nima. Spíš jsem chtěl poukázat i s tím Godunovem, jak se tam uvažuje a myslí. A Habsburkové se snažívali vyjednat si už tehdy podporu, aby Rusové zaútočili na východě v oblasti Kaspiku atd. Z důvodu vázání sil na druhé straně Osmancké říše. Co se týče středníevrospkého prostoru jak píšeš Poláci říkají něco jiného. Jinak soubor zajímavých přednášek, kde se řeší i tato témata co tu ted diskutujeme probíhal tento rok na jaře na hist. katedře MU: Rusko v minulosti a dnes. Významné postavy ruských dějin v tradicích a souvislostech http://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2011/HIB0380 Bohužel jsem se z pracovních důvodů zvládl dostat jen na 4 přednášky a předmět jsem si pak i díky jiným problémům rušil.

    Co se týče pravoslaví - nejde o to že se stali hlavou pravoslaví, ale že se k němu velmi těsně přimkli a to ještě před tím než se tou hlavou stali. A pravoslaví se tak stalo jejich součástí pravdy. Kor když bojovali jak proti tatarům, tak proti Křižákům.
  • upraveno 15. května 2011
    K tomu pravoslaví, já to spíš myslel, jako ten příměr Moskva = Třetí Řím, jak se občas říká.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 15. května 2011
    Ano, samozřejmě Rusko vs. stř. Evropa se původně týkaly především Polska. Ale zase jaksi není fér to vytýkat jen Rusku, když se účastnily iu Rakusko a Prusko, nadto Poláci si k tomu vydatně dopomohli sami svojí hloupou polikitoku a tím, že se jejich šlechta nikdy pořádně nedokázala na ničem dohodnout (králové byli vesměs velmi slabí a fakticky se jednalo o stavovskou monarchii).
    BTW je taky třeba si uvědomit, že Střední Evropa si hrdě říkáme my+Slováci, Poláci a Maďaři, zatímco všude jinde a na západě zvlášť nás považujou za východ a občas sotva za Evropu :) (nejvíc mě pobavilo, když mi kámoš, co je momentálně ve Finsku, říkal, že jim musel na mapě ukázat, že ČR je západnějc než Finsko).
  • upraveno 15. května 2011
    No tento problém je důsledek bipolárního světa 20.st. Jinak i Anglie a Francie uznávala dříve středoevropský prostor. Nejvíce se vyjádřovalo z obav "balkanizace středoevropského prostoru" po I WW, či plánů na stabilizaci tohoto prostoru obnovením dunajské monarchie v podobě Rakouska a Madarska na jihu a snahou vytvořit RČS (to je ofic. zkratka naší první republiky) - Polskou federaci/konfederaci na severu tohoto prostoru. A zapoměls na Slovinsko :D

    Co se týče geografických znalostí jiných národů. Spadáme mezi národy kde i při dnešním tristním stavu školství známe přibližné či přesné polohy států a jejich poměrně lépe než státy ostatní. Ale to už je klasické. Typický příklad. Několik známých v Angliijsou jako Au pair a doučovali v něčem jako je náš zeměpis pro druhé stupně starší sourozence těch dětí co je hlídají. Proč u nich se prostě tak nějak ve škole bralo že to si dohledají sami, a pokud se braly státy evropy, tak se jim zmínila Francie, Irsko, a Rusko. Občas Německo stím že ty ostatní pro ně nejsou důležité na zapamatování a když tu budou potřebovat najdou to na Googlu. Jedné z kamarádek prý ta holka řekla že Německo je stát vzadu za Ruskem :-D Ale to už jsu moc Off.
  • upraveno 15. května 2011
    když už jsme u toho zeměpisu tak jeden můj kolega myslel, že Irsko leží východně od Británie a ne západně :-))
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 16. května 2011
    Tak je fakt, že bysme měli bejt rádi, že ti Finové aspoň tak nějak obecně věděli, že nějaká ČR vůbec existuje. S tou Anglií, tam taky známej jednou byl v nějaký rodině, kde se ho paní domácnosti pořád ptala, kde že to jsme - "Is it near France/Spain?" a bůhví co, až se zeptala "Is it near Canada?". Tak řek, "Yes, it is near Canada." :)
    Olorin: Ano, to je pravda, jak jsme dopadli my. Ono vlastně ve svý době absolutizace moci byla pokrok :)
    P. S. Zrovna keňský hl. m. Nairobi a tanzanský Dar Es Salaam si pamatuju díky tamním aktivitám Usámy bin Jonáše.
  • upraveno 16. května 2011
    Já obecně nemám nic proti tomu, když někdo neví jaké je hlavní město Keni, ale alespoň tu Evropu by měl znát každý.
  • upraveno 16. května 2011
    flanker.27: Proto jsem taky psal Polsko-Litevská šlechtická republika. :-) Ale ani ostatní stavovské státy bych moc nepřeceňoval, stačí se u nás podívat na stavovské povstání.

