Kecáliště
Přenesli jste se v určité diskuzi extrémně daleko od tématu? Nevíte co s tím? Nechce se vám kvůli nějaké malichernosti zakládat nový topic. Sem s tím!!! Multi-tematický topič na cokoliv....
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
A teď něco úplně jiného - letos se chystám na Santorini, tak jsem zvědavá, čím tam vlastně budu platit, když to takhle rychle eskaluje =D Jestli to tímhle stylem chtějí Řekové táhnout, tak jim ten ostrov snad brzy zabaví Deutsche Bank :twisted:
@Everett_Young Jaktoze nema? Napr. Norsko ma obrovske rezervy, kterymi muze dluh bez problemu zaplatit. Druha vec je, ze dluh se postupem casu zmensuje, protoze mena, ve ktere je denominovany devalvuje (coz je dano tim, ze vlada ma kontrolu nad inflaci). Napriklad dluhopisy spojenych statu na deset let maji momentalne urok 1.8 %, vzhledem k tomu, ze inflace je prumerne 3 % rocne, tak to pokryje vice nez jenom urok.
A limit na dluh ma snad jenom USA, nevim o zadne jine zemi, ktera by ho mela. Stejne to congressu slouzi jenom jako paka proti jejich prezidentovi.
@svoa00 Jakto ze je nikdo vymahat nebude? Vzdyt to vymahano je, dluhopisy jsou vydavany na urcite obdobi, kdyby vlada dluh v tomto obdobi nezaplatila, tak uz ji nikdo nepujci. Problem je, ze plati stary dluh novym dluhem.
Na zadne vyderacske techniky nepristupuju, taky bych se rad Recka zbavil, jen nevim jak.
Vymahat dluh po obcanech samozrejme nikdo nebude, respektive ne primo (druha vec je napr. zvyseni dani...).
Nemuzes svuj pohled na ekonomiku zalozit na vycerpatelnosti zdroju, to by jsi to potom mohl rovnou zabalit. Jak rikam, dluh neni takovy problem, pokud jses schopen kontrolovat inflaci meny, ve ktere je denominovany (coz Recko nemuze, ale treba USA, Norsko a my muzem). Z tohoto duvodu je prave z dlouhodobeho casoveho obdobi tento styl udrzitelny, minimalne podle nekterych ekonomu, je to precijen hodne diskutovane tema, a tak jako vsechno v ekonomii -- hodne rozporuplne.
Nemyslim si, ze ekonomika nemuze rust do nekonecna, prave naopak, dosud se tak delo, tak nevidim duvod, proc by to tak nemelo pokracovat.
vyřeší náš dluh... protože mě nic nenapadá. =D
Ja nerikam, ze ho muzem vyresit, ja jen rikam, ze mame prostredky pro to, aby jsme zmirnili jeho hodnotu. Dalsi vec, kterou nam kontrola nad nasi menou dava, je stimulovani ekonomiky, a to opet inflaci. Jakmile lidi cekaji, ze cena zbozi pujde nahoru, tak se nahrnou do obchodu, a jdou kupovat. Coz zvysuje vykon ekonomiky a snizuje nezamestnanost. Toto Recko nema, coz je jeden z hlavnich duvodu, proc se jim ta recese tak protahuje :)
Tady platí, že dluh byl výsledkem přepálených investic do ekonomiky, nějakou dobu bylo díky tomu Řecko i vynášeno jako země s největším "růstem ekonomiky" v EU (až kolem 5 % ročně). Inu co by se neinvestovalo (rozuměj nebraly se úvěry), když nám to radí investiční poradci (a ještě nám pomáhají trochu si pohrát s finančními výkazy, abychom dostali úvěr za výhodnějších podmínek). My, kteří jsme to dělali, ty dluhy stejně splácet nebudeme (jak kdysi pravili Bird a Fortune, nebudou to investiční bankéři, kdo to ponese riziko, bude to váš penzijní fond).
