Historie vojenství, od kyje k pušce
Máte oblíbené období co se vojenství týče? Starověký Egypt a válečné vozy převzaté od Hyksósů, řecké a makedonské falangy, římské legie či nahé Kelty, Germány pijící víno z lebek zabitých nepřátel, středověké rytíře, anglické lučištníky, husity s jejich rozvojem palných zbraní, arkebuzy a muškety, španělské tercie třicetileté války, 18. století s vojáky v pestrých uniformách pochodujících proti sobě za dělové palby, nebo moderní armádu s automatickými zbraněmi?
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Rakousko-Uhersko tuším dokonce absolvovalo jednu námořní bitvu proti Itálii za doby, kdy se používali parníky - ty mne teď začali docela zajímat... Ale už netuším detaily
Bitva skončila drtivým vítězstvím Rakušanů (byť byli slabší stranou, Italové měli modernější a líp vyzbrojený lodě), leč válku stejně vyhrála prusko-italská koalice (Itálie se zkrátka přidala k tomu, koho předem správně odhadla za vítěze). Význam bitvy na průběh války byl tudíž jen malej, ale měla dost zásdadní význam na konstrukci lodí po příštích 50 let.
Rakouskej admirál Tegethoff, vědom si, že jeho ,lodě jsou slabší, použil jako východisko z nouze taran, to je taktiku z dob bojových veslic. Několik italskejch lodí tak bylo potopeno nárazem do boku. Až do první světový války se pak těžší lodě vybavovaly klounem, byť od tý doby k masovýmu použití taranu už nedošlo a s neustále se lepšícím a zesilujícím dělostřelectvem to už bylo téměř vyloučený.
BTW sice to tu asi moc lidí číst nebude, ale nejsem sám, kdo si na to stěžuje, třeba tady je takovej jeden nářek nad z ošuleným překladem encyklopedie lodí...
Nad encyklopediemi prskám a prskám....zvlášť nad těmi převzatými - tam najít perlu v hnoji je téměř nemožné. Ale už mne občas vytáčí i ty co vydává Akademia....i když jsou nesrovnatelně lepší.
Třeba za první světový války to byl dost často používanej obrannej manévr neozbrojenejch obchodních lodí proti německejm ponorkám (než Němci vyhlásili neomezenou ponorkovou válku a začali potápět civilní lodě bez varování).
Onen případ anglický lodě je pravděpodobně boj britskýho torpédoborce HMS Glowworm s německým těžkým křižníkem Admiral Hipper při norským tažení. Torpédoborec byl těžce poškozenej a útok torpédama nevyšel (bylo to za dne v silným vlnobití, přesto se Němci druhý salvě torpéd vyhnuli jen tak tak), tak kapitán rozhodl narazit plnou rychlostí do křižníku. ten byl ale jen poškozen a poměrně rychle opravenej.
Já stál na místě kde trefili Nelsona... Tedy na Victory. Takže nějakou základní průpravou Trafalgaru jsem prošel. Docela "vtipné" bylo jak Nelsonovo tělo vezli zpátky do Anglie - to jsem docela zíral :-)
ad norské tažení: Taran provedl ještě jeden z torpédoborců (Ardent nebo Acasta) chránících letadlovou loď Glorious.
Jinak taran se používal proti vynořeným ponorkám vcelku běžně, viz Guadalcanal a Ofenzíva v pacifiku od Hubáčka.
Acasta poškodila Scharnhorsta torpédem, nikoli taranem.
Dnes se o flotile se mluví zpravidla v souvislosti s torpédoborci, torpédovkami, fregatami a korvetami (v modernějším smyslu jde o doprovodná a protiponorková plavidla, v dnešním dokonce plavidla vyzbrojených raketami *), dělovými čluny apod.
Některá námořnictva výrazem flotila označují své říční síly (např. Rusko má takové jednotky va velkých tocích, třeba na Volze a na Kaspickém moři), i Republika Československá měla mezi válkami svou Dunajskou flotilu.
*) Ještě k tomu posouvání. Zatímco na přelomu 19. a 20. století měly torpédoborce výtlak kolem 300 tun, už v první světové válce jejich výtlak dosahoval k 1000 tunám. Za druhé světové války pak torpédoborce mívaly obvykle výtlak v rozmezí 1500-2500 tun (ale byly i takové extrémy jako francouzské tzv. supertorpédoborce, které měly plný výtlak až 4000 tun). No a moderní torpédoborce mají výtlak více než 6000 tun a třeba americká třída Arleigh Burke (mohli jste vidět v nedávném fláku Battleship) má plný výtlak asi 10000 tun. Takže jsou fakticky větší než křižníky třídy Ticonderoga, poslední třída amerických křižníků (ta zatím nemá ani ideového nástupce, narozdíl od torpédoborců).