    Jarwiks: Ani u nás bych si nedělal moc velké iluze, stejně jako u všeho, tak i z zeměpisu k tomu musí mít člověk vztah, jinak se něčemu nenaučí. Pamatuji se, že jedna holka ze ZŠ hledala na mapě Dublin poblíž Běloruska. :-)
  • upraveno 16. května 2011
    Tak Nairobi bych taky ještě dal, ale Dar Es Salaam už fakt ne. :-D
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 16. května 2011
    A to si eště pamatuju, že hlavní město země Burkina Faso je Ouagadougou. :))
  • upraveno 16. května 2011
    Já obecně nemám nic proti tomu, když někdo neví jaké je hlavní město Keni, ale alespoň tu Evropu by měl znát každý
    Zvláštní názor. To je nějakej europocentrismus?
    Možná jde o to, že lidé z VB nebo USA nepovažují ČR za příliš důležitou zemi, protože holt to není tak mocný a výrazný hybatel ve světovém dění. Stejně jako my nepovažujeme za příliš významné státy jako Burundi nebo Kostariku. Já samozřejmě beru, že vzdělaní lidé by nějaký všeobecný přehled mít měli, ale u automechanika nebo kuchaře mi je to vlastně jedno. Tím nechci v žádném případě degradovat kuchaře, zedníky apod. Já si vážím každého, kdo dobře dělá svou práci, ale u různých povolání tak nějak očekávám výrazně rozdílné znalosti a vědomosti.
  • upraveno 16. května 2011
    Asi jsi mě špatně pochopil, já mluvil o Češích. Je mi jasné, že Američané nebo obyvatelé Thajska se zase budou zajímat o svoje okolí. A všeobecný přehled by měl mít každý, za tím si stojím. Ale i tady si asi představuješ něco jiného, než si myslím já - po nikom nechci aby znal hlavní města a řeky a hlavní vývozní artikly, ale jen aby věděli, že ten Dublin asi nebude u Běloruska (od toho se celá debata odvíjela, ty europocentrisme). :-D
  • upraveno 16. května 2011
    A všeobecný přehled by měl mít každý, za tím si stojím
    Proč?
  • upraveno 16. května 2011
    Možná, aby se dokázal sám rozhodovat a ne jen papouškovat, co mu kdo napoví. Když každý bude znát přesně jen jednu věc, ale nic jiného, tak je snáze manipulovatelný. Takhle ti pak může někdo nakecat co chce, a ty mu to zbaštíš i s navijákem. Plus to pomáhá při společenské konverzaci - v opačném případě by to dopadlo jako u Cimrmanových odporných anekdot. :-) Ostatně Cimrmana si lidé dokážou vychutnat jen se všeobecným přehledem, a ne jen u něj.
  • upraveno 16. května 2011
    Nejsem si jistý, jestli člověk se všeobecným přehledem je hůře manipulovatelný. A už tuplem si nejsem jistý, jestli to zvyšuje míru samostatnosti. Spíš bych řekl, že je to dané osobností člověka a prostředím ve kterém je vychován...Je však možné, že to roli hraje.
    Plus to pomáhá při společenské konverzaci
    Tak to bezpochyby:-) Konec konců i skladník si pak může přečíst Vergilia v originále:-))
  • upraveno 16. května 2011
    :-D To jsem zrovna nemyslel, ale proč ne. :-D
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 17. května 2011
    Už jsem to tu jednou linkoval, ale v týhle souvislosti si to neodpustím ještě jednou: to sou zase ty vaše přemejšlivý otázky
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.