A jak už jsem psal, téměř stejně, jen v menším, postupuje dnes většina zemí. Problém je, že růst ekonomiky nedokáže pokrývat růst dluhu, a to i v době růstu, natož až se růst zastaví, jak říká @everett. navíc je to podmíněno ochotou bank půjčovat. I ty jsou si vědomy, že fakticky své peníze nikdy neuvidí (ostatně na světě není dost reálných peněz, které by dluhy pokryly), ale zatím je to moc netrápí, protože takový balíček státních dluhopisů je báječná obchodní komodita, se kterou se dále obchoduje. Nevadí to do té doby, dokud se samotná hodnota měny (byť z větší části virtuální, protože v reálných penězích se už většina transakcí neodehrává) opírá alespoň částečně o něco reálného. jenže jak v celkovém obchodu roste podíl "peněz z peněz", není už pomalu čím hodnotu měny krýt. pak už je její hodnota čistě spekulativní a virtuální, trochu to připomíná Stopařova průvodce po galaxii, kde jistí trosečníci na planetě zemi jako platidlo začali používat listí.
Ještě co se týče obchodu. Když jdeš do banky si půjčit, banka ti nepůjčí jen to, co má v trezoru, tak to nefunguje. Většina bank půjčuje mnohem více, než kolik peněz fyzicky má. Obchoduje právě s tím příslibem, že jí v budoucnu někdo něco zaplatí.
Dnes je takový systém možný opravdu ve velkém proto, že většina transakcí (už i těch malých koupí v obchodě) neprobíhá s fyzickými penězi, ale s penězi virtuálními.
Krach v roce 1929 byl způsoben právě tím, že v tansakcích, dlužních úpisech a podobně bylo asi pětkrát víc peněz, než kolik jich fyzicky existovalo. Dneska je to opět standard, který ale bude fungovat jen tak dlouho, dokud ta která měna, i ta virtuální, bude mít nějakou důvěru. To je ta důvěra, když se měna nemůže opřít o nic jiného. Proč je to problém? Protože důvěra lidí se dá velmi snadno otřást,změnit, zničit, bez ohledu na reálnou výkonnost. V časech krizí, 1929, 2008 atd. se najednou ze dne na den nepřestalo míň vyrábět, ale za důvěru samotnou najednou nebylo co koupit. Přijdeš do krámu a řekneš "dám vám papír, o kterém si myslím, že má hodnotu rohlíku". pekař tomu třeba nejdřív věří, ale když pak stejný papír nese do banky, kupuje za něj novou pec nebo benzín do auta a příjemce tomu, že ten papír takovou hodnotu má, nevěří, tak je v háji.
Jo, a pokud jde o množství, třeba americká vláda vůbec nemá vliv na to, kolik dolarů je v oběhu a teoreticky by jich mohlo být jako listí. Záležitosti měny určuje federální banka, která navzdory názvu vůbec není státní, leč soukromá instituce a s měnou si může dělat prakticky co chce vč. neomezeného přísunu nových emisí.
To kazdopadne vubec neznamena, ze dluh nelze splatit. Penize (realne) koluji v obehu porad dokola, takze je mozne zaplatit dluh, kdyz se k tobe dostanou stejne penize treba po ctvrte (jednoduse receno). Coz plyne z toho, ze penize jsou jenom smena, nikoli fyzicke bohatstivi (prace, puda, kapital). To je jeden pohled na vec. Druhy pohled je ten, ze penize byly kryte zlatem, a tudiz nemohly byt vytistene nove, ktere by pokryly nove vznikajici poptavku. Dneska jsou penize "fiat", takze podobny problem je resen intervenci centralni banky. Toto je ale zpusobene nestabilitou meny, nikoli neduverou v ni. Lidi ve "fiat" (virtualni) menu veri, protoze maji zaruku od statu, ze si s ni neco koupi. Stejne v podstate funguje zlato, akorad v nej lidi veri z jineho duvodu. Toto je specificke jenom pro centralni banku USA (FED). ECB i CNB jsou verejne. I tak ma kongres nad ni kontrolu, i kdyz je pravda, ze taky nechapu, proc to tak v USA maji.
- ANO - dluhopisy se vydavaji na urcite obdobi (treba 10 let) a do konce tohoto obdobi je splatná jak jistina, tak urok.
- K tomu dluhu je oboje dost nepresne. Dluh je předně kryt majetkem státu... takže když si stát půjčí, a postaví za to něco, co mu generuje zisk (např. atomovou elektrárnu), tak je vše OK... Když si půjčí na blbosti (běh státu, kupování popularity,...), tak to může vést k insolvenci,... může, protože stále může mít různé cesty, čím platit - nerostné zdroje, může zvýšit daně a poplatky (dopad nejen na občany), etc.
- "Je treba mit nejakou zastavu." - No, ne vždy je to třeba, ale o to víc zaplatíš na rizikové marži.