Ještě perlička, že Američané, když začali někdy v 50. letech vyrábět raketonosné křižníky, je nejdřív nazvali raketové fregaty a teprve v 70. letech je překlasifikovali coby křižníky.
Mně se zdá skoro divný, že se o to nijak kdo nepokusil nebo aspoň není moc známo že by nějaké byli...
V 18. století bylo těch pokusů španělska spoustu, tenhle byl jen ten nejdelší. Ale je pravda, že mě trochu zaráží, že tam pravděpodobně nebyla žádná pozemní bitva během napoleonských válek (Jestli o tom někdo máte lepší informace, tak napište). To by mi logicky přišla jako nejpříhodnější doba pro Španělsko se Gibraltaru pokusit zmocnit. Asi je to dané geograficky, protože Gibraltar je skutečně pevnost už od přírody, nic snadného na dobývání.
Tohle se prý používalo u Gibraltaru při velkém obléhaní... Zvláštní věcička. V té době byla prý také dobývána Minorca
Docela by mne zajímalo kolik tak Británie během války o nezávislost měla válečných lodí (řadové, fregaty atd..) - koukám že bojovali na hodné frontách :-)
Při tom použití plovoucích baterií ze strany Francouzů byl tenkrát zázrak, že Britům nevybouchnul střelnej prach. Stříleli totiž po nich z pobřežních baterií doruda rozpálenejma koulema, ale muselo se to dít s obrovskou opatrností, protože neustále hrozil výbuch. Ty rozžhavený střely doporučil nějakej starej zkušenej dělostřelec, potom, co standardní střely se ukázaly jako neúčinný.
Jinak se Francie a Španělsko pokoušely i během koaličních válek Gibraltar několikrát obléhat z moře, ale nakonec neúspěšně, i když jednu chvíli se jim povedlo Gibraltar přivést téměř na hranici vyhladovění.
Obecně se říká, že pobřežní baterie mají vždy při souboji s loděmi převahu. Neplatí to úplně, ale většinou se to potvrzuje.
Ale jak říkám, neplatí to stoprocentě, Nelson svedl celkem úspěšně několikahodionovou přestřelku s dánskými děly v Kodani (byť vojenskýho vítězství nedosáhl, dánská vláda se nakonec rozhodla ustoupit).
To je smutné, vím, že za zmíněný taran křižníku Admiral Hipper dostal (tuším korvetní) kapitán Roope Viktoriin kříž (in memoriam), ale který z těch torpédoborců to byl si nevzpomenu...
Proti vynořeným ponorkám používaly taran někdy i neozbrojené lodě... Tuším, že jedna sesterská loď Titaniku má podobný zářez. A myslím, že i Atlantik měl s vynořenými ponorkami dost zkušeností... tuším, že jeden taran (detaily z hlavy nedám) vedl k zabavení "námořní" enigmy.
Panther vs. T-34/85 byl jeden na jednoho výkonnější, jeho nevýhody to ale vyvažovaly - byl podstatně dražší (až 4x), skoro 2x tak těžkej (cca 44 proti 26 tunám), s mnohem větší spotřebou (dojezd asi 250 km proti asi 500), pomalejší v terénu (na silnici zhruba stejně) a co hlavního, jeho údržba byla velmi komplikovaná, zejména prokládaný kola byly mechanika noční můra. Jeho kanon měl na kratší vzdálenosti o něco lepší průbojnost, na delší se to vyrovnávalo, ale byl mnohem slabší třeba proti pěchotě. Ruská koncepce byla vyrábět zbraně so nejuniverzálnější To je rovněž pravda, pozdější německý tanky byly zoufale podmotorovaný (poměr výkon/hmotnost byl slabej, a velká spotřeba, navíc měly všechny obrněný vozidla benzínový motory místo naftovejch (vyšší riziko vzplanutí při zásahu).
Churchill nebyl neschopný tank, jen jeho pojetí bylo neuniverzální a byl to pěchotní tank. Velice dlouho byl pro německé tanky neprůstřelný. Jeho nevýhodou byl slabý kanón a malá rychlost
Panther byl pro mechaniky noční můrou především kvůli blbě umístěné převodovce, a také kvůli velice rychlému přehřívání motoru. Jeho protiváhou byl tank T-44, ale ten byl nasazen v zanedbatelném počtu kusů (kvůli nepřerušování výroby). Víceméně boj se zvěřincem byl hlavně přenechán SU-100.
T-44 by byl dobrej tank, chyba sovětů, že neměl výrobní prioritu a vyrobilo se jich za války minimum, zvlášť verze se 100mm kanonem D-10T co pak dostal T-54 by byla naprosto ultimátní.
S tím Churchillem jsem to trošku přehnal uznávám. Mám zafixováno, že se v Africe pohyboval od roku 41.