- "Když jdeš do banky si půjčit, banka ti nepůjčí jen to, co má v trezoru, tak to nefunguje." - To je buď taková Zemanovská pololež, nebo naprostá neznalost. Na to, aby banka mohla peníze půjčit, tak jimi musí disponovat... a to tím, ž si je sama půjčí - buď tím, že se je u ní někdo uloží, nebo na mezibankovním trhu. A ano, tím, že ty peníze půjčí je nebude držet v trezoru (protože to je pro ní drahé)... Takže modelově - pokud si 1mil lidí uloží 10.000,-, banka disponuje 10 mld, z čehož např. 9 mld může půjčit (obecně investovat, nechat vydělávat) a 1 mld musí držet v hotovosti... což je v normálním případě OK, průser je až ve chvíli, kdy buď věřitelé nesplatí těch 9 mld, nebo když se dostaví příliš mnoho střadatelů, kteří hned chtějí své peníze (run na banku)... a banka je nemůže hned sehnat ačkoli vlastní investice kryjící daný objem (umění, budovy, dluhopisy).
- "Krach v roce 1929 byl způsoben právě tím, že v transakcích, dlužních úpisech a podobně bylo asi pětkrát víc peněz, než kolik jich fyzicky existovalo." - Blbost. Peníze fyzicky nikdy nekryly veškerý majetek na světě... a popravdě k tomu ani není důvod a není to reálné... V modelovém příkladu,... těch 9 mld si půjčím a postavím velkovýchovnu kuřat se skvělým BP - půjčím si kuřata, ta vykrmím a za marži postačující na výkrm i splátku dluhu vrátím - a i když drobní střadatelé vezmou fyzicky existující kuřata a zapůjčí mi je chovu, pak pokud následně přijde ptačí chřipka, je jejich investice znehodnocená i s fyzicky původně existujícím krytím... a banka mi zabaví areál vybudovaný za 9 mld, ale až přijdou její střadatelé,... bude jí... no, na nic (a pozor, v tom příkladě je každé kuře a každá koruna trasovatelná k majiteli). A podobné to bylo s krachem - prostě nárazově klesla hodnota konkrétní komodity ve které bylo hodně peněz... Nic víc, nic méně.
Duvod, proc domacnosti a firmy plati dluhy je ten, ze nechteji, aby jim byl zabaven majetek. Duvod, proc stat plati dluhy je ten, ze se nechce dostat do spatne ekonomicke situace. No jenze kdyz tech 9 mld pujci, tak ti lide, kterym je pujcila, si je nekam musi ulozit. A samozrejme si je ulozi do banky, takze banka ma najednou 19 mld, a muze pujcit dalsich 8.1 mld. A kdyz je pujci a lidi si je zase ulozi do banky, tak ma najednou 27.1 mld.. atd. Z povahy geometricke posloupnosti plyne, ze banka ma nakonec v idealnim pripade 100 mld z puvodnich 10 a tedy kryje jenom 10 % penez puvodnim vkladem.
ČNB - wiki - Česká národní banka má monopolní právo vydávat bankovky a mince včetně mincí pamětních. (Ale že má toto právo ČNB neznamená, že jej nutně mají i jiné centrální banky... dokonce myslím, že US to z ústavy mají na ministerstvu financí - "Treasury")
USD - wiki - "To fulfill those requests, the Federal Reserve places an order for printed money from the US Treasury Department"
Federal reserve act - wiki -The U.S. Treasury, through its Bureau of the Mint and Bureau of Engraving and Printing, actually produces the nation's cash supply and, in effect, sells it to the Federal Reserve Banks at manufacturing cost, currently about 4 cents per bill for paper currency. The Federal Reserve Banks (= FED) then distribute it to other financial institutions in various ways.
Máte někdo nějaký protiargument?
Stále platí, že ne všechno bohatství je kryto penězi a ani to technicky nejde. A stále platí, že banka může být v problému proto, že neuváženě investuje, nebo proto, že vznikne run na banku (čímž se položí každá i sebevíce zdravá).
Pokud se nepletu, tak vice jak 90 % penez vznikly z uveru, tedy mene nez 10 % jsou reprezentovany bankovkami. To je podle me taky duvod, proc se da kontrolovat inflace nastavovanim uroku (cim nizsi, tim vice si chteji lidi pujcit, tudiz "vziknou" nove penize). Nerikam, jestli je to dobre nebo spatne, jenom, ze to tak je.
Jinak s těma podkladovýma komoditama a s tím, že je nejde pokrýt je to asi takhle - v ČR je v oběhu cca 900 mld Kč,... ale majetky jsou násobně jinde - vzhledem k tomu, že drtivá většina má kde bydlet, a při ceně nemovitostí odhaduji, že jen v ceně bytů a obytných domů je minimálně pětinásobek, vozidel je kolik 7 milionů? Při (spíše podstřeleném) průměru 100.000/vozidlo (včetně kamionů, tramvají,...) máme další ekvivalent této částky. Atd.
Ostatně úrok a inflace jsou provázány, ale ne nutně nějak přímo. Ostatně, ČNB nám již nějakou dobu předvádí, že snažit se může, ale její 2% (či 3%?) inflační cíl se jí nedaří plnit a to používá místy hodně divoká opatření...
@flanker.27 Jakto? Norsko ho muze zaplatit 3x, kdyby chtelo. Finsko 2x. Nemecku a Svycarsku ted klesl. Swedsku sice ted stoupl, ale jinak vetsinou klesa. Jaktoze ne? Rekneme, ze jsme na svete jenom my dva a ja jsem jediny, kdo ma penize (1000 penez). Rekneme, ze bych ti je pujcil a ty jsi ode me neco koupil (najednou je na svete 2000 penez). Znamena to, ze mi nikdy nemuzes dluh splatit? Jisteze neznamena, muzes si napriklad u me odpracovat 1000 penez a dluh mi splatit (tim 1000 penez zanikne a jsme zpet na 1000 penez v obehu). Nebo rekneme, ze jsi tech 1000 penez vyuzil na zalozeni firmy, pak mi to muzes vratit tak, ze tvoje firma mi proda zbozi za 1000 penez. Ja porad nevidim duvod, proc by mely mit penize realny zaklad. Po roce 2008 se rust nejen zastavil, ale byl negativni. To same ve vetsine zemi po roce 2010. A muzika porad hraje a po srande neni. Proc? Proc by se mela opirat o neco realneho? Zlato ma hodnotu jenom proto, ze ho lidi chteji, uz to je dost iluzorni. A jak by jsi to vyresil? Zlato toto podle me neresi.
BTW kdyby dluh "většinou klesal", tak žádný nebude =D Tak předně kdybychom byli jen dva, tak já ti půjčím na zimu sekeru a ty mě na léto kosu a nebudeme muset lézt do peněz. Peníze vznikly proto, že v příliš složité společnosti už reciprocita či směna nestačily, protože odkladů plnění již bylo příliš.
A za druhé ty nechceš, abych ti těch 1000 nebo 2000 splatil, protože nejsme jen dva a ty to, že já ti dlužím 2 000 peněz (a to, že ti je řekněme postupně splácím) prodáš za 3 000 peněz. Měly. ale ztratily ho. Pokud jej nemají, je vlastně naprostou fikcí jakákoli směna. Inflace, deflace můou nabývat jakiýchkoli hodnot. Jeden den může stát rohlík kolrunu, druhý den miliardu. A mimochodem by to bylo dost zhoubné i pro ty, kteří by v takové virtuální realitě půjčovali, protože hodnota té půjčky by byla dosti pofidérní. Půjčil bych 100 0000 a za měsíc by to mělo hodnotu, kterou měla před měsícem jedna koruna (právě tohle se stalo v Německu ve 20. letech).
Proč myslíš, že je trestným padělání peněz. Přírůstek nekontrolovaného nekrytého oběživa je pro každou měnu nebezpečný. Jak kde. Řada zemí to pořešila právě tím, že jela na dluh ještě víc. Zlata (či jiného kovu nebo suroviny) je známé množství, i jeho těžba (a přírůstek na trhu) je předvídatelná, takže když ho poměříš s definovaným množstvím oběživa, můžeš to přepočítat. Jako cenné platidlo ho lidi začali používat právě proto, že ho bylo málo, nedalo se tak snadno získat a bylo trvalé, narozdíl od jiných platidel, které narazovalo, různá plátýnka, řetízky a podobně, jejiž přírůstek na trh byl prakticky nekontrolovatelný. Viz to o padělání peněz. Až mě to napadne, přihlásím se o nobelovu cenu za ekonomii :)